28 Co 301/2024

Plný text

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Michaela Nipperta a soudkyň JUDr. Ivany Hesové a JUDr. Aleny Bílkové v právní věci nezletilého žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený zákonnými zástupci Jméno zainteresované osoby 1/0 Datum narození zainteresované osoby 1/0 Adresa zainteresované osoby 1/0 Jméno zainteresované osoby 2/0 Datum narození zainteresované osoby 2/0 bytem adresa oba zastoupení tituly před jménem jméno FO, narozeným dne datum bytem adresa proti žalované: právnická osoba zahraniční osoba registrovaná pod č. číslo Adresa zainteresované osoby 3/0 jednající prostřednictvím odštěpného závodu právnická osoba, pobočka pro Českou republiku, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem adresa zastoupená advokátem tituly před jménem jméno FO sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 o zaplacení 8 500 000 Kč s příslušenstvím k odvolání žalobce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 11. dubna 2024, č. j. 14C 335/2021-116,

I. Rozsudek soudu prvního stupně se v zamítavém výroku o věci samé (výrok I.) potvrzuje a ve výroku o nákladech řízení (výrok II). se potvrzuje ve znění, že žalované se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

II. Žalované se právo na náhradu nákladů odvolacího řízení nepřiznává.

1. Obvodní soud pro Prahu 1, dále soud prvního stupně, rozsudkem ze dne 11. 4. 2024, č. j. 14C 335/2021-116, zamítl žalobní návrh, aby žalovaná žalobci zaplatila 8 500 000 Kč včetně příslušenství (výrok I.) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.).

2. Žalobce s odkazem na pojistnou smlouvu č. číslo sjednanou se žalovanou uplatnil nárok na zaplacení částky 8 500 000 Kč jako pojistného plnění z důvodu trvalých následků úrazu, který utrpěl dne datum. Ošetřující lékaři stanovili diagnózu spočívající v trvalých neodstranitelných následcích, a to celkové slepotě Anonymizováno oka a výrazného zhoršení zraku na Anonymizováno oku. Žalobce žalované předložil lékařské zprávy, které vyloučily genetickou mutaci, vrozenou oční vadu či myopatii jako příčinu zdravotního stavu žalobce. Dle zprávy tituly před jménem jméno FO ze dne 15. 1. 2021 byl žalobce před uzavřením pojistné smlouvy v pořádku (v rámci mezí své diagnózy myopatie). Dne 15. 12. 2017 byl uvedenou lékařkou přijat s odchlípenou sítnicí, která si vyžádala operaci. Příčinná souvislost mezi úrazem a jeho zdravotním postižením byla prokázána lékařskými zprávami. Navrhl zpracování znaleckého posudku z oboru oftalmologie pro případ, že by soud seznal, že tento je ve věci potřebný za účelem prokázání příčiny jeho zdravotního stavu. V pojistné smlouvě byla pro případ trvalých následků uvedena progrese ve výši 850 % základní pojistné částky 1 000 000 Kč, proto uplatnil nárok na zaplacení částky 8 500 000 Kč včetně příslušenství, který mu žalovaná odpírá. Žalovaná uznala vznik pojistné události, neboť vyplatila žalobci pojistné plnění 3 000 Kč jako odškodné za 15 dní doby léčby úrazu.

3. Žalovaná za nesporné označila žalobní tvrzení, že žalobce byl pojištěným pojistnou smlouvou č. číslo, jejíž účinnost nastala dne datum a že mu bylo zaplaceno pojistné plnění 3 000 Kč. Za sporné označila žalobní tvrzení o úrazu, k němuž mělo dojít dne datum a který by měl být (jedinou) příčinnou tělesného poškození žalobce. Skutečnost, že žalobci vyplatila pojistné plnění z titulu doby léčení, neznamená, že by uznala i nárok žalobce na pojistné plnění související s trvalými následky úrazu. Žalobce pouze uvedl, že v říjnu roku 2017 došlo k úrazu a že oslepl na Anonymizováno oko a má výrazně zhoršený zrak Anonymizováno oka. Tvrzení ohledně výrazného zhoršení zraku Anonymizováno oka není dle žalované dostatečně určité. V průběhu šetření předmětné události měla žalovaná k dispozici lékařské zprávy, z nichž dovodila, že nemůže být příčinná souvislost mezi údajným úrazem utrpěným v době pojištění a trvalými následky. Žalovaná dále poukázala na to, že ze zpráv také vyplynulo, že o úrazu z října roku 2017 se rodiče žalobce lékařům zmínili až počátkem roku 2018, daná událost není objektivně zdokumentována, žalobce měl utrpět i další úraz hlavy, a to při pádu z kola v červnu roku 2017. Žalovaná po provedeném šetření dospěla k závěru, že nárok na pojistné plnění nevznikl. Nadto podle čl. 6 odst. 1 písm. b) Zvláštních pojistných podmínek pro pojištění „Trvalé následky úrazu“, kterými se pojistný vztah řídil, je dána výluka pojištění, pokud jsou trvalé následky úrazu způsobeny (byť i jen částečně) nemocí. Žalobce neprokázal, že by jedinou příčinnou jeho tělesného postižení byl úraz, ke kterému mělo dojít v říjnu roku 2017. Žalovaná navrhla, aby žaloba byla zamítnuta.

