28 Co 148/2026

Plný text

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Michaela Nipperta a soudců JUDr. Aleny Bílkové a Mgr. Martina Langhanse, Ph.D. ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované o zaplacení částky 280 086,56 Kč s příslušenstvím k odvolání žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 7. ledna 2026, č. j. 17C 28/2025-67,

I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 11 991,10 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku a k rukám advokáta tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem 1. Obvodní soud pro adresa, dále soud prvního stupně, rozsudkem ze dne 7. 1. 2026, č. j. spisová značka, vyhověl žalobnímu návrhu a žalované uložil, aby žalobkyni zaplatila 280 086,56 Kč spolu s úrokem z prodlení 14,75 % ročně z částky 255 871,44 Kč od 10. 3. 2024 do 5. 12. 2024, z částky 267 911,44 Kč od 6. 12. 2024 do 18. 12. 2024 a z částky 280 086,56 Kč od 19. 12. 2024 do zaplacení a náhradu nákladů řízení ve výši 68 258,82 Kč.

2. Takto soud prvního stupně rozhodl o žalobě, jíž se žalobkyně domáhala zaplacení žalované částky s příslušenstvím na podkladě tvrzení, že žalovaná si u ní objednala servisní zásah na zařízení název včetně dodání náhradních dílů (oprava tepelného čerpadla), servisní zásahy byly provedeny ve dnech 29. 1. až 31. 1. 2024 (číslo zakázky číslo) a žalobkyně žalované vyúčtovala předem odsouhlasenou cenu díla 255 871,44 Kč (daňový doklad č. číslo ze dne 8. 2. 2024, splatnost do 9. 3. 2024). Reklamované vady žalobkyně odstranila ve dnech 14. 2. 2024, 5. 3. 2024, 30. 4. 2024 a 22. 5. 2024, za tyto servisní zásahy nic neúčtovala, šlo o vyřízení důvodné reklamace. Dne 14. 11. 2024 pak na zařízení provedla servisní zásah (číslo zakázky číslo, nešlo o reklamovanou vadu) a za provedené dílo vyúčtovala žalované cenu 12 175,12 Kč (daňový doklad č. číslo, splatnost do 18. 12. 2024). Dále podle uzavřené servisní smlouvy provedla ve dnech 19. 9. až 20. 9. 2024 pravidelnou údržbu zařízení žalované (tři tepelná čerpadla) a vyúčtovala jí za to sjednanou cenu takto: dne 5. 11. 2024 částku 3 500 Kč (daňový doklad č. číslo, splatnost do 5. 12. 2024), dne 5. 11. 2024 částku 5 040 Kč (daňový doklad č. číslo, splatnost do 5. 12. 2024), dne 5. 11. 2024 částku 3 500 Kč (daňový doklad č. číslo, splatnost do 5. 12. 2024). Žalovaná vyúčtované částky nezaplatila a na předžalobní upomínku nereagovala.

3. Žalovaná na svoji obranu uvedla, že dne 27. 9. 2024 zaslala žalovaná žalobkyni e-mail, že již od 7. 8. 2023 čeká na opravu čerpadla, jednalo se o totální repasi všech dílů a další záruku 2 let na celé čerpadlo. K zásahům popsaným v žalobě tedy došlo, ale dne 2. 10. 2024 (po zahájení topné sezony) kontaktovala žalovaná žalobkyni s tím, že čerpadlo nefunguje; po zásahu technika dne 14. 11. 2024 čerpadlo již fungovalo. Žalovaná nesouhlasila s fakturou ze dne 8. 2. 2024, neboť čerpadlo bylo v té době stále nefunkční, finální zprovoznění čerpadla proběhlo až dne 14. 11. 2024, tedy ke dni 8. 2. 2024, kdy byla vystavena jedna z faktur, nebylo dílo provedeno, neboť nebylo dokončeno a předáno, nenastala tedy splatnost ceny díla. Žalovaná navrhla, aby žaloba byla jako předčasná zamítnuta.

4. Soud prvního stupně v odůvodnění rozsudku stručně a jasně vyložil, které skutečnosti vzal za prokázané, o které důkazy opřel svá skutková zjištění, jaký učinil závěr o skutkovém stavu a jak věc posoudil po právní stránce; odvolací soud na odůvodnění rozsudku odkazuje a na tomto místě skutkové a právní závěry jen stručně shrnuje.

