30 CO 329/2022

Plný text

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Jany Knotkové a soudců Mgr. Zdeňka Váni a JUDr. Kateřiny Kodetové ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená obecným údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částka s příslušenstvím o odvolání žalobkyně proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací,

I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku III. a ve výroku IV. o nákladech řízení potvrzuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zastavil řízení co do zaplacení částky částka (výrok I.), žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do datum do 15 dnů od právní moci rozsudku (výrok II.), zamítl žalobu o zaplacení částka s příslušenstvím (výrok III.) a žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení částka do 3 dnů od právní moci rozsudku (výrok IV.).

2. Rozhodl tak o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala na základě zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem („ OdpŠk“), náhrady škody, jakož i zadostiučinění za nemajetkovou újmu, způsobenou nezákonným rozhodnutím soudního exekutora.

3. Soud prvního stupně v napadeném rozsudku zjistil, že žalobkyně dne datum uplatnila nárok na poskytnutí náhrady škody a nemajetkové újmy u žalované z důvodu nezákonného rozhodnutí vydaného soudním exekutorem JUDr. jméno příjmení, Exekutorský úřad Přerov, v řízení vedeném pod sp. zn. spisová značka a z titulu nezákonného rozhodnutí vydaného soudní exekutorkou JUDr. jméno příjmení, Exekutorský úřad Třebíč, v řízení vedeném pod sp. zn. spisová značka. Žalovaná požadavku žalobkyně na náhradu nákladů právního zastoupení v exekučních řízeních vyhověla v plné výši, tedy co do částky částka, a dále vyhověla, co se týče strhnutého poplatku z účtu žalobkyně za poskytnutí informace soudnímu exekutorovi ve výši částka, ve zbylém konstatovala vydání nezákonného rozhodnutí, za tuto skutečnost se omluvila. Jinak byla žádost žalobkyně zamítnuta, což žalovaná sdělila žalobkyni stanoviskem ze dne datum.

4. Dále soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že v případě soudního exekutora JUDr. jméno příjmení, Exekutorský úřad Přerov, sp. zn. spisová značka, byla usnesením Okresního soudu obec – venkov ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, nařízena exekuce na majetek povinného příjmení jméno příjmení podle vykonatelného směnečného platebního rozkazu Krajského soudu v Brně, č. j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí. Exekučním příkazem ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací bylo rozhodnuto o provedení exekuce přikázáním pohledávky z účtu č. bankovní účet manželky povinného příjmení jméno příjmení, vedeného u peněžního ústavu právnická osoba Usnesením Okresního soudu obec – venkov ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, bylo rozhodnuto o návrhu manželky povinného a povinného na částečné zastavení exekuce tak, že výrokem I. byla odložena vykonatelnost exekučního příkazu ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací do právní moci rozhodnutí o návrhu manželky povinného a povinného na částečné zastavení exekuce ze dne datum. Výrokem II. usnesení okresní soud exekuci nařízenou usnesením Okresního soudu obec – venkov ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací v části, v níž je prováděna na základě exekučního příkazu, ze dne datum rozhodnutí č. j. spisová značka přikázáním pohledávky z účtu manželky povinného, č. bankovní účet vedeného u právnická osoba, zastavil. Výrokem III. nepřiznal soud manželce povinného právo na náhradu nákladů tohoto řízení. Usnesení č. j. číslo jednací nabylo právní moci dne datum. V případě soudní exekutorky JUDr. jméno příjmení, Exekutorský úřad Třebíč, sp. zn. spisová značka, byla usnesením Okresního soudu obec – venkov ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, nařízena exekuce na základě exekučního titulu - notářského zápisu číslo jednací, spisová značka sepsaného notářkou JUDr. jméno příjmení dne datum proti právnická osoba jako povinnému číslo MVDr. jméno příjmení jako povinnému číslo. Usnesením soudní exekutorky JUDr. jméno příjmení ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, byla exekuce proti povinnému číslo zastavena. Exekučním příkazem ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací bylo rozhodnuto o provedení exekuce přikázáním pohledávky z účtu č. bankovní účet manželky povinného příjmení jméno příjmení, tedy žalobkyně, vedeného u peněžního ústavu právnická osoba Usnesením Okresního soudu Brno-venkov ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací byla výrokem I. exekuce nařízena usnesením Okresního soudu Brno-venkov ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací v části, v níž byla prováděna na základě exekučního příkazu ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací přikázání pohledávky z účtu manželky povinného, č. bankovní účet vedeného u právnická osoba zastavena. Výrokem II. usnesení nebylo manželce přiznáno právo na náhradu nákladů řízení. Usnesení nabylo právní moci dne datum.