4. Soud prvního stupně po provedené přípravě nařídil ve věci jednání a postupem podle § 101 odst. 3 občanského soudního řádu, dále „o. s. ř.“, věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobce, potažmo jeho obecného zmocněnce, který ač řádně a včas předvolán se k jednání nedostavil, nepřítomnost neomluvil a o odročení jednání nepožádal. Na podkladě nesporných tvrzení účastníků, obsahu spisu a provedených listinných důkazů dospěl ke skutkovým zjištěním, která stručně a jasně popsal v odůvodnění rozsudku, odvolací soud na tato zjištění odkazuje a na tomto místě je jen stručně shrnuje.

5. Žalobce byl dne 15. 12. 2017 vyšetřen v ústav na očním oddělení, v lékařské zprávě bylo uvedeno, že rodiče negují větší úraz, ošetřující lékařka odeslala žalobce do FN název k vyšetření a operačnímu zákroku, kde bylo dne 19. 12. 2017 žalobci operováno pravé oko, levé oko operováno nebylo, neboť jeho poškození bylo inoperabilní. Při následujícím lékařském ošetření ze dne 8. 1. 2018 otec žalobce dodatečně sdělil, že žalobce ještě v říjnu roku 2017 hrál závodně fotbal a při pádu se na tréninku uhodil do hlavy, toto tvrzení o úderu do hlavy pak bylo převzato do zprávy o ošetření FN název ze dne 16. 4. 2018 a do zprávy oční lékařky tituly před jménem jméno FO ze dne 2. 12. 2020 vypracované pro účely šetření pojistné události. V propouštěcí zprávě z FN název ze dne 30. 1. 2018 bylo uvedeno, že žalobce měl v červnu roku 2017 úraz na kole, měl bouli a šili mu bradu. Žalovaná žalobci dopisem ze dne 30. 9. 2021 sdělila, že nebylo osvědčeno, že poškození zraku by bylo způsobeno výhradně úrazem, k němuž mělo dojít dne datum, poukázala na zjištěnou těžkou myopatií žalobce a odkázala na čl. 6.1 Zvláštních pojistných podmínek (pojistná událost nenastává v případech plně nebo částečně v souvislosti s onemocněním, a to i v případě, že onemocnění vzniklo a/nebo se projevilo následkem úrazu). Soud prvního stupně vyložil, že nezadal vypracování znaleckého posudku z odvětví oftalmologie, protože dospěl k závěru, že žalobce neunesl břemeno tvrzení a břemeno důkazní o existenci samotného úrazu, k němuž mělo dojít dne datum a o trvalém následku poškození zdraví úrazem, neuvedl skutková tvrzení o rozhodných skutečnostech významných z hlediska hmotného práva a sjednaných podmínek pojistného plnění. Jestliže žalobce neprokázal ani to, že došlo k úrazu, nebylo lze zkoumat příčinnou souvislost mezi úrazem a jeho trvalými následky. Soud prvního stupně nevyžádal dle návrhu žalované ani lékařskou dokumentaci žalobce ke korekci dioptrií Anonymizováno a dodal, že nemohl při jednání provést důkaz většinou listin označených žalobcem v žalobě, neboť tyto listiny žalobce soudu neposkytl.

6. Žalobce trvalé následky úrazu popsal jako slepotu Anonymizováno okna a výrazné zhoršení zraku na Anonymizováno oku. Soud prvního stupně při vědomí toho, že jde o problematiku medicínskou, dospěl k závěru, že tvrzení o výrazně zhoršeném zraku pravého oka není dostatečné a že bylo třeba alespoň laicky popsat, jakými konkrétními trvalými zdravotními následky žalobce trpí, aby bylo možno provést dokazování znaleckým posudkem za účelem zjištění významných skutkových okolností o příčinné souvislosti úrazu a trvalých následků na zdraví žalobce. Nedostatečná skutková tvrzení nelze dovozovat z navržených ani z provedených důkazů, dokazování se provádí za účelem prokázání uplatněných tvrzení o rozhodných skutečnostech. Nadto listiny, které žalobce v žalobě označil, nebyly soudu vůbec předloženy.