5. Soud prvního stupně vzal za prokázané, že žalovaná si dne 8. 11. 2023 u žalobkyně objednala servisní zásah na zařízení název včetně dodání náhradních dílů (oprava tepelného čerpadla), servisní zásahy byly servisními techniky žalobkyně provedeny ve dnech 29. 1. až 31. 1. 2024 (číslo zakázky číslo), byl proveden test funkčnosti provozu, zařízení bylo funkční, bez poruchy a chybových hlášení. Cena díla 255 871,44 Kč byla vyúčtována fakturou ze dne 8. 2. 2024, splatnost do 9. 3. 2024. Ve dnech 14. 2. 2024, 5. 3. 2024, 30. 4. 2024 a 22. 5. 2024 provedla žalobkyně pro žalovanou záruční servisní zásahy na zařízení, byla provedena výměna motoru kompresoru a desky Označení, po té byla provedena zkouška topného systému, závada se již neprojevila a zařízení bylo bez závad.

6. Dále účastnice uzavřely dne 12. 1. 2024 „Smlouvu o zajištění pravidelné údržby č. číslo“, jíž se žalobkyně zavázala provádět pro žalovanou pravidelnou roční údržbu zařízení adresa číslo, číslo, číslo, žalovaná se zavázala uhradit cenu dle ceníku žalobkyně aktuálního v době provedení servisní činnosti, ten byl dostupný na www. Ve dnech 19. a 20. 9. 2024 provedla žalobkyně pro žalovanou sjednanou roční údržbu tří zařízení, dvě zařízení byla bez závad a u třetího zařízení byla zjištěna chyba komunikace a chyba čidla, byly přerušeny vodiče na propojovacím kabelu mezi venkovní jednotkou a regulací v kotelně, načež žalobkyně provedla opravu třetího zařízení dne 14. 11. 2024. Dne 5. 11. 2024 vystavila žalobkyně žalované tři faktury za provedenou roční údržbu tří zařízení, vyúčtovala 2x 3 500 Kč a 5 040 Kč (3 500 Kč + jízdné 1 540 Kč) a dne 18. 11. 2024 vystavila žalobkyně žalované fakturu za provedenou opravu třetího zařízení provedenou dne 14. 11. 2024, vyúčtovala 12 175,12 Kč, splatnost 18. 12. 2024.

7. Po právní stránce soud prvního stupně projednávanou věc posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, dále „o. z.“, zejména podle § 2586 a násl. o. z., aplikovaná ustanovení v odůvodnění rozsudku citoval a vysvětlil, že uplatněné nároky jsou co do důvodu i výše po právu.

8. Na základě písemné objednávky žalované provedla žalobkyně ve dnech 29. 1. až 31. 1. 2024 (číslo zakázky číslo) servisní zásah na zařízení název včetně dodání náhradních dílů (oprava tepelného čerpadla), byl proveden test funkčnosti provozu, jednotka byla funkční, bez závad a chybových hlášení, což bylo písemně stvrzeno v servisních zprávách. Následně se na zařízení projevily vady, která v rámci záruky opravy žalobkyně odstranila ve dnech 14. 2. 2024, 5. 3. 2024, 30. 4. 2024 a 22. 5. 2024, tyto opravy žalobkyně žalované neúčtovala. Sjednané dílo bylo řádně dokončeno a předáno (§ 2604 o. z.) a žalobkyni vzniklo právo na zaplacení sjednané ceny díla (§ 2586 odst. 1 o. z.), kterou žalované vyúčtovala dne 8. 2. 2024 částkou 255 871,44 Kč se splatností dne 9. 3. 2024.

9. Žalovaná podle „Smlouvu o zajištění pravidelné údržby č. číslo“ ze dne 12. 1. 2024 provedla ve dnech 19. a 20. 9. 2024 pravidelnou roční údržbu tří zařízení žalované, dvě zařízení byla bez závad a u třetího zařízení byla zjištěna nutnost opravy, kterou žalovaná provedla dne 14. 11. 2024, žalobkyně splnila své závazky (§ 2587 o. z.) a vzniklo jí právo na zaplacení sjednané ceny díla (§ 2586 1 o. z.), která byla sjednána dostatečně určitě a vyúčtována dne 5. 11. 2024 částkami 2x 3 500 Kč a 5 040 Kč (3 500 Kč + jízdné 1 540 Kč) a oprava třetího zařízení dne 18. 11. 2024 částkou 12 175,12 Kč.

