29 Co 375/2024

Plný text

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Tomáše Vejnara a soudců JUDr. Lucie Bičákové a JUDr. Michala Prince ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení částka Kč s příslušenstvím k odvolání žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 20. května 2024, č. j. 8 C 64/2023-408

I. Rozsudek soudu I. stupně se potvrzuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši částka, s to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta Jméno advokáta A.

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně rozhodl takto: I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,05 % denně z částky částka od datum do zaplacení, částku částka se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,05 % denně z částky částka od datum do zaplacení, částku částka se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,05 % denně z částky částka od datum do zaplacení a částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 %, ročně z částky částka od datum do zaplacení, to vše do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaná je povinna nahradit České republice na účet Obvodního soudu pro adresa náklady státu ve výši částka, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

2. Rozhodl tak o nároku žalobkyně na úhradu zádržného ze tří stavebních akcí, pro zjednodušení nazývaných „název, „adresa“, a dále úhrady nákladů za servisní zásahy v případě neoprávněných reklamací. V podrobnostech viz body 1 až 5 napadeného rozsudku.

3. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a navrhovala její zamítnutí. Namítala promlčení, nedostatek oprávnění jednat za žalovanou, jednostranný zápočet atd. V podrobnostech viz body 6 až 8 napadeného rozsudku.

4. Soud I. stupně provedl podrobné dokazování a svá zjištění popsal v bodech 11 až 54 napadeného rozsudku. Odvolací soud pro stručnost na tato zjištění odkazuje.

5. Po právní stránce odkázal na § 2586 odst. 1, § 2587, § 2589, § 2590 odst. 1, § 2604, § 2605 odst. 1, § 2610 odst. 1, § 1982 odst. 1, § 1987 odst. 1, § 1970 a § 3028 odst. 1 až 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.). Dále na § 536 odst. 1 až 3, § 537 odst. 1, § 546 odst. 1, § 548 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen „obch. zák.“).

6. V poměrech posuzovaného případu pak soud I. stupně uzavřel, že v případě akce název žalobkyni vznikl nárok na uvolnění druhé části zádržného ve výši 5% z ceny díla odpovídající částce částka. Námitky proti uvolnění této části zádržného neshledal důvodné. Pokud byl namítán jednostranný zápočet žalovanou, započítávaný nárok shledal soud I. stupně neurčitým, když není zřejmé, z jakých konkrétních faktur nárok žalobkyně plyne. Soud I. stupně neshledal důvodnou ani námitku promlčení. Žalobkyně podala žalobu dne datum. Žalovaná sdělila žalobkyni, že druhou část zádržného je možné uvolnit až po datum (e-mailem ze dne datum). Z uvedeného vyplývá, že nárok žalobkyně promlčen není, když sama žalovaná opravila žalobkyni, jde-li o splatnost tohoto závazku. Uvedené není v dané věci nijak překvapivé, neboť žalobkyně nemusela mít vždy přesné informace o tom, kdy žalovaná předala dílo investorovi, a tedy o datu, od kterého počínají plynout jednotlivé lhůty.

7. Obdobně obvodní soud shledal důvodným požadavek na uvolnění druhé části zádržného ve výši 5% z ceny díla u akce adresa, jde o částku částka. Ani zde neshledal důvodným jednostranný zápočet žalované z důvodu nejisté a neurčité započítávané pohledávky. Neshledal důvodnou ani námitku, že ze strany žalované nebylo předáno dílo, neboť za ni nevystupovala osoba oprávněná jednat. Tuto námitku považoval za účelovou vzhledem k dosavadní obchodní praxi mezi stranami. První část zádržného byla přitom vyplacena bez námitek, přičemž i na tuto situaci by dopadal nedostatek v oprávnění za žalovanou jednat, stejně jako bylo plněno na již dříve vystavené dílčí faktury.

