30 Co 45/2026

Plný text

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Jany Knotkové a soudců Mgr. Miloše Žitného a Mgr. Zdeňka Váni ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o zaplacení 12.420 Kč s příslušenstvím o odvolání žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 18. září 2025 č. j. 5 C 186/2023-146

I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku I. potvrzuje.

II. Ve výroku II. se rozsudek soudu prvního stupně mění jen tak, že výše náhrady nákladů řízení činí 19.119 Kč, jinak se v tomto výroku potvrzuje.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů odvolacího řízení 7.575 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokátky , Jméno advokátky, .

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně vyhověl žalobě, kterou se žalobkyně na žalované domáhala zaplacení částky 12.420 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 12.420 Kč od 22. 12. 2021 do zaplacení (výrok I.), jakož i žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 13.250,90 Kč (výrok II.).

2. Soud prvního stupně tak rozhodl v řízení, v jehož rámci žalobkyně tvrdila, že s žalovanou uzavřela účastnické smlouvy na poskytování telekomunikačních služeb a kupní smlouvy na koncová zařízení (mobilní telefon , název, , notebook , název, , hodinky , název, ). Součástí smluv byly všeobecné podmínky a ceník tarifů, s nimiž žalovaná souhlasila. Žalovaná se zavázala hradit vyúčtované ceny za služby a splátky za zařízení, avšak své povinnosti dlouhodobě neplnila, pročež žalobkyně dne 20. 9. 2021 využila svého oprávnění smlouvy vypovědět, jakož i zesplatnit zbývající splátky a slevy. Žalovaná ničeho neuhradila ani na základě předžalobní výzvy žalobkyně.

3. Žalovaná nárok žalobce neuznala a navrhla, aby žaloba byla zamítnuta. Žalovaná tvrdila, že mezi stranami došlo k uzavření dohody o narovnání, a to dne 26. 10. 2021 v OC , adresa, . Žalovaná zde následně uhradila žalobkyní požadovanou částku a bylo jí jasně sděleno, že jsou tím veškeré její závazky vůči žalobkyni splněny. Žalovaná je spotřebitelkou a nemůže jí být kladeno k tíži jednání žalobkyně, na jehož základě má žalovaná odůvodněně za to, že veškeré její závazky vůči žalobkyni byly vyrovnány.

4. Soud prvního stupně v napadeném rozsudku předně popsal jednotlivá skutková zjištění, která čerpal z provedených listinných důkazů (srovnej odstavce a 5 až 14 napadeného rozsudku), jakož i z provedených výslechů svědků (srovnej odstavec 15 napadeného rozsudku). Po dokazování provedeném v uvedeném rozsahu soud prvního stupně po právní stránce s odkazem na relevantní právní úpravu [§ 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. (dále také jen „o. z.“), § 2079 odst. 1 o. z., § 1 odst. 1 zákona č. 127/2005 Sb. (dále také jen „zákon o elektronických komunikacích“), § 2 odst. 2 písm. a/ zákona o elektronických komunikacích] uzavřel, že účastníci uzavřeli účastnickou smlouvu dle § 1746 odst. 2 o. z. ve smyslu zákona o elektronických komunikací, na základě které žalobkyně poskytovala žalované základní a doplňkové služby elektronických komunikací a související služby a žalovaná se za to zavázala řádně a včas platit sjednanou cenu na základě vyúčtování žalobkyně. Součástí účastnické smlouvy bylo i ujednání o kupní smlouvě na koncová zařízení ve smyslu § 2079 a násl. o. z., kdy část kupní ceny se žalovaná zavázala uhradit v pravidelných měsíčních splátkách. Protože však žalovaná dlouhodobě nehradila vyúčtování řádně a včas, žalobkyně účastnickou smlouvu dne 20. 9. 2021 vypověděla a vyúčtovala žalované dosud neuhrazené splátky v celkové výši 5.420 Kč. Žalované byla také poskytnuta podmíněná sleva, kterou se v případě předčasného ukončení smlouvy zavázala vrátit žalobkyni. Podmíněná sleva v daném případě činila 7.000 Kč. K obraně žalované, tedy že dne 26. 10. 2021 uzavřela se žalobkyní, resp. jejím tehdejším zaměstnancem , jméno FO, , dohodu o narovnání, což dle žalované vyplývá i z obsahu spisu, soud prvního stupně uzavřel, že toto nebylo nikterak prokázáno. Svědek , jméno FO, vypověděl, že klientům žalobkyně mohl sdělit výši dluhu a případně umožnit jeho zaplacení na místě, avšak o zaplacení dluhu vždy vydával potvrzení. Žalovaná však žádné potvrzení o tom, že by předmětný dluh uhradila, soudu nepředložila. Žalovaná sice dne 26. 10. 2021 uhradila částku 22.124,73 Kč, jak bylo prokázáno příjmovým dokladem, nicméně z tohoto nevyplývá, že by se jednalo o úhradu částek nárokovaných v tomto řízení.