7. Žalobce tvrdil, že trvalé následky na jeho zdraví měl způsobit úraz, kterým utrpěl dne datum, ale nepopsal, o jaký úraz se mělo jednat, co jej mělo způsobit atd., tedy rozhodné skutečnosti uvedl neúplně a neoznačil žádný důkaz, jímž by úrazový děj a jeho následky měly být prokázány. Ze skutkových zjištění opřených o důkazy provedené při jednání (listin předložených žalovanou) nevyšlo najevo, že by dne datum vůbec k úrazu žalobce došlo. Žalobce soudu prvního stupně jím označené důkazy/listiny neposkytl, soudu předložil pouze listiny týkající se uzavřené pojistné smlouvy a závěrečné stanovisko žalované ze dne 30. 9. 2021. Z žalobcem označených, avšak soudu nedodaných, lékařských zpráv, které nakonec předložila žalovaná, nebylo prokázáno, že by k úrazu žalobce dne datum došlo, naopak vyšly najevo skutečnosti, které tvrzení žalobce o existenci úrazu znevěrohodnily. Otec žalobce se o úrazu ze dne datum zmínil až po operaci žalobce v prosinci 2017, v lékařských zprávách je uvedeno, že žalobce měl utrpět úraz hlavy v červnu roku 2017, tj. v době, kdy ještě nebyla předmětná pojistná ochrana účinná, a že rodiče žalobce při prvotním vyšetření před operací dne 15. 12. 2017 popřeli, že by žalobce utrpěl větší úraz.

8. Žalobce neuvedl, jaké příslušenství žádá přisoudit, žalobní návrh formuloval tak, že žádá zaplacení žalované částky 8 500 000 Kč včetně „příslušenství“.

9. Žalobce nevylíčil všechny rozhodné skutečnosti nebo je uvedl neúplně, nenavrhl důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení a nedostavil-li se k prvnímu jednání ve věci samé, pak se mu nemohlo dostat poučení soudu podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. Žalobce neunesl břemeno tvrzení o rozhodných skutečnostech a neunesl tedy ani břemeno důkazní, proto soud prvního stupně žalobu zamítl.

10. Soud prvního stupně dodal, že žalovanou poskytnuté pojistné plnění za 15 dnů nezbytné léčby neznamená, že by tímto jednáním žalovaná uznala co do důvodu a popř. i co do výše nárok žalobce na pojistné plnění za trvalé následky úrazu, a že by se zbavila možnosti bránit se proti předmětnému uplatněnému nároku.

11. O náhradě nákladů soud prvního stupně rozhodl s odkazem na § 142 odst. 1, § 150 o. s. ř. a vyslovil, že žádný z účastníků nemá na jejich náhradu právo, za důvod hodný zvláštního zřetele vzal fakt, že žalobce je nemajetné dítě a žalované se odepření náhrady významně majetkově nedotkne.

12. Žalobce napadl rozsudek včasným a přípustným odvoláním a namítl, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, protože soud prvního stupně chybně doručoval obecnému zmocněnci žalobce jako advokátovi, a to na adresu adresa, byť obecný zmocněnec na této adrese jako advokát nikdy nepůsobil. V důsledku toho nebyly obecnému zmocněnci doručeny listiny zásadního významu včetně předvolání k jednání konanému dne 4. 4. 2024. Na Anonymizováno doručovaných zásilkách byl adresát označen takto: Jméno zástupce zainteresované osoby 2/0 advokát, IČO IČO, adresa, tedy zcela nesprávně. Soudu prvního stupně mělo být zřejmé, že Jméno zainteresované osoby 3/0 zastupoval žalobce v řízení jako obecný zmocněnec, nikoliv jako advokát. Dále pokud soud doručoval jmenovanému jako advokátovi, pak měl doručovat do datové schránky advokáta, protože na uvedené adrese advokát nesídlil. Na adresu adresa, nemohlo být obecnému zmocněnci nikdy doručeno z důvodu absence poštovní schránky s označením „Jméno zástupce zainteresované osoby 2/0 IČO IČO, advokát, adresa; Anonymizováno pochybila, jestliže výzvu k vyzvednutí doručované zásilky a posléze doručovanou zásilku do domovní schránky Jméno zainteresované osoby 3/0 na adrese Adresa zainteresované osoby 3/1, vůbec vložila. V době doručování písemností již Jméno zainteresované osoby 3/0 nedisponoval razítkem advokáta, tudíž by ani na Anonymizováno nemohl doručení zásilky stvrdit otiskem takového razítka a zásilka by mu proto nebyla vydána (doručena). Žalobce potažmo jeho obecný zmocněnec neměl povědomí o nařízeném jednání, neznal stanovisko žalované strany, nemohl uplatnit a vykonávat svá procesní práva, hájit uplatněný nárok, doplnit skutková tvrzení a důkazy, nemohl se omluvit ani z důležitého důvodu žádat odročení jednání. Jednání soudu mělo být za účelem poučení žalobce podle § 118a odst. 1 odst. 3 o. s. ř. odročeno. Dále soud prvního stupně nepřihlédl k žalobcem předloženým důkazům, označeným v žalobě, nezadal vypracování znaleckého posudku z oboru oftalmologie. V dané, ryze odborné věci, byl znalecký posudek zcela legitimním a žádoucím důkazním prostředkem. Z hlediska případného uplatnění nových skutečností je namístě v tomto případě aplikovat § 205a písm. a), b), d), e) o. s. ř. Soud prvního stupně nezjistil skutkový stav věci, neposkytl žalobci možnost doplnit skutková tvrzení a důkazní návrhy a dospěl k nesprávným právním závěrům. Žalobce navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