8. Pokud jde o akci adresa, zde shledal soud I. stupně důvodným požadavek na uvolnění zádržného ve výši 10% z ceny díla, tj. částky částka. Žalobkyně předala žalované toto dílo dne datum s odkazem na e-mail ze dne datum, jde-li o drobné vady a nedodělky. Žalovaná dílo převzala. V řízení bylo zjištěno, že jednotlivé vady či nedodělky byly odstraněny, a to nejpozději v červenci 2020, případně se nejednalo o vady. Současně od datum žalovaná vůči žalobkyni již neuplatňovala případné „nedostatky“ jako vady či nedodělky na stavební akci, ale využila svého práva na reklamaci ve smyslu uzavřené smlouvy o dílo. V řízení nebylo zjištěno nic k tomu, a žalovaná to ani netvrdila, že by dílo v jakékoli části odpovídající žalované částce, potažmo vystaveným fakturám za provedené práce, vykazovalo vady či nedodělky. Žalovaná měla povinnost uvolnit ve prospěch žalobkyně zádržné ve výši 10% z ceny díla, resp. jednotlivých faktur ve lhůtě 30 dnů ode předání díla a odstranění vad a nedodělků. Dne datum byla žalovaná vyzvána k zaplacení částky odpovídající zádržnému z plateb na stavební akci adresa. Přílohou výzvy byl mj. předávací protokol ze dne datum. Pokud jde o promlčení nároku žalobkyně a tvrzení, že nebyl podepsán předávací protokol k těmto námitkám, soud I. stupně uvedl, že žalovaná předávací protokol dne datum podepsala, byť s označením vad a nedodělků, a i z dalšího jednání žalované (viz např. výzva k odstranění vad a nedodělků) jednoznačně vyplývá, že i žalovaná považovala dílo za převzaté. Jde-li o osobu jednající za žalovanou, přičemž u stavební akce adresa se jednalo o hlavního stavbyvedoucího pana jméno FO, opět je možné pouze odkázat na závěry uvedené v odstavci 78 odůvodnění rozsudku. Rovněž z provedeného dokazování vyplynulo (viz např. výslechy svědků), že jednání pana jméno FO za žalovanou bylo běžnou praxí a nebyly v této souvislosti ani zjištěny žádné výhrady, kdy by se žalovaná kdykoli dříve dovolávala neúčinnosti takového jednání ve vztahu k žalované z důvodu absence oprávnění.

9. Konečně soud I. stupně přiznal žalobkyni i nárok na zaplacení částky ve výši celkem částka za servisní zásahy. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná zaslala žalobkyni reklamaci č. hodnota a č. hodnota ke stavební akci adresa a vyzvala žalobkyni k odstranění reklamované závady. Reklamace žalované byly odborně prošetřeny a vyřízeny se závěrem, že se nejedná o vadu na straně žalobkyně. S ohledem na uvedené využila žalobkyně svého práva dle odst. 16.11 smlouvy o dílo ze dne datum (adresa) a přeúčtovala žalované náklady, které jí v přímé souvislosti s neoprávněnou reklamací vznikly. Žalovaná tyto náklady žalobkyni neuhradila, vystavené faktury pouze bez dalšího vrátila. Žalovaná v řízení blíže neuvedla, z jakého důvodu považuje tento nárok žalobkyně za neoprávněný. Z provedeného dokazování však vyplývá, že žalobkyně postupovala v souladu se smluvním ujednáním, na výzvu žalované adekvátně a odborně reagovala a po zjištění, že se nejedná o závadu na straně žalobkyně, resp. že se ze strany žalované vůči žalobkyni jedná o reklamaci neoprávněnou, prokazatelně vynaložené náklady žalované přeúčtovala. Žalovaná svým povinnostem nedostála, dlužnou částku nezaplatila, a dostala se do prodlení. Soud I. stupně proto žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku částka i s úroky z prodlení ve smyslu § 1968 a § 19670 o. z. v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

10. Pokud jde o úrok z prodlení z přiznaného zádržného, ten přiznal soud I. stupně na základě smluvního ujednání obsaženého ve všech smlouvách o dílo, a to čl. 6.

5. Jeho výše činí 0,05% denně z dlužné částky.

11. O povinnosti žalované zaplatit České republice placené náklady ve výši částka (výrok II) rozhodl soud I. stupně podle § 148 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.), za situace, kdy žalovaná byla v řízení zcela neúspěšná. O nákladech řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. dle zásady úspěchu ve věci.

12. Proti tomuto rozsudku, a to do všech jeho výroků, podala žalovaná včasné odvolání. Namítala nedostatečně a nesprávně zjištěný skutkový stav a nesprávné právní posouzení. Jednotlivé nároky žalobkyně označila jako Pohledávku 1 až 4, k niž konkrétně namítala následující skutečností.

