35 Co 13/2026

Plný text

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Naděždy Zachystalové a soudců Mgr. Pavla Riedlbaucha a JUDr. Ivy Zemanové ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená dne Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená zákonnou zástupkyní Jméno zákoného zástupce bytem Adresa zákoného zástupce zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: právnická osoba , IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované o 657 955,60 Kč, k odvolání žalobkyně proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 4. listopadu 2025, č. j. 39 C 390/2024-70,

I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 300 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu o zaplacení částky 657 955,60 Kč (výrok I.) a o náhradě nákladů řízení rozhodl tak, že žalobkyně je povinna zaplatit žalované částku 600 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.).

2. Rozhodl tak o žalobě na zaplacení částky 657 955,60 Kč představující úroky z prodlení z částky 8 611 618 Kč a 26 886 Kč za období od , datum, do , datum, ve výši 648 731,67 Kč a úroky z prodlení z částky 115 870 Kč za období od , datum, do , datum, ve výši 9 223,93 Kč z titulu prodlení žalované s výplatou pojistného plnění, když toho času nezletilá žalobkyně u žalované dne , datum, vznesla prostřednictvím právního zástupce svůj nárok na náhradu ztížení společenského uplatnění a náhradu nákladů za zpracování znaleckého posudku, u žalované bylo pojištěno vozidlo dle § 6 odst. 1 zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, při jehož provozu vznikla žalobkyni újma. V návaznosti na toto uplatnění bylo žalovanou sděleno, že k výplatě pojistného plnění vyžaduje schválení právního jednání za nezletilou žalobkyni soudem, pročež dne , datum, byl podán návrh na schválení právního jednání za nezletilou k Okresnímu soudu v , adresa, (dále jen „OKS“), rozsudek, kterým byl udělen souhlas s právním jednáním za nezletilou žalobkyni spočívající v přijetí pojistného plnění stanoveného znaleckým posudkem v celkové částce 8 993 791,90 Kč představující bolestné ve výši 382 173,90 Kč a ztížení společenského uplatnění ve výši 8 611 618 Kč od žalované byl vydán dne , datum, a právní moci nabyl dne , datum, (správně , datum, – poznámka odvolacího soudu). Žalované byl tento rozsudek doručen , datum, , žalovaná téhož dne plnila, a to částku 8 611 618 Kč z titulu ztížení společenského uplatnění a uhradila náklady za zpracování znaleckého posudku, dne , datum, pak doodškodnila bolestné částkou 115 870 Kč (žalobkyně v žalobě uváděla, že dne , datum, jí bylo doručeno oznámení o poskytnutí plnění dne , datum, – poznámka odvolacího soudu). Žalobkyně však vyslovila přesvědčení o tom, že žalovaná nebyla oprávněna vyžadovat po nezletilé žalobkyni schválení právního jednání soudem, a to z důvodu, že k přijetí peněz ve výši 8 993 791,90 Kč nebylo potřeba schválení soudu, neboť přijetí peněz není právním jednáním, přičemž odkázala na judikaturu týkající se stavebního spoření, na odůvodnění rozsudku OKS, kterým bylo schváleno právní jednání za nezletilou, a na odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, (blíže bod 1 až 4 odůvodnění).

3. Žalovaná s žalobním požadavkem nesouhlasila, neboť již samotné uplatnění nároku nezletilé žalobkyně prostřednictvím právního zástupce bylo právním jednáním, jež předcházelo následnému přijetí peněz. Žalovaná poukázala na § 898 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), z něhož vyplývá, že v případě nabývání majetku v hodnotě převyšující částku odpovídající stonásobku životního minima jednotlivce je potřeba souhlasu soudu, přičemž tento stonásobek pro rok 2024 činil 486 000 Kč (blíže bod 5 odůvodnění).

