35 CO 131/2022

Plný text

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Naděždy Zachystalové a soudců JUDr. Ivy Zemanové a Mgr. Jana Kobery ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa adresa pro doručování adresa proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa o nemajetkovou újmu ve výši částka s příslušenstvím, k odvolání žalobce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, Rozsudek soudu I. stupně se ve výroku o věci samé I. co do částky částka potvrzuje a co do částky částka a ve výroku o nákladech anonymizováno II. se zrušuje a v tomto rozsahu se věc vrací uvedenému soudu k dalšímu anonymizováno.

1. Shora citovaným rozsudkem soud I. stupně zamítl žalobu na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částka (výrok I). Žalobci uložil povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů anonymizováno v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok II).

2. Soud I. stupně takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobce domáhal odškodnění nemajetkové újmy ve výši částka s odůvodněním, že ve dnech datum a datum byl skoro 24 hodin bezdůvodně policií omezen na osobní svobodě, což nebylo zdůvodněno ani vysvětleno. Následně byl policií bezdůvodně pronásledován a šikanován. Ze strany anonymizováno došlo k nesprávnému i nezákonnému úřednímu postupu. Jako přiměřené zadostiučinění za kompenzaci pocitů nejistoty a vzniklé škody se žalobci jeví žalovaná částka. K výzvě soudu I. stupně žalobce doplnil, že nezákonnosti se dopustilo anonymizována tři slova obec, když ho policisté umístili na anonymizováno záchytnou stanici. Nebylo prokázáno, že by někoho ohrožoval, ani že by narušoval veřejný pořádek, policisté ani neprovedli zkoušku na přítomnost alkoholu. datum byl policií odvezen z domova na základě telefonátu manželky. Následně strávil asi 3 hodiny na služebnách anonymizováno, kde se sepisovaly papíry. Až poté byl umístěn na anonymizováno záchytnou stanici. Pokud existoval nějaký důvod pro toto umístění, mělo k němu dojít hned. Policií byl opakovaně bezdůvodně kontaktován, opakovaně byl kontrolován v autě, zda není pod vlivem alkoholu. Ze strany anonymizováno se cítí být šikanován, za roční pocit ohrožení požaduje částka na den, tj. částka. Za dva dny nezákonného postupu (26. a datum) žádá částka. Postupem anonymizováno mu byl způsoben psychický šok a trvající vnitřně mučivé pocity. Při jednání žalobce uvedl, že nezákonný postup anonymizováno neskončil datum, ale pokračoval dál několika dalšími nezákonnými postupy. Nárok na náhradu nemajetkové újmy tak nebyl promlčen.

3. Žalovaná uplatněný nárok neuznala a navrhla zamítnutí žaloby s tím, že její vyjádření se týká pouze tvrzeného protiprávního jednání ze dne datum, neboť jiná tvrzená protiprávní jednání stát. instituce (dále jen„ anonymizováno“) nebyla předmětem předžalobního anonymizováno u žalované, jak požaduje § 14 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona obec národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon č. 82/1998 Sb.“). Žalovaná uvedla, že žalobce byl projednáván pro přestupek, kterého se měl dopustit dne datum v době mezi anonymizováno a údaj o čase hod. na adrese trvalého bydliště jeho manželky příjmení jméno příjmení a dcery jméno příjmení v obci adresa, obec. Žalobce měl v silně podnapilém stavu po slovních intervencích fyzicky napadnout otevřenou dlaní svoji manželku a dceru poštípat na zadní části těla. Poté, co se na místo opakovaně (v 19:25 hod. a následně v 20:08 hod.) dostavila hlídka obvodního anonymizována dvě slova, byl žalobce při druhém výjezdu z důvodu zvýšené agresivity a napadení členů rodiny (protiprávní jednání) již zajištěn podle § 26 odst. 1 písm. a) a f) zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon č. 273/2008 Sb.“), a po provedení nezbytných úkonů následně převezen na záchytnou anonymizováno stanici v obec, kde byl v údaj o čase hod. téhož dne předán k dalšímu opatření. Již na počátku zákroku policejní hlídka zjistila, že ze žalobce, který byl vůči policistům značně arogantní, se line silný zápach alkoholu, měl zarudlé oči, vratkou chůzi, zhoršené artikulování, nicméně výzvu policistů ke zkoušce na alkohol v dechu odmítal. Manželka žalobce následně nedala souhlas k projednání popsaného přestupku, proto bylo podezření z přestupku žalobce odloženo.

