Obvodní soud pro Prahu 1 · Rozsudek

14 C 335/2021

č. j. 14 C 335/2021-116

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2024-04-11 · ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSPH01:2024:14.C.335.2021.116

  1. OS Praha 1 14 C 335/2021-116
  2. MS Praha 28 Co 301/2024-175

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Zuzanou Marethovou ve věci žalobce: Jméno žalobce, nar. Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený zákonnými zástupci jméno FO, nar. datum narození bytem adresa a jméno FO, nar. datum narození bytem adresa zastoupení obecným zmocněncem tituly před jménem Jméno zmocněnce, nar. Datum narození zmocněnce bytem Adresa zmocněnce proti žalované: Jméno žalované, zahraniční osoba registrovaná pod č. hodnota sídlem Adresa žalované jednající prostřednictvím odštěpného závodu Jméno žalované, pobočka pro Českou republiku, IČO: IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem tituly před jménem Jméno advokáta vykonávajícím advokacii jako společník právnická osoba, advokátní kancelář sídlem adresa pro zaplacení 8 500 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal na žalované zaplacení částky 8 500 000 Kč včetně příslušenství, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou ze dne datum domáhal na žalované uhrazení 8 500 000 Kč jako pojistného plnění z titulu trvalých následků úrazu. Uvedl, že matka žalobce uzavřela s žalovanou pojistnou smlouvu č. hodnota, ve které byl jako vedlejší pojištěný uveden žalobce. Žalobce dne datum utrpěl úraz, který byl posouzen jako pojistná událost. Úraz žalobce si vyžádal operativní zásah, který však následky úrazu neodstranil. Ošetřující lékaři stanovili diagnózu spočívající v trvalých neodstranitelných následcích, a to celkové slepotě na levé oko a výrazném zhorší zraku na pravém oku. Úraz byl žalované řádně nahlášen, byla jí poskytnuta součinnost a potřebné podklady. Žalovaná přesto nárok odmítla s tvrzením o neprokázané souvislosti mezi úrazem a trvalými následky. Žalobce však žalované předložil lékařské zprávy, které vyloučily genetickou mutaci, vrozenou oční vadu či myopatii jako příčinu zdravotního stavu žalobce. Dle zprávy tituly před jménem jméno FO ze dne datum byl žalobce před uzavřením pojistné smlouvy v pořádku (v rámci mezí své diagnózy myopatie). Naopak dne datum byl danou lékařkou přijat s odchlípenou sítnicí, která si vyžádala operaci. Žalobce tak byl přesvědčen, že závěr o příčinné souvislosti mezi úrazem a zdravotním postižením žalobce byl dostatečně prokázán lékařskými zprávami. Navrhl nicméně zpracování znaleckého posudku z oboru oftalmologie pro případ, že by soud seznal, že tento je ve věci potřebný za účelem prokázání příčiny zdravotního stavu žalobce.

2. Žalobce tak byl názoru, že mu vznikl nárok na vyplacení pojistného plnění z titulu trvalých následků úrazu. Nárok vznikl až po uzavření pojistné smlouvy a dosavadní zdravotní stav žalobce se na vzniku a závažnosti trvalých následků nepodílel. Myopatie, kterou trpěl, neměla vliv na jeho zdravotní stav po úrazu. Následky úrazu by byly u všech osob stejné. Žalovaná nadto uznala vznik pojistné události a vyplatila pojistné plnění ve výši 3 000 Kč představující denní odškodné za 15 dní doby léčby úrazu. Žalovaná tak musí vyplatit i pojistné plnění plynoucí z trvalých následků úrazu.

3. V pojistné smlouvě je pro případ trvalých následků uvedena progrese ve výši 850 % základní pojistné částky, která je ve výši 1 000 000 Kč. Žalobce proto požaduje, aby mu žalovaná vyplatila 8 500 000 Kč. V samotném závěru žaloby pak žalobce uvedl, že žádá o vyplacení dané částky „včetně příslušenství“.

