16 C 90/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl samosoudkyní JUDr. Jitkou Poláchovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce adresa pro doručování adresa proti žalované: osobní údaje žalované o nemajetkovou újmu a škodu ve výši 100 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba na zaplacení částky 100 000 Kč se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobou ze dne 24. 4. 2021 došlou soudu dne 30. 4. 2021 se žalobce na žalované domáhal zaplacení částky 100 000 Kč s odůvodněním, že ve dnech [datum] a [datum] byl skoro 24 hodin bezdůvodně policií omezen na osobní svobodě, což nebylo zdůvodněno ani vysvětleno. Následně byl policií bezdůvodně pronásledován a šikanován. Ze strany policie došlo k nesprávnému i nezákonnému úřednímu postupu. Jako přiměřené zadostiučinění za kompenzaci pocitů nejistoty a vzniklé škody se žalobci jeví žalovaná částka. K výzvě soudu žalobce doplnil, že nezákonnosti se dopustilo Obvodní oddělení policie Mníšek pod Brdy, když ho policisté umístili na protialkoholní záchytnou stanici. Nebylo prokázáno, že by někoho ohrožoval, ani že by narušoval veřejný pořádek, policisté ani neprovedli zkoušku na přítomnost alkoholu. [datum] byl policií odvezen z domova na základě telefonátu manželky. Následně strávil asi 3 hodiny na služebnách policie, kde se sepisovaly papíry. Až poté byl umístěn na protialkoholní záchytnou stanici. Pokud existoval nějaký důvod pro toto umístění, mělo k němu dojít hned. Policií byl opakovaně bezdůvodně kontaktován, opakovaně byl kontrolován v autě, zda není pod vlivem alkoholu. Ze strany policie se cítí být šikanován, za roční pocit ohrožení požaduje 200 Kč na den, tj. 70 000 Kč. Za dva dny nezákonného postupu – [datum] a [datum] žádá 30 000 Kč. Postupem policie mu byl způsoben psychický šok a trvající vnitřně mučivé pocity. Při jednání žalobce uvedl, že nezákonný postup policie neskončil [datum], ale pokračoval dál několika dalšími nezákonnými postupy. Nárok na náhradu nemajetkové újmy tak nebyl promlčen. Žalovaná žalobou uplatněný nárok neuznala a navrhla zamítnutí žaloby. Vyjádření žalované se týká pouze tvrzeného protiprávního jednání ze dne [datum], neboť jiná tvrzená protiprávní jednání Policie ČR (dále jen„ PČR“) nebyla předmětem předžalobního řízení u žalované, jak požaduje § 14 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon č. 82/1998 Sb.“). Žalobce byl projednáván pro přestupek, kterého se měl dopustit dne [datum] v době mezi 14. a 20:45 hod. na adrese trvalého bydliště jeho manželky [titul] [jméno] [příjmení] a dcery [jméno] [příjmení] v obci [adresa], [obec]. Žalobce měl v silně podnapilém stavu po slovních intervencích fyzicky napadnout otevřenou dlaní svoji manželku a dceru poštípat na zadní části těla. Poté, co se na místo opakovaně (v 19:25 hod. a následně v 20:08 hod.) dostavila hlídka obvodního oddělení PČR, byl žalobce při druhém výjezdu z důvodu zvýšené agresivity a napadení členů rodiny (protiprávní jednání) již zajištěn podle § 26 odst. 1 písm. a) a f) zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon č. 273/2008 Sb.“), a po provedení nezbytných úkonů následně převezen na záchytnou protialkoholní stanici v Příbrami, kde byl v 23:40 hod. téhož dne předán k dalšímu opatření. Již na počátku zákroku policejní hlídka zjistila, že ze žalobce, který byl vůči policistům značně arogantní, se line silný zápach alkoholu, měl zarudlé oči, vratkou chůzi, zhoršené artikulování, nicméně výzvu policistů ke zkoušce na alkohol v dechu odmítal. Manželka žalobce poté nedala souhlas k projednání popsaného přestupku, proto bylo podezření z přestupku žalobce odloženo. Ke vzniku odpovědnosti státu způsobenou nesprávným úředním postupem je třeba splnění tří podmínek; zejména musí být prokázán nesprávný úřední postup, dále musí dojít ke vzniku škody (nemajetkové újmy) a konečně musí být dána příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem a vzniklou škodou (nemajetkovou újmou). Žalovaná v daném případě namítá, že žalobcem uplatněný nárok není dán, neboť nejsou splněny výše uvedené zákonem stanovené podmínky. Především chybí již první (a nejdůležitější) předpoklad, tj. nesprávný úřední postup státu. V dané věci k nesprávnému úřednímu postupu policistů nedošlo, neboť ve věci zainteresovaní policisté postupovali při plnění úkolů uložených PČR zákonem č. 273/2008 Sb., resp. při služebních úkonech s osobou žalobce zcela v souladu s platnými právními předpisy. O umístění do protialkoholní záchytné stanice rozhoduje provozovatel zdravotnických služeb (konkrétně přítomný lékař) a nikoliv policista. Žalovaná namítla promlčení nároku. Na protialkoholní záchytnou stanici byl žalobce přijat dne [datum] ve 23:40 hod. a již následující den (až po dobu 6-ti měsíců) mohl uplatnit svůj nárok. Nárok však uplatnil až dne 28. 