23 CO 362/2022

Plný text

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jitky Denemarkové a soudkyň Mgr. Patricie Adamičkové a Mgr. Andrey Grycové v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa o nemajetkovou újmu, k odvolání žalobce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací,

I. Rozsudek soudu I. stupně se potvrzuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Rozsudkem ze dne datum soud I. stupně zamítl žalobu na uložení povinnosti žalované písemně se omluvit žalobci za bezdůvodné obtěžování jeho osoby doručováním soudní zásilky policií v anonymizováno rok, a to zasláním písemné omluvy na adresu žalobce následujícího znění:„ Omlouváme se tímto za nesprávný úřední postup Okresního soudu v Nymburce za bezdůvodné doručování soudní obsílky stát. instituce v anonymizováno rok a za újmu tímto nesprávným úředním postupem vzniklou“ (I). Dále zamítl žalobu o uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částka s 8% ročním úrokem z prodlení z této částky od datum do zaplacení (II) a žalobci uložil povinnost zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částka do tří dnů od právní moci rozsudku (III).

2. Žalobce se domáhal na žalované zaplacení částky částka s příslušenstvím a shora uvedené omluvy, a to s odkazem na tvrzený nesprávný úřední postup dle zákona 82/1998 Sb., tento postup měl spočívat v nesprávném doručování soudních zásilek policií v anonymizováno rok v řízení vedeném před Okresním soudem v Nymburce pod sp. zn. spisová značka, když dle žalobce soud nerespektoval pořadí doručování obsílek účastníku řízení (obžalovanému) dle § 62 tr. řádu, kdy nevyužil uvedeného pořadí způsobu doručování a přistoupil ihned k předání zásilky k doručení stát. instituce; žalobce v podrobnostech odkazoval na vedlejší řízení vedené původně u Obvodního soudu pro Prahu 7 (proti země - stát. instituce – jiné organizační složce státu – poznámka odvolacího soudu) pod sp. zn. spisová značka; v tamním řízení žádal žalobce z titulu nesprávného úředního postupu přiměřené zadostiučinění ve finanční formě, kdy v blíže specifikovaných dnech března rok se měli 5x policisté dostavit bezdůvodně do místa žalobcova bydliště a tím poškozovat jeho dobré jméno i pověst před sousedy.

3. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby v celém rozsahu, kdy žalobce sice uplatnil nárok u žalované datum na náhradu nemajetkové újmy z titulu nesprávného úředního postupu Okresního soudu v Nymburce, mimosoudně požadavek žalobce žalovaná zamítla; v průběhu řízení vznesla námitku promlčení s odkazem na § 32 odst. 3 zákona 82/1998 Sb., neboť k tvrzenému nesprávnému úřednímu postupu mělo dojít v anonymizováno rok a k podání žaloby až dne datum (tedy po více jak třech letech). Soud I. stupně provedl dokazování blíže specifikovanými listinami pod bodem 5 odůvodnění rozsudku, a to včetně rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 7, č. j. číslo jednací, z tohoto rozsudku zjistil zamítnutí žaloby o zaplacení částky částka, věc byla řešena i odvolacím soudem pod č. j. číslo jednací (rozsudek soudu I. stupně byl potvrzen), v tamním řízení byla žalována jako organizační složka Česká republika - Ministerstvo vnitra (a nikoliv nyní Ministerstvo spravedlnosti); v tamním řízení nebylo předmětem řízení poskytnutí omluvy (jako je tomu v tomto řízení), za údajně nesprávný úřední postup státu požadoval žalobce částka shodně jako v tomto řízení, ve sporu vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 7 měl spočívat žalobcem vymezený nesprávný úřední postup policie při doručování zásilek v dostavení se policie do místa bydliště žalobce a tím v poškozování dobrého jména i pověsti žalobce před sousedy (doručování ve dnech 11. 3. až datum včetně). Soud I. stupně další důkazy neprováděl, když tyto pokládal za nadbytečné (výslech policistů i soudkyně příjmení), a to s ohledem na závěr o promlčení práva žalobce a po citaci dotčených ustanovení zákona č. 82/1998 Sb. včetně úpravy promlčení vyplývající z § 32 odst. 3 zákona 82/1998 Sb. V situaci, kdy žalobce podal žalobu datum (téhož dne uplatnil předběžně nárok u žalované), kdy žalovaná nevyhověla požadavku žalobce a sdělila mu toto stanoviskem z datum /z důvodu námitky promlčení/, došlo k promlčení nároku žalobce marným uplynutím šestiměsíční subjektivní promlčecí lhůty (byť dosud běžela druhá objektivní promlčecí lhůta ve smyslu § 32 odst. 3 zákona 82/1998 Sb.), když šestiměsíční subjektivní promlčecí lhůta počala běžet ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, tedy o zásahu do jeho práv, pokud tento zásah vnímal úkorně (spisová značka, spisová značka); promlčuje se přitom nárok na zadostiučinění v penězích, ale i nárok na náhradu nemajetkové újmy osobní povahy, jako je v tomto projednávaném případě i omluva (spisová značka). Pokud žalobce dovozoval vznik nemajetkové újmy nesprávným doručováním v datech 11. 3. až datum včetně, uplatnil ve vedlejším řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. spisová značka obdobné nároky z téhož doručování již v roce rok rovněž u Obvodního soudu pro Prahu 7, neuplatňoval však nárok na omluvu, již tedy v roce rok žalobce nabyl vědomost o nesprávném úředním postupu, ze kterého dovozoval následky v jeho osobnostní sféře, pokud nárok uplatnil u Obvodního soudu pro Prahu 2 až po prakticky uplynutí třech let – datum, ve smyslu § 32 odst. 3 zákona 82/1998 Sb. jsou nároky žalobce promlčeny (a to v situaci, kdy v průběhu řízení došlo k upřesnění, že se nejedná v této věci o totožnou žalobu jako bylo řízení vedené u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. spisová značka).

4. Z těchto důvodů soud I. stupně zamítl žalobu ohledně poskytnutí omluvy i finančního zadostiučinění a procesně neúspěšnému žalobci dle § 142 odst. 1 o. s. ř. uložil povinnost zaplatit žalované na nákladech řízení paušální částku náhrady nákladů řízení (§ 151 odst. 3 o. s. ř.) ve výši částka, a to v obecné pariční lhůtě.

5. Proti tomuto rozsudku v celém rozsahu podal žalobce včasné a přípustné odvolání z důvodu nesprávného právního posouzení. Postup soudu označil za„ výsměch právu, chytráctví a potměšilost“, nesouhlasil se závěrem soudu I. stupně o promlčení jeho nároku. Poukazoval na to, že soudy si v průběhu třech let ujasňovaly, kdo má být ve věci vlastně žalován z titulu nesprávného úředního postupu; rovněž vyjádřil názor, že pokud nedochází„ k promlčování exekucí ani za 30 let“, nemohl se promlčet jeho nárok vůči státu za dobu půl roku. Navrhl napadené rozhodnutí zrušit (když se nejedná o dvě totožná řízení, tj. toto řízení u Obvodního soudu pro Prahu 2 a u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod shora uvedenou sp. zn.), rovněž nesouhlasil s výrokem o nákladech řízení a s povinností úhrady nákladů řízení procesně úspěšné žalované.

6. Žalovaná se k odvolání žalobce nevyjádřila.