4. Podle žalované žalobcem uplatněný nárok není dán, neboť nejsou splněny zákonem stanovené podmínky. Především chybí již první (a nejdůležitější) předpoklad, tj. nesprávný úřední postup státu. V dané věci k nesprávnému úřednímu postupu policistů nedošlo, neboť ve věci zainteresovaní policisté postupovali při plnění úkolů uložených anonymizováno zákonem č. 273/2008 Sb., resp. při služebních úkonech s osobou žalobce zcela v souladu s platnými právními předpisy. O umístění do anonymizována dvě slova stanice rozhoduje provozovatel anonymizována dvě slova (konkrétně přítomný lékař) a nikoliv policista. Žalovaná namítla promlčení nároku. Na anonymizováno záchytnou stanici byl žalobce přijat dne datum ve údaj o čase hod. a již následující den (až po dobu 6 měsíců) mohl uplatnit svůj nárok. Nárok však uplatnil až dne datum svým podáním na poště v obec (viz razítko na obálce). Ministerstvu vnitra byla žádost žalobce doručena až dne datum, tudíž mohlo dojít k promlčení nároku o jeden den.

5. Soud I. stupně uvedl, že se zabýval pouze nárokem na zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou tvrzeným nezákonným postupem anonymizováno dne datum, neboť takový nárok byl předmětem žaloby. Žalobce sice uvedl, že nezákonný postup anonymizováno trval od datum až do datum, dne datum ve údaj o čase hod. byl však žalobce přijat na anonymizováno záchytnou stanici, čímž bylo jeho zajištění ze strany anonymizováno ukončeno. Žalobce dále v písemném upřesnění žaloby i u jednání zmínil, že byl ze strany anonymizováno ČR opakovaně kontrolován i po datum, což považuje za šikanu, takový nárok ale neuplatnil u žalované, což je předpokladem pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu (§ 14 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb.).

6. Soud I. stupně na základě provedeného dokazování uzavřel, že dne datum mezi údaj o čase hod. a údaj o čase hod. měl žalobce v podnapilém stavu v místě bydliště fyzicky napadnout svou manželku, slovně ji napadat a urážet ji a na zadní části těla poštípat jejich nezletilou dceru, čímž se mohl dopustit přestupku proti občanskému soužití. příjmení stát. instituce se na místo dostavila opakovaně, neboť žalobce v jednání pokračoval (Oznámení o přestupku ze dne datum rozhodnutí číslo jednací rok číslo). Žalobce byl zajištěn hlídkou anonymizováno, neboť jeho manželka, která opakovaně volala na stát. instituce, uvedla, že je žalobce agresivní a že se ho bojí. Žalobce se odmítl podrobit zkoušce na přítomnost alkoholu, nicméně z vratké chůze, zarudlých očí a silného zápachu alkoholu, který ze žalobce vycházel, bylo zřejmé, že je opilý. Žalobce odmítl oblečení i peníze od manželky. Žalobce byl převezen na služební stanici v obec za účelem sepsání potřebných dokumentů. Jelikož na této služební stanici došlo k výpadku informačních systémů, byl žalobce eskortován na služební stanici do obec, kde s ním byly sepsány veškeré písemnosti, které odmítl podepsat a převzít. Žalobce policistům sdělil, že jejich zákrok považuje za neadekvátní a že si bude oficiálně stěžovat (Úřední anonymizováno ze dne datum rozhodnutí číslo jednací rok číslo). Eskorta žalobce započala datum ve 22:13 hod., ve údaj o čase hod. byla eskorta žalobce ukončena jeho předáním anonymizována dvě slova stanici v obec (Rozhodnutí o eskortě ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací rok číslo). Na anonymizováno stanici v obec byl žalobce agresivní, nespolupracoval, křičel. příjmení zkoušce na přítomnost alkoholu se žalobce podrobil ve 24:00 hod. s výsledkem 1,63 ‰ (anonymizována dvě slova anonymizováno a anonymizována dvě slova anonymizováno ze dne datum). Od roku rok byl žalobce 11 x projednáván pro přestupek proti občanskému soužití (seznam přestupků žalobce projednávaných v obec ze dne datum). Přestupková věc proti žalobci týkající se jednání žalobce dne datum byla odložena, neboť manželka žalobce nedala souhlas k zahájení anonymizováno (Usnesení Města Mníšek pod Brdy ze dne datum rozhodnutí číslo jednací spisová značka rok). Žalobce uplatnil nárok na přiměřené zadostiučinění za nesprávný úřední postup podle zákona č. 82/1998 Sb. u žalované dopisem podaným na poštu dne datum doručeným žalované straně dne datum. Žalovaná se k uplatněnému nároku vyjádřila dopisem ze dne datum, tento dopis žalobce převzal dne datum. Žalovaná strana žádosti nevyhověla (nesporné).