13. Žalovaná se k odvolání písemně vyjádřila a mimo jiné uvedla, že procesní postup soudu při doručování obecnému zmocněnci žalobce byl v souladu se zákonnou úpravou doručování. Námitky žalobce, resp. jeho obecného zmocněnce, jsou účelové a pouze zastírají jeho zásadní a zcela elementární pochybení při zastupování žalobce spočívající v nevybírání si poštovní schránky na adrese trvalého pobytu. Toto pochybení obecného zmocněnce žalobce však nelze klást k tíži soudu nebo žalované, ale výlučně k tíži žalobce. Soud nedoručoval panu tituly před jménem jméno FO jako advokátovi, ale jako obecnému zmocněnci. Obecný zmocněnec žalobce se snaží odvolací soud přesvědčit, že soud prvního stupně mu doručoval jako advokátovi, a nikoliv jako obecnému zmocněnci, to dovozuje ze způsobu označení obecného zmocněnce na doručenkách, kde je označen jako Jméno zástupce zainteresované osoby 2/0 IČO IČO, advokát, adresa. Z obsahu spisu je jasně patrné, že soud prvního stupně provedl lustraci v seznamu advokátů vedeném ČAK a zjistil, že pan jméno FO má pozastavenou advokátní činnost. Dne 4. 3. 2024 provedl soud prvního stupně lustraci v CEO a zjistil evidovanou adresu pana jméno FO, tj. adresa, tedy věděl, že pan jméno FO má pozastavenou advokátní činnost, a právě proto mu doručoval na adresu trvalého pobytu. Skutečnost, že byl pan jméno FO na doručenkách označen jako advokát s IČO byla pouze písařská chyba, která nemohla mít vliv na řádné doručení. Nutno poznamenat, že již sama argumentace pana jméno FO, že on sám jako subjekt neexistuje, a nemohlo mu proto být nikdy doručeno s popiskem na obálce „advokát“, je zcela absurdní a svědčí o jeho nezpůsobilosti být obecným zmocněncem a řádně hájit práva žalobce. Je zcela nemožné, aby p.o.2, zásilku panu jméno FO nevydala pouze z důvodu jeho nesprávného označení jako advokáta, pokud by se při doručení řádně prokázal dokladem totožnosti. Argumentace pana jméno FO, že Anonymizováno by vyžadovala razítko advokáta, je naprosto mylná, když „razítko advokáta“ není žádným institutem, který má p.o.2 předepsán pro případy doručování soudních zásilek. Písařská chyba spočívající v chybném formálním označení adresáta pak nemůže představovat vadu, která se projevila v nesprávném rozhodnutí ve věci ve smyslu § 205 odst. 2 písm. c) o. s. ř., jelikož jedinou příčinou nedoručení byla absence výběru poštovní schránky obecným zmocněncem žalobce. Přestože měl pan jméno FO pozastavenou advokátní činnost již od 1. 10. 2023, tak o této zásadní skutečnosti z vlastní iniciativy soud neinformoval, plnou moc obecného zmocněnce předložil soudu e-mailem ze dne 8. 2. 2024, šlo o plnou moc ze dne 20. 9. 2023, ve které zákonní zástupci žalobce zmocňují Jméno zainteresované osoby 3/0 Datum narození zainteresované osoby 3/0, bytem adresa. Přestože měl pan jméno FO plnou moc již v září 2023, tak ji soudu předložil až na výslovnou výzvu soudu v únoru 2024. Žalovaná odkázala na judikaturu Ústavního soudu, která stanoví, že smyslem právní úpravy doručování je zajistit, aby se adresát písemnosti mohl seznámit s jejím obsahem. Pokud je tento účel naplněn, jsou drobná procesní pochybení tedy právě písařské chyby irelevantní, k čemuž odkázala na nález Ústavního soudu ze dne 26. 4. 2022, sp. zn. IV. ÚS 3026/20, podle kterého „[S]myslem a účelem doručování soudních rozhodnutí účastníkům řízení je především zajistit, aby se tito mohli seznámit s jejich obsahem a v návaznosti na to se rozhodnout o svém dalším procesním postupu ve věci. Je-li tento smysl a účel naplněn, pak není podstatné, že nebylo doručováno formálně zcela v souladu se zněním relevantních právních předpisů.“ Písařská chyba v označení „advokát“, když jinak je jasné, kdo je adresátem, podle CEO při doručování sice je vadou (písařskou), ale nikoli vadou, která současně mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci a být tedy odvolacím důvodem podle § 205 odst. 2 písm. c) o. s. ř. Lichá je pak námitka žalobce, že soud měl odročit jednání za účelem poučení žalobce potažmo jeho obecného zmocněnce podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., vyzvat jej k doplnění skutkových tvrzení a důkazních návrhů. Žalobce nedostatečně tvrdil všechny pro rozhodnutí významné skutkové okolnosti, které by měly být teprve následně podrobeny znaleckému posouzení. Soud prvního stupně v odůvodnění odvoláním napadeného rozsudku jasně vymezil, že žalobce netvrdil rozhodné skutečnosti a nemohl být poučen o nutnosti jejich doplnění, protože se dobrovolně neúčastnil jednání. Za tohoto stavu tedy žalobce neunesl břemeno tvrzení, nesplnil svou procesní povinnost, a proto nemohl být ani proveden znalecký posudek k odpovídajícím odborným otázkám. Žalobce nikterak nepopsal, o jaký úraz se mělo jednat, co jej mělo způsobit atd., takové tvrzení není dostatečné, neboť soudu neumožňuje posoudit základní otázky (zejména otázku příčinné souvislosti), neoznačil jmenovitě žádný důkaz, ze kterého by mělo plynout, o jaký konkrétní úraz se mělo jednat. Žalobce v celém textu žaloby neuvedl žádná tvrzení týkající se toho, že by po žalované požadoval i jakékoliv příslušenství, až v závěru žaloby bez bližšího odůvodnění a vysvětlení uvedl, že žalovaná by mu měla uhradit 8 500 000 Kč „včetně příslušenství“. Žalovaná navrhla, aby rozsudek soudu prvního stupně byl potvrzen.