12. 2020 svým podáním na poště v Čisovicích (viz razítko na obálce). Ministerstvu vnitra byla žádost žalobce doručena až dne 30. 12. 2020, tudíž mohlo dojít k promlčení nároku o jeden den. Mezi stranami není sporu o tom, že dne [datum] ve 20:45 hod. byl žalobce zajištěn hlídkou Policie ČR pro podezření z přestupkového jednání poté, co manželka žalobce opakovaně volala policii. Následně byl žalobce transportován na záchytnou protialkoholní stanici v Příbrami. Žalobce uplatnil nárok na přiměřené zadostiučinění za nesprávný úřední postup podle zákona č. 82/1998 Sb. u žalované dopisem podaným na poštu dne 28. 12. 2020 doručeným žalované dne 30. 12. 2020. Žalovaná se k uplatněnému nároku vyjádřila dopisem ze dne 7. 4. 2021, tento dopis žalobce převzal dne 23. 4. 2021. Žalovaná žádosti nevyhověla. Soud se zabýval pouze nárokem na zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou tvrzeným nezákonným postupem PČR dne [datum], neboť takový nárok byl předmětem žaloby. Žalobce sice uvedl, že nezákonný postup PČR trval až do [datum], dne [datum] ve 23:40 hod. byl však žalobce přijat na protialkoholní záchytnou stanici, čímž bylo jeho zajištění ze strany PČR ukončeno. Žalobce dále v písemném upřesnění žaloby i u jednání zmínil, že byl ze strany policie ČR opakovaně kontrolován i po [datum], což považuje za šikanu, takový nárok ale neuplatnil u žalované, což je předpokladem pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu (§ 14 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb.). Na základě zjištění učiněných po provedeném dokazování a jejich zhodnocení ve smyslu § 132 o.s.ř. dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Dne [datum] mezi 14:00 hod a 20:45 hod. měl žalobce v podnapilém stavu v místě bydliště fyzicky napadnout svou manželku, slovně ji napadat a urážet ji a na zadní části těla poštípat jejich nezletilou dceru, čímž se mohl dopustit přestupku proti občanskému soužití. Hlídka Policie ČR se na místo dostavila opakovaně, neboť žalobce v jednání pokračoval (Oznámení o přestupku ze dne 30. 6. 2020 [číslo jednací] [číslo]). Žalobce byl zajištěn hlídkou PČR, neboť jeho manželka, která opakovaně volala na Policii ČR, uvedla, že je žalobce agresivní a že se ho bojí. Žalobce se odmítl podrobit zkoušce na přítomnost alkoholu, nicméně z vratké chůze, zarudlých očí a silného zápachu alkoholu, který ze žalobce vycházel, bylo zřejmé, že je opilý. Žalobce odmítl oblečení i peníze od manželky. Žalobce byl převezen na služební stanici v Mníšku pod Brdy za účelem sepsání potřebných dokumentů. Jelikož na této služební stanici probíhal výpadek informačních systémů, byl žalobce eskortován na služební stanici do [obec], kde s ním byly sepsány veškeré písemnosti, které odmítl podepsat a převzít. Žalobce policistům sdělil, že jejich zákrok považuje za neadekvátní a že si bude oficiálně stěžovat (Úřední záznam ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] [číslo]). Eskorta žalobce započala [datum] ve 22:13 hod., ve 23:40 hod. byla eskorta žalobce ukončena jeho předáním záchytné protialkoholní stanici v Příbrami (Rozhodnutí o eskortě ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [číslo]). Na protialkoholní stanici v Příbrami byl žalobce agresivní, nespolupracoval, křičel. Dechové zkoušce na přítomnost alkoholu se žalobce podrobil ve 24:00 hod. s výsledkem 1,63 ‰ (Lékařský záznam Protialkoholní a protitoxikomanické záchytné služby ze dne [datum]). Od roku 2015 byl žalobce 11 x projednáván pro přestupek proti občanskému soužití (seznam přestupků žalobce projednávaných v Mníšku pod Brdy ze dne 7. 9. 2021). Přestupková věc proti žalobci týkající se jednání žalobce ze dne [datum] byla odložena, neboť manželka žalobce nedala souhlas k zahájení řízení (Usnesení Města Mníšek pod Brdy ze dne 12. 10. 2020 [číslo jednací] [spisová značka] [číslo]). Žalobce uplatnil nárok na přiměřené zadostiučinění za nesprávný úřední postup podle zákona č. 82/1998 Sb. u žalované dopisem podaným na poštu dne 28. 12. 2020 doručeným žalované straně dne 30. 12. 2020. Žalovaná se k uplatněnému nároku vyjádřila dopisem ze dne 7. 