7. Z ostatních provedených listin soud I. stupně nic podstatného nezjistil. Soud I. stupně neprovedl dokazování přehráním videozáznamu, na kterém žalobce navléká dceři holínky, přehráním videozáznamu ze zákroku ze dne datum a videozáznamu ze záchytky, výpisem výjezdů anonymizováno do část obce číslo po volání manželky žalobce, GPS záznamem o pohybu automobilů, záznamem hovorů anonymizováno a výslechem policistů, neboť byl přesvědčen o tom, že skutkový stav byl dostatečně zjištěn z provedených listinných důkazů.

8. Soud I. stupně na základě provedeného dokazování a s odkazem na § 32 a § 35 zákona č. 82/1998 Sb. uzavřel, že požaduje-li žalobce zadostiučinění za nemajetkovou újmu spočívající v jednání policistů, kteří ho dne datum zajistili a poté eskortovali na záchytnou anonymizováno stanici, musel o vzniklé újmě vědět již od samého počátku (tj. od datum). Tomu odpovídá i skutečnost, že žalobce již dne datum policistům sdělil, že jejich zákrok považuje za neadekvátní a že si bude stěžovat. S ohledem na žalobcovu prokázanou opilost dne datum, lze připustit, že si újmu plně uvědomil až následující den datum. Žalobce si byl tedy vědom všech předpokladů k uplatnění svého práva na náhradu újmy ve smyslu § 32 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb. nejpozději dne datum. Subjektivní promlčecí doba v trvání 6 měsíců počala tedy běžet nejpozději dne datum a skončila datum. Žalobce uplatnil nárok u žalované dopisem podaným na poštu dne datum, který byl žalované doručen datum, nedodržel tak zákonnou lhůtu a došlo k promlčení nároku na náhradu nemajetkové újmy. Soud I. stupně k žalovanou vznesené námitce promlčení žalobu v celém rozsahu zamítl.

