Městský soud v Praze · Rozsudek

35 CO 408/2021

č. j. 35 CO 408/2021-69

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2022-01-18 · POTVRZENI · ECLI:CZ:MSPH:2022:35.Co.408.2021.1

  1. OS Praha 2 26 C 37/2021-48
  2. MS Praha 35 CO 408/2021-69
Strojový souhrn generováno LLM

Městský soud v Praze potvrdil rozsudek soudu prvního stupně, který zamítl žalobu o náhradu nemajetkové újmy z nezákonného trestního stíhání. Soud se opřel o § 32 odst. 3 zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, podle něhož nárok na náhradu nemajetkové újmy promlčí za šest měsíců od dozvědění se o vzniku újmy. Vzhledem k tomu, že žalobkyně uplatnila nárok později než po uplynutí této lhůty, byla námitka promlčení důvodná. Soud rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení ve prospěch žalované.

Plný text

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Naděždy Zachystalové a soudců JUDr. Ivy Zemanové a JUDr. Michala Fridricha ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa jednající Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových sídlem adresa o zaplacení částka s příslušenstvím, k odvolání žalobkyně proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací,

I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu o zaplacení částka a uložil žalobkyni povinnost nahradit žalované náklady řízení ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku. Rozhodl tak o žalobním požadavku uplatněném žalobou podanou dne datum na náhradu nemajetkové újmy, resp. škody z nezákonně vedeného trestního stíhání žalobkyně. Žalovaná v rámci předběžného projednání nároku žalobkyni vyplatila celkem částka. Mezi účastnicemi bylo nesporné, že žalobkyně u žalované uplatnila svůj nárok dne datum a žaloba byla podána dne datum. Žalovaná ve svém nesouhlasném stanovisku vznesla námitku promlčení žalovaného nároku.

2. Soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že právní moc zprošťujícího rozsudku ve znění opravných usnesení nastala datum ve věci vedené před Okresním soudem v Kroměříži pod sp. zn. spisová značka. Žalobkyně byla dalším zprošťujícím rozsudkem Okresního soudu v Kroměříži v řízení vedeném pod sp. zn. spisová značka zproštěna obžaloby. Žalobkyně se domnívá, že šestiměsíční lhůta pro uplatnění nároku u žalované činí 6 měsíců a poté běží tříletá promlčecí doba.

3. Soud prvního stupně věc po právní stránce posoudil dle §§ 32 a 35 zák. č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen OdpŠk) a uzavřel, že za situace, kdy právní moc zprošťujícího rozsudku nastala datum, žalobkyně uplatnila svůj nárok u žalované dne datum, stavěla se od datum do datum promlčecí doba, která uplynula datum, a protože žaloba byla podána datum, je žalobou uplatněný nárok promlčen a s ohledem na důvodně vznesenou námitku žalované žalobu zamítl. O nákladech řízení rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř.

4. Proti tomuto rozsudku žalobkyně podala v zákonné lhůtě odvolání. Nesouhlasila v něm s právním posouzením věci. Nadále zastává názor, že pro uplatnění tohoto druhu újmy platí obecná promlčecí lhůta, tedy ode dne, kdy k této nemajetkové újmě dojde, resp. kdy se poškozený o této nemajetkové újmě dozví. Podle § 629 odst. 1 o. z. činí promlčecí lhůta 3 roky. Buď je chybný právní názor soudu prvního stupně, nebo nemůže obstát text zvláštního zákona, který tento výklad umožňuje. V posuzovaném případě, kdy žalovaná dne datum sdělila žalobkyni své rozhodnutí náhradu nemajetkové újmy z velké části neposkytnout a ona podala žalobní návrh datum, tedy za necelých 8 týdnů, je odmítnutí žaloby z důvodu mechanického promlčení rozhodnutím v rozporu s ústavně garantovaným právem na soudní ochranu osoby státem poškozené. Tím, že žalovaná na uplatněné nároky žalobkyně reagovala, došlo ke změně okamžiku, kdy se dozvěděla o tom, že jí vznikla z titulu nemajetkové újmy škoda a v jaké výši, a proto je žaloba podaná včas i z hlediska platného zákona. Souběžně namítla, že promlčecí doba šesti měsíců je obecně nedůvodným procesním zvýhodněním veřejnoprávních subjektů včetně žalované, ke kterému není naprosto žádný důvod ve vztahu k obecné právní úpravě s promlčecí dobou 3 roky. Navrhla zrušení napadeného rozsudku a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