4. Žalovaná s žalobou nesouhlasila.

5. Označila za nesporné, že žalobce byl pojištěným podle pojistné smlouvy č. hodnota; účinnost pojištění nastala dne datum. Žalovaná dále potvrdila, že vyplatila žalobci 3 000 Kč z důvodu nezbytné doby léčení úrazu po dobu 15 dnů. Žalovaná však sporovala, že by došlo k úrazu dne datum a že by tento úraz byl (jedinou) příčinnou tělesného poškození žalobce. Skutečnost, že žalovaná žalobci vyplatila pojistné plnění z titulu doby léčení, neznamená, že by uznala i nárok žalobce na pojistné plnění související s trvalými následky úrazu. Žalobce neprokázal, že jím tvrzené tělesné poškození je následkem úrazu, ke kterému mělo dojít v době trvání pojištění, tedy po datum. Žalobce pouze uvedl, že v říjnu roku 2017 došlo k úrazu a že oslepl na levé oko a má výrazně zhoršený zrak pravého oka. Tvrzení ohledně výrazného zhoršení zraku pravého oka není dle žalované dostatečné určité pro to, aby bylo lze tuto otázku projednat a určit příčinu daného stavu. Žalobce měl dostatečně tvrdit, na základě jakých skutečností se domáhá pojistného plnění. Měl uvést, zda pojistný nárok požaduje za slepotu levého oka nebo i za poškození pravého oka a o jaké poškození se jedná. Žalobcem v rámci šetření pojistné události předložené lékařské zprávy nicméně vyloučily, že by zde byla příčinná souvislost mezi úrazem utrpěným v době pojištění a trvalými následky. Žalovaná akcentovala, že o úrazu z října roku 2017 se rodiče žalobce lékařům zmínili až počátkem roku 2018. Otec žalobce uvedl, že žalobce ještě na podzim roku 2017 hrát fotbal a při tréninku upadl a uhodil se do hlavy. Daná událost tak není objektivně zdokumentována. Z lékařské zprávy plyne, že až po operaci a po zjištění poškození sítnice si rodiče v lednu roku 2018 „vzpomněli“, že žalobce utrpěl v říjnu 2017 během fotbalu úraz. Žalovaná dále zdůraznila, že v souvislosti s tvrzeným úrazem v říjnu roku 2017 neproběhla lékařská kontrola žalobce. Žalobce se k lékaři dostavil až dva měsíce po tvrzeném úrazu. Žalobce nadto měl utrpět i další úraz hlavy, a to při pádu z kola v červnu roku 2017.

6. Žalovaná tak dospěla k závěru, že nárok na pojistné plnění nevznikl. Nebylo prokázáno, že by nárok na plnění související s trvalými následky vznikl v době trvání pojištění. Úraz v říjnu roku 2017 není objektivně zdokumentován, nýbrž vychází z jednostranného prohlášení rodičů učiněného až po operaci. tituly před jménem jméno FO danou informaci taktéž převzala z vyjádření rodičů žalobce.

7. Nadto, podle čl. 6 odst. 1 písm. b) Zvláštních pojistných podmínek pro pojištění Trvalé následky úrazu, kterými se pojistný vztah řídil, je dána výluka pojištění, pokud jsou trvalé následky úrazu způsobeny (byť i jen částečně) nemocí. Žalobce neprokázal, že by jedinou příčinnou jeho tělesného postižení byl úraz, ke kterému mělo dojít v říjnu roku 2017.

8. Žalovaná konečně rozporovala i výši požadovaného nároku, a to s odkazem na Zvláštní pojistné podmínky pro pojištění Trvalé následky úrazu.

9. Žalovaná z uvedených důvodů navrhla, aby soud žalobu zamítl a aby uložil žalobci uhradit žalované náhradu nákladů řízení.

