Městský soud v Praze · Rozsudek

25 Co 20/2026

č. j. 25 Co 20/2026-185

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2026-03-12 · POTVRZENI · ECLI:CZ:MSPH:2026:25.Co.20.2026.185

  1. OS Praha 6 27 C 277/2022-159
  2. MS Praha 25 Co 20/2026-185
Strojový souhrn generováno LLM

Městský soud v Praze potvrdil rozsudek soudu prvního stupně, který uložil žalované povinnost bezplatně odstranit vadu bioklimatické pergoly spočívající v nefunkčnosti zipovací funkce screenové rolety. Soud se opřel o znalecký posudek, který prokázal, že vada je způsobena nerovnoměrným závinem rolety nebo nízkou tuhostí spodní lišty, nikoli vnějšími silami. Záruka na odolnost proti větru až 100 km/hod. byla vyloučena jako příčina vady, protože maximální rychlost větru v lokalitě nepřekročila 78,5 km/hod. Náhrada nákladů odvolacího řízení ve výši 10 389,06 Kč byla uložena žalobkyni podle § 142 odst. 1 o. s. ř.

Plný text

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Blanky Kapitánové a soudkyň JUDr. Ivety Veselé a Mgr. Zdeňky Winklerové ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o odstranění vady, k odvolání žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 21. října 2025, č. j. 27 C 277/2022-159,

I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku o věci samé (I.) a ve výroku o nákladech řízení (II.) potvrzuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 10 389,06 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám Jméno advokáta A, advokáta.

1. Rozsudkem označeném v záhlaví soud prvního stupně uložil žalované povinnost bezplatně odstranit vadu bioklimatické pergoly spočívající v nespojování stěny screenové rolety (pohyblivá část toalety) s vodící lištou rolety, zipem při stahování rolety dolů, nacházející se v místě adresa, do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.). V téže lhůtě uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 69 688,15 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně (výrok II.). Rozhodl, že žalobkyni se vrací část zaplacené zálohy ve výši 2 744 Kč, která bude vyplacena po právní moci rozsudku (výrok III.).

2. Odstranění vady specifikované ve výroku přezkoumávaného rozsudku se žalobkyně domáhala na základě tvrzení, že uzavřela dne 30. 5. 2019 se žalovanou smlouvu o dílo (zakázka číslo číslo) v rámci níž se žalovaná jako zhotovitel zavázala dodat bioklimatickou pergolu a screenové clony za celkovou částku 639 339 Kč. Dále žalobkyně uzavřela se žalovanou smlouvu o dílo dne 23. 10. 2020 číslo číslo, v rámci níž se zavázala k dodání screenrollu Označení s pohonem Označení v celkové ceně 34 339 Kč (dále jen smlouva/smlouvy o dílo). Žalobkyně poukázala na čl. 7 obchodních podmínek, které jsou součástí smlouvy, a v nichž se žalovaná jako zhotovitel zavázala k odpovědnosti za vady, které má dílo při převzetí objednatelem, jakož i za vady, které se vyskytnou po převzetí díla v určené záruční době. Součástí žalobních tvrzení byla citace z dalších článků obchodních podmínek. Uvedla, že uplatnila vadu u žalované podle obchodních podmínek v záruční době, písemně dne 18. 5. 2021, vada spočívá v nefunkčnosti boční rolety pergoly, kdy látka boční rolety se při stahování rolety nepropojuje (nezipuje) se sloupkem (do sloupku) pergoly, tedy zip na látkovou roletu nefunguje, když nezapíná látku do sloupku (nefunkčnost zipovací funkce). Uvolněné sreenové rolety konstatovali i technici žalované, kteří byli vadu zhlédnout po jejím uplatnění žalobkyní. Názor žalované, že k uvolnění rolety došlo vlivem velmi silného větru je zcela nepodložený a pouze názorem žalované. Žalobkyně poukázala na cenovou nabídku žalované ze dne 29. 5. 2019, která je součástí smlouvy o dílo, když na základě přijetí této nabídky žalobkyní byla smlouva o dílo uzavřena, žalobkyně deklaruje „sreenroll Označení clony“, které chrání proti bočnímu slunci, dešti i větru až do 100 km/hod. Žalobkyně si proto nechala od právnická osoba vyhotovit stanovisko o nejvyšší rychlosti větru pro oblast, kde je předmětná pergola postavena. právnická osoba pak žalobkyni vydalo dne 16. 6. 2021 stanovisko, že nejvyšší nárazy větru z období od 1. 9. 2020 do 25. 3. 2021 Anonymizováno v lokalitě adresa dosahovaly dne 13. 3. 2021 rychlosti 21,8 m/s. tj., 78,5 km/hod. Rychlost větru v lokalitě tedy ani zdaleka nedosáhla k horní hranici garantované technické vlastnosti pergoly. Žalobkyně tvrdila, že jde o vadu výrobku a zdůraznila, že dílo již při předání vykazovalo drobné vady spočívající v nestejnoměrném sjíždění a vyjíždění (rychlost) každé ze stran sreenové toalety. Tato vada byla následně žalovanou opravována, avšak nikdy zcela nebyla odstraněna. Uvedla, že není technikem v dané oblasti a nemůže proto tvrdit, zda mírně odlišná rychlost sjíždění každé ze stran sreenové rolety mohla dát vzniknout vypnutí strany rolety ze zipu, či zda příčina je ve velké ploše nainstalované látkové rolety vůči malé síle zipu po její straně. Ví však, že vada vznikla při běžném užívání rolety bez jakékoliv extrémní síly či jejího vnějšího poškození.