7. Odvolací soud jednal v nepřítomnosti žalované dle § 101 odst. 3 o. s. ř., která se k jednání včas a řádně omluvila.

8. Pokud žalobce navrhoval odročení odvolacího jednání z důvodu jeho tvrzené předpokládané účasti jako zástupce právnická osoba u Krajského soudu v Ostravě ve věci vedené pod sp. zn. spisová značka nařízeného na den datum rozhodnutí, k datu sdělení tohoto požadavku odvolacímu soudu v této věci (datum) nebylo dle databáze infoSoud nařízeno jednání u Krajského soudu v Ostravě ve věci spisová značka, s ohledem na neodůvodněnost požadavku /tvrzená kolize/ byl odvolatel vyrozuměn, že odvolací soud neshledává důvody pro odročení odvolacího jednání, o tom byl žalobce vyrozuměn dostatečně předem před odvolacím jednáním (zásilka do vlastních rukou doručena datum); pokud teprve po nařízení jednání ve věci vedené nyní u odvolacího soudu pod sp. zn. spisová značka, ve které vystupuje žalobce jako účastník odvolacího řízení, bylo nařízeno jednání u Krajského soudu v Ostravě sp. zn. spisová značka, k datu vyrozumění odvolacím soudem v této věci o nevyhovění návrhu na odročení jednání v souladu s konstantní judikaturou byl postup odvolacího soudu předvídatelný a v souladu s ustálenou soudní praxí, teprve v později nařízeném jednání /u KS obec žalobce mohl omluvit svoji neúčast z důvodu účasti u Městského soudu v Praze.

9. Žalobce v reakci na nevyhovění návrhu na odročení jednání vznesl námitku podjatosti proti předsedkyni anonymizována tři slova celé jméno řešitele (včetně hrubě urážlivého podání ze dne datum); pokud na počátku odvolacího jednání zopakoval námitku podjatosti z důvodu nevyhovění návrhu na odročení odvolacího jednání nařízeného na den datum, shledal odvolací soud důvody pro pokračování odvolacího řízení, neboť ve smyslu § 15b odst. 2 o. s. ř. v důsledku námitky podjatosti uplatněné účastníkem před jednáním nebo v průběhu jednání, při kterém byla věc rozhodnuta, a soud měl za to, že námitka nebyla důvodná, nebylo třeba jednání odročovat za účelem předložení věci k rozhodnutí o námitce podjatosti nadřízenému soudu.

10. Dle § 14 o. s. ř. soudci a přísedící jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti; důvodem k vyloučení anonymizováno nejsou okolnosti, které spočívají v postupu anonymizováno (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (§ 14 odst. 4 o. s. ř.), když k rozhodnutí o námitce podjatosti soud věc předloží s vyjádřením dotčených soudců (přísedících) svému nadřízenému soudu, v řízení lze učinit pouze neodkladné úkony; v případě uplatnění námitky podjatosti před nebo v průběhu jednání, při kterém byla věc rozhodnuta, neplatí ustanovení o povinnosti předložit věc nadřízenému soudu k rozhodnutí o (ne) důvodnosti námitky podjatosti. Vzhledem k tomu, že žalobce uplatnil tuto námitku před prvním jednáním a na počátku prvého jednání odvolacího soudu zjevně pro nevyhovění jeho návrhu na odročení jednání (postup soudu v projednávané věci), shledal odvolací soud tuto námitku nedůvodnou, a proto pokračoval v odvolacím jednání.