5. Zjištěný skutkový stav soud prvního stupně po právní stránce posoudil zejména podle § 5, § 8 odst. 1 a § 32 odst. 3 OdpŠk. Obvodní soud konstatoval, že ve věci došlo k vydání nezákonných rozhodnutí ve smyslu § 8 odst. 1 OdpŠk, za která lze považovat exekuční příkaz soudního exekutora JUDr. jméno příjmení, Exekutorský úřad Přerov ze dne datum, č. j. číslo jednací a exekuční příkaz soudní exekutorky JUDr. jméno příjmení, Exekutorský úřad Třebíč ze dne datum rozhodnutí č. j. číslo jednací. Tato rozhodnutí byla pro nezákonnost zrušena, a to usnesením okresního soudu ze dne datum, č. j. spisová značka – 154 a usnesením ze dne datum, č. j. číslo jednací, jimiž byla exekuce v části, v níž je prováděna na základě exekučního příkazu přikázáním pohledávky z účtu manželky povinného, č. účtu bankovní účet vedeného u právnická osoba, zastavena. Odpovědnostní titul podle OdpŠk je tak ve věci dán, proto se dále nalézací soud zabýval jednotlivými nároky, které v řízení uplatnila žalobkyně.

6. K požadované náhradě nemajetkové újmy ve výši částka za blokaci podnikatelského účtu obvodní soud uvedl, že v případě řízení u Okresního soudu Brno-venkov pod sp. zn. spisová značka, exekuce prováděná soudním exekutorem JUDr. jméno příjmení byla v části, v níž byla prováděna na základě exekučního příkazu ze dne datum rozhodnutí č. j. spisová značka přikázáním pohledávky z účtu žalobkyně, zastavena dne datum usnesením Okresního soudu Brno - venkov, č. j. číslo jednací, toto usnesení nabylo právní moci dne datum. Ode dne datum počala běžet šestiměsíční promlčecí lhůta dle § 32 odst. 3 Odpšk. Žalobkyně uplatnila nárok na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění u žalované dne datum. Tohoto data došlo ke stavění promlčecí lhůty dle ustanovení § 35 odst. 1 OdpŠk, podle něhož promlčecí doba neběží ode dne uplatnění nároku na náhradu škody do skončení předběžného projednání, nejdéle však po dobu 6 měsíců. Dne datum tak pokračoval běh promlčecí lhůty, nejzazší termín pro uplatnění nároku bylo datum. Předmětné řízení bylo však zahájeno až dne datum. Dále, co se týče řízení u Okresního soudu Brno-venkov pod sp. zn. číslo jednací byla exekuce částečně zastavena v části, v níž byla prováděna soudní exekutorkou JUDr. jméno příjmení na základě exekučního příkazu ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, přikázáním pohledávky z účtu žalobkyně usnesením Okresního soudu Brno - venkov ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, které nabylo právní moci dne datum. Ode dne datum počala běžet šestiměsíční promlčecí lhůta dle § 32 odst. 3 OdpŠk. Žalobkyně uplatnila nárok na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění dne datum. Tohoto data došlo ke stavění promlčecí lhůty dle § 35 odst. 1 Odpšk. Dne datum tak pokračoval běh promlčecí lhůty, nejzazším termínem pro uplatnění nároku u soudu bylo datum. Předmětné řízení však bylo zahájeno až dne datum. Nárok žalobkyně na náhradu nemajetkové újmy měl obvodní soud za promlčený a v této části proto žalobu zamítl pro důvodně uplatněnou námitku promlčení žalovanou. V případě nároku na náhradu nákladů spojených s uplatněním žádosti u žalované v podobě mimosmluvní odměny dle advokátního tarifu ve výši částka odkázal soud prvního stupně na ustanovení § 31 odst. 4 OdpŠk, podle něhož žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů zastoupení, které vznikly v souvislosti s projednáním jejího uplatněného nároku u příslušného úřadu. Soud prvního stupně proto žalobu i v této části jako nedůvodnou zamítl. A konečně v případě požadovaného úrok z prodlení, který žalobkyně odvíjela od skutečnosti, že po dobu 380 dní nemohla disponovat s částkou částka, kterou měla uloženou na svém podnikatelském účtu, dospěl soud prvního stupně rovněž k závěru o nedůvodnosti tohoto nároku. Žalobkyni se totiž nezmenšil majetek o požadovaný úrok z prodlení, ani by se nezvětšil o tento požadovaný úrok z prodlení. Nejedná se tak o skutečnou škodu, ani ušlý zisk. O nákladech řízení pak obvodní soud rozhodl s odkazem na § 142 odst. 3 o. s. ř. a § 146 odst. 2 o. s. ř.