4. 2021, tento dopis žalobce převzal dne 23. 4. 2021. Žalovaná strana žádosti nevyhověla (nesporné). Z ostatních provedených listin soud nic podstatného nezjistil. Soud dospěl k závěru, že neprovede dokazování přehráním videozáznamu, na kterém žalobce navléká dceři holínky, přehráním videozáznamu ze zákroku ze dne [datum] a videozáznamu ze záchytky, výpisem výjezdů policie do Senešnice č. 21 po volání manželky žalobce, GPS záznamem o pohybu automobilů, záznamem hovorů policie a výslechem policistů, neboť je přesvědčen o tom, že skutkový stav byl dostatečně zjištěn z provedených listinných důkazů. Na základě výše uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle § 32 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb. se nárok na náhradu nemajetkové újmy promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen. Vznikla-li nemajetková újma nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, neskončí promlčecí doba dříve než za 6 měsíců od skončení řízení, v němž k tomuto nesprávnému úřednímu postupu došlo. Podle § 35 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. promlčecí doba neběží ode dne uplatnění nároku na náhradu škody do skončení předběžného projednání, nejdéle však po dobu 6 měsíců. Ke vzniku odpovědnosti státu za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci je zapotřebí současné splnění tří podmínek: 1) existence nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu 2) vznik škody 3) příčinná souvislost mezi nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a vznikem škody (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 11. 2012, sp. zn. 28 Cdo 2596/2012). Požaduje-li žalobce zadostiučinění za nemajetkovou újmu spočívající v jednání policistů, kteří ho dne [datum] zajistili a poté eskortovali na záchytnou protialkoholní stanici, musel o vzniklé újmě vědět již od samého počátku (tj. od [datum]). Tomu odpovídá i skutečnost, že žalobce již dne [datum] policistům sdělil, že jejich zákrok považuje za neadekvátní a že si bude stěžovat. S ohledem na žalobcovu prokázanou opilost dne [datum], lze připustit, že si újmu plně uvědomil až následující den [datum]. Žalobce si byl tedy vědom všech předpokladů k uplatnění svého práva na náhradu újmy ve smyslu § 32 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb. nejpozději dne [datum]. Subjektivní promlčecí doba v trvání 6 měsíců počala tedy běžet nejpozději dne [datum] a skončila 27. 12. 2020. Žalobce uplatnil nárok u žalované dopisem podaným na poštu dne 28. 12. 2020, který byl žalované doručen 30. 12. 2020, nedodržel zákonnou lhůtu a došlo k promlčení nároku na náhradu nemajetkové újmy. Protože žalovaná promlčení řádně namítla, soud žalobu v celém rozsahu zamítl. Nad rámec toho se soud zabýval i tvrzenou nesprávností úředního postupu PČR. V řízení bylo prokázáno, že PČR se dostavila do místa bydliště žalobce na základě opakovaného telefonátu manželky žalobce, která se cítila být jednáním žalobce ohrožena. Dokonce uvedla, že žalobce ublížil jejich dceři. Žalobce vykazoval známky opilosti, dechové zkoušce na přítomnost alkoholu se však odmítl podrobit a později tvrdil, že policisté ho zajistili, aniž by provedli zkoušku na alkohol. Soud je přesvědčen o správnosti postupu PČR, která žalobce zajistila, protože v takové situaci nebyl žádný prostor pro vyšetřování, zda tvrzení manželky je či není pravdivé. V takové chvíli se příslušníci PČR museli především postarat o bezpečí manželky a nezletilé dcery. Časová prodleva mezi počátkem zajištění a umístěním na protialkoholní záchytnou stanici je dostatečně vysvětlena v úředním záznamu. Ovlivnění žalobce alkoholem pak bylo prokázáno dechovou zkouškou provedenou lékařem. Soud se pozastavuje nad tím, že žalobce, který byl prokazatelně opilý a který byl opakovaně projednáván pro neshody s manželkou, označuje postup policie za nezákonný, místo aby se kriticky zamyslel nad svým vlastním chováním. Soud uzavírá, že postup PČR byl zcela správný a ani v případě, že by žalovaný nárok nebyl promlčen, rozhodně nezakládá žádný nárok na jakékoliv zadostiučinění. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a zcela úspěšné žalované přiznal právo na jejich plnou náhradu. Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., podle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů podle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (sepis vyjádření ve věci samé a účast na jednání).