11. Při odvolacím jednání žalobce doplnil, že byl nesprávný postup Obvodního soudu pro Prahu 7, u kterého se domáhal v předchozím řízení vedeném pod sp. zn. spisová značka (ve spojení s rozhodnutím odvolacího Městského soudu sp. zn. spisová značka) náhrady nemajetkové újmy, a to ve výši částka s příslušenstvím proti žalované země - stát. instituce, pokud věc tamní soud nepostoupil Obvodnímu soudu pro Prahu 2, kdy podle úvah žalobce měl soud automaticky změnit organizační složku jednající za stát, tj. Ministerstvo spravedlnosti, a postoupit věc příslušnému soudu. Podle odvolatele policie pochybila pokud respektovala nesprávný pokyn soudkyně Okresního soudu v Nymburku ve věci obžalovaného příjmení sp. zn. spisová značka a vyhověla požadavku soudu v doručování předvolání k hlavnímu líčení, ačkoliv anonymizována dvě slova měl zachovat postup pro doručování uvedený v § 62 tr. řádu. Dle odvolatele soud pochybil a„ někdo musí nést odpovědnost za tento nesprávný postup“; podle odvolatele z rozhodnutí odvolacího Městského soudu v Praze sp. zn. spisová značka vyplývá, že způsob doručování anonymizována dvě slova ve věci spisová značka nerespektoval pořadí způsobu doručování zásilek obžalovanému ve smyslu § 62 tr. řádu. Žalobce nesouhlasil s námitkou promlčení, s odkazem na svoji předchozí argumentaci; a pokud za stát měla vystupovat jiná organizační složka, měl být předchozí spis Obvodního soudu pro Prahu 7 sp. zn. spisová značka postoupen příslušnému soudu a žalobce měl být o tom anonymizováno vyrozuměn. Dovozoval, že pokud nárok na zadostiučinění podal proti anonymizováno – stát. instituce, podal jej včas, a nárok uplatněný v tomto řízení nemůže být promlčen. Navrhl proto napadený rozsudek zrušit.

12. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek včetně předcházejícího řízení podle § 212 a § 212a o. s. ř. a po doplnění dokazování (§ 213 o. s. ř.) částí anonymizována dvě slova vedeného Okresním soudem v Nymburce pod sp. zn. spisová značka ve věci obžalovaného příjmení jméno příjmení stíhaného pro anonymizována dvě slova výkonu úředního rozhodnutí a rozsudkem Městského soudu v Praze, sp. zn. spisová značka dospěl k závěru, že odvolání žalobce není opodstatněné.

13. Jak je zřejmé ze anonymizováno Okresního soudu v Nymburce sp. zn. spisová značka k pokynu anonymizováno ze dne datum (č. listu 174) byla požádána Policie ČR ve věci shora jmenovaného obžalovaného o doručení předvolání k hlavnímu líčení (zásilka určená do vlastních rukou), kdy s ohledem na datum nařízeného hlavního jednání na den datum bylo třeba doručení provést nejpozději do datum s ohledem na zachování lhůty pro přípravu na hlavní líčení.

14. Po takto doplněném dokazování uzavírá odvolací soud, že byl dostatečně zjištěn skutkový základ pro správné právní posouzení věci; skutková zjištění soudu I. stupně uvedená v odůvodnění jeho prvostupňového rozhodnutí jsou správná, v tomto ohledu lze pro stručnost a výstižnost na skutková tvrzení odkázat. Soud I. stupně provedl dokazování v dostatečném rozsahu, provedené důkazy hodnotil způsobem předpokládaným ustanovením § 132 o. s. ř. a své skutkové i právní závěry uvedl přesvědčivým, logickým a srozumitelným způsobem korespondujícím ustanovením § 157 o. s. ř.

15. Pokud žalobce v samotné žalobě ve věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. spisová značka uváděl, že podává prakticky stejnou žalobu jako ve věci již pravomocně rozhodnuté Obvodním soudem pro Prahu 7 ve věci žalobce příjmení příjmení proti žalované země - stát. instituce, kdy předmětem tamního řízením byl požadavek na finanční zadostiučinění z titulu tvrzeného nesprávného úředního postupu spatřovaném v tom, že příslušníci policie se ve dnech 11. až datum měli 5x bezdůvodně dostavit do místa jeho bydliště a tím poškozovat dobré jméno a pověst žalobce před sousedy, je závěr žalobce o totožnosti obou řízení o náhradu tvrzené nemajetkové újmy mylný. O totožné věci se nejedná, nebylo proto třeba pro nedostatek podmínek řízení ve smyslu ust. § 103 o. s. ř. pro překážku věci pravomocně rozhodnuté řízení v této věci zastavit.