10. Soud ve věci nařídil jednání. K tomuto jednání se dostavil právní zástupce žalované. Za žalující stranu se jednání nezúčastnil nikdo. Soud obecnému zmocněnci žalobce předvolání doručoval prostřednictví provozovatele poštovních služeb na jím v plné moci uvedenou adresu (která je ostatně adresou jeho trvalého pobytu). Adresát zásilky nebyl na adrese zastižen, zásilka proto byla uložena a byla připravena k vyzvednutí dne datum. Zásilka tudíž byla doručena uplynutím desetinní lhůty dne datum. Obecný zmocněnec se k jednání nedostavil. Nežádal o odročení ani nezaslal soudu omluvu. Soud proto jednal v nepřítomnosti žalobce (i v nepřítomnosti jeho obecného zmocněnce) podle § 101 odst. 3 o. s. ř.

11. Soud učinil následující skutková zjištění:

12. Žalobce byl pojištěným dle pojistné smlouvy, kterou s žalovanou uzavřela matka žalobce. Jednou z pojistných událostí bylo zdravotní postižení žalobce v podobě trvalých následků úrazu. (nesporná tvrzení účastníků)

13. Žalobce byl dne datum vyšetřen v Nemocnici adresa na očním oddělení. tituly před jménem jméno FO během daného ošetření uvedla, že rodiče negují větší úraz. Po vyšetření byl žalobce danou lékařkou odeslán do FN adresa na operační zákrok týkající se očí. (zpráva Nemocnice adresa ze dne datum)

14. Žalobce byl dne datum operován ve FN adresa. Levé oko operováno nebylo, neboť jeho poškození bylo již inoperabilní. Ve zprávě o následujícím lékařském ošetření ze dne datum je uvedeno, že otec žalobce dodatečně sdělil, že žalobce ještě v říjnu roku 2017 hrál závodně fotbal a při pádu se na tréninku uhodil do hlavy (zpráva o ošetření FN adresa ze dne datum). Tvrzení o úderu do hlavy v říjnu při fotbale je z dané zprávy převzato i do zprávy o ošetření FN adresa ze dne datum a do zprávy oční lékařky tituly před jménem jméno FO ze dne datum vypracované pro účely šetření pojistné události. (zpráva o ošetření FN adresa ze dne datum a zpráva tituly před jménem jméno FO ze dne datum)

15. V propouštěcí zprávě z FN adresa, kde byl žalobce hospitalizován mezi dny datum až datum za účelem kontroly jeho stavu, je uvedeno, že žalobce měl v červnu roku 2017 úraz na kole, měl bouli a šili mu bradu. (propouštěcí zpráva z FN adresa ze dne datum)

16. Žalobkyně žalobci vyplatila 3 000 Kč představující pojistné plnění za 15 dnů nezbytné léčby v souvislosti s úrazem, ke kterému mělo dojít dne datum. (nesporná tvrzení účastníků)

17. Další pojistné plnění žalovaná odmítla poskytnout dopisem ze dne datum, ve kterém uvedla, že se jí nepovedlo sehnat znalce z oboru oftalmologie, a rozhodla se proto ukončit šetření pojistné události na základě jiných obstaraných podkladů. Z těchto nebylo dle žalované osvědčeno, že poškození zraku by bylo způsobeno výhradně úrazem dne datum. Uvedené poškození bylo minimálně zčásti způsobeno těžkou myopatií, kterou žalobce trpí. Žalovaná tudíž s odkazem na čl. 6 Zvláštních pojistných podmínek pro pojištění trvalé následky úrazu s progresí 850 % odmítla poskytnout žalobci pojistné plnění v souvislosti s tvrzenými trvalými následky úrazu. (dopis žalované ze dne datum nazvaný Závěrečné stanovisko pojišťovny k pojistné události – trvalé následky úrazu)