4. Soud prvního stupně vycházeje z nesporných tvrzení účastnic, po provedeném dokazování (stran skutkových zjištění blíže bod 6 odůvodnění; kdy soud prvního stupně mimo jiné zjistil, že z uplatnění nároku ze dne , datum, se podává, že advokát , Jméno advokáta, uplatnil jménem toho času nezletilé žalobkyně nárok na náhradu ztížení společenského uplatnění ve výši 8 611 618 Kč, na náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 129 663,60 Kč a nákladů za zpracování znaleckých posudků ve výši 26 886 Kč a jako platební místo, kam měly být žalovanou poukázány požadované částky byly uvedeny dva bankovní účty advokáta), poté, co uvedl, že mezi účastnicemi byla „sporná“ toliko právní otázka, a to zda bylo či nebylo zapotřebí souhlasu soudu v souvislosti s výplatou částek 8 611 618 Kč, 26 886 Kč a 115 870 Kč a tak zdali byl tento požadavek žalované oprávněný či nikoli (bod 6 a 10 odůvodnění), poté, co citoval § 898 odst. 1, odst. 2 písm. b) o. z., jež na posuzovanou věc aplikoval (blíže body 8 a 9 odůvodnění) dospěl k závěru o oprávněnosti požadavku žalované na doložení souhlasu opatrovnického soudu. V této souvislosti uvedl, že žalobkyně účelově argumentuje pouze samotným aktem přijetí žalobkyní požadovaných finančních prostředků, tedy, že pouhé přijetí peněz není právním jednáním, a žalovaná z tohoto důvodu nebyla oprávněna po nezletilé žalobkyni k přijetí částky téměř 9 milionů korun schválení opatrovnickým soudem vyžadovat. Žalobkyně však opomíjí skutečnost, že advokát nebyl vůbec oprávněn bez přivolení soudu v souladu s § 898 odst. 2 písm. b) o. z. jednat za nezletilou žalobkyni se žalovanou a nebyl tak ani oprávněn za nezletilou žalobkyni vůči žalované uplatňovat nároky, přestože tak učinil přípisem ze dne , datum, , jenž byl právním jednáním, neboť šlo o prohlášení vůle spojené s právními následky, tj. zánik práva žalobkyně na výplatu pojistného plnění jeho zaplacením, pročež byl požadavek žalované na to, aby bylo takové právní jednání schváleno soudem namístě, když dle § 898 odst. 2 písm. b) o. z. bylo přivolení soudu potřeba s ohledem na částku mnohonásobně převyšující stonásobek životního minima jednotlivce, kterou měla nezletilá žalobkyně na základě tohoto právního jednání nabýt (blíže body 11 až 13 odůvodnění).

5. K poukazu žalobkyně na odůvodnění rozsudku OKS a soudu prvního stupně ve věci vedené pod sp. zn. , spisová značka, soud prvního stupně uvedl, že těmito rozhodnutími není vázán, natož jejich odůvodněním, nadto k rozhodnutí ve věci sp. zn. , spisová značka, uvedl, že se jednalo o částku, jež nedosahovala stonásobku životního minima, pročež nebylo zapotřebí souhlasu soudu a k rozhodnutí OKS uvedl, že tento nezohlednil právě tu skutečnost, že advokát nebyl oprávněn za žalobkyni právně jednat a vyzývat žalovanou k úhradě již uvedených částek, přestože toto právní jednání advokáta bezprostředně předcházelo požadavku žalované na schválení právního jednání za nezletilou žalobkyni soudem, která podmiňovala výplatu pojistného plnění schválením soudu. Advokát tedy jednal za žalobkyni se žalovanou navzdory absence přivolení soudu, pročež žalovaná měla vyžadovat toto schválení právního jednání za nezletilou žalobkyni již od počátku, ne až v souvislosti s přijetím peněz, nicméně nelze považovat požadavek žalované týkající se přivolení opatrovnického soudu alespoň před výplatou částky téměř 9 mil. Kč za neoprávněný, a to právě s ohledem na to, že od počátku jednání žalobkyně (prostřednictvím advokáta) a žalované toto schválení právního jednání opatrovnickým soudem absentovalo, přestože je souhlasu soudu v takových případech zapotřebí vždy. K žalobkyní odkazované judikatuře týkající se smluv o stavebním spoření soud prvního stupně uvedl, že je nepřiléhavá, když tyto smlouvy spolu se smlouvami s mobilními operátory tvoří výjimku, když jakkoliv jde o smlouvy kontrahované za dítě, tak vždy zákonnými zástupci a rovněž povinnosti z nich plní tito zákonní zástupci. Zásadně však platí, že jednají-li třetí osoby právně za dítě tak, že disponují s jeho majetkovými právy a povinnostmi, potřebují k tomu souhlas soudu. Výjimku z tohoto pravidla představují pouze jednání běžná či obvyklá a jednání svou povahou sice výjimečná, ale týkající se jen nepatrné majetkové hodnoty. V projednávaném případě se však nejednalo o záležitost běžnou, ale výjimečnou, která s ohledem na majetek, který měl být na základě právního jednání nabýván, v hodnotě vysoce převyšující částku stanovenou zákonem, vždy vyžaduje souhlas soudu (blíže body 15 a 16 odůvodnění).

