28 CO 67/2022

Plný text

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Michaela Nipperta a soudkyň JUDr. Ivany Hesové a JUDr. Aleny Bílkové ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupena advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o částka s příslušenstvím k odvolání žalobkyně proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne datum rozhodnutí, č. j. 20C 403/2020-145,

I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výrocích II. a III. potvrzuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří od právní moci rozsudku na náhradě nákladů odvolacího řízení částka k rukám advokáta Mgr. Bc. jméno příjmení.

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zastavil řízení co do částky částka představující náklady spojené s uplatněním pohledávek, části zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do datum, části zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do datum, části zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do datum, části zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do datum, části zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do datum, části zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do datum, části zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do datum, části zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do datum, části zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do datum, části zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do datum, části zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do datum a části zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do datum (výrok I.). Uložil žalované, aby žalobkyni zaplatila částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % z částky částka od datum do zaplacení (výrok II.) a na náhradě nákladů řízení částka (výroky III.).

2. Žaloba byla odůvodněna tím, že na bankovní účet žalované byly bez právního důvodu poukazovány platby nájemnic bytů jméno příjmení a jméno příjmení, které patří žalobkyni, jakož i přeplatky od právnická osoba (dále jen„ PRE“). Pokyn k zasílání těchto plateb na účet žalované dala nájemnicím a PRE dcera žalované jméno příjmení, vůči které je momentálně vedeno trestní řízení.

3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Namítla nedostatek své věcné pasivní legitimace s tím, že v žalobě uvedený bankovní účet neužívá a že o příchozích a odchozích platbách nic nevěděla. Dodala, že bankovní účet užívá její dcera jméno příjmení, která měla dispoziční právo k jejímu účtu, přičemž předmětné platby představovaly její mzdu od společností, které jsou personálně spojeny s osobou pana příjmení. Uvedla dále, že pokyny paní jméno příjmení a paní jméno příjmení k tomu, aby hradily nájemné na účet žalované, dal písemně pan příjmení či pan příjmení.

4. O částečném zastavení řízení soud prvního stupně rozhodl podle § 96 odst. 2 o. s. ř.

5. Po provedeném dokazování na základě prokázaného skutkového stavu podrobně popsaného v odůvodnění napadeného rozsudku, se kterým se odvolací soud ztotožnil a pro stručnost na něj odkazuje, soud prvního stupně s poukazem na § 2099 o. z. uzavřel, že žaloba byla podána důvodně.