16. Jak se podává z obsahu odůvodnění rozsudku odvolacího Městského soudu v Praze sp. zn. spisová značka, kterým rovněž odvolací soud částečně provedl důkaz (§ 213 o. s. ř.), domáhal se v tamním řízení žalobce v důsledku tvrzeného nesprávného úředního postupu policie náhrady nemajetkové újmy ve formě finančního zadostiučinění, a to konkrétně částky částka, když jeho návrhu na rozšíření žaloby o poskytnutí požadované omluvy shora uvedenou organizační složkou státu nebylo vyhověno, v tamním řízení žalobce úspěšný nebyl, prvostupňový zamítavý rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 7 z datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací byl jako věcně správný podle § 219 o. s. ř. potvrzen; z odůvodnění rozhodnutí odvolacího soudu výslovně vyplývá jeho právní závěr v tom směru, že Policie České republiky se zvoleným způsobem doručování nedopustila nesprávného úředního postupu, kdy policie je povinna dle § 8 odst. 1 a § 62 odst. 1 tr. řádu vyhovět žádosti anonymizováno soudu o doručení soudní písemnosti, policejní orgán není přitom povinen ani oprávněn zjišťovat, zda soud při doručování dodržel postup dle § 62 odst. 1 tr. řádu, tedy zda se nejprve pokusil soudní písemnost doručit prostřednictvím České pošty, justiční stráže či orgánem obce; v tamním řízení soud nezkoumal, zda pokyn Okresního soudu v Nymburce k doručení zásilky prostřednictvím policejního orgánu (pokyn z datum – poznámka odvolacího soudu) byl či nebyl správný, předmětem tamního řízení nebyl tvrzený nesprávný postup Okresního soudu v Nymburce. Jak je zjevné ze shora uvedeného rozhodnutí odvolacího Městského soudu v Praze, nedospěl ve věci sp. zn. spisová značka soud k závěru o nesprávném úředním postupu ani policie při zmíněném doručování zásilky žalobci do vlastních rukou a ani k závěru o nesprávném úředním postupu soudu. Z rétoriky žalobce uplatněné ve věci vedené u odvolacího soudu sp. zn. spisová značka je tak zjevné, že žalobce účelově interpretuje předchozí pravomocné soudní rozhodnutí a dovozuje skutkové i právní závěry, které z předchozího pravomocného rozhodnutí nevyplývají.

17. Rovněž se odvolatel mýlí, pokud má za to, že spis vedený u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. spisová značka měl být postoupen Obvodnímu soudu pro Prahu 2 jako soudu místně příslušnému, kdy za stát měla správně jednat jako organizační složka Ministerstvo spravedlnosti. Odvolatel opomíjí, že sám je pánem sporu a disponuje v civilním sporném řízení předmětem sporu i označením procesních stran; v řízení vedeném pod sp. zn. spisová značka u Obvodního soudu pro Prahu 7 sám žalobce tuto organizační složku označil, vymezil svá skutková tvrzení i svoji procesní obranu, nebylo proto důvodu věc postupovat Obvodnímu soudu pro Prahu 2 jako soudu místně příslušnému a o tom žalobce vyrozumívat. V řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 7 žalobce zcela jasně označil žalovanou organizační složku jednající za stát, soud byl proto povinen vycházet z projevu vůle účastníka, který procesní úkon učinil (žalobce), a to i ve smyslu ustálené soudní praxe (spisová značka), v tamním řízení ani nebylo důvodu vyzývat žalobce k doplnění žaloby či odstranění jejích vad ve smyslu § 43 odst. 1 o. s. ř. (spisová značka) z důvodu nesprávného označení účastníka řízení; úvahy žalobce o organizační složce, kterou správně tehdy mělo být Ministerstvo spravedlnosti, jsou zjevně nesprávné a jsou pouze reakcí na předchozí procesní neúspěch žalobce v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. spisová značka ve spojení s potvrzujícím rozsudkem Městského soudu v Praze sp. zn. spisová značka. Úvahy žalobce o nepromlčitelnosti jeho jiného nároku (nejednalo se tedy o totožnost skutku v řízení vedeném pod sp. zn. spisová značka a v tomto řízení) nemohou mít ani význam pro odlišné posouzení námitky promlčení vznesené žalovanou; úvahy žalobce v tom směru, že pokud uplatnil nárok na finanční zadostiučinění v jiném řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 7 a že si„ stát neujasnil, která organizační složka za něj bude jednat“, jsou pouze snahou žalobce účelově interpretovat ustanovení o promlčení práva účastníka, s ohledem na nesprávnost těchto úvah nemohou požívat právní ochrany. 18. příjmení institut promlčení práva účastníka je legálním zákonným institutem, který sleduje princip a právní jistoty dotčených účastníků právního vztahu; pokud v daném případě uplatnil stát námitku promlčení práva žalobce na jeho odškodnění v tomto sporu, správně se zabýval soud I. stupně z důvodu procesní ekonomie přednostně posouzením otázky promlčení; teprve poté, pokud by dospěl soud I. stupně k závěru, že nedošlo k promlčení práva účastníka, bylo by možno zabývat se naplněním odpovědnostních předpokladů státu za tvrzený nesprávný úřední postup.