9. Nad rámec uvedeného se soud I. stupně zabýval i tvrzenou nesprávností úředního postupu anonymizováno. V této souvislosti uzavřel, že anonymizováno se dostavila do místa bydliště žalobce na základě opakovaného telefonátu manželky žalobce, která se cítila být jednáním žalobce ohrožena. Dokonce uvedla, že žalobce ublížil jejich dceři. Žalobce vykazoval známky opilosti, dechové zkoušce na přítomnost alkoholu se však odmítl podrobit a později tvrdil, že policisté ho zajistili, aniž by provedli zkoušku na alkohol. Soud I. stupně byl přesvědčen o správnosti postupu anonymizováno, která žalobce zajistila, protože v takové situaci nebyl žádný prostor pro vyšetřování, zda tvrzení manželky je či není pravdivé. Příslušníci anonymizováno se museli především postarat o bezpečí manželky a nezletilé dcery. příjmení prodleva mezi počátkem zajištění a umístěním na anonymizováno záchytnou stanici byla dostatečně vysvětlena v úředním záznamu. Ovlivnění žalobce alkoholem bylo prokázáno dechovou zkouškou provedenou lékařem. Soud I. stupně se pozastavil nad tím, že žalobce, který byl prokazatelně opilý a který byl opakovaně projednáván pro neshody s manželkou, označuje postup anonymizováno za nezákonný, místo aby se kriticky zamyslel nad svým vlastním chováním. Soud I. stupně proto uzavřel, že postup anonymizováno byl zcela správný a ani v případě, že by žalovaný nárok nebyl promlčen, rozhodně nezakládá žádný nárok na jakékoliv zadostiučinění.

10. O náhradě nákladů anonymizováno rozhodl soud I. stupně podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a zcela úspěšné žalované přiznal právo na jejich plnou náhradu.

11. Rozsudek soudu I. stupně napadl žalobce včasným odvoláním a namítal, že soud nesprávně hodnotil běh lhůty pro podání žádosti o odškodnění újmy. Podle ustálené judikatury Ústavního soudu, Nejvyššího soudu a Evropského soudu u trvajícího zásahu začíná lhůta pro podání (žaloby, žádosti, apod.) běžet každý den znovu. V posuzované věci se nesporně jedná o trvající zásah. V této souvislosti žalobce odkázal na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu č. j. číslo jednací, datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, a ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 3231/19 ze dne datum, sp. zn. IV. ÚS 1568/18 ze dne datum, sp. zn. II. ÚS 635/18 ze dne datum.

12. Dále žalobce namítal, že pokud se soud I. stupně rozhodl věc projednat i věcně, měl se zabývat důkazy předloženými žalobcem, nejenom důkazy předloženými žalovanou. Soud I. stupně uznal za pravdivé tvrzení žalované na základě předložených listin sepsaných policií. Žalobcem navržené důkazy, tj. videa, výpis hovorů – důkazy, které jsou jednoznačné a nezfalšovatelné, soud I. stupně odmítl. Důkazy měly ukázat nepravdy ve tvrzeních a zápisech anonymizováno. Dále namítal, že podle anonymizováno měl 1,6 ‰ alkoholu, což zcela jednoznačně není stav opilosti opravňující k přijetí na anonymizováno stanici. Pokud díky laxnímu přístupu anonymizováno se snížila opilost na takovou úroveň, že už člověk nebyl silně intoxikován, měla být věc řešena jiným způsobem, nikoliv převezením na anonymizováno stanici.

13. Žalobce dále uvedl, že je proti němu ze strany anonymizováno nezákonně postupováno. Dokazuje to i tvrzení Ministerstva vnitra na jednání u soudu I. stupně, kde je uvedeno, že je proti žalobci vedeno anonymizována dvě slova ve věci anonymizováno číslo číslo jednací. anonymizováno je vedeno proto, že na policii uvedl, že podá žalobu na zadostiučinění. Je trestán policií za to, že podal žalobu. anonymizováno se dál chová nezákonně a její zásah trvá. Žalobce informace sdělená na jednání šokovala, proto si vyžádal bližší informace. Obdržel dopis datovaný datum, ve kterém byl Ministerstvem vnitra informován, že na základě jeho žádosti o prověření postupu anonymizováno, začala anonymizováno prověřovat žalobce. Uvedené považuje za jasný důkaz trvání újmy a její umocnění. Z protokolu z jednání vyplývá, že žalovaná lhala, když tvrdila, že je proti němu vedeno anonymizována dvě slova. Podle dopisu měl být podnět uložen. Celé anonymizována dvě slova považuje žalobce za jednoznačnou mstu a tedy vznik újmy.