18. Ve zvláštních pojistných podmínkách týkajících se daného pojistného rizika bylo mj. sjednáno, že pojistná událost nenastává v případech plně nebo částečně v souvislosti s onemocněním, a to i v případě, že onemocnění vzniklo a/nebo se projevilo následkem úrazu (čl. 6.1). Výše pojistného plnění se dle daných podmínek určuje jako procento z pojistné částky, kdy nejvyšším procentem je 850 % pro případy 96% až 100% ohodnocení trvalého tělesného postižení. Procentní rozsah pojištění se určuje podle připojené oceňovací tabulky, ze které mj. plyne, že výše pojistného plnění je odvislá od konkrétního typu poškození oka a jeho závažnosti (čl. 3 a související oceňovací tabulka). (Zvláštní pojistné podmínky pro pojištění trvalé následky úrazu s progresí 850 % a pamětí účinné od datum)

19. Další provedené důkazy soud na tomto místě nerekapituluje, neboť z nich nečinil skutková zjištění rozhodná pro posouzení nynější věci.

20. Dalším soudem neprovedeným důkazním návrhům pak soud nevyhověl, neboť tyto nebyly s to přinést do věci nic, co by mělo vliv na níže uvedené závěry soudu. Soud tak zejména neprovedl důkaz pojistnou smlouvou, když její uzavření ani obsah strany nečinily sporným. Dále soud nezadal znalecký posudek týkající se příčinné souvislosti mezi úrazem a poškozením zraku žalobce, jak navrhoval žalobce, neboť žalobu je namístě zamítnout z důvodu neunesení břemene tvrzení a břemene důkazního ohledně samotného zdravotního postižení žalobce a ohledně toho, že žalobce utrpěl dne datum, resp. kdykoliv v době účinnosti pojištění, úraz. Za této situace není namístě zadávat znalecký posudek týkající se existence příčinné souvislosti mezi (neprokázaným a nedostatečně tvrzeným úrazem) a (nedostatečně tvrzenými) zdravotními problémy žalobce. Jinými slovy, pokud žalobce neprokázal ani to, že došlo k úrazu, nelze zkoumat příčinnou souvislost mezi tímto neprokázaným úrazem a jeho trvalými následky. Soud nevyžádal k důkaznímu návrhu žalované ani lékařskou dokumentaci žalobce ke korekci dioptrií na 10 u pravého a na 11 u levého oka, neboť daná okolnosti týkající se korekce dioptrií žalobce by taktéž nemohla ničeho změnit na závěru soudu o neunesení břemene tvrzení a břemene důkazního žalobcem. Pro úplnost dále soud na tomto místě dodává, že neprovedl důkaz většinou listinných důkazů označených žalobcem, neboť tyto listiny žalobce soudu neposkytl a nařízeného jednání se nezúčastnil.

21. Soud věc právně posoudil následujícím způsobem:

22. Podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. platí, že ukáže-li se v průběhu jednání, že účastník nevylíčil všechny rozhodné skutečnosti nebo že je uvedl neúplně, předseda senátu jej vyzve, aby svá tvrzení doplnil, a poučí jej, o čem má tvrzení doplnit a jaké by byly následky nesplnění této výzvy. Zjistí-li předseda senátu v průběhu jednání, že účastník dosud nenavrhl důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení, vyzve jej, aby tyto důkazy označil bez zbytečného odkladu, a poučí jej o následcích nesplnění této výzvy.

23. Žalobce požadoval poskytnutí pojistného plnění na základě tvrzených trvalých zdravotních následků, které měl vyvolat úraz.

24. Soud nicméně dospěl k závěru, že žalobce neunesl břemeno tvrzení a břemeno důkazní ohledně skutečností nutných k vyhovění jeho nároku.