14. Odvolací soud postupem podle § 212, § 212a odst. 4, § 214 odst. 1 o. s. ř. přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně a řízení, které jeho vydání předcházelo, věc projednal při jednání a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

15. Vady řízení, k nimž se u přípustného odvolání přihlíží z úřední povinnosti podle § 212a odst. 5 o. s. ř., odvolací soud v postupu soudu prvního stupně neshledal.

16. Podle § 45 o. s. ř. písemnost doručuje soud při jednání nebo jiném soudním úkonu (odst. 1). Nedošlo-li k doručení písemnosti podle odst. 1, doručí ji soud prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky. Není-li možné doručit písemnost prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky, soud ji doručí na žádost adresáta na jinou adresu nebo na elektronickou adresu (odst. 2).

17. Podle § 46a o. s. ř. adresátu se doručuje na adresu pro doručování, lze mu rovněž doručit na kterémkoliv jiném místě, na němž bude zastižen (odst. 1). Jestliže o to adresát požádá, soud doručuje na jinou adresu nebo elektronickou adresu, kterou mu sdělil, nevylučuje-li to zákon nebo povaha věci, zejména může-li to přispět k urychlení řízení. Tato adresa je pro dané řízení adresou pro doručování (odst. 2).

18. Podle § 46b o. s. ř. písm. a) o. s. ř. neuvedl-li adresát ve svém podání nebo jiném úkonu učiněném vůči soudu adresu místa v České republice, na kterou mu mají nebo mohou být doručovány písemnosti, je adresou pro doručování u písemnosti doručované prostřednictvím doručujícího orgánu, účastníka řízení nebo jeho zástupce a) u fyzické osoby adresa evidovaná v informačním systému evidence obyvatel, na kterou jí mají být doručovány písemnosti; není-li taková adresa evidována, adresa místa trvalého pobytu vedená podle zvláštního právního předpisu nebo adresa místa pobytu cizince na území České republiky podle druhu pobytu cizince.

19. Podle § 49 o. s. ř. do vlastních rukou se doručují písemnosti, u nichž tak stanoví zákon nebo nařídí-li tak soud (odst. 1). Nezastihl-li doručující orgán adresáta písemnosti, písemnost uloží a adresátu zanechá vhodným způsobem písemnou výzvu, aby si písemnost vyzvedl. Nelze-li zanechat výzvu v místě doručování, vrátí doručující orgán písemnost odesílajícímu soudu a uvede, ve který den nebyl adresát zastižen. Odesílající soud vyvěsí na úřední desce výzvu k vyzvednutí písemnosti u soudu (odst. 2). Písemnost se ukládá a) v provozovně provozovatele poštovních služeb, jestliže se písemnost doručuje jeho prostřednictvím, b) u soudu, jemuž byla písemnost vrácena z důvodu nemožnosti zanechat výzvu, c) v ostatních případech u okresního soudu, v jehož obvodu je místo doručení (odst. 3). Nevyzvedne-li si adresát písemnost ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla připravena k vyzvednutí, považuje se písemnost posledním dnem této lhůty za doručenou, i když se adresát o uložení nedozvěděl. Doručující orgán po marném uplynutí této lhůty vhodí písemnost do domovní nebo jiné adresátem užívané schránky, ledaže soud i bez návrhu vyloučí vhození písemnosti do schránky. Není-li takové schránky, písemnost se vrátí odesílajícímu soudu a vyvěsí se o tom sdělení na úřední desce soudu (odst. 4).