6. Soud prvního stupně uzavřel, že jelikož žalobkyně nedisponovala již uvedeným souhlasem soudu před dnem, kdy nabyl právní moci rozsudek OKS, tj. , datum, , nedošlo ze strany žalované k prodlení, když ta plnila bez zbytečného odkladu, když uhradila žalobkyni dne , datum, (den doručení rozsudku OKS žalované – poznámka odvolacího soudu) částku 8 611 618 Kč a 26 886 Kč a dále uhradila žalobkyni dne , datum, částku 115 870 Kč jako doodškodnění bolestného na základě předloženého znaleckého posudku, kterou žalobkyně po žalované ani nepožadovala (blíže bod 17 odůvodnění).

7. O nákladech řízení soud prvního stupně rozhodl v souladu s § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a přiznal v řízení zcela úspěšné žalované plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení ve výši 600 Kč za vyjádření k žalobě a účast na jednání dle § 1 odst. 3 písm. a), c) a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Lhůtu k plnění stanovil podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. (blíže bod 19 odůvodnění).

8. Žalobkyně napadla rozsudek soudu prvního stupně včasným a přípustným odvoláním. V něm vyslovila přesvědčení, že okolnosti uplatnění svých nároků právním zástupcem nejsou relevantní, když dva okamžiky, a to uplatnění nároků a výplatu finančních prostředků, je třeba posuzovat ve vztahu k určení, zda se jedná o právní jednání, a pokud ano, zda jde o právní jednání podléhající schválení opatrovnickým soudem. Vzhledem k odůvodnění napadeného rozhodnutí však poukázala na § 898 odst. 4 o. z., které stanoví, že v případě, kdy rodič jedná za dítě bez schválení soudu, lze toto právní jednání prohlásit za neplatné, jen působí-li dítěti újmu. Předmětné ustanovení bylo do textu zákona zakotveno novelou č. 192/2021 Sb., kdy jím byl nahrazen stávající odst. 3, který stanovil, že k právnímu jednání rodiče, ke kterému schází souhlas soudu, se nepřihlíží. Předmětnou novelou tedy došlo k razantní změně v přístupu k právnímu jednání za nezletilého, kdy je tak zakázáno prohlásit za neplatné nedovolené právní jednání, pokud dítěti nepůsobí újmu. Právní jednání za tehdy nezletilou žalobkyni učiněné její matkou, spočívající v podpisu plné moci advokátu, a stejně tak právní jednání za tehdy nezletilou žalobkyni učiněné advokátem, spočívající v uplatnění nároků žalobkyně u žalované, nepůsobilo a ani nebylo způsobilé působit žalobkyni újmu, když výše uplatněných nároků byla určena na základě znaleckých posudků a v souvislosti s uplatněním nároků nebyla žalobkyně vystavena žádné hrozbě povinnosti k úhradě jakýchkoliv nákladů, resp. neexistovala žádná okolnost, která by mohla mít za následek zmenšení jmění žalobkyně. Právní jednání učiněná za tehdy nezletilou žalobkyni byla v jejím zájmu, pročež je nelze, i přes absenci schválení soudem, prohlásit za neplatná. Jediné, k čemu pojistitel mohl, a zaměřil, své šetření, byla výše plnění. Vzhledem ke skutečnosti, že ztížení společenského uplatnění bylo stanoveno znaleckým posudkem, bylo pojistitelem uzavřeno, že se jedná o uplatněný nárok po právu a rozhodl, že bude plnit. V ten okamžik byl vznesen požadavek na schválení přijetí peněz opatrovnickým soudem, žalovaná přitom netvrdila, že pro uplatnění nároků je zapotřebí schválení opatrovnickým soudem a toto po ní nevyžadovala, nesnažila se zhojit předchozí absenci souhlasu soudu s uplatněním nároků za žalobkyni, jak si toto jednání žalované vyložil soud prvního stupně a dovodil z tohoto oprávněnost následného požadavku žalované. Právní jednání učiněné bez schválení soudem za tehdy nezletilou žalobkyni spočívající v uplatnění nároků u žalované nelze dávat do souvislosti s následným požadavkem žalované na schválení