14. Žalovaná navrhla potvrzení napadeného rozsudku jako věcně správného. Žalovaná ve vztahu k žalobcem citovaným judikátům, jež se mají vztahovat k běhu lhůt a které mají podle žalobce dokazovat, že v jeho případě nedošlo k promlčení uplatněného nároku, uvedla, že citovaná rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí a č. j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí se týkají nezákonných zásahů finančních úřadů (případně správních žalob) v daňových řízeních, nikoliv anonymizováno o náhradě škody a nemajetkové újmy vedeného ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Ve vztahu k citovanému judikátu Nejvyššího soudu ČR pod sp. zn. spisová značka ze dne datum rozhodnutí žalovaná uvedla, že jí není zřejmé, z jakého důvodu žalobce tento judikát zmiňuje, když se k problematice promlčení nevztahuje (jde v něm o konkursní anonymizováno). Totožné lze uvést i ve vztahu k žalobcem citovaným usnesením a nálezům Ústavního soudu ČR pod sp. zn. II. ÚS 635/2018 ze dne datum, sp. zn. II. ÚS 3231/2019 ze dne datum a sp. zn. IV. ÚS 1568/2018 ze dne datum, které se týkají vybírání kaucí v dopravě a ochrany před nezákonným zásahem správního orgánu. V této souvislosti žalovaná k aplikaci zákona č. 82/1998 Sb. a k žalovanou tvrzenému promlčení žalobcem uplatněného nároku pouze opětovně poukázala na judikaturu Nejvyššího soudu ČR vztahující se k dané problematice, která byla uvedena ve vyjádření žalované k žalobě ze dne datum, a to sp. zn. spisová značka ze dne datum rozhodnutí a sp. zn. spisová značka ze dne datum rozhodnutí.

15. V případě žalobcem tvrzeného neprovedení některých důkazů soudem prvního stupně žalovaná konstatovala, že je to soud, kdo dle § 120 odst. 1 o. s. ř. rozhoduje, které z navrhovaných důkazů provede. Pokud, jak vyplývá z napadeného rozsudku, soud prvního stupně nic podstatného z ostatních stranami předložených podkladů nezjistil a pokud dospěl k závěru, že neprovede žalobcem navrhované důkazy, neboť je přesvědčen o tom, že skutkový stav věci byl dostatečně zjištěn z již provedených listinných důkazů, pak v takovém případě postupoval soud prvního stupně zcela v souladu s dikcí občanského soudního řádu. Co se týká anonymizována dvě slova vedeného proti žalobci, žalovaná uvádí, že anonymizována dvě slova bylo proti žalobci vedeno anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova územního anonymizováno obec venkov - západ pod číslo jednací pro podezření z jednání podvodného charakteru, kterého se měl žalobce dopustit tím, že úmyslně ve svých podáních tvrdí, že došlo při zásahu policistů k nesprávnému úřednímu postupu vůči jeho osobě, i když to není pravda (což ostatně sám přiznal na videozáznamu přiloženému k žalobě), a za účelem svého obohacení požaduje po státu za údajný neexistující nesprávný úřední postup policistů náhradu nemajetkové újmy, i když si je moc dobře vědom, že jeho tvrzení o nesprávném úředním postupu nejsou validní. Předmětné anonymizována dvě slova bylo ze strany policejního orgánu prozatím uloženo, neboť v době prověřování podezření byl žalobcem podán pouze předmětný žalobní návrh.

16. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu I. stupně v rozsahu žalobcem podaného odvolání včetně anonymizováno, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst. 1, 5 o. s. ř.), a dospěl k následujícím závěrům.