10. Žalovaná vyúčtované ceny díla neuhradila; uvedla-li v e-mailové komunikaci účastnic „že posílá dílčí částku na „rozplacení“ faktury“, pak neuvedla a nedoložila, zda, kdy a jakou částku žalobkyni zaplatila a vzhledem k tomu, že se k jednání soudu dne 7. 1. 2026 nedostavila, nemohl jí soud vyzvat podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. k doplnění rozhodných skutečností a navržení důkazů.

11. Soud prvního stupně uzavřel, že uplatněné nároky jsou po právu.

12. O úrocích z prodlení soud prvního stupně rozhodl s odkazem na § 1970 o. z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob; žalovaná se dostala do prodlení s peněžitým plněním u částky 255 871,44 Kč dne 10. 3. 2024, u částky 12 040 Kč dne 6. 12. 2024 (3 500 + 3 500 + + 5 040) a u částky 12 175,12 Kč dne 19. 12. 2024.

13. Plně úspěšné žalobkyni soud prvního stupně podle § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal náhradu nákladů účelně vynaložených na uplatnění práva, kterou v odůvodnění rozsudku podrobně vyčíslil.

14. Žalovaná napadla rozsudek soudu prvního stupně včasným a přípustným odvoláním. Zdůraznila, že svou neúčast řádně a včas omluvila z vážných rodinných důvodů, z důvodů ekonomie řízení nechtěla jednání odročovat, neboť všechny důkazy byly ve spise, souhlas s rozhodnutím věci bez její přítomnosti byl projevem procesní ekonomie a důvěry v nestrannost soudu, nikoliv rezignací na obranu. Podle jejího mínění soud prvního stupně důvěru žalované zneužil tím, že zcela rezignoval na vypořádání se s listinnými důkazy (e-mailová komunikace), které žalovaná soudu zaslala, čímž porušil její právo na spravedlivý proces (odkázala na nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 961/17). Dále uvedla, že soud prvního stupně postavil své rozhodnutí na chybném závěru, že dílo bylo řádně dokončeno ke dni 31. 1. 2024, ale žalovaná namítla, že k řádnému předání a převzetí díla nikdy nedošlo, zařízení bylo bezprostředně po tomto datu nefunkční (chyba sběrnice Označení). Pouhý „servisní list“ o návštěvě technika nelze zaměňovat za protokol o převzetí totální repase zařízení. Žalovaná doložila e-maily ze dne 27. 9. 2024 a 2. 10. 2024, že zařízení vykazovalo kritické vady (chyba sběrnice Označení, padání jističů) bezprostředně po zásazích žalobkyně. Zdůraznila, že objednatel nemá povinnost převzít dílo, které vykazuje vady. Žalobkyně vystavila fakturu dne 8. 2. 2024, soud prvního stupně tuto fakturu uznal za splatnou, přestože žalovaná doložila, že zhotovitel podal další cenovou nabídku na zprovoznění stejného zařízení ještě dne 10. 10. 2024, viz e-mail ze dne 10. 10. 2024), z toho plyne, že ani sama žalobkyně nepovažovala dílo v únoru 2024 za dokončené. Je nepřípustné, aby soud přiznal nárok na zaplacení „opravy“ z února, když ta samá oprava byla fakticky zprovozněna až 14. 11. 2024. Soud prvního stupně tedy zcela ignoroval klíčový listinný důkaz - e-mail žalobkyně ze dne 10. 10. 2024 s novou cenovou nabídkou na zprovoznění sběrnice Označení. Tento důkaz podle mínění žalované vyvrací tvrzení žalobkyně o „záruční opravě“ a potvrzuje, že žalobkyně sama nepovažovala dílo v únoru 2024 za dokončené. Je právně nepřípustné, aby byla splatnost ceny díla (§ 2594 o. z.) v únoru 2024, když samo zařízení bylo funkční až 14. 11. 2024. Nárok na zaplacení ceny díla vzniká až jeho řádným provedením a předáním (§ 2586 odst. 1 a násl. o. z.). Důkazní břemeno stran předávacího protokolu tížilo žalobkyni a ta toto břemeno neunesla, což soud prvního stupně ignoroval. Vystavení daňového dokladu (faktury) před okamžikem řádného provedení a předání díla nemá za následek splatnost ceny díla. Takový úkon je předčasný a nemůže vyvolat prodlení dlužníka podle § 1968 o. z., odkázala na rozsudky Nejvyššího soudu sp. zn. 23Cdo 1515/2014 a 32Cdo 2411/2014. Žalovaná shrnula, že se vyjádřila ve věci samé, doložila důkazy o nefunkčnosti díla, ale tyto důkazy soud prvního stupně ignorovala, k předání díla bez vad nikdy nedošlo a nemůže existovat záruční oprava u díla, které nebylo ani předáno, ani nebylo funkční. Navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