25. Žalobce tvrdil, že trpí trvalými následky. Tyto specifikoval, jako slepotu levého okna a výrazné zhoršení zraku na pravém oku. Uvedené tvrzení týkající se pravého okna nelze vyhodnotit jako dostatečné. Ačkoliv soud vnímá, že ve věci jde o otázky částečně medicínské, nemůže přijmout jako dostatečné žalobní tvrzení spočívající pouze v konstatování, že žalobce má výrazně zhoršený zrak na pravém oku. I po žalobci, jako medicínském laikovi (resp. po jeho zákonných zástupcích a jejich obecném zmocněnci), je namístě požadovat, aby tvrdil, jakými konkrétními trvalými zdravotními následky trpí. Tvrzení žalobce je však nedostatečné. Toto soudu neumožňuje provést další nutné kroky ohledně jeho prokázání. Na základě takového tvrzení by například nebylo možno zadat znalecký posudek týkající se příčinné souvislosti. Otázky znalci nejde konstruovat tak, že tento by měl zodpovědět otázku, zda úraz žalobce vedl k výraznému zhoršení zraku na pravém oku.

26. Uvedenou nedostatečnost tvrzení přitom nelze odstranit odkazy na důkazní prostředky. Soud není oprávněn dohledávat neuplatněná skutková tvrzení v poskytnutých důkazech. Dodat nicméně lze, že žalobce nenavázal žádný konkrétní důkazní návrh s otázkou popisu trvalých následků. Žaloba je konstruována tak, že v ní jsou uvedeny odstavce obsahující mnohá skutková tvrzení, za kterými je souhrnně bez bližší specifikace označeno několik listinných důkazních prostředků. Tyto listinné důkazní prostředky nadto žalobce soudu ve většině ani neposkytl, a soud tak z nich nemohl učinit skutková zjištění.

27. Soud tedy shrnuje, že žalobce měl konkrétně tvrdit, jakými zcela specifickými a konkrétními (to samozřejmě v rozsahu a formě odpovídající tomu, že žalobce není medicínsky vzdělán) trvalými následky trpí. To žalobce neučinil. Bylo tudíž namístě žalobce podle § 118a odst. 1 o. s. ř. vyzvat, aby doplnil svá tvrzení týkající se trvalých následků.

28. Výzvu podle § 118a odst. 1 a i dle odstavce 3 o. s. ř. pak bylo namístě vůči žalobci učinit i ve vztahu k tvrzením ohledně samotného úrazu.

29. Žalobce tvrdil, že trvalé následky měl způsobit úraz, který utrpěl dne datum. Tím se však tvrzení žalobce ohledně důvodu tvrzených trvalých následků vyčerpává. Žalobce nikterak nepopsal, o jaký úraz se mělo jednat, co jej mělo způsobit atd. Takové tvrzení není dostatečné, neboť soudu neumožňuje posoudit základní otázky (zejména otázku příčinné souvislosti atd.). I na tomto místě soud opakuje, že popsaný nedostatek tvrzení nelze vynahradit odkazy na důkazní prostředky. Soud v těchto není oprávněn dohledávat tvrzení, která žalobce neuplatnil.

30. Nadto, žalobce (stejně jako v případě tvrzení ohledně trvalých následků) konkrétně neoznačil jmenovitě žádný důkaz, ze kterého by mělo plynout, o jaký konkrétní úraz se mělo jednat. Žalobce uvedl v žalobě pasáž obsahující mnohá skutková tvrzení (mj. i tvrzení, že dne datum došlo k blíže nespecifikovanému úrazu žalobce), za kterou souhrnně bez bližší specifikace označil několik listinných důkazních prostředků (strany 2 až 3 žaloby).

31. I tvrzení žalobce ohledně příčiny trvalých následků tak není možno posoudit jinak, než jako nedostatečná.

32. Dále je pak pro věc zásadní to, že ze skutkových zjištění, kterými soud disponuje po provedeném dokazování, nebylo prokázáno, že dne datum by vůbec k úrazu žalobce došlo. Jak bylo opakovaně uvedeno, žalobce přímo za účelem prokázání této skutečnosti neoznačil v žalobě žádný důkazní prostředek. Žalobce nadto soudu jím souhrnně označené důkazní prostředky ani neposkytl. Soudu dodal pouze listiny týkající se uzavření pojistné smlouvy a závěrečné stanovisko žalované ze dne datum, které neobsahují žádné skutečnosti svědčící o tom, že žalobce by dne datum utrpěl úraz. Nadto, z označení veškerých dalších důkazních prostředků, které soudu nebyly poskytnuty, je zřejmé, že tyto se netýkají toho, že dne datum došlo k úrazu žalobce – jedná se v převážné míře o lékařské zprávy vypracované v době několika měsíců po tvrzeném úrazu.

