30 CO 155/2022

Plný text

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Jany Knotkové a soudců Mgr. Zdeňka Váni a JUDr. Kateřiny Kodetové ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované jednající Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových sídlem adresa o zaplacení částka s příslušenstvím o odvolání žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací,

I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku I. o věci samé potvrzuje.

II. Ve výroku III. o nákladech anonymizováno se rozsudek soudu prvního stupně mění jen tak, že výše jejich náhrady činí částka, jinak se v tomto výroku potvrzuje.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradu nákladů odvolacího anonymizováno částka do 15 dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta prof. JUDr. jméno příjmení, Ph.D.

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od datum do zaplacení do 15 dnů od právní moci rozsudku (výrok I.), v části, ve které se žalobce domáhal po žalované zaplacení dalších částka s příslušenstvím, žalobu zamítl (výrok II.) a uložil žalované povinnost zaplatit žalobci na náhradě nákladů anonymizováno částka do 15 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce (výrok III.).

2. Rozhodl tak o žalobě, kterou se žalobce domáhal nároků na základě zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen„ OdpŠk“), a to poté, co proti němu bylo od datum vedeno anonymizována dvě slova pro skutek kvalifikovaný jako anonymizována dvě slova úvěrového podvodu podle § 211 odst. 1, 6 písm. a) trestního zákoníku; rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne datum rozhodnutí pod sp. zn. spisová značka byl však podle § 226 písm. a) trestního řádu zproštěn obžaloby. Žalobce konkrétně podanou žalobou požadoval částku částka jako náhradu nemajetkové újmy za nezákonné anonymizována dvě slova.

3. Soud prvního stupně provedl dokazování, jak rozvedl v písemném odůvodnění rozsudku, a dospěl ke skutkovému závěru, že v anonymizováno vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. spisová značka došlo k vydání nezákonného rozhodnutí, kterým je usnesení o zahájení anonymizována dvě slova žalobce ze dne datum, neboť toto pravomocné rozhodnutí bylo následně zrušeno rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne datum, kterým byl žalobce v celém rozsahu obžaloby zproštěn. 4. anonymizována dvě slova žalobce bylo zahájeno nezákonným rozhodnutím, proto má žalobce právo na odškodnění újmy, která mu byla v příčinné souvislosti s vydáním nezákonného rozhodnutí způsobena. Nemajetková újma vzniklá v důsledku nezákonně vedeného anonymizována dvě slova musí být dle judikatury prokázána. Žalobce byl stíhán pro skutek kvalifikovaný jako anonymizována dvě slova úvěrového podvodu podle § 211 odst. 1, 6 písm. a) trestního zákoníku a byl ohrožen trestem odnětí svobody v trvání 5 až 10 let, případně i náhradou škody ve výši 7,5 milionu Kč. anonymizována dvě slova trvalo 3 roky a 4 měsíce. Negativní dopady anonymizována dvě slova do jednotlivých sfér života žalobce byly v anonymizováno prokázány, zejména do sféry podnikatelské, kdy žalobce byl nucen omezit podnikání v zahraničí. Byly prokázány i dopady do jeho anonymizováno sféry, kdy trpěl stresem, úzkostí a nespavostí. Soud prvního stupně považoval za nutné, a to zejména s ohledem na délku anonymizována dvě slova a hrozící trest odnětí svobody, aby žalobci byla způsobená nemajetková újma odškodněna poskytnutím peněžitého zadostiučinění. Pokud jde o výši peněžitého zadostiučinění, učinil nalézací soud srovnání s jinými případy odškodnění nemajetkové újmy způsobené nezákonně vedeným anonymizována dvě slova, a to konkrétně s věcmi vedenými u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. spisová značka, sp. zn. spisová značka, sp. zn. spisová značka, sp. zn. spisová značka, sp. zn. spisová značka a sp. zn. spisová značka, rovněž tak s věcí vedenou u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. spisová značka (ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze sp. zn. spisová značka). Po porovnání těchto případů soud prvního stupně stanovil výši peněžitého zadostiučinění za nemajetkovou újmu, způsobenou žalobci vydáním nezákonného rozhodnutí v označeném soudním anonymizováno, částkou částka. V tomto rozsahu ve vztahu k uplatněnému nároku na nemajetkovou újmu soud prvního stupně žalobě vyhověl s odkazem na § 5, 8 odst. 1 a § 31a OdpŠk, ve zbytku pak žalobu jako nedůvodnou zamítl. Výrok o nákladech anonymizováno byl odůvodněn odkazem na § 142 odst. 3 o. s. ř.