17. V posuzované věci se žalobce domáhá náhrady nemajetkové újmy v rozsahu částka, která mu měla vzniknout nesprávným úředním postupem anonymizováno. V uvedeném rozsahu, a to v souvislosti s úkony, ke kterým mělo dojít datum a datum, nárok uplatnil u Ministerstva vnitra. Předmětnou žalobou ve znění doplnění žalobce uplatnil tutéž částku, nikoliv však pouze ve vztahu k uvedeným dvou dnům, ale nárok rozdělil, a to tak, že částku částka spojuje s nesprávným úředním postupem anonymizováno ve dnech 26. až datum a částku částka s nesprávným úředním postupem anonymizováno během roku. Tento nárok žalobce blíže nespecifikoval a ani jej podle informací obsažených ve spise neuplatnil u Ministerstva vnitra.

18. Soud I. stupně si pro své rozhodnutí v části týkající se nároku na odškodnění nemajetkové újmy ve výši částka, která měla žalobci vzniknout v souvislosti s nesprávným úředním postupem anonymizováno ve dnech datum a datum, a to v jednání policistů, kteří ho dne datum zajistili a poté eskortovali na záchytnou anonymizováno stanici, opatřil dostatek důkazů, vyvodil z nich správné skutkové závěry, které tak mohou být podkladem i pro rozhodnutí odvolacího soudu a na které lze pro stručnost odkázat. Rovněž právní hodnocení, které soud I. stupně ze zjištěného skutkového stavu vyvodil, je v zásadě správné. Odvolací soud nemá důvod se od uvedených závěrů soudu I. stupně odchýlit.

19. Nárok na náhradu nemajetkové újmy uplatněný žalobcem v této části je nutno posoudit dle zák. č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, ve znění zák. č. 120/2001 Sb., zák. č. 234/2002 Sb., zák. č. 539/2004 Sb. a zák. č. 160/2006 Sb. (dále jen„ zákon“), konkrétně pak dle § 13 a § 31a zákona s tím, že prvotní a zásadní pro posouzení uvedeného nároku bude posouzení otázky promlčení nároku.

20. Podle § 32 odst. 3 zákona nárok na náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona se promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen. Vznikla-li nemajetková újma nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, neskončí promlčecí lhůta dříve, než za 6 měsíců od skončení anonymizováno, v němž k tomuto nesprávnému úřednímu postupu došlo.

21. Soud I. stupně žalobu ohledně nároku ve výši částka zamítl, když dospěl k závěru, že nárok žalobce na plnění za nemajetkovou újmu je promlčen. Žalobce požaduje náhradu nemajetkové újmy a s ohledem na žalobní tvrzení o nesprávném úředním postupu je zřejmé, že žalobce se o vzniku újmy dozvěděl ihned poté, kdy k jednání anonymizováno (nesprávnému úřednímu postupu) došlo. Skutečnost, zda uvedené jednání anonymizováno je nesprávným úředním postupem ve smyslu zákona, řeší soud jako otázku předběžnou. Zákon číslo Sb. má speciální úpravu promlčení uvedenou v § 32. Promlčují se všechny zde uvedené nároky, zákon nerozlišuje, zda se jedná o nároky finanční či jiné. Odvolací soud v této souvislosti odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka, podle kterého„ zákon č. 82/1998 Sb. je ve vztahu k občanskému zákoníku v poměru předpisu speciálního k obecnému. Obecnou úpravu je možno použít tam, ke speciální předpis její aplikaci nevylučuje, buď výslovným zákazem anebo tím, že nestanoví něco jiného. Zákon číslo Sb. obsahuje zvláštní úpravu promlčení práva na náhradu škody způsobené při výkonu veřejné moci, týkající se zejména počátku a délky lhůt, a proto použití ustanovení § 106 odst. 1 a 2 občanského zákoníku vylučuje.“ Ohledně počátku běhu subjektivní promlčecí doby u nároků z nesprávného úředního postupu, odvolací soud odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka, podle kterého z hlediska logického i z hlediska znění zákona č. 82/1998 Sb. je rozhodné, kdy se poškozený dozvěděl o tom, že v jeho poměrech nepříznivé důsledky úředního postupu nastaly, nikoliv od toho, jak dlouho tyto důsledky trvají (trvaly), či snad od okamžiku, kdy pominuly. Poškozený se o vzniku újmy dozvídá (začíná újmu pociťovat) v jeden okamžik, což samozřejmě nevylučuje určitou dobu trvání pocitu újmy, ani její kvalitativní změny v průběhu plynutí času.“ K počátku běhu promlčecí doby a její délce v případě škody způsobené nesprávným úředním postupem se vyjádřil Nejvyšší soud v rozhodnutí sp. zn. spisová značka se závěrem, že„ v tomto případě se uplatní pouze jediná, a to subjektivní promlčecí doba podle ustanovení § 32 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., která počíná běžet okamžikem, kdy poškozený prokazatelně nabyl vědomost o tom, že mu vznikla škoda a kdo za ni odpovídá, tedy když zjistí takové skutkové okolnosti, z nichž (krom určení odpovědného subjektu) lze dovodit vznik škody a orientačně (přibližně) i její rozsah. Nejde přitom o vědomost o škodné události (o nesprávném úředním postupu), která škodu vyvolala, nýbrž o vědomost o vzniku majetkové újmy na straně poškozeného. Znalost poškozeného o osobě škůdce se pak váže k okamžiku, kdy obdržel informaci, na jejímž základě si může učinit úsudek, která konkrétní osoba je za škodu odpovědná“.