19. Závěry soudu I. stupně o promlčení práva žalobce na náhradu tvrzené nemajetkové újmy korespondují ustanovení § 32 zákona č. 82/1998 Sb. i konstantní judikatuře; v tomto směru lze odkázat na výstižné odůvodnění soudu I. stupně. Pokud v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 7 sp. zn. spisová značka (vedeném proti země - stát. instituce) žalobce uplatnil nárok na finanční zadostiučinění částka z titulu nesprávného doručování policií ve dnech 11. 3. až datum, nabyl žalobce vědomost o tvrzeném nesprávném úředním postupu již v roce rok, kdy mělo dojít k zásahu do jeho osobnostních práv, žalobce žádným způsobem neodůvodnil, proč nárok v této věci (o omluvu a finanční zadostiučinění částka) ve věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. spisová značka neuplatnil v promlčecí lhůtě vyplývající z § 32 zákona 82/1998 Sb., tj. proč tak učinil prakticky až po třech letech. Pokud žalobce namítal, že námitka promlčení uplatněná státem je v rozporu s dobrými mravy, zabýval se odvolací soud i v souladu s konstantní judikaturou posouzením této námitky vznesené žalovanou, když z odůvodnění prvostupňového rozhodnutí závěr o bezrozpornosti námitky promlčení s dobrými mravy vyplýval pouze mlčky. V souladu s rozhodnutími Ústavního soudu ČR sp. zn. ústavní nález, ústavní nález, ústavní nález, ústavní nález, ústavní nález i ústavní nález při vědomí nutnosti posouzení každého sporu dle individuálních okolností daného případu uzavírá odvolací soud, že námitka promlčení uplatněná žalovanou v tomto sporu není rozporná s dobrými mravy, není výrazem zneužití práva účastníka (státu), a to ani ve smyslu ustálené rozhodovací praxe (spisová značka), když ze strany státu nepředstavuje výjimečný případ jako výraz zneužití tohoto práva na úkor žalobce, který marné uplynutí promlčecí lhůty nezavinil a vůči němuž by za takové situace zánik nároku na plnění v důsledku uplynutí promlčecí lhůty byl nepřiměřeně tvrdým postihem ve srovnání s rozsahem a charakterem jím uplatňovaného práva a s důvody, pro které včas právo neuplatnil. Z předmětné věci nevyplývá, že výkon práva státu namítnout promlčení uplatněného nároku by byl v tomto případě prostředkem umožňujícím poškodit žalobce, kdy žalobce zjevně po dobu promlčecí lhůty svá práva nestřežil a nárok uplatněný v tomto řízení učinil opožděně (spisová značka). Při posouzení tvrzené rozpornosti námitky promlčení s dobrými mravy neshledává odvolací soud důvod pro zásah do principu právní jistoty, kterým by bylo odepření práva účastníka uplatnit řádně a včas legální zákonný institut, právem předvídaný. V předchozím sporu o tvrzenou nemajetkovou újmu (nejednalo se o totožnost skutku) v řízení u Obvodního soudu pro Prahu 7 nebyl projednáván nárok na omluvu a skutkově byl vymezen tvrzený nesprávný úřední postup jinak – pochybení policie na rozdíl od tvrzeného nesprávného úředního postupu spočívajícím v pochybení anonymizováno soudu při doručování žalobci jako obžalovanému v anonymizováno věci. Předchozí spor přitom nepředstavoval natolik komplikovanou právní problematiku, aby toto mohlo mít význam pro posouzení tvrzené rozpornosti námitky promlčení uplatněné státem v tomto sporu (a to i ve smyslu judikatury Ústavního soudu shora zmiňované) či ve vztahu k nepřípustně extenzivnímu výkladu shora uvedené promlčecí lhůty dle § 32 zák. 98/1998 Sb.