5. Uvedený rozsudek soudu prvního stupně byl v celém rozsahu napaden včasným odvoláním žalované z důvodů uvedených v § 205 odst. 2 písm. b/, d/, e/ a g/ o. s. ř. Žalovaná namítala, že dne 26. 10. 2021 uzavřela s žalovanou dohodu o narovnání, když současně s tímto zaplatila celkem 22.174,73 Kč, čímž byly vyrovnány veškeré závazky vůči žalobkyni, jak jí i bylo potvrzeno zaměstnancem žalované (svědkem , jméno FO, ). Tato skutečnost pak byla žalované potvrzena i telefonicky. Svědek , jméno FO, v průběhu výslechu potvrdil, postup popisovaný žalobkyní byl běžný, jakož i to, že klientům mohl ústní cestou potvrdit, že nadále není evidována žádná částka po splatnosti. Tak tomu bylo i v případě žalované, tedy jí bylo svědkem sděleno, že vše je zaplaceno a že žalobkyní nejsou evidované žádné další povinnosti.

6. Žalobkyně ve vyjádření k odvolání navrhla, aby rozsudek soudu prvního stupně byl potvrzen jakožto věcně správný. K tomuto zdůraznila, že výslechem svědka , jméno FO, nebyla prokázána obrana žalované. Oproti tomu nárok žalobkyně byl řádně natvrzen, jakož i v jednotlivých dílčích skutečnostech prokázán žalobkyní navrženými důkazy.

7. Odvolací soud přezkoumal z podnětu podaného odvolání a v mezích jím určených napadený rozsudek včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212 a § 212a o. s. ř.). Odvolání není důvodné.

8. Odvolací soud na jednání v souladu s § 213 odst. 4 o. s. ř. a § 213a odst. 2 o. s. ř. proved soudem prvního stupně opomenuté důkazy, které byly k provedení navržené žalobkyní.

9. Z listiny označené jako „kupní smlouva a dohoda o splátkovém kalendáři ze dne 17. 12. 2019“ bylo zjištěno, že tato byla mezi žalobkyní a žalovanou ujednána na základě účastnické smlouvy č. , číslo, . Předmětem ujednání byla kupní smlouva na předmět koupě, kterým bylo zařízení , název, (dále také jen „zařízení č. 1“) za kupní cenu 10.489 Kč. Dále bylo ujednáno, že žalovaná bezprostředně uhradí akontaci 1.979 Kč, když zbývající část kupní ceny bude uhrazena formou 23 měsíčních splátek ve výši 370 Kč.

10. Z listiny označené jako „dodatek – prodloužení účastnických smluv ze dne 16. 3. 2020“ bylo zjištěno, že tento byl mezi žalobkyní a žalovanou ujednán jako nedílná součást účastnické smlouvy č. , číslo, (tj. k telefonnímu č. , tel. číslo, ). Součástí dodatku bylo ujednání o kupní smlouvě na předmět koupě, kterým bylo zařízení , název, (dále také jen „zařízení č. 2“) za kupní cenu 13.499 Kč. Dále bylo ujednáno, že žalované bude poskytnuta podmíněná sleva 2.000 Kč a že kupní cena po této slevě činila 11.499 Kč, to pod podmínkou užívání měsíčního tarifu z účastnické smlouvy ve výši nejméně 855 Kč.