20. V projednávané věci obecný zmocněnec žalobce jako fyzická osoba datovou schránku nemá; obecný zmocněnec nepožádal, aby mu bylo doručováno na jinou adresu ve smyslu § 45 odst. 2 věta druhá, soudu nesdělil adresu pro doručování ve smyslu § 46a odst. 2, tedy soud prvního stupně obecnému zmocněnci zcela správně doručoval na adresu adresa, na adresu občana České republiky podle § 10 odst. 1 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), v platném znění, evidovanou od 11. 10. 1999, jak bylo zjištěno z potvrzení z Centrální evidence obyvatel ze dne 4. 3. 2024 (č. l. 97 spisu).

21. Předvolání k jednání soudu prvního stupně nařízenému na den 4. 4. 2024 (vz. O. s. ř. č. 27 -předvolání zástupce účastníka řízení k prvnímu jednání), a dále vyjádření žalované ze dne 28. 2. 2024 ve věci samé (vyjádření k žalobě, č. l. 91 až 95 spisu) bylo obecnému zmocněnci doručováno do vlastních rukou na adresu adresa. Podle prohlášení doručujícího orgánu (p.o.2) nebyl adresát zastižen a zásilka mu byla uložena a připravena k vyzvednutí dne 29. 2. 2024 a byla mu zanechána výzva, aby si zásilku vyzvedl. Protože si adresát zásilku nevyzvedl v úložní době, byla vložena do domovní schránky adresátem užívané dne 13. 3. 2024. Soud prvního stupně nedoručoval Jméno zainteresované osoby 3/0 jako advokátovi. Z obsahu spisu je zřejmé, že soud prvního stupně si řádně a včas zjistil, že jmenovaný má pozastavenou advokátní činnost, vyzval jej, aby sdělil a doložil, zda zastoupeného dále zastupuje, načež Jméno zainteresované osoby 3/0 předložil plnou moc ze dne 20. 9. 2023, z níž je patrno, že zastupuje v řízení žalobce jako obecný zmocněnec a uvedl svoji adresu adresa. Jestliže by soud prvního stupně doručoval advokátovi, musel by doručovat do jeho datové schránky. Soud prvního stupně nedoručoval Jméno zainteresované osoby 3/0 jako advokátovi, ale jako obecnému zmocněnci. Jestliže soud prvního stupně na doručenkách vedle jména, příjmení a úplné adresy ještě uvedl „IČO IČO, advokát“ šlo o chybu, která neměla vliv na doručení poštovní zásilky. Konec konců takto byla označena i předcházející písemnost (č. l. 73 „usnesení MS Praha“), která byla Jméno zainteresované osoby 3/0 na adresu adresa, doručena a vložena do jeho domovní schránky dne 13. 3. 2024, i následující písemnost (č. l. 116 „rozsudek“), kterou si osobně na Anonymizováno převzal dne 2. 5. 2024, tudíž nelze dovodit, že by Anonymizováno zásilku adresátovi nevydala, protože by převzetí zásilky již nemohl opatřit „advokátním razítkem“, jak tvrdí v odvolání.

22. Odvolací soud dále ze zprávy p.o.2., dodejna místo, ze dne 16. 9. 2024, zjistil, že v době od 1. 10. 2023 do 16. 9. 2024 došlo 27 kusů poštovních zásilek adresovaných Jméno zainteresované osoby 3/0 na adresu adresa, z toho 7 zásilek si převzal, 16 zásilek bylo dodáno do jeho schránky, 1 zásilka byla vrácena odesílateli a 3 zásilky dosud byly uloženy na poště. V uvedené době neměl jmenovaný zřízenou dosílku, neměl P.O. BOX, ani sjednaný odnos.

23. Odvolací soud na podkladě popsaných zjištění a právního posouzení postupu soudu prvního stupně uzavřel, že soud při doručování obecnému zmocněnci žalobce postupoval v souladu se zákonem. K prvnímu jednání ve věci byl obecný zmocněnec řádně a včas předvolán, spolu s předvoláním mu bylo doručováno i podrobné vyjádření žalované k žalobě, tudíž měl možnost včas seznat obranu žalované, na kterou by měl reagovat. Obecný zmocněnec se k prvnímu jednání ve věci bez omluvy nedostavil, o odročení jednání nepožádal a soud prvního stupně v souladu § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal v jeho nepřítomnosti, vyšel z obsahu spisu a provedených důkazů, jednání odročil jen na účelem vyhlášení rozhodnutí, k čemuž došlo dne 11. 4. 2024.