5. Rozsudek napadla včasným odvoláním žalovaná, které směřovala proti výroku I. o věci samé, a proti výroku III., kterým bylo rozhodnuto o nákladech anonymizováno. Žalovaná především namítala, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. příjmení mezi účastníky nebyl o tom, zda žalobci nemajetková újma v důsledku anonymizována dvě slova vznikla, nýbrž o výši a především formě zadostiučinění, které žalobci náleží s ohledem na rozsah nemajetkové újmy, která byla žalobci v důsledku anonymizována dvě slova způsobena. Žalovaná poskytla žalobci satisfakci ve formě konstatování nezákonnosti anonymizována dvě slova a písemnou omluvu. Dle žalované žalobci nenáleží zadostiučinění v peněžité formě. Sám soud prvního stupně dospěl k závěrům, že„ … nebyly prokázány žádné zásadní zásahy do cti a pověsti žalobce… rodina jej podporovala, přátelé jej podporovali, žádné zásahy do anonymizováno sféry žalobce, až na oblast psychiky a nespavost, nebyly zjištěny“. Žalovaná nesouhlasila se závěrem soudu prvního stupně o souvislosti anonymizována dvě slova žalobce a útlumem jeho podnikání. Z účastnické výpovědi žalobce vyplynulo, že své podnikání omezil na základě vlastního úsudku, žádný z obchodních partnerů či zákazníků nechtěl ukončit nebo omezovat spolupráci se žalobcem z důvodů jeho anonymizována dvě slova. Na míru a intenzitu žalobcem pociťovaných negativních stavů jeho osobnosti měla zajisté vliv i další podstatná skutečnost, kterou se soud prvního stupně nezabýval, a to úpadek rodinné firmy, který anonymizována dvě slova předcházel. Předmětné anonymizována dvě slova nenabylo co do zásahů do osobnostních práv žalobce takových rozměrů a takové intenzity, aby to odpovídalo výši přiznaného zadostiučinění v penězích. I pokud by odvolací soud dospěl k závěru, že žalobci finanční satisfakce náleží, žalovaná považovala přiznané zadostiučinění v částce částka za nepřiměřené. Neobstojí ani při porovnání s prokázanou úrovní intenzity a rozsahu nemajetkové újmy žalobce, ani při porovnání s rozhodovací praxí soudů v obdobných věcech. Sám obvodní soud jako obdobné případy uvedl šest rozhodnutí ve věcech nemajetkové újmy způsobené anonymizována dvě slova, přičemž ve všech těchto případech byla výše poskytnuté satisfakce nižší od částka až částka. Žalovaná dále nesouhlasila též s rozsahem nákladů anonymizováno, které obvodní soud žalobci přiznal výrokem III. rozsudku. Soud žalobci přiznal náhradu nákladů anonymizováno za šest úkonů, mj. za dvě porady s klientem, ty žalovaná považovala za neúčelné. Žalovaná proto navrhla, aby odvolací soud změnil napadený vyhovující výrok I. rozsudku soudu prvního stupně tak, že žaloba se i ve zbývajícím rozsahu, tedy co do žalobního požadavku na zaplacení částky částka s příslušenstvím zamítá a aby odvolací soud rozhodl i o nákladech anonymizováno před soudy obou stupňů.

6. Žalobce považoval odvolání žalované za nedůvodné, ve svém písemném vyjádření k odvolání navrhl potvrzení napadeného rozsudku.