11. Z listiny označené jako „dodatek – prodloužení účastnických smluv ze dne 19. 1. 2021“ bylo zjištěno, že tento byl mezi žalobkyní a žalovanou ujednán jako nedílná součást účastnické smlouvy č. , číslo, (tj. k telefonnímu č. , tel. číslo, ). Součástí dodatku bylo ujednání o kupní smlouvě na předmět koupě, kterým bylo zařízení , název, (dále také jen „zařízení č. 3“) za kupní cenu 7.999 Kč. Dále bylo ujednáno, že žalované bude poskytnuta podmíněná sleva 5.000 Kč a že kupní cena po této slevě činila 1.999 Kč, to pod podmínkou užívání měsíčního tarifu z účastnické smlouvy ve výši nejméně 1.575 Kč.

12. Z listiny označené jako „kupní smlouva a dohoda o splátkovém kalendáři ze dne 19. 1. 2021“ bylo zjištěno, že tato byla mezi žalobkyní a žalovanou ujednána na základě účastnické smlouvy č. , číslo, . Předmětem ujednání byla kupní smlouva na předmět koupě, kterým bylo zařízení , název, (dále také jen „zařízení č. 4“) za kupní cenu 10.121 Kč. Dále bylo ujednáno, že žalovaná bezprostředně uhradí akontaci 4.601 Kč, když zbývající část kupní ceny bude uhrazena formou 23 měsíčních splátek ve výši 240 Kč.

13. Z listin označených jako „všeobecné podmínky žalované účinné od 1. 4. 2020 (dále také jen „VOP“) a pravidla pro prodej zařízení na splátky“ bylo zjištěno, že tyto tvoří nedílnou součást smluv o poskytování elektronických komunikací s tím, že tyto nahrazují předchozí VOP. V podmínkách bylo mimo jiné stanoveno (čl. 2.6.1), že žalobkyně může kteroukoliv smlouvu ukončit písemnou výpovědí s výpovědní dobou 30 dnů s tím, že tato má být doručena na adresu klienta, či do jeho , aplikace, . Dále pro případ předčasného ukončení účastnické smlouvy bylo stanoveno, že zanikají poskytnuté výhody (podmíněné slevy), jakož i že se veškeré neuhrazené splátky stávají splatnými na základě žalobkyní vystavených faktur.

14. Z listin označených jako „výpověď účastnických smluv ze dne 20. 9. 2021 a , Typ, podací arch ze dne 22. 9. 2021“ bylo zjištěno, že žalobkyně vypověděla účastnické smlouvy žalované, tedy mimo jiné i smlouvy k účastnickému telefonnímu č. , tel. číslo, (tj. účastnické smlouvy č. , číslo, ) a , tel. číslo, (tj. účastnické smlouvy č. , číslo, ). Současně bylo v této listině uvedeno, že žalovaná aktuálně dluží celkem 21.936 Kč, tj. z titulu faktury č. , číslo, v částce 8.836,35 Kč, faktury č. , číslo, v částce 6.090,95 Kč a faktury č. , číslo, v částce 7.008,63 Kč. Výpověď byla žalované téhož dne zaslána tzv. , aplikace, , jakož následně byla dne 22. 9. 2021 zaslána i prostřednictvím , právnická osoba, .

15. Z listiny označené jako „vyúčtování splátek zařízení č. , číslo, ze dne 2. 11. 2021“ bylo zjištěno, že žalobkyně vyúčtovala neuhrazené splátky kupní ceny k zařízením č. 1, 3 a 4 v celkové částce 6.920 Kč, to se splatností 16. 11. 2021.

16. Z listiny označené jako „vrubopis č. , číslo, ze dne 7. 12. 2021“ bylo zjištěno, že žalobkyně vyúčtovala podmíněnou slevu na kupní cenu zařízení č. 2 v celkové částce 2.000 Kč, to se splatností k 21. 12. 2021.

17. Z listiny označené jako „vrubopis č. , číslo, ze dne 7. 12. 2021“ bylo zjištěno, že žalobkyně vyúčtovala podmíněnou slevu na kupní cenu zařízení č. 3 v celkové částce 5.000 Kč, to se splatností k 21. 12. 2021.

