Obvodní soud pro Prahu 5 · Rozsudek

5 C 186/2023

č. j. 5 C 186/2023-146

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2025-09-18 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSPH05:2025:5.C.186.2023.1

Citované zákony (10)

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl soudkyní Mgr. Ditou Staňkovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno ., IČO Anonymizováno sídlem Anonymizováno zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o zaplacení 12 420 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 12 420 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 12 420 Kč od 22. 12. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení částku 13 250,90 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 12 420 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že se žalovanou uzavřela účastnické smlouvy na poskytování telekomunikačních služeb a kupní smlouvy na koncová zařízení (mobilní telefon Xiaomi Redmi Note 9 Pro, notebook Acer Aspire 3, hodinky Samsung Galaxy Watch). Součástí smluv byly všeobecné podmínky a ceník tarifů, s nimiž žalovaná souhlasila. Žalovaná se zavázala hradit vyúčtované ceny za služby a splátky za zařízení, avšak své povinnosti dlouhodobě neplnila, když neuhradila vyúčtování č. , hodnota, splatné 16. 11. 2021 (zahrnuje zbývající splátky za koncová zařízení ve výši 5 420 Kč, které byly zesplatněny po zrušení splátkového kalendáře), vyúčtování č. , hodnota, splatné 21. 12. 2021 (doúčtovaná podmíněná sleva k zařízení ve výši 2 000 Kč), a vyúčtování č. , hodnota, splatné 21.12.2021 (doúčtovaná podmíněná sleva k zařízení ve výši 5 000 Kč). Žalobkyně proto smlouvy dne 20. 1. 2021 vypověděla, čímž zanikly podmínky splátkových kalendářů a podmíněných slev, a zesplatnila zbývající splátky i slevy. Dlužná částka se skládá ze zbývajících splátek za zařízení (5 420 Kč) a vrácení podmíněných slev (7 000 Kč). Žalovaná ničeho neuhradila, přestože byla i předžalobně upomenuta.

2. Žalovaná nárok neuznala a navrhla zamítnutí žaloby. Dle žalované z obsahu spisu vyplývá, že mezi stranami došlo k uzavření dohody o narovnání, a to dne 26. 10.2025 v , adresa, . Žalovaná zde následně uhradila žalobkyní požadovanou částku a bylo jí jasně sděleno, že jsou tím veškeré její závazky vůči žalobkyni splněny. Na této pobočce žalovaná jednala s tehdejším zaměstnancem žalobkyně , jméno FO, , který v dané době působil jako konzultant na prodejně.

3. Soud provedl dokazování listinami, které navrhli a předložili účastníci řízení (§ 120 odst. l zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) ve spojení s § 129 odst. 1 o. s. ř.) a dále provedl výslech svědka , jméno FO, . Ani jedna z procesních stran pak provedení dalších důkazů nenavrhla, přičemž v řízení nevyšla najevo potřeba dalšího dokazování (§ 120 odst. 2 věta prvá o. s. ř.). Soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel z důkazů, které byly provedeny (§ 120 odst. 2 věta druhá o. s. ř.).

4. Na základě provedeného dokazování zjistil soud následující skutkový stav:

5. Z vyúčtování služeb za období od 13. 7. do 12. 8. 2021 soud zjistil, že žalobkyně vyfakturovala žalované částku 7 008,63 Kč splatnou 27. 8. 2021.