6. V daném případě vzal soud prvního stupně za relevantní, že žalovaná nebyla v průběhu celého řízení schopna konkrétně a přesvědčivě uvést, z jakého právního důvodu přišla na její účet v období od září 2017 do prosince 2017 celková žalovaná částka částka z bankovních účtů paní příjmení, příjmení a PRE. Své tvrzení, že v žalobě uvedené částky měly sloužit jako mzda jméno příjmení za její práci pro společnosti pana příjmení, žalovaná nikterak neprokázala. Ani příjmení příjmení v rámci své svědecké výpovědi nedokázala vysvětlit, proč právě žalovaná částka částka měla být zaslána na účet žalované jako část její mzdy, když pouze uvedla, že její mzda měla činit v druhé polovině roku 2017 zhruba částku částka měsíčně, a proto i žalobou uplatněný nárok má představovat její mzdu. Pokyny nájemcům i PRE k provádění plateb na účet žalované podle jméno příjmení měla udělit žalobkyně, resp. její zástupci. S ohledem na další provedené důkazy však soud prvního stupně hodnotil svědeckou výpověď paní příjmení za zcela nevěrohodnou a účelovou, a to především s ohledem na obžalobu Obvodního státního zastupitelství pro část Prahy dne datum rozhodnutí, číslo jednací, ve které je mimo jiné uvedeno, že v případě v žalobě uvedených plateb se mělo jednat o protiprávní jednání jméno příjmení, která nepravdivě informovala paní příjmení, příjmení a PRE, že mají zasílat své platby, které měly náležet žalobkyni, na účet žalované. Právě paní příjmení uvedla Policii ČR a Obvodnímu soudu pro Prahu 8 při hlavním líčení, že přímo paní jméno příjmení jí při osobním setkání sdělila, že platby spojené s nájmem má zasílat na číslo účtu, který patří žalované, a to přesto, že paní příjmení přišel předtím od žalobkyně dopis, že má zasílat své platby na jiný účet. K tomu soud prvního stupně uvedl, že pokyny k platbám této nájemkyni tak nedávala žalobkyně, jak uváděla jméno příjmení, ale dávala je přímo právě jméno příjmení. Soud prvního stupně též přihlédl k výpovědi svědka příjmení, jenž zcela vyloučil, že by jakémukoliv nájemci či jinému subjektu dával pokyn, aby platby náležící žalobkyni zasílali na účet žalované, přičemž popřel, že by s jméno příjmení byl dohodnut na jakékoliv odměně za práci nad rámec její smluvně sjednané mzdy. Soud prvního stupně dále vyšel z názoru, že okolnost, zda se v případě předmětných plateb jednalo o pouhé administrativní pochybení způsobené tím, že paní příjmení, příjmení a PRE bylo oznámeno špatné číslo účtu, kam mají zasílat své platby určené žalobkyni, či o úmyslný trestný čin paní příjmení, je již otázkou samostatného trestního řízení. Dodal k tomu, že ať už se jednalo o administrativní pochybení, či o úmyslné protiprávní jednání, došlo v obou těchto případech k bezdůvodnému obohacení žalované na úkor žalobkyně, neboť na její bankovní účet přišla z bankovních účtů paní příjmení, příjmení a PRE v období od září rok do prosince rok bez právního důvodu celková částka částka, která celá náležela žalobkyni. V této souvislosti soud prvního stupně přihlédl k tomu, že žalovaná v řízení netvrdila ani neprokázala, že by tuto částku žalobkyni vrátila.

7. Pro úplnost, s poukazem na usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. 28Cdo 2998/2014 (rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou dostupná na webová adresa), soud prvního stupně uvedl, že žalovaná je majitelkou bankovního účtu č. bankovní účet, a že je v dané věci nepodstatné, že její dcera jméno příjmení měla k účtu dispoziční právo, neboť povinnost vydat plnění získané bez právního důvodu vzniká tomu, komu bylo bez právního důvodu plněno, tedy nikoli osobě, která má předmět plnění aktuálně ve svém držení, nebo osobě, která jej skutečně spotřebovala. Přitom osobou povinnou vydat plnění získané bez právního důvodu je tedy adresát tohoto plnění. Nabude-li následně předmět plnění třetí osoba, povinnost vydat bezdůvodné obohacení na ni s předmětem bezdůvodného obohacení nepřechází, neboť odpovědnostní závazkový vztah z bezdůvodného obohacení se utváří jen mezi tím, kdo se bezdůvodně obohatil, a tím, na jehož úkor bezdůvodné obohacení nastalo. Soud prvního stupně tedy uzavřel, že žalovaná je ve věci pasivně legitimována.

8. Zákonný úrok z prodlení soud prvního stupně žalobkyni přiznal podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to počínaje od datum, neboť v případě bezdůvodného obohacení je dlužník v prodlení až poté, co je vyzván věřitel k vrácení bezdůvodného obohacení. Žalobkyně jako věřitel vyzvala žalovanou jako dlužníka k úhradě žalované částky předžalobní upomínkou ze dne datum, která byla žalované odeslána poštou dne datum. Žalovaná si tuto upomínku nepřevzala. S odkazem na § 573 o. z. soud prvního stupně uzavřel, že upomínka došla žalované dne datum, přičemž žalobkyně vyzvala žalovanou, aby dlužnou částku uhradila ve lhůtě 7 dnů od doručení této výzvy, tj. do datum, žalovaná je tak v prodlení s úhradou dluhu od datum.