18. Z listin označených jako „předžalobní upomínka ze dne 14. 3. 2023 a potvrzení o podání ze dne 14. 3. 2023“ bylo zjištěno, že žalobkyně prostřednictvím své zástupkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dlužných 18. 362,12 Kč, tj. jistiny 12.420 Kč a příslušenství a sankcí 5.942,16 Kč. Tato předžalobní výzvy byla žalované zaslána dne 14. 3. 202319. Žalovaná v rámci své účastnické výpovědi uvedla, že tehdy věděla, že má závazek k žalobkyni ve výši cca 22.000 Kč, a proto zašla na pobočku žalobkyně v OC , adresa, . Zde žalovaná po předložení občanského průkazu zaplatila částku, která jí byla na místě sdělena. Tímto brala vše za ukončené, neboť se výslovně dotázala na to, zda nemá ještě další závazky, avšak nic takového jí nebylo sděleno. Tehdy byla ze strany zaměstnance žalobkyně pro žalovanou vytištěna jakási listina potvrzující zaplacení, ale touto již žalovaná nedisponuje. Po nějaké době na žalovanou vyskočil nový závazek, tomuto však žalovaná nerozumí. Žalovaná tehdy měla dluh na pravidelných měsíčních splátkách, snad i na jakýchsi spotřebičích. Rozsah a původ dílčích závazků žalovaná tehdy neověřovala, neboť věřila zaměstnanci žalobkyně, na kterém chtěla, aby vyjel skutečně všechny závazky za účelem jejich uhrazení. Žalovaná celou situace chápe tak, že žalobkyně nyní chce doplatit cenu produktů, konkrétní důvod těchto dílčích závazků však žalovaná nezná, neboť toto řeší její právní zástupce. Žalovaná však má za to, že vše je uhrazené, neboť tehdy na pobočce chtěla vyrovnat všechny dluhy. Žalovaná tedy na pobočce tehdy ústně uzavřela dohodu ohledně toho, že jsou uzavřeny veškeré závazky vůči její osobě, přičemž jí pak na to bylo vystaveno potvrzení o zaplacení. V následujícím období byly žalované zasílány výzvy a upomínky e-mailem, řešení těchto žalovaná předala svému právnímu zástupci.

20. Na základě takto doplněného dokazování odvolací soud po skutkové stránce uzavřel, že mezi účastnicemi byla uzavřena řada smluv o poskytování služeb elektronických komunikací, tedy mimo jiné dne 17. 8. 2018 účastnická smlouva č. , číslo, k telefonnímu č. , tel. číslo, , jakož i dne 10. 4. 2019 účastnická smlouva č. , číslo, k telefonnímu č. , tel. číslo, . Nedílnou součástí těchto smluv byly Všeobecné obchodní podmínky žalobkyně a Pravidla pro prodej zařízení na splátky. Dne 17. 12. 2019 byla mezi účastnicemi, to v rámci vztahu založeného účastnickou smlouvou č. , číslo, , uzavřena kupní smlouva, jejímž předmětem bylo zařízení , název, (zařízení č. 1) za kupní cenu 10.489 Kč. K tomuto bylo ujednáno, že žalovaná bezprostředně uhradí akontaci 1.979 Kč, když zbývající část kupní ceny bude uhrazena formou 23 měsíčních splátek ve výši 370 Kč. Dne 16. 3. 2020 byla mezi účastnicemi, to v rámci založeného účastnickou smlouvou č. , číslo, , uzavřena kupní smlouva, jejímž předmětem bylo zařízení , název, (zařízení č. 2) za kupní cenu 13.499 Kč. K tomuto bylo ujednáno, že žalované bude poskytnuta podmíněná sleva 2.000 Kč a že kupní cena po této slevě činila 11.499 Kč, to pod podmínkou užívání měsíčního tarifu z účastnické smlouvy ve výši nejméně 855 Kč. Dne 19. 1. 2021 byla mezi účastnicemi, to v rámci vztahu založeného účastnickou smlouvou č. , číslo, , uzavřena kupní smlouva, jejímž předmětem bylo zařízení , název, (zařízení č. 3) za kupní cenu 7.999 Kč. K tomuto bylo ujednáno, že žalované bude poskytnuta podmíněná sleva 5.000 Kč a že kupní cena po této slevě činila 1.999 Kč, to pod podmínkou užívání měsíčního tarifu z účastnické smlouvy ve výši nejméně 1.575 Kč. Dne 19. 1. 2021 byla mezi účastnicemi, to v rámci vztahu založeného účastnickou smlouvou č. , číslo, , uzavřena kupní smlouva, jejímž předmětem bylo zařízení , název, (zařízení č. 4) za kupní cenu 10.121 Kč. K tomuto bylo ujednáno, že žalovaná bezprostředně uhradí akontaci 4.601 Kč, když zbývající část kupní ceny bude uhrazena formou 23 měsíčních splátek ve výši 240 Kč. Žalovaná porušila smluvně převzaté povinnosti a nehradila vyúčtování služeb poskytovaných na základě uvedených účastnických smluv, jakož ani řádně nesplácela uvedená zařízení, když neuhradila fakturu č. , číslo, znějící na částku 8.836,35 Kč splatnou dne 7. 7. 2021, dále fakturu č. , číslo, znějící na částku 6.090,95 Kč splatnou dne 27. 7. 2021 a fakturu č. , číslo, znějící na částku 7.008,63 Kč splatnou dne 27. 8. 2021. Na tomto základě žalobkyně dne 20. 9. 2021 vypověděla mimo jiné i uvedené účastnické smlouvy č. , číslo, a č. , číslo, . Tato výpověď byla žalobkyní zaslána žalované elektronicky prostřednictvím tzv. , aplikace, , jakož i prostou , právnická osoba, .