24. Soud prvního stupně žalobci neznemožnil přístup k soudu a realizaci procesních práv, která mu zákon přiznává, na jeho právech jej nezkrátil, důsledně dodržel předepsané procesní postupy a jeho řízení není zatíženo vadou, která by mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Odvolací soud připomíná, že v soukromoprávních sporech plně platí zásada odpovědnosti účastníků potažmo jejich zmocněných zástupců za ochranu jejich práv a je odpovědností zmocněných zástupců být bdělí a střežit práva a zájmy zastoupených.

25. Podle stávající zákonné úpravy je tzv. sporné řízení (kterým spor účastníků nepochybně je) ovládáno zásadou projednací, která znamená přenesení odpovědnosti za výsledek řízení na samotné účastníky. Je tedy zásadně věcí účastníků řízení, aby uvedli skutková tvrzení a k prokázání těchto tvrzení, aby označili potřebné důkazy. Právní posouzení uplatněného nároku je věcí soudu a není povinností žalobce precizovat žalobu i z hlediska právního posouzení vylíčených skutkových tvrzení, neboť aplikace příslušné hmotněprávní normy na zjištěný skutkový stav je výhradně věcí rozhodujícího soudu.

26. V projednávané věci bylo nezbytné, aby žalobce především tvrdil (popsal) neočekávané a náhlé působení zevních sil nebo vlastní tělesné síly nezávislé na jeho vůli k němuž mělo dojít, tedy aby popsal úraz a aby tvrdil (nezaměnitelným způsobem popsal) jeho následek spočívající v poškození zdraví ke kterému mělo dojít v říjnu 2017, aby tvrdil, kdy a jaké následky úrazu zaznamenal, zda, kdy a kde byl ošetřen, aby také uvedl, proč nárok na pojistné plnění u žalované uplatnil až 17. 12. 2019, tedy dva roky po tom, co mělo k pojistné události dojít, byť pojistná událost měla být podle sjednané pojistné smlouvy a pojistných podmínek oznámena pojišťovně bez zbytečného odkladu. K prokázání takto vylíčených rozhodných skutečností měl pak navrhnout důkazy potřebné k jejich prokázání. Soud prvního stupně v odůvodnění rozsudku stručně a jasně vyložil, že žalobce rozhodné skutečnosti tvrdil (popsal) neúplně a jaké rozhodné skutečnosti bylo třeba doplnit, dále že žalobce nenavrhl důkazy potřebné k prokázání rozhodných skutečností; odvolací soud na odůvodnění rozsudku odkazuje.

27. Zbývá dodat, že některé listiny označené v žalobě a navržené k důkazu žalobce k žalobě nepřipojil a ani posléze je soudu prvního stupně nedoručil. Obecně platí, že důkazy jsou navrženy k prokázání tvrzení účastníků o rozhodných skutečnostech a chybějící skutková tvrzení nenahrazují.

28. Soudní praxe chápe břemeno tvrzení jako vyjádření procesní odpovědnosti účastníka řízení za to, že za řízení netvrdil všechny rozhodné skutečnosti významné pro rozhodnutí a že z tohoto důvodu muselo být rozhodnuto o věci samé v jeho neprospěch. Smyslem břemene tvrzení je umožnit soudu rozhodnout o věci samé i v takových případech, kdy určitá skutečnost, významná podle hmotného práva pro rozhodnutí věci, pro nečinnost účastníků nemohla být prokázána, neboť vůbec nebyla účastníky tvrzena. K tomu, aby účastník v řízení dostál své povinnosti tvrzení, slouží poučení podle ustanovení § 118a odst. 1 o. s. ř.

29. Na povinnost tvrzení (břemeno tvrzení) navazuje povinnost důkazní (břemeno důkazní) a k tomu, aby účastník v řízení dostál své povinnosti tvrzení, slouží poučení podle ust. § 118a odst. 3 o. s. ř., které poskytne soud účastníku, který ke spornému tvrzení neoznačil žádný důkaz nebo označil důkaz zjevně nezpůsobilý sporné tvrzení prokázat nebo k jeho návrhu provedenými důkazy nedošlo k prokázání tvrzených rozhodných skutečností.