13. Pokud jde o Pohledávku 1 (akce název), zde namítala, že s ohledem na znění předmětné smlouvy o dílo (SoD1), a to čl. 6.6., čl. 16.2. a čl. 11.3., se zádržné dosud nestalo splatným, neboť pokud se v e-mailu ze dne datum hovoří o tom, že kolaudační souhlas byl vypsán až datum, pak by se zádržné stalo splatným až po uplynutí 30 dnů ode dne datum. V této části je tedy žaloba předčasná. Pokud jde o Pohledávku 2 (akce adresa), zde namítala opět s odkazy na čl. 6.6., čl. 16.2. a čl. 11.

3. SoD2, že v řízení nebyl prokázán okamžik, kdy bylo dílo předáno investorovi, kdy tedy došlo k finálnímu předání díla, nelze tak určit, kdy došlo k počátku běhu záruční doby a kdy došlo k jejímu uplynutí. U Pohledávky 3 (akce adresa) namítala promlčení nároku, neboť toto dílo bylo předáno datum, pohledávka tedy měla být zaplacena do datum a počínaje dnem datum je promlčena.

14. Dále žalovaná namítala, že soud I. stupně chyboval v otázce posouzení osoby oprávněné jednat za žalovanou při odsouhlasování jednotlivých faktur, když dospěl k závěru, že se ze strany žalované jedná toliko o účelová tvrzení (viz bod 78 napadeného rozsudku). Soud I. stupně argumentaci žalované článkem 19.2., resp. 19.3 SoD 1, SoD 2 a SoD 3 odmítl konkrétně s odůvodněním, že žalovaná v průběhu doby nenamítala, že by za ni jednala osoba, která k tomu nebyla oprávněná. Z výslechu jméno FO ovšem vyplynulo, že: „K odsouhlasení faktur byl dle smlouvy oprávněn pouze pan jméno FO, svědek a jeho realizační tým měli odsouhlasit pouze podklady (…).“ a „V praxi pak nemůže docházet k zaměňování, kdy například rozsah prací má odsouhlasit stavbyvedoucí, ale fakturu už pan jméno FO. K odsouhlasení soupisu provedených prací byli oprávněni pan jméno FO a pan jméno FO. Objem prací byl vždy odsouhlasen stavbyvedoucím a následně byl soupis spolu s fakturou předán panu jméno FO. jméno FO následně tedy jak soupis, tak fakturaci zkontroloval, zkontroloval podpisy osob oprávněných na dané stavbě a následně předal fakturu k proplacení. Někdy do tohoto procesu pan jméno FO zasahoval v tom smyslu, že například po dlouhodobější spolupráci došlo k posunutí termínu splatnosti. Zpravidla asi z 99 % se u pana jméno FO ale jednalo o proces čistě formální, jednalo se pouze o interní formální kolečko či proces. To v praxi znamená, že faktura musí být doručena žalované a další postup je většinou již jen formálním interním procesem.“. Závěry svědka jméno FO jednoznačně prokazují, že jednání osob přítomných na staveništi mělo v každém jednotlivém případě toliko předběžný charakter a jejich rozhodnutí vždy procházelo interním kolečkem, při němž došlo vždy ze strany adresa ke konečnému schválení. Přestože žalobkyni nemusela být tato interní praxe známa, skutečnost, že výhradně adresa je osobou oprávněnou k předmětnému jednání, jednoznačně vyplývá z článku 19.

2. SoD 1, SoD 2 a SoD 3. Také s ohledem na výslech jméno FO je úvaha soudu I. stupně o založení běžné praxe nerespektující článek 19.

2. SoD 1, SoD 2 a SoD 3 lichá. Závěry soudu I. stupně jsou navíc v příkrém rozporu s ustanovením § 431 o. z. druhá věta, podle něhož podnikatele nezavazuje jednání svého zástupce, který překročil své zástupčí oprávnění ve chvíli, kdy o něm třetí osoba, v tomto případě přímo jednatelé žalobkyně, pan jméno FO a paní jméno FO, věděla. Právní posouzení soudu I. stupně je tak i v této otázce nesprávné.

15. Žalovaná proto navrhla zrušení napadeného rozsudku a vrácení věci soudu I. stupně k dalšímu řízení.