právního jednání spočívajícího v prostém přijetí finančních prostředků. Pro tento závěr svědčí i celá chronologie věci, když dne , datum, žalobkyně, zastoupena právním zástupcem, uplatnila u žalované nárok na odškodnění vytrpěné bolesti, dne , datum, bylo žalovanou, na účet advokátní kanceláře, vyplaceno pojistné plnění v uplatněné výši, dne , datum, žalobkyně, zastoupena právním zástupcem, uplatnila u žalované nárok na odškodnění ztížení společenského uplatnění a vytrpěné bolesti a dne , datum, sdělila žalovaná právnímu zástupci žalobkyně svůj požadavek na schválení přijetí pojistného plnění soudem. Je tak zřejmé, že požadavek na schválení právního jednání učiněného za žalobkyni byl vznesen zcela izolovaně od právního jednání spočívajícího v uplatnění nároků žalobkyně a nesouvisel s ním. Při řešení právní otázky, zda je pouhé přijetí pojistného plnění právním jednáním soud prvního stupně nepřiléhavě odůvodnil svůj závěr skutečností, že samotné uplatnění nároků za žalobkyni podléhalo schválení opatrovnickým soudem, a proto je pozdější požadavek žalované na schválení přijetí finančních prostředků oprávněný. Soud prvního stupně v odůvodnění napadeného rozhodnutí uvedl, že přijetí finančních prostředků je následkem právního jednání spočívajícího v uplatnění nároků žalobkyně u žalované, pročež již jen z toho plyne oprávněnost požadavku žalované, ani soud prvního stupně tak nepovažoval samotné přijetí finančních prostředků za právní jednání. Přitom za dítě je v případech stanovených § 898 o. z. nutno soudem schválit právní jednání, nikoliv jeho následky. Žalobkyně přitom nikdy nesporovala, že samotné uplatnění nároku je právním jednáním, žalovaná pak předložení souhlasu soudu s tímto jednáním nikdy nevyžadovala, jelikož v případě uplatnění nároků za nezletilé dítě se jedná vždy o jednání v zájmu nezletilého, které nelze prohlásit z důvodu absence schválení soudem za neplatné. Újma (škoda) dítěte je tedy kritériem platnosti, bez prokazatelné újmy není sankce. To znamená, že i když rodič formálně pochybí (nepožádá o souhlas, ačkoli měl), právní jednání nebude zrušeno, pokud se ukáže, že dítěti fakticky neublížilo. Žalobkyně připomněla, že poukazovala na rozsudek soudu prvního stupně sp. zn. , spisová značka, , kde soud posoudil totožný požadavek žalované jako neoprávněný s odůvodněním, že „nepotřebovala k výplatě uvedené částky schválení opatrovnického soudu, neboť výplatou této částky nezavazovala žalobce k žádným závazkům a nejedná se tak ze strany zákonných zástupců těchto žalobců o dispozici s majetkem nezletilého vyžadující schválení soudem.“ Ani argumentace skutečností, že se v uvedeném případě jednalo o částku nižší než stonásobek životního minima, a proto není potřeba schválení opatrovnického soudu, pak není korektní, neboť částku 318 850 Kč, která byla v odkazovaném řízení uplatňována zcela jistě nelze podřadit pod běžné záležitosti či zanedbatelnou majetkovou hodnotu ve smyslu § 898 odst. 1 o. z. Nadto soud závěr o neoprávněnosti požadavku žalované odůvodnil nikoliv výší nároku, ale tím, že přijetí plnění nezavazuje nezletilé žalobce k žádným závazkům, a proto se nejedná o dispozici s majetkem nezletilých. Soud prvního stupně tedy věc nesprávně právně posoudil, když oprávněnost požadavku žalované na předložení přivolení opatrovnického soudu k přijetí finančních prostředků odvozoval od právního jednání učiněného za tehdy nezletilou žalobkyni v minulosti, přičemž takovéto jednání, tj. uplatnění nároku nezletilé u pojistitele nebylo ve smyslu § 898 odst. 4 o. z. anulováno, proto se na ně nahlíží jako na platně učiněné. Žalobkyně navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalobě vyhoví.