9. Výrok o nákladech řízení byl odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř.

10. Proti tomuto rozsudku podala žalovaná odvolání, ve kterém zopakovala námitku nedostatku své pasivní věcné legitimace a své věcné námitky s tím, že bankovní účet nikdy nespravovala ani nespravuje a že jej zřídila výslovně jen pro potřeby své dcery pro účely přijímání její mzdy, a proto jí též zřídila dispoziční oprávnění k tomuto účtu. Dále namítla, že podle informací od své dcery, že předmětné částky zaslané na její účet, byly na účet zasílány na pokyn jméno příjmení. Vytkla pak soudu prvního stupně, že k prokázání svých tvrzení navrhla výslech, avšak soud prvního stupně tak neučinil, aniž by řádně zdůvodnil, proč. Obdobnou výtku vznesla i neprovedení důkazu důležitými částmi trestního spisu vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. spisová značka, kdy její dceři byly v rámci domovní prohlídky zabaveny, mj. veškeré písemnosti, jako např. Dohoda o provedení práce, kterou uzavřela s jméno příjmení. K tomu dodala, že žalobkyně uplatnila v adhezním řízení nárok na náhradu škody způsobené údajně jméno příjmení tím, že zajistila převod finančních prostředků z účtu žalobkyně na účet žalované, čímž byla založena překážka litispendence. Zdůraznila pak, že předmětné platby byly přijaty na její účet oprávněně v souladu s dohodami její dcery jméno příjmení a jméno příjmení, jenž je jediným akcionářem a zároveň jediným členem správní rady žalobkyně, přičemž okolnosti těchto dohod, jejich obsah a další podstatné okolnosti jsou předmětem trestního řízení. Podle názoru žalované tudíž není možné činit závěr o tom, zda byly platby platbami bez právního důvodu či nikoli. Navrhla pak, aby byl rozsudek soudu prvního stupně ve vyhovujícím výroku II. změněn tak, aby žaloba byla zmítnuta.

11. Žalobkyně navrhla potvrzení napadeného rozsudku s odkazem na jeho správné skutkové a věcné závěry, přičemž dodala, že dcera žalované již byla, byť nepravomocně, odsouzena v trestním řízení za mimo jiné jednání, jež bylo předmětem tohoto řízení.

12. Odvolací soud ve smyslu § 212 a § 212a odst. 1 a 5 ve spojení s 214 odst. 1 o. s. ř. přezkoumal napadený rozsudek.

13. Soud prvního stupně provedl řádné dokazování, na základě kterého byl dostatečně zjištěn skutkový stav, a proto nebylo třeba doplňovat dokazování o žalovanou navrhované důkazy. Vzhledem k tomu, že odvolací soud plně souhlasil se závěry soudu prvního stupně, který své rozhodnutí náležitě odůvodnil, lze v podrobnostech odkázat na odůvodnění napadeného rozsudku.

14. Odvolací soud neshledal důvodnými žalobcovy námitky.

15. Předně, odvolací soud vycházel z ustálené právního názoru, že bezdůvodné obohacení označuje objektivně nastalý přesun majetkových hodnot, jenž proběhl bez náležité opory v právním řádu, tedy způsobem, který právní řád neuznává (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. 28Cdo 5090/2014, či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. 28Cdo 3526/2016, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. 28Cdo 2555/2018). Jde o jinou právní skutečnost ve smyslu § 1723 odst. 1 o. z. (nejde tedy o smlouvu ani protiprávní čin), jež zakládá specifický závazkový vztah směřující k obnovení majetkové rovnováhy narušené daným majetkovým přesunem. Vznik bezdůvodného obohacení a závazku k jeho vydání není podmíněn zaviněním obohaceného; naopak k němu může dojít i bez vůle či vědomí dotčených osob. Stěžejní je toliko objektivní stav právně nepodloženého rozhojnění majetkové sféry obohaceného, jež bylo získáno na úkor ochuzeného (Občanský zákoník. Komentář. Svazek VI. (§ číslo - číslo relativní majetková práva 2. část), příjmení jméno (ČR), obec, 2014, Autoři: jméno příjmení, jméno příjmení, jméno příjmení aj.).