7. Odvolací soud z podnětu včas podaného odvolání žalované a v mezích jím vytčených podle § 212 a § 212a o. s. ř. přezkoumal při nařízeném jednání napadený rozsudek, odvolání však opodstatněným neshledal.

8. Odvolací soud předně seznal, že soud prvního stupně správně a v rozsahu, který lze považovat za dostatečný pro rozhodnutí věci, zjistil skutkový stav, přičemž provedené důkazy v souladu s ustanovením § 132 o. s. ř. hodnotil jak jednotlivě, tak i v jejich vzájemné souvislosti, a na tomto základě pak dospěl ke správným skutkovým zjištěním.

9. V tomto anonymizováno uplatnil žalobce nárok na náhradu nemajetkové újmy vzniklé jeho anonymizována dvě slova, které skončilo zproštěním obžaloby. Je ustálenou soudní praxí, že podle OdpŠk odpovídá stát i za škodu způsobenou zahájením (vedením) anonymizována dvě slova, které neskončilo pravomocným odsuzujícím rozhodnutím anonymizováno soudu. Jelikož zákon tento nárok výslovně neupravuje, vychází se z analogického výkladu úpravy nejbližší, a to z úpravy odpovědnosti za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím, za něž je považováno rozhodnutí, jímž se anonymizována dvě slova zahajuje (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka).

10. Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, konstatoval, že zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou anonymizována dvě slova, které neskončilo pravomocným odsuzujícím rozsudkem, se poskytuje podle § 31a odst. 2 OdpŠk, jenž je normou s relativně neurčitou hypotézou, která není stanovena přímo právním předpisem, a jenž tak přenechává soudu, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností. Soudy při stanovení formy či výše zadostiučinění vychází především z povahy anonymizováno věci, též z délky anonymizována dvě slova, a především dopadů anonymizována dvě slova do osobnostní sféry poškozené osoby. příjmení a případná výše zadostiučinění nesmí být v rozporu s obecně sdílenou představou spravedlnosti, tj. její přiznání je nad rámec konstatování porušení práva namístě pouze tehdy, jestliže by se z hlediska obecné slušnosti poškozenému satisfakce skutečně mělo dostat.

11. Ustanovení § 31a OdpŠk hovoří pouze o tom, že zadostiučinění musí být přiměřené, samotné určení výše však ponechává na volném uvážení soudu. Zákon tedy nevymezuje žádnou případnou hranici (minimální nebo maximální) pro určení výše zadostiučinění. Soud je při úvaze o přiměřenosti výše finančního odškodnění povinen vycházet z úplně zjištěného skutkového stavu a opírat se o zcela konkrétní a přezkoumatelná hlediska, kterými jsou především závažnost nemajetkové újmy a ověřené okolnosti, za kterých k neoprávněnému zásahu do osobnosti fyzické osoby došlo. Kritéria, která pravidelně mohou indikovat rozsah způsobené nemajetkové újmy, jsou v případech zahájení anonymizována tři slova), které neskončilo pravomocným odsuzujícím rozsudkem, následující: 1) Povaha anonymizováno věci. Pod tímto kritériem se má na mysli zejména závažnost anonymizována dvě slova kladeného osobě poškozené za vinu, neboť ta zpravidla přímo úměrně zvyšuje intenzitu, s jakou osoba poškozená konkrétní anonymizována dvě slova proti ní vedené negativně vnímá. Ta souvisí i s hrozbou anonymizováno postihu (druhem a výší trestu) a případného společenského odsouzení, jež se zrcadlí v charakteru veřejného zájmu chráněného trestními předpisy v konkrétním případě (tedy v těch veřejných hodnotách, které jsou chráněny konkrétní skutkovou podstatou obsaženou ve zvláštní části anonymizováno zákoníku). 2) Délka anonymizována dvě slova. Toto kritérium zohledňuje zejména to, po jak dlouhou dobu zásah do osobnostních složek jednotlivce v důsledku proti němu vedeného anonymizována dvě slova trval. 3) Následky způsobené anonymizováno řízením v osobnostní sféře poškozené osoby. Toto kritérium umožňuje zohlednění individuálních následků anonymizována dvě slova v osobnostní sféře poškozené osoby, jež mohou být umocněny či zmírněny v důsledku objektivních skutečností daného případu formulovaných pod body 1 a 2. Jinými slovy řečeno, negativní dopady zahájeného anonymizována dvě slova do osobnosti člověka – morální narušení osobnosti (integrity) poškozeného v době anonymizována dvě slova a narušení její profesní, soukromé, rodinné, popřípadě i jiné sféry života (viz výše) – mohou být zvýrazněny či naopak potlačeny podle intenzity naplnění prvních dvou kritérií.