21. Žalovaná se dne 26. 10. 2021 dostavila na pobočku žalované v OC , adresa, , kde požádala zaměstnance žalované , jméno FO, o sdělení výše aktuálních dluhů, které tehdy činily celkem 22.174,73 Kč. Žalovaná tuto částku na pobočce bezprostředně uhradila a obdržela i potvrzení o zaplacení. Vzhledem k tomu, že uvedené účastnické smlouvy zanikly smlouvy s uplynutím sjednané 30. denní lhůty (tj. s dnem 20. 10. 2021), žalobkyně dne 2. 11. 2021 vystavila na dlužné splátky kupní ceny zařízení č. 1, 3 a 4 fakturu č. , číslo, , znějící celkem na 6.920 Kč, splatných dne 16. 11. 2021. Dále žalobkyně dne 7. 12. 2021 na podmíněně sníženou cenu zařízení č. 2 vystavila fakturu č. , číslo, , znějící na částku 2.000 Kč, to se splatností k 21. 12. 2021. Dále žalobkyně dne 7. 12. 2021 na podmíněně sníženou cenu zařízení č. 3 vystavila fakturu č. , číslo, , znějící na částku 5.000 Kč, to se splatností k 21. 12. 2021. Oproti těmto závazkům žalované ve výši celkem 13.920 Kč byla žalobkyní dne 16. 12. 2021 započtena záloha 1.500 Kč, která byla žalovanou složena dne 17. 12. 2019, pročež celkový výše závazků žalované činí 12.420 Kč. Tyto faktury byly žalované doručeny prostřednictvím , aplikace, , avšak žalovaná již nezaplatila ničeho. Žalovaná pak neplnila ani na základě předžalobní výzvy ze dne 14. 3. 2023.

22. K právnímu hodnocení věci odvolací soud uzavírá, že mezi účastnicemi byly uzavřeny smlouvy o elektronické komunikaci ve smyslu zákona o elektronických komunikací (zákon č. 127/2005 Sb.), když nedílnou součástí těchto smluv byly VOP žalované a Pravidla pro prodej zařízení na splátky. Účastnice následně v rámci smluvních vztahů založených dílčími účastnickými smlouvami uzavřely nejméně čtyři platné kupní smlouvy (§ 2079 a násl. o. z.) na jednotlivá dílčí zařízení, když se v těchto žalovaná zavázala uhradit kupní cenu každého jednoho ze zakoupených zařízení. Pokud bylo u každé jedné z kupních smluv žalované umožněno uhradit kupní cenu zařízení ve splátkách, případně byla na kupní cenu žalobkyní poskytnuta tzv. podmíněná sleva, tak byla dle Pravidel pro prodej zařízení na splátky současně ujednáno, že v případě předčasného ukončení účastnických smluv se neuhrazené splátky a podmíněně poskytnuté slevy stávající splatnými na základě žalobkyní vystavených faktur. V dané věci bylo prokázáno, že smlouvy o elektronické komunikaci byly sjednaným způsobem platně ukončeny v důsledku výpovědi ze strany žalobkyně, přičemž tyto zanikly ke dni 20. 10. 2021. Žalobkyně pak nikterak nepochybila, pokud následně na doposud neuhrazenou kupní cenu daných čtyř zařízení, jakož i v minulosti podmíněně poskytnutou slevu kupní ceny dvou zařízení, vystavila fakturu č. , číslo, (znějící na celkem na 6.920 Kč splatných dne 16. 11. 2021), dále fakturu č. , číslo, (znějící na částku 2.000 Kč splatných dne 21. 12. 2021) a fakturu č. , číslo, (znějící na částku 5.000 Kč splatných dne 21. 12. 2021). Žalobkyně pak nikterak nepochybila ani tím, že oproti těmto závazkům jednostranně započetla zálohu složenou žalovanou ve výši 1.500 Kč (§ 1982 a násl. o. z.). Oproti tomu žalovaná se s uhrazením dlužných částek tím, že je neuhradila v termínu jejich splatnosti, ocitla prodlení (§ 1968 o. z.), pročež žalobkyni svědčí právo na příslušné úroky z prodlení ve výši stanovení dle zvláštního právního předpisu (§ 1970 o. z. a nařízení vlády č. 351/2013 sb.).

