28 CO 319/2022

Plný text

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Michaela Nipperta a soudkyň JUDr. Ivany Hesové a JUDr. Aleny Bílkové ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zvýšení výživného k odvolání žalovaného proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne datum rozhodnutí, č. j. 24C 214/2020-82,

I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně žalovanému uložil platit na výživu žalobkyně částku částka měsíčně od datum se splatností vždy do každého 20. dne v měsíci předem. Dlužné výživné za období od ledna rok do února rok ve výši částka bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni do dvou měsíců od právní moci rozsudku, čímž byl změněn rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne datum rozhodnutí, č. j. 30C 135/2018-43 (výrok I.), zároveň soud žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.).

2. Takto soud rozhodl o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zvýšení výživného z částky částka měsíčně na částku částka měsíčně s tvrzením, že v souvislosti se zahraničním studiem a stážemi při studiu na 2. lékařské fakultě Univerzity Karlovy, kterou studuje od roku rok, narostly její potřeby. V roce rok absolvovala 1 semestr v rámci programu příjmení, musela si pořídit odbornou literaturu a připravuje se na zahraniční stáž, pro kterou musí doložit jazykový certifikát, cena zkoušky je více než částka a přípravný kurs stojí až částka. Dále uvedla, že matka pracuje jako ministerský rada na Ministerstvu pro místní rozvoj, žalovaný pracuje u Správy pražského hradu s předpokládaným platem částka anonymizováno až částka měsíčně. Vedle toho je činný ve společnostech právnická osoba, právnická osoba a právnická osoba, jeho příjem jí není znám. Žalovaný je autorizovaný inženýr a z této činnosti má zřejmě také příjem. Dne datum si založil koncesovanou živnost, projektuje a v několika firmách dělá odpovědného zástupce, byl jmenován soudním znalcem, ale žalobkyně neví, zda tuto činnost nadále vykonává. V rámci vypořádání společného jmění manželů po rozvodu matce připadl dům v obec a číslo a náklady s ním spojené hradí matka, žalovaný podle dohody o majetkovém vypořádání má přispívat polovinou, ale nečiní tak. Bratr žalobkyně studuje právnickou fakultu příjmení univerzity v obec a žalovaný k němu má rovněž vyživovací povinnost.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k nařízenému ústnímu jednání dne datum se bez omluvy nedostavil, po celou dobu řízení byl nečinný a nereagoval na výzvy soudu k vyjádření, byť předvolání k jednáním i výzvu k vyjádření převzal do vlastních rukou prostřednictvím datové schránky. Soud prvního stupně proto jednal dle § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti žalovaného.

4. Soud prvního stupně provedl dokazování, zejména vyslechl žalobkyni, která vypověděla, že žalovaného viděla asi před třemi lety, nestýkají se, nedostává od něho žádné dárky a v poslední době jí neplatí ani výživné ve stanovené výši. Žalobkyně studuje vysokou školu, byla na studijním pobytu na Sorboně. Ve Francii si zlomila nohu a matka se žalovaného snažila zkontaktovat, aby ji za ní odvezl a ona se o ni mohla postarat, což žalovaný neučinil. Žalobkyně se hlásila na zahraniční stáže, složila jazykový test z angličtiny a absolvovala i příslušný kurs. Žije u matky v rodinném domě v obec a na bydlení jí kvůli studiu nepřispívá. Po dobu trvání řízení nechodila na brigády, neboť měla státem nařízenou pracovní povinnost v době epidemie Covid-19. Žalovaný nehradí v plné výši ani výživné pro jejího bratra, a proto je dlužné výživné vymáháno exekučně. Žalovaný je stavební inženýr, zřejmě je zaměstnán na správě ulice hradu, žalobkyně nezná jeho příjmy. Na internetu dohledala jeho působení v několika společnostech a u jméno příjmení, který vyhrál veřejnou zakázku. Žalobkyně neví, jestli má otec novou rodinu a další vyživovací povinnosti. Náklady se jí zvýšily zejména ve spojení s pobytem a úrazem v zahraničí, musela si vzít půjčku, aktuálně nemá ze zdravotních důvodů zvýšené náklady. Dům v obec a číslo je po vypořádání společného jmění manželů ve vlastnictví matky, vázne na něm stále hypotéka, kterou si rodiče rozdělili, ale žalovaný na ni nic neplatí. Po vichřici z domu uletěl kus střechy, rodina se snažila žalovaného kontaktovat, aby jim pomohl, na což nereagoval.