22. Již ze samotných skutkových tvrzení uvedených v žalobě je zřejmé, že k tvrzené nemajetkové újmě došlo dne datum. Šestiměsíční subjektivní promlčecí doba podle § 32 odst. 1 zákona začala běžet tímto okamžikem a skončila datum. V této lhůtě žalobce neuplatnil předmětný nárok u příslušného ministerstva (k tomu došlo až dne datum), ani nepodal žalobu k soudu, která by toto uplatnění případně nahradila. Nedošlo proto ke stavení běhu promlčecí doby ve smyslu § 35 odst. 1 zákona, podle kterého promlčecí doba neběží ode dne uplatnění nároku na náhradu škody do skončení předběžného projednání, nejdéle však po dobu šesti měsíců. Pokud žalobce podal žalobu k soudu až dne datum, stalo se tak po uplynutí promlčecí doby a s ohledem na námitku promlčení vznesenou žalovanou soud I. stupně v této části důvodně žalobu z tohoto důvodu zamítl. Odvolací soud se ztotožnil i s následným závěrem soudu I. stupně, podle kterého ze strany anonymizováno v posuzovaném případě, tj. ve dnech datum a datum, nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu. Odvolací soud v této souvislosti odkazuje na obsah provedeného dokazování, na základě kterého soud I. stupně učinil zcela přiléhavé skutkové závěry a v návaznosti na to i závěry právní. Ze samotných tvrzení žalobce o úředním postupu anonymizováno dne datum a z dokazování v této souvislosti provedeného lze uzavřít, že k nesprávnému úřednímu postupu nedošlo.

23. Odvolací soud z výše uvedených důvodů proto rozsudek soudu I. stupně ve výroku o věci samé I., kterým byla zamítnuta žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částka, podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil.