5. Žalovaná ve svém písemném vyjádření k odvolání žalobkyně vyvracela jeho důvody. Uvedla, že je-li předpokladem pro uplatnění nároku na náhradu nemajetkové újmy zrušení, změna či popření následků nezákonného rozhodnutí, počíná v souladu s § 32 odst. 1 větou druhou OdpŠk běžet subjektivní promlčecí lhůta ode dne, kdy nabylo právní moci zrušovací rozhodnutí. S ohledem na právní moc zprošťujících rozsudků trestních soudů datum a datum uplynula promlčecí doba nejpozději datum, resp. datum. Žalobkyně uplatnila svůj nárok u soudu žalobou až dne datum, což je několik měsíců po uplynutí zákonné promlčecí doby. Po celou dobu byla právně zastoupená a nelze odhlédnout od občanskoprávní zásady vigilantibus iura scripta sunt. Navrhla potvrzení napadeného rozsudku.

6. Z podnětu podaného odvolání odvolací soud přezkoumal v systému neúplné apelace napadený rozsudek včetně řízení, které předcházelo jeho vyhlášení, a to aniž by nařizoval jednání (ust. §§ 212, 212a odst. 1, 5 a 214 odst. 3 o. s. ř.), a odvolání neshledal důvodným.

7. Podle § 32 odst. 3 OdpŠk nárok na náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona se promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen. Vznikla-li nemajetková újma nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, neskončí promlčecí doba dříve než za 6 měsíců od skončení řízení, v němž k tomuto nesprávnému úřednímu postupu došlo. Podle § 35 odst. 1 OdpŠk promlčecí doba neběží ode dne uplatnění nároku na náhradu škody do skončení předběžného projednání, nejdéle však po dobu šesti měsíců.

8. Soud prvního stupně věc správně posuzoval v intencích OdpŠk, když žalobou byl uplatněn nárok na náhradu nemajetkové újmy, resp. náhrady škody z titulu nezákonně vedeného trestního stíhání. OdpŠk je speciálním zákonem ve vztahu k občanskému zákoníku a s ohledem na specifičnost skutkových podstat odpovědnosti státu obsahuje také zvláštní úpravu promlčecích lhůt. O vzniklé nemajetkové újmě se žalobkyně dozvěděla z právní moci rozhodnutí, kterými byla zproštěna obžaloby, potažmo se dozvěděla o tom, že její trestní stíhání bylo nezákonné. Od té doby běžela promlčecí šestiměsíční doba, jejíž běh byl přerušen po dobu předběžného uplatnění nároku, v daném případě od datum do datum. Soud prvního stupně správně uzavřel, že promlčecí doba uplynula dne datum, a protože žalobou u soudu byl nárok uplatněn dne datum, žalovanou vznesená námitka promlčení je důvodná, proto žalobou uplatněný nárok nelze přiznat.

9. Pochybení soudu prvního stupně nebylo shledáno ani v akcesorickém výroku o nákladech řízení, odvolací soud proto napadený rozsudek jako věcně správný podle § 219 o. s. ř. potvrdil.

10. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle §§ 224 odst. 1 a 142 odst. 1 o. s. ř. Žalovaná měla v odvolacím řízení úspěch, má proto vůči neúspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů, které jí v tomto stadiu řízení vznikly. Jsou tvořeny paušální náhradou částka za jeden úkon (vyjádření k odvolání). O lhůtě k plnění odvolací soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat dovolání do dvou měsíců od doručení k Nejvyššímu soudu ČR v obec prostřednictvím soudu prvního stupně za podmínek stanovených v § 237 o. s. ř.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (2)