16. Žalobkyně naopak vyvracela námitky žalované. U Pohledávky 1 jednak tvrdila, že jde o nové tvrzení, ke kterému by nemělo být v odvolacím řízení přihlíženo. Dále upozornila na logický rozpor uvedený v e-mailu ze dne datum, kterým jí bylo ze strany žalované sdělováno, že druhou pozastávku na akci název bude možné uvolnit až po datum, kdy byl vypsán kolaudační souhlas. Z tohoto e-mailu nelze dovozovat, že kolaudační souhlas byl vypsán až datum. Pisatelka e-mailu přece nemohla vědět v prosinci 2019, že právě datum bude vydán kolaudační souhlas, ten byl vydán dne datum a prvním dnem, kdy bylo možné o vydání zádržného požádat, byl právě den datum. Pokud jde o Pohledávku 2 a zpochybňování splatnosti druhé části zádržného, toto je opět novým tvrzením, ke kterému by nemělo být v odvolacím řízení přihlíženo. Dále upozornila, že první část zádržného byla žalovanou bez výhrad uhrazena dne datum, od toho lze tedy odvodit i splatnost druhé části zádržného. Navíc termín konečného předání díla nemá žalovaná bez součinnosti s žalobkyní možnost zjistit, pokud jí tedy žalovaná tuto informaci tají, nelze takovému jednání poskytovat ochranu a přičítat je k tíži žalobkyně. U Pohledávky 3 pak argumentovala, že nárok promlčen není minimálně proto, že při předání díla byly zjištěny vady a nedodělky, a ty byly odstraněny nejpozději v červenci 2020. Od tohoto okamžiku plynula promlčecí lhůta a při podání žaloby začátkem roku 2023 nemohl být nárok ještě promlčen. Pokud je o tvrzené nedostatky v jednání žalované, kdy tato nebyla schválena adresa, poukázala na dlouhodobou obchodní praxi mezi účastníky, na účelovost této argumentace jen v souvislosti se soudním řízením, a také rozporuplnost této argumentace ve vztahu k akci adresa, kdy žalovaná jednak tvrdí promlčení, neboť dílo bylo předáno datum, jednak namítá nedostatek oprávnění svého zástupce k převzetí díla. Otázkou obvyklé praxe mezi účastníky se již zabýval odvolací soud v rozhodnutí sp. zn. spisová značka, kde dospěl k závěru, že obvyklou praxí mezi účastníky bylo jednání za žalovanou činěné stavbyvedoucím. Obdobně s jiným subdodavatelem byla tato otázka vyřešena i Krajským soudem v město ve věci sp. zn. spisová značka. Žalobkyně proto navrhla potvrzení napadeného rozsudku jako věcně správného.

17. Odvolací soud po zjištění, že odvolání je přípustné, bylo podáno včas osobou k tomu oprávněnou a že splňuje náležitosti uvedené v § 205 o. s. ř., přezkoumal napadený rozsudek a řízení, které jeho vydání předcházelo, a to způsobem vyplývajícím z § 212 a § 212a o. s. ř., a po provedeném jednání dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

18. Soud I. stupně provedl rozsáhlé dokazování procesně správným postupem a zjistil skutkový stav v míře dostatečné pro své rozhodnutí. Odvolací soud ze skutkových zjištění soudu I. stupně vychází a plně na ně odkazuje. Soud I. stupně věc také posoudil správně po právní stránce. Odvolací soud se tak zcela ztotožňuje s právním hodnocením soudu I. stupně a také na ně odkazuje.

19. Vzhledem ke správnosti skutkových zjištění a právních závěrů soudu I. stupně se odvolací soud dále jen stručně vyjadřuje k odvolacím námitkám žalované, ke kterým uvádí následující skutečnosti. Pokud jde o Pohledávku 1, zádržné z akce název, námitka předčasnosti žaloby zde neobstojí. Námitka vydání kolaudačního souhlasu až dne datum je skutečně novým tvrzením, proto k ní odvolací soud nepřihlíží. Nicméně i pokud by tak činil, tato námitka zcela neodpovídá realitě. Žalobkyně v rámci vyjádření k odvolání doložila, že kolaudační souhlas byl vydán již datum. E-mail adresovaný žalobkyni ze strany žalované ze dne datum je třeba tedy vykládat tak, že jí bylo sděleno, že záruční doba uplyne dne datum, a od toho data v souladu se SoD1 plyne 30 denní lhůta k výplatě druhé a zbývající části zádržného.