23. Pokud jde o obranu žalované, tedy především to, že dne 26. 10. 2021 s žalobkyní uzavřela ústní dohodu o narovnání, přičemž tím, že uhradila částku sdělenou zaměstnancem žalobkyně (tj. 22.174,73 Kč), byla narovnána veškerá práva a povinnosti, tato obrana nebyla prokázána.

24. K tomuto odvolací soud předně konstatuje, že dosavadní závazek lze nahradit novým závazkem i tak, že si strany ujednáním upraví práva a povinnosti mezi nimi dosud sporné nebo pochybné (§ 1903 odst. 1 věta prvá o. z.), přičemž ve smyslu uvedené úpravy, jakož i relevantní judikatury (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 11. 2019, č.j. 33 Cdo 1720/2019 – 225) platí, že narovnání je dohoda účastníků závazkového právního vztahu, kterou odstraňují spornost nebo pochybnost vzájemných práv a povinností tím, že je ruší a nahrazují je novými. Dosavadní závazek tak zaniká a je nahrazen závazkem novým, který vyplývá z narovnání. Narovnáním mohou být upraveny mezi účastníky jakékoliv sporná práva a povinnosti, jimiž mohou disponovat. Sporností práv a povinností ve smyslu § 1903 o. z. se nemíní soudní spory, nýbrž rozdílný názor účastníků na otázku existence, platnosti závazku, jeho kauzy či obsahu (co, popř. v jakém rozsahu, má být plněno, kdy apod.). Stačí, že jedné ze stran se určité právo, které je součástí jejich vzájemného právního vztahu, jeví sporným bez ohledu na to, zda spor objektivně existuje. Spornost či pochybnost se vztahuje jak na skutkové, tak na právní otázky, příčinou může být i omyl; není přitom podstatné, zda se některá ze stran při vlastním hodnocení předpokladů narovnání mýlí. Narovnání se může týkat jen některých vzájemných práv a povinností, ohledně nichž účastníci nebyli ve shodě, ale také celého závazku (závazkového právního vztahu) nebo (s výjimkami uvedenými v § 1905 o. z.) všech dosavadních závazků mezi účastníky (tzv. generální narovnání). Dosavadní závazek, jenž zanikl, je nahrazen nově sjednaným, který je obsažen v dohodě o narovnání. Dále se konstatuje, že ujednání o novaci nebo o narovnání vyžaduje písemnou formu, byl-li i původní závazek zřízen v písemné formě, nebo činí-li se o právu již promlčeném (§ 1906 o. z.). Dané ustanovení je však ve smyslu relevantní judikatury (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2024 č. j. 23 Cdo 1666/2023–275) třeba vykládat tak, že obligatorní písemná forma dohody o narovnání je dána jen tam, kde je písemná forma předepsána pro původního závazkový vztah, případně tam, kde je tato pro původní závazkový vztah výslovně jeho účastníky ujednána. Na tomto základě odvolací soud uzavírá, že zákon a ani dohoda účastníků pro závazkové vztahy, které měly být ústní dohodou účastníků narovnány, písemnou formu nepředepsaly, pročež účastníkům nic nebránilo v tom, aby uzavřeli ústní dohodu o narovnání.

