35 Co 74/2026

Plný text

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Naděždy Zachystalové a soudců Mgr. Pavla Riedlbaucha a JUDr. Ivy Zemanové ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovaným:

1. Jméno žalované A., IČO IČO žalované A sídlem Adresa žalované A 2. Jméno žalované B, narozený dne Datum narození žalované B bytem Adresa žalované B o zaplacení částky 316 256,08 Kč s příslušenstvím, k odvolání žalovaných proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 5. listopadu 2025, č. j. 18 C 26/2025-194, I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku o věci samé (II.) potvrzuje, ve výroku o náhradě nákladů řízení (III.) se mění tak, že výše náhrady činí 26 201 Kč, jinak se i v tomto výroku potvrzuje. II. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů odvolacího řízení 24 175,80 Kč k rukám jejího advokáta Jméno advokáta.

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zastavil řízení o zaplacení částky 23 572,08 Kč (výrok I), uložil žalovaným povinnost zaplatit společně a nerozdílně žalobkyni částku 71 993,41 Kč se specifikovaným úrokem z prodlení, částku 8 545,80 Kč se specifikovaným úrokem z prodlení, částku 23 629,34 Kč se specifikovaným úrokem z prodlení a 1. žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 24 810,77 Kč se specifikovaným úrokem z prodlení, částku 23 086,22 Kč se specifikovaným úrokem z prodlení, částku 81 291,31 Kč se specifikovaným úrokem z prodlení, částku 34 000 Kč jakožto smluvní pokutu a částku 9 600 Kč jakožto náklady spojené s uplatněním pohledávek, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.) a o náhradě nákladů řízení rozhodl tak, že žalovaní je povinni zaplatit společně a nerozdílně žalobkyni částku 12 452,30 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jejího advokáta (výrok III.).

2. Rozhodl tak o žalobě na zaplacení původně celkové částky 531 338,52 Kč s příslušenstvím odůvodněné tvrzením, že žalobkyně s 1. žalovanou uzavřely čtyři smlouvy: smlouvu o dodávce elektřiny ze dne datum pro odběrné místo adresa, na jejímž základě byla vystavena faktura č. hodnota na částku 119 628,23 Kč splatnou dne datum, z níž zbývá uhradit 71 993,41 Kč, 1. žalovaná uznala tento dluh dne datum, 2. žalovaný jakožto jediný jednatel 1. žalované k tomuto závazku přistoupil dne datum; smlouvu o dodávce elektřiny ze dne datum pro odběrné místo adresa, na jejímž základě byla vystavena faktura č. hodnota na částku 47 888,13 Kč splatnou dne datum, s nedoplatkem 14 493,07 Kč, a č. hodnota na částku 17 524,81 Kč splatnou dne datum, s nedoplatkem 17 524,81 Kč, 1. žalovaná uznala tento dluh dne datum, 2. žalovaný jakožto jediný jednatel 1. žalované k závazku z faktury č. hodnota přistoupil dne datum; smlouvu o dodávce elektřiny ze dne datum pro odběrné místo adresa, na jejímž základě byla vystavena faktura č. hodnota na částku 78 523,24 Kč splatnou dne datum, s nedoplatkem 23 629,34 Kč, a opravný daňový doklad č. hodnota na částku 265 120,36 Kč splatný dne datum, s nedoplatkem 265 120,36 Kč, 1. žalovaná uznala tento dluh dne datum, 2. žalovaný jakožto jediný jednatel 1. žalované přistoupil k závazku z faktury č. hodnota dne datum; smlouvu o dodávce zemního plynu ze dne datum pro odběrné místo adresa, na jejímž základě byla vystavena faktura č. hodnota na částku 23 412,87 Kč splatnou dne datum, s nedoplatkem 23 086,22 Kč, a č. hodnota na částku 81 391,31 Kč splatnou dne datum, s nedoplatkem 81 291,31 Kč. Dále byla vyúčtována smluvní pokuta za opakované porušení platebních povinností ve výši 34 000 Kč a náklady spojené s uplatněním pohledávek. Žalobkyně vyzvala žalované k úhradě dlužné částky předžalobními upomínkami, avšak ničeho nezaplatili (blíže bod 1 odůvodnění).

3. Žalovaní s žalobním požadavkem vyslovili nesouhlas, neboť žalobkyně zneužila své dominantní postavení na trhu, namítli nesprávnost vyúčtování odebrané elektřiny, nesprávnost výpočtu její ceny, nepřiměřenost smluvní pokuty a nezohlednění všech přijatých plateb (bod 2 odůvodnění).

