28 Co 404/2025

Plný text

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Michaela Nipperta a soudců JUDr. Ivany Hesové a Mgr. Štěpána Hnaníčka ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Česká republika - orgán, IČO IČO sídlem adresa za niž jedná Jméno žalované sídlem Adresa žalované o zaplacení 3 705 486,08 Kč s příslušenstvím k odvoláním žalobkyně a žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 16. září 2025, č. j. 19C 31/2023-256, po rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 24. června 2024, č. j. 28Co 124/2024-187, a po rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 3. června 2025, č. j. 30Cdo 3497/2024-234,

I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku II. mění tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do 15 dnů od právní moci rozsudku částku 123 334 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % p. a. od 10. 5. 2023 do zaplacení, jinak se co do částky 3 236 815,48 Kč s příslušenstvím potvrzuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do 15 dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně, odvolacím soudem a soudem dovolacím ve výši 96 828 Kč k rukám advokáta Jméno advokáta 1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované, aby žalobkyni zaplatila částku 24 666,80 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % p. a. od 10. 5. 2023 do zaplacení (výrok I.), zamítl žalobu co do částky 3 360 149,48 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % p. a. od 10. 5. 2023 do zaplacení (výrok II.) a uložil žalované, aby žalobkyni zaplatila na náhradě nákladů řízení 66 880,50 Kč (výrok III.).

2. Žalobkyně se žalobou proti žalované podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů, dále také „OdpŠk“, domáhala finančního zadostiučinění nemajetkové újmy v žalované výši, která jí měla vzniknout v souvislosti s nepřiměřenou délkou řízení vedeného u Městského soudu v adresa pod sp. zn. spisová značka (dále též „posuzované řízení“), které trvalo více než 25 let.

3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s tím, že v rámci předběžného posouzení dospěla k závěru, že v daném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 OdpŠk a žalobkyni dobrovolně poskytla zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 320 667 Kč.

4. V pořadí prvním rozsudkem ze dne 16. 11. 2023, č. j. spisová značka, soud prvního stupně žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni 100 083 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 10. 5. 2023 do zaplacení a ve zbytku žalobu zamítl, a to s odůvodněním, že řízení vedené Městským soudem v adresa trvalo nepřiměřeně dlouho a představovalo nesprávný úřední postup ve smyslu § 13 odst. 1 OdpŠk, přičemž částka 320 667 Kč, kterou žalovaná poskytla dobrovolně, byla částečně dostatečná a jako další přiměřenou kompenzaci shledal částku 100 083 Kč.

5. K odvolání žalobkyně Městský soud v adresa jako soud odvolací rozsudkem ze dne 24. 6. 2024, č. j. spisová značka, částečně změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni další částku 220 586,80 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 10. 5. 2023 do zaplacení a ve zbytku rozsudek soudu prvního stupně potvrdil, neboť dospěl k závěru, že i když řízení trvalo 25 let a 8 měsíců a bylo zjevně nepřiměřené, částka přiznaná soudem prvního stupně byla nízká; základní částku zadostiučinění ve výši 493 336 Kč zvýšil o 50 % z důvodu závažných průtahů, které byly způsobeny nesprávným postupem soudů, a po odečtení částek již poskytnutých přiznal žalobkyni další náhradu 220 586,80 Kč; námitky žalobkyně týkající se inflace, významu řízení či složitosti věci odvolací soud neshledal důvodnými.

6. Nejvyšší soud jako soud dovolací k dovolání žalobkyně rozsudkem ze dne 3. 6. 2025, č. j. spisová značka, zrušil rozsudky soudů prvního stupně a odvolacího v části, v níž byla žaloba zamítnuta ohledně částky 3 384 816,28 Kč s příslušenstvím a co do výroku o náhradě nákladů řízení, věc v tomto rozsahu vrátil soud prvního stupně k dalšímu řízení z důvodu, že odvolací soud nesprávně posoudil otázku významu předmětu řízení pro žalobkyni jako kapitálovou společnost a se závazným právním názorem, aby soudy nižších stupňů měly posoudit, zda předmět původního řízení - nemovitost představující jediný významný majetek a zdroj příjmů žalobkyně - nezakládá zvýšený význam řízení a tím i důvod pro navýšení přiznané částky zadostiučinění.