33. Soud přitom nepřehlédl, že některé z žalobcem označených, avšak soudu nedodaných, důkazů v podobě lékařských zpráv byly v řízení provedeny, neboť je soudu předložila žalovaná. Tyto lékařské zprávy však tvrzení žalobce o úrazu dne datum nejenže neosvědčily, nýbrž naopak toto znevěrohodnily. Z daných lékařských zpráv rekapitulovaných výše totiž plyne, že tyto se o úrazu žalobce zmiňují pouze zprostředkovaně tak, že přebírají tvrzení otce žalobce, který se poprvé o říjnovém úrazu zmínil až po operaci žalobce, ke které došlo v prosinci roku 2017, když uvedl, že žalobce ještě v říjnu hrál fotbal, během kterého upadl a uhodil se do hlavy. V lékařských zprávách je nadto uvedeno, že žalobce měl utrpět další úraz hlavy v červnu roku 2017, tj. v době, kdy ještě nebyla jeho pojistná ochrana účinná, a že rodiče žalobce při prvotním vyšetření před operací, dne datum, popřeli, že by žalobce utrpěl větší úraz.

34. Ze skutkových zjištění tedy neplyne, že žalobce by dne datum utrpěl úraz. O tom nesvědčí žádný z provedených důkazů (a nemůže o tom ostatně svědčit ani žádný z označených, avšak soudu neposkytnutých, důkazů).

35. Za dané situace je zřejmé, že žalobce neunáší důkazní břemeno a ve své podstatně ani břemeno tvrzení ohledně příčiny úrazu. Žalobce nikterak nekonkretizoval, o jaký úraz se mělo jednat, a neposkytl soudu důkazní prostředky, ze kterých by bylo lze ověřit, zda k úrazu došlo a že se tak stalo dne datum (to je přitom zcela zásadní za účelem posouzení, jestli k úrazu došlo za doby účinnosti pojištění, tj. ode dne datum).

36. Žalobce tedy bylo namístě poučit podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., aby doplnil svá tvrzení ohledně úrazu, a zejména aby prokázal, že k úrazu došlo a že se tak stalo dne datum.

37. Nedostatečná a zakládající povinnost soudu poučit žalobce o nutnosti doplnění tvrzení pak jsou i tvrzení žalobce ohledně výše pojistného plnění. Žalobce v tomto ohledu uvedl, že „na str. 4 pojistné smlouvy je pro případ výskytu trvalých následků stanovena progrese ve výši 850 % základní pojistné částky, která činí 1 000 000 Kč, v důsledku toho činí návrh žalobce sumu 8 500 000 Kč“. Ze Zvláštních pojistných podmínek týkajících se trvalých následků úrazu však plyne, že progrese ve výši 850 % je maximální progresí aplikovanou na případy tělesného poškození ve výši 96 % až 100 %. Aby však bylo možno určit rozsah tělesného postižení a návazně i výši progrese, je nutno podle Zvláštních pojistných podmínek znát konkrétní typ a míru zdravotního postižení poškozeného. Jak již však bylo uvedeno, žalobce, co se týče pravého oka, v žalobě neuvedl, o jaké postižení se jedná a jakého je toto rozsahu. I v tomto ohledu by tudíž bylo nutno žalobce vyzvat k doplnění tvrzení podle § 118a o. s. ř.