5. Soud prvního stupně zjistil, že rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne datum rozhodnutí, č. j. spisová značka, který nabyl právní moci dne datum, byla schválena dohoda rodičů ve věci tehdy nezletilé jméno a nezletilého jméno a otec se zavázal platit na výživu dcery částka měsíčně. Rozsudkem téhož soudu ze dne datum rozhodnutí, č. j. 30C 135/2018-43, který nabyl právní moci dne datum, bylo žalovanému uloženo platit na výživu žalobkyně od datum částku částka měsíčně. Ke dni podání žaloby byla žalobkyně studentkou 5. ročníku 2. lékařské fakulty UK a ke dni rozhodování soudu pak studentkou 6. ročníku prezenčního studia. Její bratr jméno příjmení byl v akademickém roce 2019 2020 studentem právnické fakulty na Masarykově univerzitě v obec. Podle výpisu z živnostenského rejstříku ke dni datum byl žalovaný statutárním orgánem ve společnostech právnická osoba, právnická osoba a právnická osoba, odpovědným zástupcem ve společnostech build&build s.r.o., právnická osoba a právnická osoba, jakož i u podnikatele jméno příjmení, a sám pak byl zapsán v živnostenském rejstříku jako podnikatel. jméno příjmení dal dne datum nabídku na stavební úpravy objektu pro pečovatelskou službu označenou v seznamu elektronických nabídek statutárního města Ústí nad Labem pod číslo kterou nacenil na částku částka, včetně DPH a nabídka byla zadavatelem vyhodnocena jako nejvýhodnější a veřejnou zakázku získal.

6. Soud prvního stupně postupoval podle § 859, podle § 911, § 913 odst. 1 a § 915 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, dále jen„ o. z.“, a tato ustanovení citoval. Zároveň vzal v úvahu relevantní judikaturu Ústavního soudu, konkrétně rozhodnutí ze dne datum, sp. zn. III ÚS 3232/15, a ze dne datum, sp. zn. IV ÚS 1247/13, a ze dne datum, sp. zn. II ÚS 3113/10, která vyložil. Poté dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, neboť od doby posledního rozhodnutí o výživném došlo u žalobkyně k významné změně poměrů zejména v souvislosti se zahraničním studiem a rovněž přípravou na zahraniční stáž zahrnující jazykové zkoušky a kursy. Zvyšování odborné kvalifikace nad rámec prezenčního studia na vysoké škole soud považuje za řádnou přípravu na budoucí povolání. Je všeobecně známou skutečností, že v souvislosti s pandemií Covid-19 byla opakovaně zavedena pracovní povinnosti studentů zdravotnických programů, což se týkalo rovněž žalobkyně. Žalobkyně byla takto časově vytížená a nemohla proto mít žádný příjem, například z brigád a už vůbec ne vykonávat soustavnou výdělečnou činnost a uspokojovat všechny své potřeby. Soud zjistil, že žalovaný je činný pro 7 podnikajících subjektů a sám je zapsán v živnostenském rejstříku jako podnikatel. Žalovaný figuruje jako odpovědný zástupce u jméno příjmení, který získal shora popsanou veřejnou zakázku. Dále soud přihlédl k tomu, že v době, kdy byla naposledy upravována vyživovací povinnost pro žalobkyni, na probíhající řízení žalovaný rovněž nijak nereagoval a soudu své příjmy a výdaje a další podklady pro zhodnocení majetkových poměrů neposkytl, a proto soud vycházel z fikce příjmu v částce částka měsíčně. Nyní zůstal žalovaný rovněž nečinný a soud prvního stupně proto vycházel ze stejné výše příjmu žalovaného s tím, že se předpokládá jeho vysoká podnikatelská aktivita a tomu odpovídá zvýšení výživného pro žalobkyni na částka měsíčně od datum. Dlužné výživné bylo vyčísleno od ledna rok do února rok, tedy za 26 měsíců po částka, což představuje částku částka.