7. Následně soud prvního stupně na základě prokázaného skutkového stavu, po doplnění dokazování v intencích závazného právního názoru dovolacího soudu (zkoumat, zda řízení mělo pro žalobkyni jako právnickou osobu existenční význam, a tedy zda hodnota a charakter předmětu sporu mohly ovlivnit její hospodářskou činnost), s odkazem na § 31a odst. 1 a 3 OdpŠk dospěl k následujícím závěrům.

8. Posuzované řízení vedené u Městského soudu v adresa pod sp. zn. spisová značka, jehož účastníkem byla žalobkyně na straně žalované, trvalo 25 let a 9 měsíců a co do své délky bylo řízením zjevně nepřiměřeným, a proto je dán odpovědnostní titul.

9. Žalobkyně je od roku 1996 vlastníkem nemovitosti tvořící budovu a přilehlý pozemek, která je evidována jako kulturní památka. Z účetních rozvah žalobkyně za jednotlivá léta vyplývá, že budovy a stavby po celé sledované období tvořily naprostou většinu aktiv společnosti, zatímco oběžná aktiva představovala pouze doplňkový majetek z jiné podnikatelské činnosti. Dle projektu rozdělení společnosti ze dne 12. 11. 2024 do nově vyčleněné společnosti byla vložena daná nemovitost a s ní související smlouvy o nájmu a dodávkách energií. Ke dni 31. 12. 2023 tržní hodnota odštěpované části činila 156 665 000 Kč.

10. S ohledem na předchozí rozhodnutí odvolacího soudu základní částka přiměřeného zadostiučinění činí 493 336 Kč, snížená o 20 % pro skutkovou a právní složitost věci a zvýšená o 50 % z důvodu postupu soudů.

11. Význam posuzovaného řízení pro žalobkyni byl vyšší než obvyklý, neboť se týkal jediného významného majetku společnosti, který měl zásadní vliv na její hospodaření a ekonomickou stabilitu, a proto byla základní částka navýšena o dalších 5 %.

12. Celková výši přiměřeného zadostiučinění činí 666 003,60 Kč. Po odečtení částek již vyplacených žalovanou a pravomocně přiznaných dřívějšími rozsudky soud prvního stupně žalobě vyhověl co do částky 24 666,80 Kč s příslušenstvím a ve zbytku ji zamítl.

13. O náhradě nákladů řízení soud prvního stupně rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř.

14. Proti zamítavému výroku II. a výroku III. o náhradě nákladů řízení rozsudku soudu prvního stupně podala žalobkyně včas odvolání, ve kterém namítla, že přiměřené zadostiučinění mělo být správně zvýšeno výrazně více než jen o pouhých 5 % základní částky, a to s ohledem na prokázaný existenční význam soudního řízení o určení vlastnického práva k nemovitosti pro její osobu a na prokázanou velmi vysokou hodnotu nemovitosti, s tím, že nemovitost představovala jediný hodnotný majetek a zdroj jejích příjmů, a proto jí mělo být přiznáno zadostiučinění v celé žalované výši. V tomto ohledu vytkla soudu prvního stupně, že své rozhodnutí navýšit základní částku (jen) o 5 % nijak relevantně neodůvodnil, a jeho rozhodnutí je tak v tomto ohledu nepřezkoumatelné, k čemuž odkázal na nálezy Ústavního soudu ze dne 9. 12. 2010, sp. zn. III. ÚS 1320/10, a ze dne 5. 10. 2011, sp. zn. I. ÚS 1531/11, jakož i na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 21. 10. 2010, sp. zn. 30Cdo 3026/2009; ze dne 3. 9. 2012, sp. zn. 30Cdo 41/2012; ze dne 29. 12. 2009, sp. zn. 30Cdo 3908/2009. Dále na podporu své argumentace dodala, že se jedná o mimořádně hodnotnou nemovitost ve velmi lukrativní lokalitě na dosah centra adresa, přičemž soudní řízení o určovací žalobě významně negativně zasáhlo do její právní sféry a byla tak po celou dobu soudního řízení v nejistotě ohledně svého vlastnického práva k nemovitosti, v důsledku čehož musela pozastavit veškeré nezbytné investice do nemovitosti. Poukázala také na skutečnost, že má jediného společníka, přičemž hodnota jeho obchodního podílu se odvíjela od hodnoty jejího majetku a mnohaleté soudní martyrium, ve kterém byla po dlouhou dobu vydávána nesprávná a nezákonná rozhodnutí, velmi negativně ovlivnila i jeho zdravotní stav. Dodala pak, že částka požadovaná z titulu významu řízení představuje jen cca 2 % hodnoty nemovitosti, a nelze ji tudíž považovat za nepřiměřenou. Navrhla tedy, aby byl napadený rozsudek změněn tak, aby bylo žalobě v plném rozsahu vyhověno.

15. Žalovaná odvoláním napadla výrok III. s tím, že soud prvního stupně při výpočtu náhrady nákladů řízení vyšel dle odůvodnění z tarifní hodnoty ve výši 500 000 Kč, avšak dle § 9a odst. 2 advokátního tarifu měla být za tarifní hodnotu považována výše přiznané náhrady, tedy částka 24 666,80 Kč. Jinak žalovaná navrhla potvrzení napadeného rozsudku s tím, že soud prvního stupně se zcela v souladu se závazným právním názorem Nejvyššího soudu vyjádřeným v rozsudku ze dne 3. 6. 2025, č. j. 30Cdo 3497/2024-234, vypořádal s otázkou významu napadeného řízení pro žalobkyni, v tomto smyslu bylo doplněno dokazování a následně navýšena částka přiměřeného zadostiučinění, když základní částka byla navýšena o dalších 5 % právě z důvodu zohlednění kritéria významu řízení. Uvedené navýšení (a následná celková výše přiměřeného zadostiučinění) je dle názoru žalované zcela přiměřené a odpovídající všem judikaturním a zákonným hlediskům. Naopak žalobkyní požadované další navýšení přiměřeného zadostiučinění o částku 3 360 149,48 Kč, je zcela nesmyslně nadhodnocené a v kontextu dosavadního průběhu řízení a rozsudku dovolacího soudu i zjevně nedůvodné.

16. K odvolání žalované žalobkyně zdůraznila, že výrokem III. napadeného rozsudku bylo rozhodováno o náhradě nákladů za celé řízení, nikoli jen za jeho část následující po rozsudku dovolacího soudu, a proto při rozhodování o náhradě nákladů řízení je proto třeba za tarifní hodnotu považovat celkovou částku, která jí byla v řízení přisouzena.

17. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek ve smyslu § 212 a § 212a odst. 1 a 5 ve spojení s § 214 odst. 1 o. s. ř.

18. Odvolací soud setrval na svém závěru vyjádřeném již v odvolacím soudem zrušeném rozsudku, že soud prvního stupně z obsahu spisu Městského soudu v adresa sp. zn. spisová značka zjistil pro věc všechny relevantní skutečnosti, ale že posuzované řízení netrvalo 25 let a 9 měsíců, neboť rozhodné období počalo běžet dne 2. 10. 1996, kdy žalobkyni byla doručena žaloba a skončilo dne 1. 7. 2022, kdy nabylo právní moci usnesení odvolacího soudu ze dne 13. 6. 2022 o odmítnutí odvolání proti rozsudku ze dne 26. 1. 2005, tudíž posuzované řízení trvalo 25 let a 8 měsíců.