25. Na základě takto vymezených východisek se odvolací soud zaměřil na zodpovězení té otázky, jaká byla skutečná vůle obou stran žalovanou tvrzené dohody o narovnání, tedy zaměřil pozornost na výklad toho, co bylo konkrétním obsahem vůle účastníků a zda taková vůle skutečně byla účastníky projevena, anebo nikoliv (§ 555 a násl. o. z.). Při tomto odvolací soud vycházel vzal v úvahu výpověď svědka , jméno FO, , který byl vyslechnut v rámci řízení před soudem prvního stupně, tak i z výpovědi žalované, která byla vyslechnuta soudem odvolacím, přičemž uzavřel, že byť žalovaná dne 26. 10. 2021 mohla mít vůli narovnat a zaplatit veškeré závazky vůči žalobkyni, tak že k uzavření platné dohody o narovnání nedošlo, neboť vůle žalobkyně (projevena prostřednictvím zaměstnance , jméno FO, ) bez jakýchkoliv rozumných pochybností k uzavření dohody o narovnání nesměřovala. Svědek , jméno FO, totiž k tomuto výslovně vypověděl, že nevylučuje, že klientovi (žalované) po zaplacení splatných dluhů sdělil, že neeviduje další splatné závazky (tedy že aktuálně splatné dluhy byly vyrovnány), skutečnost, že by jménem žalované kdykoliv uzavíral dohodu o narovnání dalších (nesplatných) závazků, však vyloučil, resp. směrem k věci žalované uvedl, že si nic takového nepamatuje. Svědek si rovněž nepamatoval ani to, že by jménem žalobkyně kdykoliv, tedy ani v případě žalované, vystavil potvrzení o tom, že klient již nadále ničeho nedluží, když připustil jen to, že na žádost klientů vystavoval písemné potvrzení o zaplacení, pokud toto bylo učiněno. Uvedené skutečnosti pak nemohou odvolací soud vést k jinému závěru, než že vůle k uzavření dohody o narovnání mohla být projevena toliko ze strany žalované. Daný nedostatek absence vůle žalobkyně pak není možno odstranit jakýmkoliv výkladem, přičemž na tomto závěru ničeho nemění ani ta skutečnost, že žalobkyně je podnikatelkou (§ 420 o. z.) a že žalovaná je spotřebitelkou (§ 419 o. z.). Ani princip ochrany spotřebitele, jakožto slabší strany, totiž nemůže ničeho změnit na skutkovém závěru, že žalobkyně vůli k uzavření dohody o narovnání neprojevila. Rovněž pak právní úprava zajištující ochranu spotřebitele nikterak nestanoví, že projev vůle žalobkyně k uzavření dané dohody o narovnaní v rámci spotřebitelských vztahu potřeba není, jakož ani to, že snad tento je v rámci spotřebitelských vztahů bez dalšího nahrazen.

26. Konečně ke zjevnému nepochopení celé situace ze strany žalované odvolací soud dodává, že toto je omluvitelné pouze potud, pokud žalovaná tehdy (míněno dne 26. 10. 2021) měla za to, že zaplacením částky 22.174,73 Kč zaplatila veškeré, tedy i doposud nedospělé závazky vůči žalobkyni, neboť jak připustil svědek , jméno FO, , bylo obvyklé klientovi sdělit, že veškeré splatné závazky jsou uhrazeny, což si žalobkyně mohla jednoduše špatně vyložit. Tento její omyl však žalované, která jako osoba svéprávná disponuje přinejmenším rozumem průměrného člověka (§ 4 odst. 1 o. z.), mohl a měl být zjevný přinejmenším od toho okamžiku, kdy byla ze strany žalobkyně obeslána s fakturami na částky uplatněné v tomto řízení. Ze závazkových vztahů založených již zaniklými účastnickými smlouvami je patrno, že na dané dlužné částky bylo možno vystavit faktury (tím přivodit jejich splatnost) až v návaznosti na uplynutí doby stanovené ve VOP žalobkyně pro případ jednostranné výpovědi účastnických smluv ze strany žalobkyně. Sama žalovaná však před odvolacím soudem opakovaně uváděla, že se právním důvodem jednotlivých žalobkyní uplatněných závazků nezaobírala, pročež odvolací soud již jen uzavírá, že slepá víra žalované není nikterak odůvodnitelná a ani ospravedlnitelná.

27. Na základě všeho shora uvedeného odvolací soud napadený rozsudek v jeho výroku ve věci samé potvrdil jako věcně správný (§ 219 o. s. ř.).