12. V soudní praxi je též zastáván názor, že výše zadostiučinění přiznaného podle § 31a odst. 2 OdpŠk na náhradě nemajetkové újmy způsobené anonymizována dvě slova, které skončilo zproštěním obžaloby nebo zastavením, musí odpovídat výši zadostiučinění přiznaného v případech, které se s projednávanou věcí v podstatných znacích shodují; významnější odchylka je možná jen tehdy, bude-li soudem řádně a přesvědčivě zdůvodněna.

13. Soud prvního stupně tato judikatorní kritéria respektoval, provedl potřebnou komparaci s obdobnými případy. Obvodní soud si povšiml relevantních údajů o dopadech anonymizována dvě slova do osobnostní sféry poškozených v porovnávaných věcech, dané věci správně označil za případy srovnatelné, přitom dostatečně vysvětlil, v čem spočívá jejich odlišnost, jaké jsou naopak jejich společné znaky a jakým způsobem se tyto společné a rozdílné znaky promítají do výše stanoveného zadostiučinění. Při úvaze o výši zadostiučinění tak částku částka stanovenou žalobci jako náhradu nemajetkové újmy nelze považovat za zjevně nepřiměřenou. Tento závěr obstojí i ve vztahu k ostatním porovnávaným případům, které detailně popsal v napadeném rozsudku soud prvního stupně. Odvolací soud dodává, že rozhodnutí použitá k porovnání s případem žalobce nemohou být po skutkové ani po právní stránce shodná, avšak jen z tohoto důvodu nelze tato rozhodnutí označit za nevhodná ke srovnání s případem žalobce, jak žalovaná naznačovala v podaném odvolání. Smyslem srovnání není zcela do podrobností provést srovnání s použitými rozhodnutími, když každé z nich je zejména po skutkové stránce svým způsobem jedinečné. Účelem porovnání je stanovit výši finančního zadostiučinění tak, aby tato výše představovala odškodnění újmy poškozeného s přihlédnutím ke skutkovým zjištěním v dané věci a zároveň, aby výše odškodnění nevybočovala od odškodnění, které se dostalo nezákonně trestně stíhaným za obdobnou trestnou činnost.

14. Žalovaná se mýlí, pokud v podaném odvolání poukazuje na absenci souvislosti anonymizována dvě slova žalobce a útlumu jeho podnikání. Z účastnického výslechu žalobce, stejně jako z výslechu svědkyně jméno příjmení, bylo zjištěno, že žalobce nemohl dojíždět do Německa a nemohl se zavazovat k dlouhodobým plněním, jeho podnikání bylo paralyzováno, to vše v souvislosti s anonymizována dvě slova žalobce, nikoliv v souvislosti s úpadkem rodinné firmy.

15. Obvodní soud pak zcela správně zdůraznil i kritérium povahy anonymizováno věci, kdy byl žalobce reálně ohrožen uložením nepodmíněného trestu odnětí svobody, neboť s ohledem na výši anonymizováno sazby (§ 81 odst. 1 trestního zákoníku) u něj nepřicházelo v úvahu uložení podmíněného trestu odnětí svobody. Státní zástupce v průběhu anonymizováno pro žalobce navrhoval uložení nepodmíněného trestu při spodní hranici zákonné anonymizováno sazby se zařazením do příslušného typu věznice, o čemž svědčí protokol o hlavním líčení ze dne datum.