19. Shodně se soudem prvního stupně odvolací soud dospěl k závěru, že v daném případě došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu porušení práva žalobkyně na projednání věci v přiměřené lhůtě, když posuzované řízení co do své délky bylo řízením zjevně nepřiměřeným (extrémně dlouhým), čímž žalobkyni vznikla nemajetková újma, kterou bylo třeba odškodnit v peněžité formě.

20. Odvolací soud neměl důvodu se odchýlit od závěru, že s ohledem na extrémní délku posuzovaného řízení bylo při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění vycházet ze základní částky 20 000 Kč za rok, s modifikací za první dva roky řízení v jedné polovině z 20 000 Kč, tedy základní celková částka činila 493 336 Kč {za první dva roky 20 000 (2x 10 000), za následujících 23 let 460 000 Kč (23x 20 000) a za 9 měsíců 13 336 Kč (20 000 : 12 = 1 667 x 8)}.

21. Následně ve smyslu § 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk odvolací soud celkovou výši upravil s ohledem na působení jednotlivých faktorů, přičemž s ohledem na složitost posuzovaného řízení po skutkové a procesní stránce bylo třeba základní částku zadostiučinění snížit o 20 %; z důvodu jednání žalobkyně jako poškozené nebyly dány žádné důvody pro jakoukoliv modifikaci základní částky; vzhledem k postupu soudů v posuzovaném řízení a k prodlevě v délce asi 2 let a 10 měsíců v posuzovaném řízení, a to v období od 22. 5. 1998, kdy byl spis předložen Krajskému soudu v adresa s odvoláním a kdy (až) dne 22. 3. 2001 odvolací soud ve věci nařídil jednání, byla základní částka navýšena o 50 %.

22. S ohledem na závazný právní názor dovolacího soudu shledal odvolací soud, na základě soudem prvního stupně doplněného dokazování, význam posuzovaného řízení pro žalobkyni zvýšený, a to z důvodu, že se posuzované řízení týkalo jediného významného majetku žalobkyně, který, jak již také uzavřel soud prvního stupně, měl zásadní vliv na hospodaření a ekonomickou stabilitu žalobkyně. Odvolací soud pak s přihlédnutím k již ke shora uvedeným modifikacím základní částky dospěl k závěru, že z důvodu zvýšeného významu posuzovaného řízení pro žalobkyni je třeba základní částku zadostiučinění navýšit ještě o dalších 30 %, nikoli (jen) o 5 %, jak učinil soud prvního stupně.

23. Na základě výše popsané moderace, kdy základní částka byla ve svém důsledku zvýšena o 60 %, dospěl odvolací soud k výsledné částce zadostiučinění 789 337,60 Kč, od které odečetl částku 320 667 Kč uhrazenou již žalobkyni žalovanou, částku 100 083 Kč přiznanou soudem prvního stupně v pořadí prvním rozsudkem, částku 220 586,80 Kč přiznanou odvolacím soudem v prvním rozhodnutí odvolacího soudu a částku 24 666,80 Kč přiznanou soudem prvního stupně v napadeném rozsudku a dospěl k částce 123 334 Kč, kterou je třeba v daném případě žalobkyni ještě přiznat na její odškodnění nemajetkové újmy. S ohledem na zamítnutí žaloby soudem prvního stupně co do částky 3 360 149,48 Kč s příslušenstvím, pak po odečtení částky 123 334 Kč zbyla částka 3 236 815,48 Kč.

24. Pokud se týká žalobkyní uplatněného příslušenství, odvolací soud vycházel ze skutečnosti, že její žádost byla žalované doručena dne 9. 11. 2022, a proto šestiměsíční lhůta k projednání její žádosti ve smyslu § 15 zákona č. 89/1992 Sb. uplynula dnem 9. 5. 2023, čímž se žalovaná dostala do prodlení od 10. 5. 2023.