38. Je tak nutno shrnout, že žalobce bylo namístě vyzvat podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., neboť žalobce všechny relevantní okolnosti nevylíčil úplně a z provedeného dokazování vyplynulo, že nebyly osvědčeny všechny okolnosti nutné pro závěr o důvodnosti nároku žalobce (zejména nebylo osvědčeno, že by došlo dne datum k úrazu).

39. Tím, že žalující strana se nedostavila k nařízenému jednání, přišla nicméně žalobce o možnost takového procesního poučení. V takové situaci nemůže soud jinak, než žalobu zamítnout pro neunesení břemene tvrzení a břemene důkazního. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle ustanovení § 118a o. s. ř. proto, že se nedostavil k jednání, nebyl oprávněn a povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a nebyl ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 3665/2009). Soud připomíná, že dle ustanovení § 120 o. s. ř. může soud doplnit dokazování i bez návrhu účastníků řízení. Tato výjimečná možnost nikoli povinnost však nemá nahrazovat nedostatek procesní aktivity účastníků řízení. Řízení je zásadně ústní a je na jeho účastnících, nikoli na soudu, aby se o svá práva starali (vigilantibus iura).

40. Soud dodává, že nesdílí názor žalobce, že žalovaná by uznala oprávněnost pojistného nároku plynoucího z tvrzených trvalých následků úrazu, pokud žalobci poskytla na základě dané pojistné události pojistné plnění za 15 dnů nezbytné léčby. Jedná se o jiné pojistné plnění, pro které jsou rozhodná jiná východiska. Nadto, rozhodnutí žalované poskytnout pojistné plnění za dobu léčby, nezbavuje žalovanou práva namítat v nynějším soudním řízení, že nebyly splněny základní podmínky pro oprávněnost nároku na pojistné plnění odvozené od trvalých následků úrazu, a to mj. i například podmínka existence úrazu dne datum.

41. Soud na základě výše uvedených důvodů shrnuje, že žalobě nebylo možno vyhovět. Žalobu proto v celém rozsahu zamítl. Pro úplnost soud dodává, že zamítl požadavek žalobce na uhrazení částky 8 500 000 Kč i požadavek žalobce na uhrazení „příslušenství“. Žalobce v celém textu žaloby neuvedl žádná tvrzení týkající se toho, že by po žalované požadoval i jakékoliv příslušenství. Až v závěru žaloby bez bližšího odůvodnění a vysvětlení uvedl, že žalovaná by mu měla uhradit 8 500 000 Kč „včetně příslušenství“. Žaloba však neobsahuje žádná skutková tvrzení týkající se tohoto příslušenství. Petit žaloby (žalobní žádání) přitom není tvořen pouze závěrečným shrnutím žalobce, nýbrž tento je namístě dovodit z obsahu celé žaloby, ze kterého plyne, že žalobce požadoval pouze přiznání 8 500 000 Kč. Soud nicméně z procesní opatrnosti (a v důsledku nemožnosti vyjasnit si danou otázku na jednání, kterého se žalující strana nezúčastnila) výrok rozsudku konstruoval tak, že zamítl požadavek žalobce na uhrazení 8 500 000 Kč včetně příslušenství. Je totiž zřejmé, že jelikož příslušenství následuje osud jistiny, nemá žalobce právo na žádné příslušenství.

42. Co se týče výroku II rozsudku, soud dospěl k závěru, že je namístě aplikovat § 150 o. s. ř., dle kterého nemusí soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti přiznat, jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele. Žalobce je nezletilým dítětem, nedá se u něj předpokládat jakýkoliv příjem či majetek, v čemž soud shledal důvod zvláštního zřetele hodný, pro který je namístě úspěšné žalované odepřít náhradu nákladů vůči žalobci. Majetkových poměrů žalované jako nadnárodní korporace poskytující pojištění se naopak toto rozhodnutí zásadním způsobem nedotkne. Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 1. Právo podat odvolání nemá ten, kdo se tohoto práva vzdal.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.