3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Nesporovala uzavření smluv o dílo se žalobkyní ani její tvrzení, že reklamovala dne 18. 5. 2021 v žalobě popsanou vadu. Na svoji obranu uvedla, že provedla opakovanou prohlídku reklamovaného díla se závěrem, že se nejedná o vadu výrobku ani o vodu samotné montáže. Odmítla proto svoji odpovědnost za tvrzenou vadu díla a zdůraznila, že roleta samotná nevykazovala žádné známky jakékoliv vady a že k uvolnění zipu na roletě došlo s největší pravděpodobností vlivem působení silného větru či jiné extrémní síly, což také ve své reakci na předžalobní upomínku žalobkyni sdělila.

4. Vzhledem k tomu, že žalovaná popírala samotnou existenci vady výrobku a její příčinu, přistoupil soud prvního stupně k ustanovení znalce tituly před jménem jméno FO, z oboru strojírenství, posuzování technického stavu ostatních strojů a zařízení, posuzování technického stavu manipulační techniky, posuzování vlastností materiálů a strojírenské technologie. Úkolem znalce bylo posoudit funkčnost protisluneční rolety a určit, zda bioklimatická pergola s otočnými roletami nacházející se na terase adresa, trpí vadou spočívající v nefunkčnosti uzamykání zipu po obou stranách rolety tak, že nedochází ke spojení stěny screenové rolety (pohyblivé části rolety) s vodící pojezdovou lištou při pohybu dolů, a trpí-li dílo uvedenou vadou, určit její příčiny.

5. Soud prvního stupně ze závěrů tohoto znaleckého posudku zjistil, že na roletě pergoly se nachází nefunkční spojení zipu, a to na pravé i levé straně. Faktická vzdálenost sloupků nacházejících se na pergole (pravý a levý sloupek se liší od vzdálenosti uvedené ve výkresové dokumentaci) činí rozdíl 50 mm. Dílo trpí vadami, které spočívají buď za a) v nerovnoměrném závinu rolety na hřídlech a zvýšeným zatížením spojení zipu rolety s vedením v boční liště či za b) průhybem spodní lišty, nízkou tuhostí spodní listy, která způsobí vypadnutí spodní lišty z vedení, čímž dojde k rozpojení zipu rolety s vedením v boční liště rolety či za c) působením síly na roletu a přenesením síly rolety na zip, čímž dojde k rozpojení zipu rolety či za d) kombinací variant v uvedených v bodech a) až c).

6. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že žalobkyně v řízení prokázala existenci vad na objednaném výrobku a také jejich příčiny. Poukázal na zprávu právnická osoba (dále též jen právnická osoba), který se vyjádřil k povětrnostním podmínkám v oblasti, kde se dílo nachází. Z jeho stanoviska vyplývá, že v období od 1. 9. 2020 do 25. 3. 2021 byl v této oblasti zaznamenán maximální náraz větru o rychlosti 21,8 m/s., tedy 78,5 km/hod., a to dne 13. 3. 2021. V cenové nabídce žalované je však výslovně uvedeno, že screenroll Označení clony chrání proti bočním slunci, dešti i větru do 100 km/hod., tuto skutečnost proto obvodní soud hodnotil jako záruku dle § 2113 odst. 1 a 2 o. z. Uzavřel, že ve smyslu § 2615 ve spojení s § 2106 odst. 1 písm. b) o. z. shledal nárok uplatněný žalobou důvodným a žalobě proto vyhověl. Zamítl návrh na doplnění dokazování revizním znaleckým posudkem, neboť považoval závěry znaleckého posudku za dostatečně obhájené znalcem při jeho výslechu při ústním jednání, dále i z důvodu, že žalovaná tvrdila, že do seznamu znalců pro obor stínicí techniky došlo po koncentrační lhůtě k zápisu nového znalce, toto své tvrzení však nedoložila, a ze seznamu znalců publikovaných na webových stránkách orgán tato skutečnost nevyplývá.

7. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky navzájem rozhodl podle procesního úspěchu ve věci (§ 142 odst. 1 o. s. ř.) a rozsah a výši nákladů procesně úspěšné žalobkyně v odůvodnění svého rozhodnutí specifikoval.

8. Proti výroku o věci samé a výroku o náhradě nákladů řízení (výrok I. a II.) brojila žalovaná včas podaným odvoláním, které založila na odvolacím důvodu podle § 205 odst. 2 písm. b), c), d), e) a g) o. s. ř. K uplatněným odvolacím důvodům tvrdila, že již v řízení před soudem prvního stupně namítala, že příčina předmětné vady rolety není v pochybení zhotovitele. V této souvislosti argumentovala tím, že zásada volného hodnocení důkazů neznamená, že soud může svévolně vynechat hodnocení některých provedených důkazů nebo tvrzení účastníků jen proto, že nezapadá do soudem preferované verze skutkových zjištění. Podle názoru žalované soud prvního stupně právě takto v poměrech souzené věci postupoval, když nepřihlédl k některým důkazním návrhům žalované ani k její argumentaci o alternativních příčinách vady, a své skutkové závěry založil jednostranně na posudku znalce. Zdůraznila, že v řízení včas poukazovala na okolnosti vylučující její odpovědnost za vadu a navrhovala k tomuto tvrzení důkazy (aniž by je v odvolání konkretizovala), které však soud prvního stupně v podstatě opomenul. Závadu v řízení, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci považovala odvolatelka zejména způsob, jakým soud nakládal se znaleckým dokazováním a s důkazními návrhy účastníků a akcentovala, že má-li soud v řízení pochybnosti o úplnosti či správnosti znaleckého posudku, je povinen učinit kroky k nápravě, nikoliv nekriticky přijmout závěry defektního posudku. Uvedla, že opakovaně v řízení před soudem prvního stupně upozorňovala, že zmuchlání látky je logickým důsledkem uvolnění zipu, nikoliv jeho příčinou. Znalec však tuto technickou kauzalitu zcela obrátil. Pokud došlo k uvolnění zipu pod vlivem extrémních síly (například nárazový vítr překračující technické limity výrobku), je následný nepravidelný návin nevyhnutelným technickým jevem, nikoliv důkazem vady montáže. K absenci písemného montážního návodu žalovaná uvedla, že tato absence nezpůsobuje technickou vadu díla. Pokud dílo po instalaci řádně fungovalo, je zřejmé, že montáž byla provedena odborně.

9. K nesprávnému právnímu posouzení věci žalovaná uvedla, že soud prvního stupně de facto dovodil, že pokud existuje „následek“ (nefunkční zipování), automaticky se jedná o vadu, za kterou odpovídá zhotovitel, pokud neprokáže opak. V režimu odpovědnosti za vady díla podle občanského zákoníku však leží důkazní břemeno ohledně existence vady v době předání nebo příčiny vady v porušení povinnosti zhotovitele na žalobkyni. Soud prvního stupně se však spokojil s tím, že příčina vady nebyla znalcem vyloučena jako pochybení zhotovitele, místo aby vyžadoval, aby byla prokázána. Tím, že soud přenesl povinnost prokázat vnější vlivy (vítr) plně na žalovanou, aniž by žalobkyně bezpečně prokázala vadnost samotného výrobku v době plnění, pochybil v právním posouzení otázky důkazního břemene. Navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně změnil a žalobu zamítl, eventuálně jej zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

10. Žalobkyně navrhla potvrzení přezkoumávaného rozsudku, s jehož skutkovými a právními závěry se ztotožnila. K odvolací argumentaci uvedla, že žalovaná v odvolání označila několik odvolacích důvodů, v zásadě se však jedná o jeden okruh námitek vztahujících se k tomu, že soud prvního stupně nezjišťoval skutečnou příčinou vady, nesprávně přenesl důkazní břemeno ohledně okolnosti vzniku vady na žalovanou a současně přes návrh žalované neprovedl další dokazování ohledně způsobu vzniku vady.