7. Proti zamítavému výroku III. a výroku o nákladech řízení IV. rozsudku podala žalobkyně včasné odvolání. Žalobkyně namítala, že ve smyslu § 35 odst. 1 OdpŠk bylo předběžné projednání nároku u žalované skončeno až vydáním stanoviska č. j. jednací číslo MSP ze dne datum rozhodnutí, tedy až poté, co žalobkyně uplatnila své právo u soudu. Účelem § 35 je zabránit promlčení nároku na náhradu újmy proti státu po dobu, kterou má stát k dispozici pro předběžné projednání tohoto nároku a jeho dobrovolné uspokojení, a dále zabránit promlčení regresního nároku proti soudci nebo státnímu zástupci v době, kdy jej stát (zatím) nemohl uplatnit, neboť nebyla splněna podmínka § 17 odst.

2. Judikatura výrazně zmírnila přísnou dikci § 15 odst. 2 a umožnila uplatnění nároku u soudu i v průběhu předběžného projednání, a to právě v situaci, kdy poškozenému hrozí promlčení nároku (spisová značka), na což žalobkyně žalovanou upozornila předžalobní výzvou ze dne datum. S ohledem na stanovisko žalované ze dne datum lze shledat nárok žalobkyně na nemajetkovou újmu za oprávněný, byť jen v minimální míře. Stanovisko žalované tak mělo za následek běh nové promlčecí doby ohledně daného nároku i za použití § 639 o. z. Pokud by tomu tak nebylo, bylo by žalobkyni odepřeno právo na ústavně zaručená právo na kontradiktornost soudního řízení. V doplnění odvolání pak v této souvislosti odkázala na nález Ústavního soudu sp. zn. ústavní nález ze dne datum. Ve vztahu k požadované náhradě škody ve výši částka žalobkyně odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka a na komentářovou literaturu k § 2952 o. z. Žalobkyně proto navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek ve výrocích III. a IV. zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

8. Žalovaná se k odvolání nevyjádřila.

9. Odvolací soud ve smyslu ustanovení § 212 a § 212a o. s. ř. přezkoumal napadený rozsudek, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání, a to v rozsahu podaného odvolání, přičemž v souladu s § 214 odst. 3 o. s. ř. rozhodoval bez nařízení jednání, neboť odvolání bylo podáno pouze z důvodu nesprávného právního posouzení věci a účastníci s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili. Odvolací soud pak shledal, že odvolání žalobkyně není důvodné.

10. Soud prvního stupně zjistil skutkový stav věci v rozsahu potřebném pro rozhodnutí, kdy takto zjištěný skutkový stav věci je spolehlivým podkladem i pro rozhodnutí odvolacího soudu. Co se týče právní stránky, i zde obvodní soud postupoval zcela správně, na věc aplikoval odpovídající právní úpravu a nepochybil, když žalobu ohledně částky částka s příslušenstvím jako nedůvodnou zamítl, což náležitě odůvodnil způsobem předpokládaným v ustanovení § 157 odst. 2 o. s. ř.