20. Pokud jde o Pohledávku 2, akce adresa, zde se opět jedná o nové tvrzení. I pokud by však k němu odvolací soud přihlédl, žalobkyni skutečně nelze klást k tíži, že přesně neznala datum Finálního předávacího protokolu, který je činěn mezi žalovanou a investorem. O tomto datu měla být v souladu se SoD2 žalobkyně vyrozuměna. Lze pak souhlasit s její argumentací, že od finálního předání díla se odvíjela i splatnost první části zádržného; pokud tedy toto bylo dle sdělení žalobkyně uhrazeno datum, uplynula již nepochybně záruční doba 60 měsíců, po jejímž uplynutí musí být vyplacena žalobkyni druhá část zádržného. Ani tato odvolací námitka tak není důvodná.

21. Pokud je o Pohledávku 3, akce adresa, zde lze opět souhlasit s argumentací žalobkyně, že zádržné ve výši 10% z ceny díla bylo splatné po odstranění vad a nedodělků. K tomu došlo v červenci 2020, pokud tedy byla žaloba podána datum, tříletá promlčecí lhůta ještě neuplynula.

22. Nelze také zpochybňovat jednání za žalovanou, neboť zde byla dlouhodobá praxe mezi stranami, tyto námitky nebyly vznášeny při uvolnění první části zádržného, a byly i v dosavadní rozhodovací praxi soudů shledány nedůvodnými. Pokud jde o akci adresa, kde bylo zádržné ve výši 10% z ceny díla splatné jednorázově ve lhůtě 30 dnů od předání díla a odstranění vad a nedodělků, zde lze opět odkázat na dlouhodobou praxi mezi stranami sporu, kdy rozsah provedených prací odsouhlasoval stavbyvedoucí a ten také podepsal předávací protokol. Zcela přiléhavý je pak poukaz žalobkyně na účelovost a rozpornost argumentace žalované ve vztahu k akci adresa, kdy žalovaná jednak tvrdí promlčení, neboť dílo bylo předáno datum, jednak namítá nedostatek oprávnění svého zástupce k převzetí díla. Přiléhavý je také odkaz na rozhodnutí zdejšího soudu sp. zn. spisová značka, kdy i tento odvolací senát dospěl k závěru, že obvyklou praxí mezi účastníky bylo jednání za žalovanou činěné stavbyvedoucím.

23. Z výše uvedených důvodů shledal odvolací soud napadený rozsudek věcně správným a dle § 219 o. s. ř. jej potvrdil včetně správných výroků o hrazení nákladů státu a nákladů řízení. 24 O náhradě nákladů odvolacího řízení odvolací soud rozhodl dle § 224 odst. 1 ve spojení s §142 odst. 1 o. s. ř. V odvolacím řízení zcela úspěšné žalované přiznal náhradu nákladů řízení za právní zastoupení. Tyto náklady jsou tvořeny odměnou advokáta, a to za dva úkony právní služby, vyjádření k odvolání a účast na jednání odvolacího soudu, z tarifní hodnoty částka, v sazbě částka za úkon, a dvěma paušálními náhradami nákladů, jednou částka (znění a. t. do datum) a jednou částka dle § 6 odst. 1, § 7, § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 a § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.“). Dále jsou náklady řízení tvořeny cestovními náklady advokáta dle § 14 a. t. za cestu dne datum na jednání odvolacího soudu z adresa do Prahy a zpět, celkem hodnota km, osobním vozidlem s průměrnou spotřebou 6,7 l/100km, při sazbě opotřebení dle aktuální vyhlášky částka, a ceně benzínu částka za l, celkem částka, náhrada za promeškaný čas 8 půlhodin po částka dle § 14 odst. 3 a. t. činí částka. Vše zvýšeno o 21% DPH. Celková výše nákladů odvolacího řízení činí částka po zaokrouhlení a byla žalobci přiznána v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1, věta prvá před středníkem o. s. ř.) na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Proti tomuto rozsudku lze podat dovolání za podmínek uvedených v ustanovení § 237 o. s. ř., a to do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu I. stupně.