24. Odvolací soud se dále zabýval částí nároku žalobce, a to ve výši částka, který specifikoval žalobce k výzvě soudu I. stupně v doplnění žaloby, které doručil soudu I. stupně dne datum. Jak vyplývá z obsahu spisu, žalobce se domáhá náhrady nemajetkové újmy ve výši částka. Podle žalobních tvrzení žalobce nárok spojuje s nesprávným úředním postupem anonymizováno, ke kterému mělo dojít ve dnech 26. a datum. Současně dle žalobních tvrzení měl být žalobce následně policií několikrát bezdůvodně pronásledován a„ šikanován“. Na základě výzvy soudu obsažené v usnesení ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, žalobce v podání doručeném soudu I. stupně dne datum doplnil mimo jiné i rozsah uplatněného nároku tak, že za 2 dny nezákonného postupu, tj. datum a datum, požaduje zaplatit částku částka. Zadostiučinění za roční pocit ohrožení ze strany anonymizováno požaduje žalobce zaplatit částka za den, tj. celkem částka s tím, že nezákonný postup vůči němu trvá již po dobu delší než jeden rok. V této posledně citované souvislosti žalobce dále uvedl, že postupem anonymizováno mu byl způsobem psychický šok a trvající vnitřně mučivé pocity. K jednotlivým postupům anonymizováno žalobce uvedl datum datum, kdy za ním přišla anonymizováno v době, kdy byl na procházce s dcerou. Dále uvedl jaro roku rok, kdy ho hledala anonymizováno a datum anonymizováno (bez uvedení konkrétního roku – pozn. odvolacího soudu), kdy ho měla kontrolovat anonymizováno, zda neřídí pod vlivem alkoholu. Odvolací soud tato skutková tvrzení žalobce, která se mají vztahovat k nároku na úhradu částky částka, hodnotí jako zcela neurčitá a žalobu v této části neprojednatelnou. To vše se zohledněním toho, kdy žalobce u Ministerstva vnitra, jak vyplývá z jeho žádosti o přiměřené zadostiučinění za nesprávný úřední postup (viz č. l. 33 spisu) uplatnil nárok pouze za nesprávný úřední postup, ke kterému mělo dojít dne datum až datum. V této souvislosti uplatnil nárok v rozsahu částka. Nárok na náhradu částka za nesprávný úřední postup spočívající v jednání anonymizováno po dobu jednoho roku žalobce u ministerstva neuplatnil. Z obsahu spisu je současně zřejmé, že žalovaná se k tomuto návrhu ať mimosoudně či během soudního anonymizováno nevyjádřila. Soud I. stupně na jednání konaném dne datum poté, kdy zjistil, že žalobce návrh týkající se nesprávného úředního postupu ze strany anonymizováno, který měl probíhat po dobu jednoho roku, u žalované neuplatnil, vydal usnesení, kterým nepřipustil rozšíření žaloby na další nezákonné postupy stát. instituce. Soud I. stupně v návaznosti na uvedené pak nevedl žalobce k upřesnění„ doby jednoho roku“, za který požaduje uhradit vzniklou nemajetkovou újmu ve výši částka. Následně pak soud I. stupně nárok žalobce shledal v celém rozsahu za promlčený, a to aniž by odlišil dva různé nároky, které žalobce učinil předmětem žaloby, a žalobu v celém rozsahu zamítl. Závěr soudu I. stupně o promlčení i této části nároku považuje odvolací soud za předčasný.

25. Soud I. stupně tak svým postupem zatížil anonymizováno vadou, jež mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, přičemž v odvolacím anonymizováno nemohla být zjednána náprava. Odvolací soud z uvedených důvodů napadený rozsudek soudu I. stupně ve výše uvedeném rozsahu podle § 219a odst. 1 písm. a) o. s. ř. zrušil a dle § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. mu věc vrátil k dalšímu anonymizováno, aniž by se zabýval dalšími odvolacími námitkami.

26. Na soudu I. stupně bude, aby žalobce podle § 43 o. s. ř. vyzval k odstranění vad žaloby tak, aby měl postaveno najisto, co je obsahem návrhu žalobce na zaplacení částky částka, zejména pak s jednoznačnou specifikací období, za které žalobce nárok uplatnil, včetně konkrétní specifikace jednotlivých nesprávných úředních postupů anonymizováno, ke kterým mělo v tomto období dojít. Poté soud I. stupně zjistí, zda žalobcem specifikovaný nárok byl předmětem předžalobního anonymizováno u žalované ve smyslu § 14 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb. Uvedeným zjištěním pak přizpůsobí svůj další postup v řízení. O věci samé znovu rozhodne, přičemž své rozhodnutí odůvodní (pokud se bude jednat o rozhodnutí ve věci samé dle § 157 odst. 2 o. s. ř.) a zároveň rozhodne i o náhradě nákladů anonymizováno před soudy obou stupňů dle § 224 odst. 3 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku není dovolání přípustné.