30. Ukáže-li se v průběhu jednání, že účastník nevylíčil všechny rozhodné skutečnosti nebo že je uvedl neúplně, předseda senátu jej vyzve, aby svá tvrzení doplnil, a poučí jej, o čem má tvrzení doplnit a jaké by byly následky nesplnění této výzvy (§ 118a odst. 1 o. s. ř.). Má-li předseda senátu za to, že věc je možné po právní stránce posoudit jinak než podle účastníkova právního názoru, vyzve účastníka, aby v potřebném rozsahu doplnil vylíčení rozhodných skutečností; postupuje přitom obdobně podle odstavce 1 (§ 118a odst. 2 o. s. ř.). Zjistí-li předseda senátu v průběhu jednání, že účastník dosud nenavrhl důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení, vyzve jej, aby tyto důkazy označil bez zbytečného odkladu, a poučí jej o následcích nesplnění této výzvy (§ 118a odst. 3 o. s. ř.).

31. Ust. § 118a o. s. ř. upravuje jen poučovací povinnost soudu při jednání. Znamená to, že účastník, který se nedostavil k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, tím soudu znemožnil, aby mu poskytl poučení podle ust. § 118a o. s. ř., jestliže soud projednal věc v nepřítomnosti takového účastníka v souladu s ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle ust. § 118a o. s. ř. proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn ani povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 1. 2009, sp. zn. 21Cdo 5232/2007, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. 28Cdo 3665/2009, rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou dostupná na http://www.nsoud.cz).

32. V projednávané věci se žalobci nemohlo dostat dobrodiní ve smyslu popsaného poučení podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., protože jeho obecný zmocněnec se k jednání bez omluvy nedostavil, o odročení jednání nepožádal, a protože žalobce nevylíčil všechny rozhodné skutečnosti, neunesl břemeno tvrzení, potažmo břemeno důkazní, a zamítavé rozhodnutí soudu prvního o věci samé je věcně správné.

33. Podle § 205a o. s. ř. skutečnosti nebo důkazy, které nebyly uplatněny před soudem prvního stupně, jsou u odvolání proti rozsudku nebo usnesení ve věci samé odvolacím důvodem jen tehdy, jestliže a) se týkají podmínek řízení, věcné příslušnosti soudu, vyloučení soudce (přísedícího) nebo obsazení soudu; b) jimi má být prokázáno, že v řízení došlo k vadám, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci; c) jimi má být zpochybněna věrohodnost důkazních prostředků, na nichž spočívá rozhodnutí soudu prvního stupně; d) jimi má být splněna povinnost tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti nebo důkazní povinnost, a to za předpokladu, že pro nesplnění některé z uvedených povinností neměl odvolatel ve věci úspěch a že odvolatel nebyl řádně poučen podle § 118a odst. 1 až 3; e) odvolatel nebyl řádně poučen podle § 119a odst. 1; f) nastaly (vznikly) po vyhlášení (vydání) rozhodnutí soudu prvního stupně.

34. Žalobce se v odvolání dovolává § 205a písm. a), b), d), e) o. s. ř., ale v řízení před soudem prvního stupně nenamítal a ani v řízení odvolacím nenamítl nedostatek některé z podmínek řízení, nedostatek věcné příslušnosti soudu, který rozhodnutí vydal, nebo jeho nesprávné obsazení. Ve vztahu k tzv. jiným vadám řízení představujícím odvolací důvod podle § 205 odst. 2 písm. c) namítl nesprávné doručování a k těmto námitkách se odvolací soud podrobně již vyjádřil shora, rovněž jako k jeho námitce, že se mu nedostalo řádného poučení podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. Jestliže se žalobce k jednání nedostavil, nemohl být poučen podle § 119a odst. 1 o. s. ř. o omezení odvolacích důvodů podle § 205a.

35. O nákladech řízení rozhodl soud prvního stupně v souladu s § 142 odst. 1 ve spojení s § 150 o. s. ř. a za důvod hodný zvláštního zřetele vzal skutečnost, že žalobce je nezletilým nemajetným Anonymizováno a majetkových poměrů žalované se nepřiznání náhrady nákladů řízení zásadním způsobem nedotkne.

36. Odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně podle § 219 o. s. ř. ve výroku o věci samé potvrdil a ve výroku o nákladech řízení potvrdil ve znění, že „žalované se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává“. Žalovaná byla plně úspěšná a podle § 142 odst. 1 o. s. ř. jí vzniklo právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení, ale soud prvního stupně jí toto právo odepřel pro důvody hodné zvláštního zřetele podle § 150 o. s. ř., tudíž žalované se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

37. O náhradě nákladů odvolacího řízení odvolací soud rozhodl podle § 224 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1, § 150 o. s. ř. a žalované nepřiznal právo na náhradu nákladů odvolacího řízení z důvodů, které vzal za hodné zvláštního zřetele soud prvního stupně. Proti tomuto rozhodnutí lze podat za podmínek uvedených v § 237 o. s. ř. a násl. dovolání ve lhůtě dvou měsíců od jeho doručení k Nejvyššímu soudu České republiky prostřednictvím soudu prvního stupně. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat pouze dovolací soud.