28. Pokud jde o nákladový výrok napadeného rozsudku, tak soud prvního stupně nepochybil, pokud uzavřel, že zcela úspěšné žalobkyni náleží právo na náhradu nákladů řízení (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). Soud prvního stupně však opomenul zohlednit některé z účelně vykonaných úkonů právní služby, kterých zástupkyně žalobkyně (advokátka) v průběhu řízení před soudem prvního stupně vykonala celkem 10 (převzetí a příprava věci, předžalobní výzva, žaloba, písemná podání ze dnů 23. 5. 2024, 8. 10. 2024, 8. 7. 2024, 28. 8. 2025 a účast na jednání ve dnech 9. 1. 2024, 8. 4. 2024 a 31. 7. 2025 dle § 11 odst. 1 písm. a/ d/, g/ vyhlášky , orgán, č. 177/1996 Sb., dále také jen „advokátní tarif“) a to při tarifní hodnotě ve výši přísudku 12.420 Kč (§ 8 odst. 1 advokátního tarifu). Žalobkyni proto náleží náhrada za odměnu její advokátky ve výši celkem 12.240 Kč, tj. 3* 300 Kč a 7* 1.620 Kč za uvedené úkony právní služby (§ 1 odst. 2 věta prvá. § 6 odst. 1, § 7 bod 5 a § 14b advokátního tarifu), jakož i náhrada jejích hotových výdajů ve výši celkem 2.900 Kč, tj. 3* 100 Kč, 4* 300 Kč a 3* 450 Kč za uvedené úkony právní služby (§ 2 odst. 1, § 13 odst. 4 a § 14b odst. 6 advokátního tarifu, když ohledně úkonů vykonaných od 1. 1. 2025 se odkazuje na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 11. 2025, č. j. 28 Cdo 2638/2025-615). Výše náhrady nákladů řízení je dále dána náhradou daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z náhrad a odměn ve výši celkem 3.180 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.), jakož i náhradou soudního poplatku ve výši 800 Kč (položka 2 odst. 1 písm. b/ zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích). Náhrada nákladů za řízení před soudem prvního stupně má být žalovanou zaplacena ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.) a to k rukám zástupce žalobce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

29. Konečně bylo žalované uloženo, aby na náhradě nákladů odvolacího řízení zcela úspěšné žalobkyni zaplatila celkem 7.575 Kč (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). V průběhu odvolacího řízení byly zástupkyní žalobkyně, která je advokátkou, účelně učiněny celkem 3 úkony právní služby (vyjádření k odvolání ze dne 27. 1. 2026 a účast na jednáních odvolacího soudu ve dnech 17. 3. 2026 a 28. 4. 2026 dle § 11 odst. 1 písm. d/, g/ vyhlášky , orgán, č. 177/1996 Sb., dále také jen „advokátní tarif“), to při tarifní hodnotě ve výši přísudku 12.420 Kč (§ 8 odst. 1 advokátního tarifu). Žalobkyni proto náleží náhrada odměny její advokátky ve výši celkem 4.860 Kč, tj. 3* 1.620 Kč za uvedené úkony právní služby (§ 1 odst. 2 věta prvá. § 6 odst. 1 a § 7 bod 5 advokátního tarifu) a náhrada jejích hotových výdajů ve výši celkem 1.350 Kč, tj. 3* 450 Kč za uvedené úkony právní služby (§ 2 odst. 1 a 13 odst. 4 advokátního tarifu, když ohledně úkonů vykonaných od 1. 1. 2025 se odkazuje na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 11. 2025, č. j. 28 Cdo 2638/22025–615. Výše náhrady nákladů řízení je dále dána náhradou daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z náhrad a odměn ve výši celkem 1.314 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). I náhrada nákladů odvolacího řízení pak má být žalovanou zaplacena ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.) a to k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

30. Odvolací soud pak konstatuje, že při vyhlášení rozsudku ve výroku o nákladech za odvolací řízení zřejmou početní chybou nepřičetl náhradu za DPH ve výši 21 %, tudíž správná výše nákladů žalobkyně za odvolací řízení činí 7.575 Kč a tedy nikoliv 6.260 Kč. Tuto zjevnou nesprávnost bylo třeba napravit, pročež nechť je písemné vyhotovení rozsudku v tomto smyslu považováno i za opravné usnesení (§ 164 o. s. ř.).