16. Odvolací soud proto z uvedených důvodů postupoval podle § 219 o. s. ř. a napadený rozsudek ve výroku I. o věci samé jako věcně správný potvrdil.

17. Důvodným pak shledal odvolací soud odvolání žalované proti výroku o nákladech anonymizováno. Žalobcem nárokovaný úkon právní služby„ porada s klientem za účelem přípravy žaloby“ je logicky součástí úkonu právní služby převzetí věci a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu, který byl soudem prvního stupně honorován. K účelnosti nákladů vynaložených na právní zastoupení Ústavní soud např. v nálezu ze dne datum, sp. zn. I. ÚS 988/12 uvedl, že soud přizná úspěšnému účastníkovi anonymizováno pouze náhradu nákladů účelně vynaložených a nezbytných k řádnému uplatnění nebo bránění práva u soudu. Z tohoto hlediska lze za účelně vynaložené náklady považovat toliko takové náklady, které musela procesní strana nezbytně vynaložit, aby mohla řádně hájit své porušené nebo ohrožené subjektivní právo u soudu. Atribut účelnosti dle názoru odvolacího soudu nesplňuje úkon právní služby v podobě další porady s klientem ze dne datum, neboť z obsahu spisu nevyplývá, že by tato porada měla návaznost na procesní postup soudu vyžadující takovou další poradu.

18. Odvolací soud proto redukoval soudem prvního stupně přiznané náklady anonymizováno o 2 úkony právní služby (porada s klientem za účelem přípravy žaloby a porada s klientem dne datum). Celkem je tak náhrada nákladů žalobcem spojených se zastoupením advokátem tvořena 4 úkony právní služby po částka a 4 náhradami hotových výdajů po částka Náklady právního zastoupení žalobce jsou tvořeny odměnou advokáta částka a paušální náhradou hotových výdajů částka s tím, že náklady právního zastoupení jsou v souladu s § 137 odst. 3 písm. a) a § 151 odst. 2 o. s. ř. navýšeny o náhradu za 21% daň z přidané hodnoty v částce částka. Další náklad žalobce je představován soudním poplatkem za žalobu ve výši částka. Celková výše nákladů anonymizováno před soudem prvního stupně tak dosáhla částky částka, kterou změnou výroku III. napadeného rozsudku (§ 220 odst. 1 písm. a/ o. s. ř.) odvolací soud žalobci přiznal, když naopak v základu, ve lhůtě k plnění a v určení platebního místa odvoláním dotčený výrok rozsudku soudu prvního stupně potvrdil (§ 219 o. s. ř.).

19. O náhradě nákladů odvolacího anonymizováno mezi účastníky rozhodl soud podle § 224 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy procesně úspěšnému žalobci vznikly náklady spojené se zastoupením advokátem za dva úkony právní služby po částka (vyjádření k odvolání, účast u jednání odvolacího soudu) dle § 7 bod 5 a § 9 odst. 4 písm. a) advokátního tarifu a dvě paušální náhrady hotových výdajů po částka (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu), to vše navýšené o 21% DPH ve výši částka, což činí celkem částka O povinnosti žalované zaplatit tuto náhradu nákladů odvolacího anonymizováno v celkové částce částka k rukám zástupce žalobce bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř., pariční lhůta byla prodloužena na 15 dnů v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť se jedná o plnění z prostředků státního rozpočtu, což je spojeno s potřebou delší doby pro administrativní zajištění platby.

20. Odvoláním nedotčený výrok II. rozsudku nabyl samostatně právní moci podle § 206 odst. 2 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat za podmínek uvedených v § 237 o. s. ř. dovolání ve lhůtě dvou měsíců od jeho doručení. Dovolání se podává k Nejvyššímu soudu České republiky prostřednictvím soudu prvního stupně. Přípustnost dovolání zkoumá dovolací soud (§ 239 o. s. ř.).