25. Z výše uvedených důvodů byl rozsudek soudu prvního stupně podle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. v zamítavém výroku II. změněn tak, že bylo vyhověno žalobě ještě co do částky 123 334 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % p. a. od 10. 5. 2023 do zaplacení a co do částky 3 236 815,48 Kč byl zamítavý výrok II. podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrzen.

26. O náhradě nákladů řízení před soudy prvního stupně, odvolacího a dovolacího bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 a 2 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. V daném případě žalobkyni vznikly náklady v souvislosti s jejím zastoupením advokátem. Odvolací soud s ohledem na obsah písemných podání právního zástupce žalobkyně založených ve spise a průběh řízení před soudem prvního stupně jako úkony právní služby ve smyslu vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právního tarifu (advokátní tarif), dále jen „AT“, důvodně a účelně učiněné posoudil tyto úkony: úkony, u kterých s ohledem na předmět žaloby sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby podle § 9 odst. 4 písm. a) ve spojení s § 7 bod 5. AT, ve znění do 31. 12. 2024, činila 3 100 Kč: - převzetí a příprava zastoupení na základě plné moci ze dne 25. 6. 2023 podle § 11 odst. 1 písm. a) AT; - sepis žaloby ze dne 16. 5. 2023 podle § 11 odst. 1 písm. d) AT; - replika ze dne 21. 3. 2023 podle § 11 odst. 1 písm. d) AT; - účast na jednání soudu prvního stupně dne 16. 11. 2023 podle § 11 odst. 1 písm. g) AT; - odvolání ze dne 22. 3. 2023 podle § 11 odst. 1 písm. k) AT; - účast na jednání odvolacího soudu dne 19. 6. 2024 podle § 11 odst. 1 písm. g) AT; - dovolání ze dne 24. 9. 2024 podle § 11 odst. 1 písm. k) AT; úkony, u kterých s ohledem na celkovou výši přiznané náhrady přiměřeného zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu 789 337,60 Kč sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby podle § 9a odst. 2 písm. a) ve spojení s § 7 bod 5. AT, ve znění od 1. 1. 2025, činila 10 300 Kč: - účast na jednání soudu prvního stupně dne 11. 9. 2025 podle § 11 odst. 1 písm. g) AT; - účast na jednání soudu prvního stupně dne 16. 9. 2025 podle § 11 odst. 1 písm. g) AT; - odvolání ze dne 27. 10. 2025 podle § 11 odst. 1 písm. k) AT; - účast na jednání odvolacího soudu dne 18. 2. 2025 podle § 11 odst. 1 písm. g) AT; celkem tedy odměna ve výši 62 900 Kč. S ohledem na shora uvedené úkony právní služby náleželo advokátovi žalobkyně 7 režijních paušálů ve výši 300 Kč podle § 13 odst. 4 AT, ve znění do 31. 12. 2024, a 4 režijní paušály po 450 Kč podle § 13 odst. 4 AT, ve znění od 1. 1. 2025, celkem pak 3 900 Kč. Náklady žalobkyně tedy činily 66 800 Kč, respektive s připočtením 21% sazby daně z přidané hodnoty ve výši 14 028 Kč činily 80 828 Kč a po připočtení zaplaceného soudního poplatku ze žaloby ve výši 2 000 Kč a z dovolání ve výši 14 000 Kč činily celkem 96 828 Kč.

27. Ve smyslu § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř. odvolací soud určil patnáctidenní lhůtu ke splnění povinnosti s ohledem na nezbytné administrativní úkony na straně žalované spojené s řádným splněním její povinnosti.

28. Vyhovující výrok I. zůstal odvoláním nedotčen (§ 206 odst. 2 o. s. ř.). Proti tomuto rozsudku lze podat za podmínek uvedených v § 237 o. s. ř. a násl. dovolání ve lhůtě dvou měsíců od jeho doručení k Nejvyššímu soudu České republiky prostřednictvím soudu prvního stupně. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat pouze dovolací soud.