7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť procesně úspěšná žalobkyně náklady nepožadovala.

8. Proti tomuto rozsudku se odvolal žalovaný, který namítal, že jsou zde další skutečnosti či jiné důkazy, které dosud nebyly uplatněny, a soud dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním a věc nesprávně právně posoudil. Akcentoval, že v letech rok až rok se mu podstatně snížily zdanitelné příjmy. V lednu rok žalobkyně spolu se svým bratrem exekučně vymáhala neoprávněné částky a žalovaný se ocitl v dluhové pasti. Žalovaný s tím má velké problémy, neboť jsou mu blokovány účty, má nedostatek finančních prostředků a musí si půjčovat. Dále uvedl, že v únoru rok se mu s přítelkyní narodil další potomek a žalobkyně o tom věděla. Od června rok již žalovaný nepracuje v pracovním poměru u Správy ulice hradu a bez práce byl až do konce srpna rok, poté začal pracovat u Nejvyššího kontrolního úřadu. O tom žalobkyně musela vědět, neboť tyto informace měla její matka. V červenci rok se žalovanému s přítelkyní narodil další potomek. Žalovaný z podnikání ve firmách uváděných žalobkyní nemá žádný finanční prospěch, jsou to takzvaně„ mrtvé firmy“ a nemají žádný obrat. Soud neprověřil, že podnikatel jméno příjmení sice získal stavební zakázku u města Ústí nad Labem, ale tuto nerealizoval a žalovaný z toho neměl žádný profit. Všechny příjmy má žalovaný uvedeny v daňovém přiznání a daňový základ je každý rok nižší než ten předchozí. Stanovené výživné je nepřiměřeně vysoké, a proto navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a aby stanovil výživné ve výši částka měsíčně od datum do datum a od datum pak částka měsíčně.

9. Žalobkyně navrhla potvrzení napadeného rozsudku jako správného, neboť soud prvního stupně řádně zjistil skutkový stav a věc správně právně posoudil. Uvedla, že žalovaný mohl svá tvrzení uplatnit ve vyjádření k žalobě, anebo před soudem prvního stupně, kam se bez omluvy na jednání nedostavil. Žalobkyně musela podat návrh na nařízení exekuce, neboť od roku rok výživné nebylo řádně hrazeno, na výzvy žalovaný nereagoval a z dostupných zdrojů je zřejmé, že již od roku rok je na něj vedena jiná exekuce. O svém soukromém životě žalovaný žalobkyni neinformoval, neboť o ni nejeví žádný zájem. Tvrzení žalovaného o ukončení pracovního poměru v době, kdy navyšuje počet svých vyživovacích povinností, považuje žalobkyně za absurdní a má zato, že žalovaný se snaží své příjmy uměle snižovat a zatajovat a účelově se vyhýbá plnění svých závazků.

10. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek i řízení mu předcházející, aniž nařizoval odvolací jednání (§ 212, § 212a odst. 1 a 5, § 214 odst. 3 o. s. ř.), a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

11. Podle § 205 o. s. ř. skutečnosti nebo důkazy, které nebyly uplatněny před soudem prvního stupně, jsou u odvolání proti rozsudku nebo usnesení ve věci samé odvolacím důvodem jen tehdy, jestliže a) se týkají podmínek řízení, věcné příslušnosti soudu, vyloučení soudce (přísedícího) nebo obsazení soudu; b) jimi má být prokázáno, že v řízení došlo k vadám, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci; c) jimi má být zpochybněna věrohodnost důkazních prostředků, na nichž spočívá rozhodnutí soudu prvního stupně; d) jimi má být splněna povinnost tvrdit všechny rozhodné věci, významné skutečnosti nebo důkazní povinnost, a to za předpokladu, že pro nesplnění některé z uvedených povinností neměl odvolatel ve věci úspěch a že odvolatel nebyl řádně poučen podle § 118a odst. 1 až 3; e) odvolatel nebyl řádně poučen podle § 119a odst. 1; f) nastaly (vznikly) po vyhlášení (vydání) rozhodnutí soudu prvního stupně.

12. Ve věcech, v nichž je odvolací řízení ovládáno zásadou neúplné apelace platí, že skutečnosti nebo důkazy, které nebyly uplatněny před soudem prvního stupně, jsou způsobilým odvolacím důvodem jen v případech uvedených v § 205a, že jiní účastníci než odvolatel mohou u odvolacího soudu namítat skutečnosti nebo důkazy, které nebyly uplatněny před soudem prvního stupně, jen za podmínek uvedených v § 205a nebo tehdy, neplatí-li pro odvolatele omezení odvolacích důvodů podle § 205a, že při zjišťování skutkového stavu odvolací soud nepřihlíží ke skutečnostem nebo důkazům, které byly účastníky uplatněny v rozporu s § 205a nebo § 211a, a že k přípustným novým skutečnostem a důkazům smí odvolací soud přihlédnout, jen když byly uplatněny (§ 212a odst. 3) (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. 21Cdo 1681/2004; rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou dostupná na webová adresa).

13. Pro závěr, zda skutečnosti, které byly uplatněny v odvolání, jsou z hlediska § 205a odst. 1 o. s. ř. nové, je rozhodné posouzení, zda byly některým účastníkem řízení uplatněny před soudem prvního stupně, nebo zda v průběhu tohoto řízení jinak vyšly najevo; okolnost, že účastník po poučení podle § 119a o. s. ř. neopakoval tyto návrhy formálně znovu na závěr jednání před soudem prvního stupně, je z tohoto hlediska bezvýznamná (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. 21Cdo 4419/2008).

14. Pro posouzení důvodnosti odvolání žalovaného je právně významné zjištění, že mu byla řádně soudem prvního stupně do datové schránky dne datum doručena žaloba spolu s výzvou k vyjádření k ní a dne datum mu bylo řádně doručeno předvolání k ústnímu jednání nařízenému na den datum. Žalovaný nijak na tvrzení žalobkyně nereagoval, k nařízenému ústnímu jednání se bez omluvy nedostavil, nesdělil údaje o svých poměrech a nedoložil ke svým tvrzením žádné důkazy. Soud prvního stupně proto měl splněny podmínky pro postup dle § 101 odst. 3 o. s. ř. a správně jednal v nepřítomnosti žalovaného. Vzhledem tomu, že žalovaný soudu prvního stupně neposkytl žádné tvrzení ani důkazy, nelze k jeho odvolacím námitkám přihlížet, neboť jeho tvrzení o tom, že má další dvě vyživovací povinnosti, že po určitou dobu neměl příjem z pracovního poměru, že nemá žádný příjem z podnikání a že neměl žádný profit z veřejné zakázky, kterou získal jméno příjmení, jsou nepřípustné novoty, k nimž odvolací soud nemůže přihlížet. Všechny tyto skutečnosti měl žalovaný možnost uplatnit před soudem prvního stupně, což neučinil, aniž by bylo zřejmé, proč se tak stalo.

15. Z výše uvedených důvodů byl napadený rozsudek jako správný potvrzen (§ 219 o. s. ř.). Proti tomuto rozsudku není dovolání přípustné.