9. Žalovaná k odvolání žalobkyně poukázala na § 898 odst. 1 o. z., dle něhož k právnímu jednání, které se týká existujícího i budoucího jmění dítěte nebo jednotlivé součásti tohoto jmění, potřebují rodiče souhlas soudu, ledaže se jedná o běžné záležitosti, nebo o záležitosti sice výjimečné, ale týkající se zanedbatelné majetkové hodnoty, a na § 898 odst. 2 o. z., jenž explicitně stanoví případy, kdy je souhlasu soudu potřeba vždy, mimo jiné v případě, kdy dítě nabývá majetek v hodnotě převyšující částku odpovídající stonásobku životního minima jednotlivce. Právní zástupce žalobkyně tak nebyl oprávněn bez přivolení soudu jednat za nezletilou žalobkyni s žalovanou, vznášet a uplatňovat nároky, což učinil přípisem ze dne , datum, , kdy uplatnil nárok v částce téměř 9 milionů korun. Žalovaná téhož dne, dopisem ze dne , datum, , potvrdila přijetí dokladů a zahájila šetření nároku. Vzhledem ke skutečnosti, že ze strany žalobkyně nebylo prostřednictvím jejího právního zástupce předloženo schválení právního jednání za nezletilou opatrovnickým soudem, upozornila žalovaná právního zástupce žalobkyně na nutnost doložení souhlasu opatrovnického soudu s převzetím plnění zákonným zástupcem žalobkyně. Po prošetření nároku pak byla žalobkyně dne , datum, prostřednictvím svého právního zástupce žalovanou informována, že žalovaná akceptuje výši ohodnocení újmy na zdraví, avšak i nadále vyžaduje schválení právního jednání opatrovnickým soudem. Převzetí plnění zákonným zástupcem přitom představuje právní jednání, konkrétně konkludentní projev vůle směřující k právnímu následku, jímž je zánik nároku vůči pojišťovně. Žalovaná vyslovila přesvědčení o tom, že se snažila naplnit účel zákona, tedy chránit práva a oprávněné zájmy nezletilé žalobkyně, a to zejména s ohledem na výši pojistného plnění. Žalovaná poukázala na to, že v dopisu žalobkyně ze dne , datum, , tedy v uplatnění nároku, bylo uvedeno, aby pojistitel uhradil specifikované nároky na účet určený pro správu prostředku klientů, v rozsudku OKS je však uveden bankovní účet vedený přímo na jméno nezletilé žalobkyně. Žalovaná uzavřela, že její požadavek na doložení souhlasu opatrovnického soudu s převzetím plnění zákonným zástupcem byl oprávněný, a to s ohledem na znění zákona a okolnosti případu, tedy na věk žalobkyně, výši pojistného plnění a absentující souhlas opatrovnického soudu s právním jednáním spočívajícím v uplatnění nároků za nezletilou žalobkyni, pročež se nedostala do prodlení s výplatou pojistného plnění, když to bylo žalobkyni vyplaceno obratem. Žalovaná proto navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně potvrdil.

10. Odvolací soud, aniž nařídil jednání (214 odst. 3 o. s. ř.), neshledal odvolání žalobkyně důvodným. Odvolací soud uvádí, že soud prvního stupně učinil dostatečná a správná skutková zjištění a věc správně právně posoudil.