11. Podle § 5 OdpŠk Stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení anonymizováno, b) nesprávným úředním postupem.

12. Podle § 8 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.

13. Podle § 32 odst. 3 věta první OdpŠk nárok na náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona se promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen.

14. Podle § 35 odst. 1 OdpŠk neběží promlčecí doba ode dne uplatnění nároku na náhradu škody do skončení předběžného projednání, nejdéle však po dobu 6 měsíců.

15. Předně lze souhlasit se závěrem soudu prvního stupně ohledně existence nezákonných rozhodnutí ve smyslu § 8 odst. 1 OdpŠk, za která lze považovat uvedené exekuční příkazy, které byly odklizeny usneseními o částečném zastavení exekuce (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka).

16. Pokud jde o žalobkyní uplatňovaný nárok na náhradu nemajetkové újmy ve výši částka, tak odvolací soud souhlasí se závěrem soudu prvního stupně, že tento nárok žalobkyně je promlčen s ohledem na ustanovení § 32 odst. 3 věta první a § 35 odst. 1 OdpŠk. Šestiměsíční promlčecí lhůta začala běžet den poté, co nabylo právní moci usnesení o částečném zastavení exekuce (datum, resp. datum). Dne datum byla žalované doručena žádost žalobkyně podle § 14 OdpŠk, došlo tak ke stavení běhu promlčecí lhůty, a to maximálně na dobu šesti měsíců. Dne datum pak pokračoval běh promlčecí lhůty. Poslední den lhůty k uplatnění nároku u soudu byl datum, resp. datum. Žaloba podaná žalobkyní dne datum byla nepochybně podána po uplynutí promlčecí lhůty, jak správně posoudil soud prvního stupně. Nárok žalobkyně na náhradu nemateriální újmy proto z důvodu promlčení nelze přiznat. Na tomto závěru nemůže ničeho změnit stanovisko žalované ze dne datum, neboť v něm žalovaná odmítla nárok žalobkyně na finanční zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu, v žádném případě nedošlo ve vztahu k tomuto nároku k jeho uznání, jak nesprávně dovozuje žalobkyně v podaném odvolání. Žalobkyní odkazovaný nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. ústavní nález, pak řešil zcela odlišnou skutkovou situaci a na posuzovanou věc se nevztahuje.

17. Soud prvního stupně nepochybil ani v případě požadované náhrady za zastoupení advokátem v souvislosti s uplatněním nároku u příslušného úřadu, neboť takovou náhradu výslovně zapovídá ustanovení § 31 odst. 4 OdpŠk. Nepochybil pak ani v případě zamítnutí požadovaného nároku na zaplacení částky částka představující úrok z prodlení za nemožnost disponovat s určitou částkou na podnikatelském účtu, neboť tato nemožnost sama bez tvrzení a prokázání dalších skutečností (např. investování těchto prostředků konkrétním způsobem apod.) nepředstavuje skutečnou škodu, jak správně uvedl soud prvního stupně.

18. Odvolací soud proto postupoval podle § 219 o. s. ř. a napadený rozsudek v zamítavém výroku III. jako věcně správný potvrdil, a to včetně výroku IV. o náhradě nákladů řízení, který odpovídá § 142 odst. 1 o. s. ř.

19. O nákladech odvolacího řízení odvolací soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 1 ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř., když procesně úspěšné žalované žádné náklady nevznikly.

20. Odvoláním nedotčené výroky I. a II. rozsudku nabyly samostatně právní moci podle § 206 odst. 2 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat za podmínek uvedených v § 237 o. s. ř. dovolání ve lhůtě dvou měsíců od jeho doručení. Dovolání se podává k Nejvyššímu soudu České republiky prostřednictvím soudu prvního stupně. Přípustnost dovolání zkoumá dovolací soud (§ 239 o. s. ř.).