15. Žalobkyně a navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek potvrdil, neboť je v obou výrocích věcně správný a aby žalobkyni přiznal náhradu nákladů odvolacího řízení.

16. Odvolací soud přezkoumal postupem podle ustanovení § 212, § 212a, § 214 odst. 1 občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“, rozsudek soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, a dospěl k závěru, že odvolání žalované není důvodné.

17. Vady řízení, k nimž odvolací soud u přípustného odvolání přihlíží z úřední povinnosti (§ 212a odst. 5 o. s. ř.), odvolací soud neshledal.

18. Soud prvního stupně postupoval v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř.; v nepřítomnosti účastníka řízení, je-li zastoupen zástupcem (advokátem), pak v nepřítomnosti jeho zástupce, může soud věc projednat a rozhodnout jen tehdy, byl-li účastník, který se nedostavil, řádně předvolán a nepožádal-li včas z důležitého důvodu o odročení jednání.

19. Odvolací soud z obsahu spisu zjistil, že soud prvního stupně provedl řádnou přípravu jednání, před prvním jednáním měl k dispozici písemné vyjádření žalované k žalobě včetně e-mailové korespondence účastnic, kterou navrhla k důkazu, účastnice k jednání řádně předvolal. Žalovaná neúčast na prvním jednání včas omluvila a výslovně vyjádřila, že odročení jednání nežádá. Soud prvního stupně při prvním jednání provedl důkaz listinami, které žalovaná předložila, shodnou korespondenci účastnic předložila i žalobkyně, vyšel z obsahu spisu a z provedených důkazů, vypořádal se se se vším, co v průběhu řízení vyšlo najevo a co účastníce tvrdili. Poučení podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. hodlal dát žalované stran jejího neúplného a nejasného tvrzení, že „rozplatila fakturu“, protože žalobkyně setrvala na svém tvrzení, že žalovaná vyúčtované částky nezaplatila ani částečně. Nejvyšší soud ve své rozhodovací praxi dovodil, že poučení ve smyslu § 118a o. s. ř. se poskytuje pouze účastníku (jeho zmocněnci nebo zástupci), který je přítomen u jednání. Jestliže soud jedná v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníka (jeho zmocněnce nebo zástupce), je to účastník, jenž svou nepřítomností u soudu způsobil, že se mu příslušného poučení nedostalo (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2006, sp. zn. 29Odo 832/2006). Jinak řečeno, účastník, který se jednání neúčastnil, dobrodiní poučení podle § 118a o. s. ř. ztrácí (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 11. 2011, sp. zn. 28Cdo 578/2011, a ze dne 3. 1. 2012, sp. zn. 28Cdo 1793/2011). Soud prvního stupně žalovanou na jejích právech nezkrátil, důsledně dodržel předepsané procesní postupy a jeho řízení není zatíženo vadou, která by mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Odvolací námitky žalované k postupu soudu prvního stupně nejsou důvodné.