6. Z účastnické smlouvy, č. zákaznické smlouvy 1501502466 soud zjistil, že účastníci uzavřeli dne 10. 4. 2019 účastnickou smlouvu, resp. smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací, a to na dobu určitou 24 měsíců. Vyúčtování mělo být prováděno elektronicky s úhradou bankovním převodem a zúčtovacím obdobím k 13. dni v měsíci. Smlouva obsahovala ujednání o smluvních pokutách pro případ prodlení s úhradou ceny za poskytované služby, a to ve výši 150 Kč při prodlení jeden den, 1 000 Kč při prodlení 21 dnů a ve výši 20 % součtu měsíčních paušálů zbývajících do konce sjednané doby trvání smlouvy při prodlení delším než 90 dnů nebo při nezaplacení tří po sobě jdoucích vyúčtování. V případě předčasného ukončení smlouvy z důvodu prodlení s úhradou peněžních dluhů se účastník zavázal uhradit náklady spojené s telekomunikačním koncovým zařízením poskytnutým za zvýhodněných podmínek a dále částku odpovídající 20 % součtu zbývajících měsíčních paušálů. Součástí smlouvy byla i kupní smlouva na zařízení Huawei MediaPad T3 10 LTE, šedé barvy, za cenu 4 601 Kč, s akontací 1 Kč a splátkami ve výši 200 Kč měsíčně po dobu 23 měsíců.

7. Z vyúčtování služeb za období od 13. 6. do 12. 7. 2021 soud zjistil, že žalobkyně vyfakturovala žalované částku 6 090,95 Kč splatnou 27. 7. 2021.

8. Z vyúčtování služeb za období od 13. 1. do 12. 2. 2021 soud zjistil, že žalobkyně vyfakturovala žalované částku 17 794,04 Kč splatnou 27. 2. 2021.

9. Z vyúčtování za období od 13. 4. do 12. 5. 2021 soud zjistil, že žalobkyně vyfakturovala žalované částku 6 420,54 Kč splatnou 27. 5. 2021.

10. Z vyúčtování za období od 13. 5. do 12. 6. 2021 soud zjistil, že žalobkyně vyfakturovala žalované částku 6 102,12 Kč splatnou 27. 6. 2021.

11. Z vyúčtování služeb za období od 13. 8. do 12. 9. 2021 soud zjistil, že žalobkyně žalované vyfakturovala částku 89,80 Kč splatnou 27. 9. 2021.

12. Z vyúčtování služeb za období od 13. 2. do 12. 3. 2021 soud zjistil, že žalobkyně žalované vyfakturovala částku 8 836,35 Kč splatnou 27. 3. 2021.

13. Z faktury č. , hodnota, soud zjistil, že žalobkyně žalované vyfakturovala částku 1 500 Kč splatnou 17. 12. 2019.

14. Z příjmového pokladního dokladu č. , hodnota, a přehledu obchodních případů soud zjistil, že žalovaná uhradila žalobkyni dne 26. 10. 2021 částku 22 124,73 Kč.

15. Svědek , jméno FO, vypověděl, že pracoval u žalobkyně přibližně dva roky (2020–2022) na pozici konzultanta na prodejně. Ze zaměstnání odešel na základě dohody, bez konfliktu. Žalovanou nezná a nepamatuje si, že by se s ní setkal; jméno mu nic neříká. Připustil však, že vzhledem k množství klientů nelze vyloučit, že žalovaná pobočku navštívila. Svědek jednal s klienty o službách společnosti, upravoval je a nabízel nové produkty. Měl také přístup k informacím o neuhrazených fakturách a mohl tak klientům sdělit výši dluhu a umožnit jeho úhradu na místě. Po zaplacení dluhu vždy zasílal potvrzení elektronicky na e-mail zákazníka, případně vydával papírové potvrzení na žádost klienta. Je možné, že klientům ústně sdělil, že je dluh vyrovnán. Nepamatuje si, že by se vydával nějaký doklad potvrzující neexistenci dluhu. Stížnosti klientů předával na pobočku , adresa, , sám pracoval v , adresa, . Na dotaz ohledně neobvyklých postupů, jako např. uzavření dohody o narovnání, uvedl, že si nic takového nevybavuje. Potvrdil, že klienti běžně žádali potvrzení o dluhu a někdy platili hotově. Připustil možnost, že žalovaná mohla uhradit dluh na pobočce, ale s odstupem času si to nepamatuje.

16. Podle § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.

17. Podle § 2079 odst. 1 o. z. se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

18. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích) (dále jen „zákon o elektronických komunikacích“) tento zákon upravuje na základě práva Evropské unie podmínky podnikání, podmínky výkonu komunikační činnosti a výkon státní správy, včetně regulace trhu, v oblasti elektronických komunikací.