20. Nad rámec okolností rozhodných pro správné posouzení věci a potvrzení rozhodnutí soudu I. stupně dle § 219 o. s. ř. (ve vztahu k věcně správným výrokům o věci samé I a II, a i ve vztahu ke správnému rozhodnutí o nákladech řízení III) uvádí odvolací soud, že jsou rovněž liché úvahy žalobce o striktní vázanosti anonymizováno soudu předepsaným způsobem doručování dle § 62 tr. řádu; přestože uvedené ustanovení stanoví způsoby doručování orgány činnými v anonymizováno řízení, nevyplývá z jakéhokoliv ustanovení tr. řádu, a to ani z ustanovení § 8 a § 62 tr. řádu, že v závislosti na konkrétních okolnostech projednávané anonymizováno věci (a nepochybně i ke skutku, pro který je obžalovaný stíhán) nemůže soud zvolit vhodný a účelný postup v řízení v zájmu urychleného projednání věci, realizace práva dotčených osob na spravedlivý proces a nezmaření již nařízeného hlavního líčení a proto využít operativní doručování prostřednictvím policie. Pokud žalobce brojil proti nesprávnému postupu Okresního soudu v Nymburce a pokynu soudkyně pověřené rozvrhem práce vyřízením věci doručit do vlastních rukou tehdejšímu obžalovanému příjmení příjmení předvolání k hlavnímu líčení (ve shora specifikovaných dnech března rok), nelze v tomto směru spatřovat nesprávný úřední postup, kdy naopak v zájmu řádného průběhu anonymizováno řízení je povinností policie poskytnout soudu součinnost, a to i při doručování zásilek (a to nepochybně v situaci, kdy žalobce byl obžalován pro anonymizováno výkonu soudního rozhodnutí nenastoupením do výkonu trestu, jak je známo odvolacímu soudu z úřední činnosti). Závěry odvolacího soudu tak korespondují ustálené soudní praxi (spisová značka, spisová značka, spisová značka) a shodně se správnými právními závěry soudu I. stupně vedly proto k potvrzení napadeného rozsudku v celém rozsahu (§ 219 o. s. ř.).

21. Výrok o nákladech odvolacího řízení vychází z ustanovení § 224, § 211 a § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy procesně neúspěšný žalobce by byl povinen zaplatit náklady odvolacího řízení procesně úspěšné žalované, žalované však žádné náklady nevznikly. Bylo proto rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Proti tomuto rozsudku lze za podmínek uvedených v ustanovení § 237 a následujících o. s. ř. podat dovolání, a to do dvou měsíců od doručení rozsudku odvolacího soudu prostřednictvím soudu I. stupně k Nejvyššímu soudu ČR.