16. V poměrech projednávané věci byla v řízení před soudem prvního stupně provedenými důkazy dostatečně vyvrácena obrana žalované spočívající v tom, že předmětné platby zaslané na její účet byly mzdou její dcery zasílanou jí od společností pana jméno příjmení. Z výpisů z jejího účtu se totiž podává, že předmětné platby byly na účet zasílány od dvou fyzických osob a od PRE, navíc paní jméno příjmení platba jednoznačně identifikovala jako nájem či poplatky za byt, přičemž žalovanou tvrzenou skutečnost také zcela popřel jméno příjmení v rámci své svědecké výpovědi. V daném případě tedy bylo prokázáno, že se žalovaná na úkor žalobkyně bez spravedlivého důvodu obohatila, a proto jí vznikla povinnost vydat žalobkyni jako ochuzené, oč se obohatila.

17. Námitku žalované ohledně nedostatku aktivní věcné legitimace žalobkyně spočívající v tom, že nebylo prokázáno, že žalobkyně byla oprávněna přijímat platby od nájemnic, odvolací soud posoudil jako v odvolacím řízení nepřípustně uplatněnou novotu ve smyslu § 118b a §119a o. s. ř., neboť takovou námitku měla žalovaná nejpozději uplatnit před skončením jednání v řízení před soudem prvního stupně dne datum, o čemž byla také řádně soudem prvního stupně poučena. Nadto, dle názoru odvolacího soudu namítaná skutečnost byla dostatečně prokázána listinnými důkazy provedenými soudem prvního stupně, a to obžalobou Obvodního státního zastupitelství ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací, jakož i protokoly o hlavním líčení v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. spisová značka ze dne datum rozhodnutí a ze dne datum, při kterých byly jako svědkyně slyšeny jméno příjmení a jméno příjmení.

18. Odvolací soud shledal rovněž nepřípadnou námitku žalované ohledně nedostatku podmínky řízení spočívající v překážce věci zahájené ve smyslu § 83 odst. 1 o. s. ř. s ohledem na adhézní řízení vedené v rámci trestního řízení. Adhézní řízení je vedeno vůči dceři žalované jméno příjmení z titulu náhrady škody, zatímco v projednávané věci se žalobkyně vůči žalované domáhá vydání bezdůvodného obohacení. Není zde tedy dána totožnost účastníků ani totožnost předmětu řízení.

19. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 a 2 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně měla v odvolacím řízení plný úspěch. V daném případě náklady žalobkyně sestávaly z odměny jejího právního zástupce spočívající z jednoho úkonu v sazbě částka podle § 7 bod 5. ve spojení s § 11 odst. 1 písm. g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právní tarif (advokátní tarif), dále jen„ AT“, a to za účast na jednání odvolacího soudu dne datum. Právnímu zástupci žalobkyně dále náležel jeden režijní paušál ve výši částka podle § 13 odst. 4 AT. Zástupci žalobkyně také vznikl nárok na náhradu za promeškaný čas v souvislosti s účastí na jednání odvolacího soudu dne datum podle § 14 AT za 14 půlhodin po částka, tedy částka. Právnímu zástupci žalobkyně rovněž vznikly náklady v souvislosti s cestovným, a to za cestovné podle § 157 zákoníku práce ve znění platném od datum za cesty vlakem dne datum na trase obec - obec a zpět dle předložených jízdenek ve výši částka a částka. Celkové náklady odvolacího řízení tedy činily částka. Proti tomuto rozsudku lze podat za podmínek uvedených v § 237 o. s. ř. a násl. dovolání ve lhůtě dvou měsíců od jeho doručení k Nejvyššímu soudu České republiky prostřednictvím soudu prvního stupně. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat pouze dovolací soud.