11. S poukazem na § 101 odst. 1 písm. a) o. s. ř. a § 2113 ve spojení s § 2619 odst. 1 o. z. žalobkyně tvrdila, že žalovaná by se mohla svých povinností vyplývajících ze záruky zprostit, pokud by tvrdila a prokázala, že vada byla způsobena po přechodu nebezpečí škody na věci (rolety) na žalobkyni vnější událostí. Žalovaná však netvrdila, jakým způsobem a kdy měla být vada způsobena, pouze v řízení vznášela hypotetické možnosti vzniku vady, aniž by konkrétně uvedla, jakým způsobem dle ní měla vada vzniknout. Tvrzení žalobkyně, že vada rolety může spočívat i v jiných vlivech, přitom nelze považovat za tvrzení rozhodných skutečností ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a) o. s. ř. Takové tvrzení je totiž v podstatě univerzální, každá vada jakéhokoliv výroku může vzniknout v zásadě jakýmkoliv způsobem. Pokud by měl soud zkoumat všechny hypotetické účastníky dle tvrzené možnosti vzniku vady, vedlo by to k velmi časově i finančně náročnému řízení. V tomto směru je bezvýznamné tvrzení žalované, že „v režimu odpovědnosti za vady díla dle občanského zákoníku leží důkazní břemeno ohledně existence vady v době předání nebo příčiny vady v porušení povinnosti zhotovitele na žalobci“, když odpovědnost žalované je založena, nikoliv režimem odpovědnosti za vady díla podle § 2615 až § 2618 o. z., ale režimem záruky za jakost díla podle § 2619 o. z. V tomto režimu pak leží důkazní břemeno na žalované jako zhotoviteli, aby prokázala, že byl naplněn liberační důvod podle § 2116 o. z., když jen tak by se mohla své povinnosti vyplývající ze záruky zprostit (odkaz na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 12. 2000 04, sp. zn. 29 Odo 1146/2003). Nejprve by však žalovaná musela naplnění tohoto liberačního důvodu tvrdit, což však neučinila.

12. K argumentaci odvolatelky založené na tvrzení „pokud dílo vykazuje vadu či poškození, tak taková skutečnost sama o sobě neprokazuje, že tuto vadu způsobil porušením povinnosti zhotovitel, nebyla-li objasněna příčina“, žalobkyně uvedla, že žalovaná pomíjí, že ve smyslu § 2619 o. z. zaručila, že po dobu dvou let dílo nebude vykazovat jakoukoliv vadu. Jelikož dílo v průběhu této doby vadu vykázalo, vznikl žalované povinnost vadu odstranit. Je přitom lhostejné, z jakého důvodu vada vznikla, ledaže by žalovaná tvrdila a prokázala, že vada byla způsobena vnější událostí (poukaz na rozsudek 25 Cdo 295/2024). V řízení bylo prokázáno, že roleta vykazuje vadu, která byla žalované oznámena v průběhu záruční doby. Žalovaná by se své povinnosti vyplývající z poskytnuté záruky zprostila pouze v případě, že by tvrdila a prokázala, že vada byla způsobena vnější událostí, což se nestalo. K argumentaci odvolatelky založené na poukazu silného větru žalobkyně uvedla, že v dané oblasti činila jeho maximální rychlost v relevantním období 78,5 km/hod., přičemž žalovaná poskytla záruku na odolnost rolety vůči větru v rychlosti až 100 km/hod.

13. Odvolací soud z podnětu podaného odvolání přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně, včetně řízení, jež předcházelo jeho vydání (§ 212, § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

14. Předmětem sporu je nárok žalobkyně ze smlouvy o dílo na odstranění vady díla spočívající v nefunkčnosti zipovací funkce sreenové rolety bioklimatické pergoly v místě adresa, adresa. Mezi účastníky zůstalo nesporným tvrzení žalobkyně o uzavření smluv o dílo, včetně projevu vůle v nich obsaženého a práv a povinností z nich vyplývajících. Sporným zůstalo, zda je dán liberační důvod z odpovědnosti žalované vyplývající pro ni ze záruky za jakost.