19. Podle § 2 odst. 2 písm. a) zákona o elektronických komunikacích, se pro účely tohoto zákona rozumí službou elektronických komunikací služba obvykle poskytovaná za úplatu prostřednictvím sítí elektronických komunikací, která s výjimkou služeb poskytujících obsah přenášený prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávajících redakční dohled nad tímto obsahem zahrnuje tyto druhy služeb: službu přístupu k internetu (bod 1.), interpersonální komunikační službu (bod 2.) a služby spočívající zcela nebo převážně v přenosu signálů, například přenosové služby používané pro poskytování služby komunikace mezi stroji a pro rozhlasové a televizní vysílání (bod 3.).

20. Na základě výše uvedených skutečností a provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že účastníci uzavřeli účastnickou smlouvu dle § 1746 odst. 2 o. z. ve smyslu zákona o elektronických komunikací, na základě které žalobkyně poskytovala žalované základní a doplňkové služby elektronických komunikací a související služby a žalovaná se za to zavázala řádně a včas platit sjednanou cenu na základě vyúčtování žalobkyně. Součástí účastnické smlouvy bylo i ujednání o kupní smlouvě na koncová zařízení ve smyslu § 2079 a násl. o. z., kdy část kupní ceny se žalovaná zavázala uhradit v pravidelných měsíčních splátkách. Protože však žalovaná dlouhodobě nehradila vyúčtování řádně a včas, žalobkyně účastnickou smlouvu dne 20. 9. 2021 vypověděla a vyúčtovala žalované dosud neuhrazené splátky v celkové výši 5 420 Kč. Žalované byla také poskytnuta podmíněná sleva, kterou se v případě předčasného ukončení smlouvy zavázala vrátit žalobkyni. Podmíněná sleva v daném případě činila 7 000 Kč. Tvrzení žalované, že dne 26. 10. 2021 uzavřela se žalobkyní, resp. jejím tehdejším zaměstnancem , jméno FO, , dohodu o narovnání, což dle žalované vyplývá i z obsahu spisu, nebylo nikterak prokázáno. Svědek , jméno FO, vypověděl, že klientům žalobkyně mohl sdělit výši dluhu a případně umožnit jeho zaplacení na místě, avšak o zaplacení dluhu vždy vydával potvrzení. Žalovaná však žádné potvrzení o tom, že by předmětný dluh uhradila, soudu nepředložila. Žalovaná sice dne 26. 10. 2021 uhradila částku 22 124,73 Kč, jak bylo prokázáno příjmovým dokladem, nicméně z tohoto nevyplývá, že by se jednalo o úhradu částek nárokovaných v tomto řízení. Vzhledem k uvedenému rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku, když s ohledem k prodlení žalované s plněním peněžitého dluhu dle § 1970 o. z. současně rozhodl o příslušenství pohledávky, které je tvořeno zákonným úrokem z prodlení, jehož výše je stanovena v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 13 250,90 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby), dále z nákladů zastoupení advokáta dle § 7 a. t. a § 11 odst. 1 a 2 a. t. sestávající z částky 1620 Kč za každý ze čtyř a půl úkonu právní služby (účast při jednání, při kterém došlo pouze k vyhlášení rozhodnutí dne 9. 1. 2024, účast na jednání soudu dne 23. 5. 2024, 8. 10. 2024, 8. 4. 2025 a 31. 7. 2025), tří paušálních náhrad výdajů ve výši 300 Kč po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. ve znění účinném do 31. 12. 2024, tří paušálních náhrad výdajů ve výši 900 Kč po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. ve znění účinném do 31. 12. 2024, a dvou paušálních náhrad výdajů ve výši 900 Kč po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. ve znění účinném od 1. 1. 2025 a také z daně z přidané hodnoty ve výši 21 % ze shora uvedených částek vyjma soudního poplatku. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

22. Třídenní lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozsudku, a to jak ve věci samé, tak ohledně náhrady nákladů řízení byla stanovena podle § 160 odst. 1 věta první o. s. ř.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.