20. K odvolací námitce žalované stran provádění dokazování a hodnocení důkazů považuje odvolací soud za důležité uvést, že o nesprávné skutkové zjištění, které nemá v oporu v provedeném dokazování ve smyslu ustanovení § 205 odst. 2 písm. e) o. s. ř., se jedná v případě, že výsledek hodnocení důkazů neodpovídá postupu vyplývajícímu z ustanovení § 132 o. s. ř., protože soud vzal v úvahu skutečnosti, které z provedených důkazů nevyplynuly ani nevyšly v řízení nijak najevo, nebo naopak pominul rozhodné skutečnosti, které byly provedenými důkazy prokázány nebo vyšly za řízení najevo, popř. v jeho hodnocení důkazů a dalších poznatků, jež vyšly v řízení najevo, je logický rozpor z hlediska jejich závažnosti, zákonnosti, pravdivosti či věrohodnosti apod., nebo jestliže výsledek hodnocení důkazů neodpovídá tomu, co mělo být zjištěno způsobem vyplývajícím z ustanovení § 133 až 135 o. s. ř. Skutkové zjištění nemá oporu v provedeném dokazování tehdy, týká-li se skutečností, které byly významné pro posouzení věci z hlediska hmotného práva. Nesprávnost skutkového zjištění, které je výsledkem činnosti soudu při hodnocení důkazů, lze tedy vyvodit ze způsobu, jak k němu soud dospěl. V tomto směru nelze soudu prvního stupně vytknout pochybení, tudíž není možné polemizovat s jeho skutkovými závěry, jak to činí žalovaná, která namítala, že z důkazu o e-mailové komunikaci žalobkyně ze dne 10. 10. 2024 vyplývá jiný závěr. Důkaz, na který žalovaná poukazuje, neobsahuje žádné takové údaje, které by byly v rozporu se skutkovým závěrem soudu prvního stupně. E-mail žalobkyně se dne 10. 10. 2024 se vztahoval k servisnímu zásahu ze dne 14. 11. 2024 na zařízení název, jehož potřeba vyšla najevo po provedení první sjednané pravidelné roční údržby dle smlouvy o zajištění pravidelné údržby.

21. Podle § 2604 o. z. dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno.

22. Neobstojí námitka žalované, že dílo nebylo řádně předáno, protože nebyl sepsán protokol o předání a převzetí díla (oprava nebo-li repase zařízení název). Ani jedna z účastnic netvrdila, že by si při sjednání předmětné zakázky sjednali způsob předání díla tak, že jde o protokolární předání, že existence předávacího protokolu tvoří hmotněprávní podmínku předání a převzetí díla. Za popsané situace pak nelze absenci protokolárního předávacího protokolu považovat za nedostatek, pro který by nebylo lze považovat dílo za dokončené a předané. Tento závěr podporuje i fakt, že opravy následující po předání díla (po 30. 1. 2024) provedla žalobkyně v rámci poskytnuté záruky.

23. Nutno podotknout, že žalovaná ve vyjádření k žalobě ani v odvolání neuvedla žádná konkrétní obranná tvrzení proti uplatněným nárokům na zaplacení ceny za provedené tři pravidelné roční údržby jejích zařízení podle „Smlouvy o zajištění pravidelné údržby č. číslo“.

24. Odkázala-li žalobkyně na rozsudky Nejvyššího soudu sp. zn. 23Cdo 1515/2014 a 32Cdo 2411/2014, pak takové rozsudky odvolací soud v databázi rozhodnutí Nejvyššího soudu nedohledal. Žalovaná při jednání setrvala na tom, že spisové značky, které uvedla, jsou správné. Za této situace se nemohl odvolací soud k judikatuře prezentované žalovanou přihlédnout. Totéž platí pro žalovanou na odkazované rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 23Cdo 1515/2014.

25. Odvolací soud odvoláním napadený rozsudek podle § 219 o. s. ř. potvrdil, neboť je ve výroku o věci samé i ve výroku o nákladech řízení věcně správný.

26. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 142 odst. 1, § 224 odst. 1 o. s. ř. a plně úspěšné žalobkyni přiznal náhradu nákladů odvolacího řízení vyčíslenou podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) takto: odměna advokáta 9 460 Kč podle § 7, § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. g) počítaná z tarifní hodnoty 280 086,56 Kč za účast při jednání odvolacího soudu, paušální náhrada hotových výdajů 450 Kč podle § 13 odst. 1 a odst. 3, daň z přidané hodnoty 21 % ze součtu odměny a náhrady hotových výdajů, tj. 2 081,10 Kč; celkem 11 991,10 Kč. Lhůta a místo plnění byly stanoveny podle § 160 odst. 1 a § 149 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozhodnutí lze podat za podmínek uvedených v § 237 o. s. ř. a násl. dovolání ve lhůtě dvou měsíců od jeho doručení k Nejvyššímu soudu České republiky prostřednictvím soudu prvního stupně. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat pouze dovolací soud.