15. Pro posouzení důvodnosti žalovaného nároku uplatněného ze záruky není rozhodné, zda dílo bylo provedeno bezvadně, ale zda si uchovalo své vlastnosti (užitkové a estetické) garantované zhotovitelem. Odpovědnost prodávajícího ze záruky je totiž odpovědností objektivní, nezávislou na zavinění, a nesjednají-li si strany jinak, platí pro odpovědnost ze záruky liberační důvod. Je tomu tak proto, že zhotovitel (prodávající) poskytnutím záruky přebírá odpovědnost za to, že jím zhotovená věc bude po určitou, předem stanovenou dobu, plnit určitý účel, respektive bude mít pro tuto dobu určité vlastnosti. Liberačním důvodem je tedy způsobení vady vnější událostí, což také žalovaná na svoji obranu v průběhu řízení tvrdila a žalobkyně popírala. Vliv silného větru byl vyloučen zprávou právnická osoba a působení blíže žalovanou neurčené jiné síly pak nemá oporu ve znaleckém posudku. Nelze totiž v kontextu již řečeného přisvědčit námitkám žalované zpochybňujícím závěry znaleckého posudku. Jmenovaný znalec zjistil, že na roletě pergoly byla zjištěna nefunkčnost spojení zipu na levé i pravé straně rolety a stanovil zároveň možné příčiny nefunkčního spojení zipu rolety s bočním vedením, a tyto své závěry vysvětlil i při své výpovědi při jednání soudu prvního stupně konaném dne 26. 8. 2025. Odvolací soud zdůrazňuje, že hodnocení důkazu znaleckým posudkem spočívá v posouzení, zda závěry posudku jsou náležitě odůvodněny, zda jsou podloženy obsahem nálezu, zda bylo přihlédnuto ke všem skutečnostem, s nimiž se bylo třeba vypořádat, zda závěry posudku nejsou v rozporu s výsledky ostatních důkazů a zda odůvodnění znaleckého posudku odpovídá pravidlům logického myšlení. Znalecký posudek sice hodnotí soud jako každý jiný důkaz, nicméně odborné závěry v něm obsažené hodnocení soudem podle § 132 o. s. ř. nepodléhají. Je proto třeba mít na zřeteli, že hodnocení důkazu znaleckým posudkem spočívá v posouzení, zda závěry posudku jsou náležitě odůvodněny, podloženy obsahem nálezu, a zda bylo přihlédnuto znalce ke všem skutečnostem, s nimiž bylo třeba se vypořádat, zda závěry posudku nejsou v rozporu s výsledky ostatních důkazů a zda odůvodnění znaleckého posudku odpovídá pravidlům logického myšlení (srovnej příkladmo rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1810/2009).

16. Posudek podaný ustanoveným znalcem v souzené věci tyto požadavky splňuje, námitky žalované jsou proto jen polemikou se závěry znalce, kterým nelze přiznat právní relevanci. Odvolací soud zdůrazňuje, že působení blíže žalovanou nespecifikované vnější síly nebylo znalcem zjištěno, odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně proto návrh žalované na doplnění dokazování revizním znaleckým zkoumáním neshledal za relevantní důkaz k prokázání skutkové verze žalované („příčina předmětné vady není pochybením zhotovitele, ale může spočívat v jiných vlivech-např. nevhodné užívání pergoly, působení klimatických podmínek či ve vadě materiálu dodaného subdodavatelem“) Přezkoumávání závěrů znaleckého posudku ve smyslu § 127 odst. 2 o. s. ř. dalším posudkem jiného znalce (vědeckého ústavu) je totiž namístě tehdy, jestliže znaleckým dokazováním nebyly objasněny všechny skutečnosti potřebné k rozhodnutí ve věci, k nimž je třeba odborných znalostí, taková situace však v poměrech souzené věci nenastala.

17. S uvedenými důvody odvolací soud uzavřel, že závěr soudu prvního stupně o existenci vady, v důsledku níž ztratilo dílo své užitné vlastnosti, odpovídá provedeným důkazům, když současně nebyly zjištěny a žalovanou ani tvrzeny konkrétní vnější okolnosti (poškození silou větru bylo zprávou právnická osoba vyvráceno), které by byly způsobilým liberační důvodem.

18. S uvedenými důvody odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně ve vyhovujícím výroku o věci samé a v akcesoricky navazujícím výroku o nákladech řízení podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil.

19. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně byla i v této fázi řízení plně procesně úspěšná. Její náklady jsou tvořeny odměnou za právní zastoupení O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně byla i v této fázi řízení plně procesně úspěšná. Její náklady jsou tvořeny odměnou za právní zastoupení (2 úkony právní služby a 2 300 Kč, 2x paušální částka a 450 Kč), náhradou za promeškaný čas (8 x ½ hodina, a 150 Kč), cestovným adresa-adresa a zpět (1 886 Kč) v celkové výši 10 389,06 Kč (celkové náklady bez vyčíslení DPH 8 586 Kč, 21 % DPH 1803,06 Kč). Proti tomuto rozsudku je přípustné dovolání, které se podává do dvou měsíců od doručení rozsudku odvolacího soudu k Nejvyššímu soudu České republiky v Brně prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 6.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.