11. Odvolací soud zdůrazňuje, že v tomto řízení byla projednávána jedna klíčová otázka, a to, zda bylo zapotřebí souhlasu soudu v souvislosti s výplatou pojistného plnění. Jakkoliv je diskutabilní otázka, zda je vůbec samotné přijetí pojistného plnění právním jednáním, tak v poměrech projednávané věci je stěžejní, že požadavek žalované na doložení souhlasu opatrovnického soudu s převzetím plnění zákonným zástupcem tehdy nezletilé žalobkyně byl učiněn v souvislosti se samotným uplatněním nároků žalobkyně, když tento byl poprvé vznesen obratem (téhož dne) po uplatnění nároků poškozené žalobkyně u žalované (není tak důvodná argumentace žalobkyně, že požadavek žalované na schválení právního jednání učiněného za žalobkyni byl vznesen zcela izolovaně od právního jednání spočívajícího v uplatnění nároků žalobkyně a nesouvisel s ním, když žalobkyní v odvolání zmiňovaný požadavek žalované nebyl v pořadí prvním), pročež izolovat tyto dva momenty, resp. klást k tíži žalované, že správně nevyžadovala po žalobkyni doložení souhlasu opatrovnického soudu již se samotným uplatněním nároků, a přitom přistoupila ihned k pojistnému šetření, by byl dle odvolacího soudu nepřípustný formalismus. Co se týče uplatnění nároků žalobkyní, nebylo pochyb, že se jednalo o právní jednání tehdy nezletilé žalobkyně zastoupené advokátem, přičemž z dikce § 898 odst. 1 o. z. je zřejmé, že toto ustanovení uvažuje i o budoucím jmění dítěte a z dikce § 898 odst. 2 písm. b) o. z. je zjevné, že souhlasu (opatrovnického) soudu je třeba vždy, pokud se jedná o právní jednání stran nabytí majetku v hodnotě převyšující částku odpovídající stonásobku životního minima jednotlivce, což byl daný případ /předešlá chronologie případu není rozhodující, když při prvním uplatnění nároku na odškodnění vytrpěné bolesti se zjevně o částku spadající pod § 898 odst. 2 písm. b) o. z. nejednalo/. Argumentace žalobkyně tím, že žalobkyni nemohla a nevznikla újma, pročež dle § 898 odst. 4 o. z. nelze právní jednání bez souhlasu soudu prohlásit za neplatné, se pak míjí s otázkou, zda se žalovaná ocitla či neocitla v prodlení, resp. se míjí s posouzením oprávněnosti požadavku žalované na doložení souhlasu opatrovnického soudu, tj. jejím požadavkem na splnění předcházejících ustanovení /§ 898 odst. 1 o. z., § 898 odst. 2 písm. b) o. z./, když podstatou sporu bylo právě posouzení oprávněnosti a legitimity tohoto požadavku a z toho plynoucího možného prodlení s výplatou pojistného plnění, předmětem řízení nebylo prohlášení jednání tehdy nezletilé žalobkyně neplatným. Jelikož žalovaná obratem po doložení souhlasného rozhodnutí opatrovnického soudu plnila, pak se v prodlení neocitla, pročež soud prvního stupně správně žalobní požadavek na úhradu úroků z prodlení posoudil jako nedůvodný.

12. Odvolací soud proto podle § 219 o. s. ř. rozsudek soudu prvního stupně ve výroku o věci samé jako věcně správný potvrdil a potvrdil jej jako správný i ve výroku o náhradě nákladů řízení, když soud prvního stupně rozhodl důvodně podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a rozhodl správně i o výši náhrady.

13. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 o. s. ř. a § 142 odst. 1 o. s. ř., dle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalovaná byla v odvolacím řízení plně úspěšná, neúspěšná žalobkyně je proto povinna jí nahradit náklady ve formě jedné paušální náhrady právně nezastoupené účastnice ve výši 300 Kč za vyjádření k odvolání, a to dle § 1 odst. 3 písm. a) a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb.