35 Co 158/2026

Plný text

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Naděždy Zachystalové a soudců JUDr. Ivy Zemanové a Mgr. Pavla Riedlbaucha ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Orgán veřejné moci , IČ IČO orgánu veřejné moci sídlem Adresa orgánu veřejné moci jednající Jméno žalované , IČ IČO žalované sídlem Adresa žalované o zaplacení 219 000 Kč s příslušenstvím, k odvolání žalobce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 26. března 2026, č. j. 16 C 65/2025-42,

I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 900 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu na zaplacení částky 219 000 Kč s tam specifikovaným příslušenstvím (výrok I) a uložil žalobci povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 900 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II).

2. Soud prvního stupně tak rozhodl o žalobě na zaplacení částky 219 000 K s příslušenstvím z titulu zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce řízení vedeného u , Orgán veřejné moci, pod sp. zn. , spisová značka, , jehož předmětem byla náhrada nemajetkové újmy v souvislosti s úmrtím babičky žalobce a které trvalo 84 měsíců, přičemž jeho délka byla poznamenána nekvalitním výkonem znalecké činnosti. Žalovanou poskytnuté zadostiučinění ve výši 81 000 Kč měl za neadekvátní.

3. Žalovaná ve svém zamítavém stanovisku poukázala na to, že žalobce u ní předběžně uplatnil svůj dne , datum, nárok ve výši 300 000 Kč. Shledala jej co do základu důvodným, a po vyhodnocení zákonných hledisek odškodnila žalobce částkou 81 000 Kč.

4. Soud prvního stupně vyšel ze zjištění učiněných ze spisu , Orgán veřejné moci, sp. zn. , spisová značka, týkajícího se posuzovaného řízení tak, jak jsou zachycena v bodě 5 odůvodnění napadeného rozsudku, na která lze pro stručnost odkázat. Po skutkové stránce uzavřel, že posuzované řízení trvalo 7 let, délka řízení měla dopady do osobnostní sféry žalobce, ve věci rozhodoval odvolací soud, dovolací soud i Ústavní soud. V řízení byly vypracovány čtyři znalecké posudky, na jednáních byly vyslýcháni svědci. Žalobce u žalované uplatnil svůj nárok dne , datum, . Žalovaná vydala , datum, stanovisko, kterým nárok na zaplacení zadostiučinění na nemajetkové újmě z nepřiměřené délky řízení žalobce přiznala a žalobci vyplatila ve výši 81 000 Kč. Soud zamítl návrh žalobce na provedení důkazu tabulka , podezřelý výraz, „Průměrná měsíční mzda v letech 2000–2018“ a aktuální údaje , podezřelý výraz, o průměrné hrubé mzdě ve 2. čtvrtletí 2025 pro nadbytečnost, neboť měl za to, že zjistil skutkový stav dostatečně již z provedeného dokazování.

5. Po právní stránce soud prvního stupně věc posoudil podle zák. č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen OdpŠk) a po citaci jeho ust. §§ 1, 5, 13 odst. 1, 31a odst. 2, 3 a 32 odst. 3 se předně se zaměřil na posouzení, zda v průběhu namítaného řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu, a to konkrétně k porušení povinnosti vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Při posuzování této otázky se zabýval (ve světle judikatury ESLP i Nejvyššího soudu ČR) jednak celkovou délkou namítaného řízení, resp. rozhodným obdobím, a jednak tím, zda v jeho průběhu došlo k průtahům. Pro účely odškodnění vycházel z délky řízení 7 let. Za základní částku stanovil 90 000 Kč, tj. 15 000 Kč za jeden rok řízení s tím, že za prvé dva roky v poloviční výši. Tuto základní částku poté upravil dle jednotlivých kritérií, stanovených v § 31a odst. 3 OdpŠk. Ve shodě se žalovanou dospěl k závěru, že žalobce jako poškozeného v řízení z důvodu jeho nepřiměřené délky je třeba odškodnit v penězích, neboť délka sedmi let již tuto nutnost odůvodňuje.

6. Z důvodu složitosti řízení po skutkové stránce, kdy bylo třeba provádět větší množství důkazů, než je prováděno ve standardních sporech, včetně znaleckého zkoumání (4 znalecké posudky), výslechů svědků a znalců, snížil základní částku o 20 %.

7. Přihlédl také k instančnosti rozhodování, když v řízení byly podány opravné prostředky, a to odvolání, dovolání i ústavní stížnost. Konstatoval, že podání těchto opravných prostředků nemůže jít k tíži žalobce, ovšem je třeba zohlednit, že projednání a rozhodnutí opravných prostředků trvá určitou dobu. Za toto kritérium základní částku ponížil o 5 %.

8. Při hodnocení jednání poškozeného čili žalobce v posuzovaném řízení nezjistil, že by se na jeho délce negativně podílel, proto z uvedeného hlediska základní výměru neupravoval.

9. Z hlediska postupu soudu během řízení neshledal v řízení průtahy, proto základní výměru ani v tomto ohledu nemodifikoval.

10. Význam předmětu řízení pro žalobce hodnotil jako zvýšený, když se v něm jednalo o odškodnění útrap v souvislosti s úmrtím osoby jemu blízké. Z tohoto důvodu výměru navýšil o 15 %.

11. Soud prvního stupně uzavřel, že základní částka zadostiučinění činí za řízení dlouhé 7 let činí 90 000 Kč (6x 15 000 Kč), přičemž shledal důvody pro modifikaci této základní částky z důvodu složitosti řízení (snížení o 20 %), trojinstančnosti řízení (snížení o 5 %) a významu řízení pro žalobce (zvýšení o 15 %). Žalobci tak náleží částka ve výši 81 000 Kč. Shodl se tak s výpočtem žalované, když tato částka již byla žalobci plněna na základě jejího stanoviska ze dne , datum, . Žalobu proto v celém rozsahu zamítl.

12. O nákladech řízení soud prvního stupně rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř.

13. Proti rozsudku soudu prvního stupně žalobce podal v zákonné lhůtě odvolání. Namítl v něm, že složitost namítaného řízení byla zčásti způsobena nekvalitním výkonem znalecké činnosti některých soudních znalců, a uvedl, že dle rozsudku Evropského soudu pro lidská práva ze dne , datum, ve věci , podezřelý výraz, č. č. , hodnota, , bod 30 „hlavní odpovědnost za zpoždění způsobené odbornými posudky nakonec leží na státu“ a že dle rozsudku , Orgán veřejné moci, ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, „vypracování znaleckého posudku je tak pro účely posouzení přiměřenosti doby řízení třeba hodnotit jako součást úřední činnosti orgánu veřejné (státní) moci a dobu, po níž byl znalecký posudek vypracováván, je nutno zahrnout do celkové doby řízení.“ Vytkl soudu prvního stupně, že se s tímto zásadním argumentem nevypořádal, čímž založil nepřezkoumatelnost a protiústavnost svého rozhodnutí porušil § 132 o. s. ř. Navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil s věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

14. Žalovaná ve svém písemném vyjádření k odvolání žalobce uvedla, že soud prvního stupně správně zhodnotil míru nesprávnosti úředního postupu a současně i rozsah vzniklé nemajetkové újmy. Ztotožnila se jeho závěrem o způsobu určení výše finančního zadostiučinění ve výši 15 000 Kč za jeden rok řízení a současně i s jeho posouzením důvodnosti zvýšení či nezvýšení této základní sazby jako například u stanovení významu předchozího řízení jako řízení se zvýšeným významem Proto žalovaná jakoukoliv částku přesahující již zaplacené zadostiučinění ve výši 81 000 Kč ve prospěch žalobce nadále považuje za nedůvodnou. Navrhla potvrzení rozsudku soudu prvního stupně.

15. Z podnětu podaného odvolání odvolací soud přezkoumal v systému neúplné apelace napadený rozsudek včetně řízení, které předcházelo jeho vyhlášení (§§ 212 a 212a o. s. ř.), a odvolání neshledal důvodným.

16. Soud prvního stupně si pro své rozhodnutí opatřil postačující a správná skutková zjištění, učinil z nich odpovídající skutková zjištění a věc posoudil i po stránce právní zcela správně. Jeho rozsudek splňuje náležitosti stanovené § 157 odst. 2 o. s. ř., proto je třeba odmítnout námitku jeho nepřezkoumatelnosti.

17. Odvolací soud sdílí závěr soudu prvního stupně, že délka posuzovaného řízení je nepřiměřená, že žalobci v souvislosti s ní vznikla presumovaná újma a že u takové délky řízení je namístě poskytnout odškodnění v peněžité formě, když pouhé konstatování porušení práva žalobce na přiměřenou délku řízení by nebylo dostatečným. Souhlasí také s tím, že základní částka zadostiučinění činí za řízení dlouhé 7 let činí 90 000 Kč (6x 15 000 Kč), přičemž shledal důvody pro modifikaci této základní částky z důvodu složitosti řízení (snížení o 20 %), trojinstančnosti řízení (snížení o 5 %) a významu řízení pro žalobce (zvýšení o 15 %); žalobci tak náleží částka ve výši 81 000 Kč. Za situace, kdy tuto částku žalovaná už žalobci poskytla, je správný zamítavý závěr soudu prvního stupně.

18. Stěžejní námitka odvolatele není důvodná. Je evidentní, že na délce posuzovaného řízení se významnou měrou podílelo znalecké dokazování, potřebné pro zjištění skutkového stavu. Právě toto prodloužení se promítlo do kritéria § 31a odst. 3 (celkové délky řízení) a soud prvního stupně je uvážil. Žalobce netvrdil, že by věc bylo možno rozhodnout bez znaleckého posouzení. Odvolatelem citovaný závěr , Orgán veřejné moci, ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , tak na daný případ nedopadá. Soud v odškodňovacím řízení není oprávněn přezkoumávat správnost postupu znalce, potažmo soudu, to přísluší pouze nalézacímu řízení.

19. Z výše uvedených důvodů odvolací soud napadený rozsudek jako věcně správný podle § 219 o. s. ř. potvrdil.

20. O nákladech odvolacího řízení odvolací soud rozhodl dle §§ 224 odst. 1, 2 a 142 odst. 1 o. s. ř. O lhůtě splatnosti a platebním místě bylo rozhodnuto podle §§ 149 odst. 1 a 160 odst. 1 o. s. ř.