4. Soud prvního stupně dále uvedl, že žalobkyně vzala svou žalobu částečně zpět, a to co do částky 200 309,59 Kč z důvodu, že opravná faktura byla žalobkyní opravena daňovým dokladem č. hodnota ze dne datum na částku 64 810,77 Kč, na základě nových informací poskytnutých žalobkyni provozovatelem distribuční soustavy byl dne datum vystaven opravný daňový doklad č. hodnota znějící na přeplatek ve výši 23 572,08 Kč, tento přeplatek byl žalobkyní dne datum započten částkou 17 424,81 Kč na žalovanou fakturu č. hodnota, částkou 5 947,27 Kč na žalovanou fakturu č. hodnota, částkou 100 Kč na žalovanou smluvní pokutu a částkou 100 Kč na pohledávku, která není uplatněna žalobou, pročež žalobkyně vzala svou žalobu částečně zpět i co do částky 23 472,08 Kč. Soud prvního stupně v tomto kontextu uvedl, že svým usnesením ze dne datum, č. j. spisová značka, řízení částečně zastavil co do částky 200 309,59 Kč, jelikož však řízení nezastavil co do částky 23 572,08 Kč, rozhodl o částečném zastavení řízení výrokem I. rozsudku (blíže body 3 a 4 odůvodnění; odvolací soud již na tomto místě upozorňuje, že výrok I. rozsudku nebyl předmětem odvolacího přezkumu).

5. Druhý žalovaný dále uvedl, že podepsání dohod o uznání dluhu bylo vynucené hrozbou přerušení dodávek, pročež jsou tyto dohody neplatné, přesto je však ochoten uhradit částky 71 993,41 Kč, 14 493,07 Kč a 23 629,34 Kč, celkem 110 115,82 Kč (blíže bod 5 odůvodnění).

6. Soud prvního stupně poté co uvedl, že jednal v nepřítomnosti žalovaných, když jejich opětovné žádosti o odročení jednání již nevyhověl, když ji nepovažoval za důvodnou, neboť z ní nebylo zřejmé, že zdravotní důvody na straně 2. žalovaného skutečně znemožňovaly účast na jednání, a to i za situace, kdy bylo již 2x z osobních důvodů 2. žalovaného vyhověno žádosti o odročení jednání a žalovaní byli vyrozuměni, že do budoucna obdobné žádosti vyhověno nebude s tím, že byli poučeni o možnosti zvolit si zástupce (blíže bod 6 odůvodnění), poté, co uvedl, jaké skutečnosti byly mezi účastníky nesporné (blíže bod 7 odůvodnění), po provedeném dokazování (stran skutkových zjištění blíže bod 8 odůvodnění), skutkově uzavřel, že mezi žalobkyní a 1. žalovanou byly uzavřeny čtyři smlouvy, první smlouva o dodávce elektřiny byla uzavřena dne datum (dodatek datum) pro odběrné místo adresa, na jejím základě byla vystavena faktura č. hodnota na částku 119 628,23 Kč splatnou dne datum, z níž zbývá uhradit 71 993,41 Kč, 1. žalovaná uznala tento dluh dne datum podpisem dohody o splátkách (24 splátek) a 2. žalovaný coby jediný jednatel 1. žalované k tomuto závazku přistoupil dne datum (10 splátek), druhá smlouva o dodávce elektřiny byla uzavřena dne datum (dodatek datum) pro odběrné místo adresa parc. č. hodnota, na jejím základě byly vystaveny dvě faktury, a to č. hodnota na částku 47 888,13 Kč splatnou dne datum s nedoplatkem 14 493,07 Kč, a č. hodnota na částku 17 524,81 Kč splatnou dne datum s nedoplatkem 17 524,81 Kč, 1. žalovaná uznala dluh dne datum (12 splátek) a 2. žalovaný přistoupil k závazku z faktury č. hodnota dne datum (6 splátek), třetí smlouva o dodávce elektřiny byla uzavřena dne datum (dodatek datum) pro odběrné místo adresa, na jejím základě byla vystavena faktura č. hodnota na částku 78 523,24 Kč splatnou dne datum s nedoplatkem 23 629,34 Kč a opravný daňový doklad č. hodnota na částku 265 120,36 Kč splatný dne datum s nedoplatkem 265 120,36 Kč, 1. žalovaná uznala dluh dne datum (12 splátek) a 2. žalovaný přistoupil k závazku z faktury č. hodnota dne datum (6 splátek), čtvrtá smlouva o dodávce zemního plynu byla uzavřena dne datum pro odběrné místo adresa na 22 měsíců s možností opakované automatické prolongace o dalších 22 měsíců, v níž byla sjednána smluvní pokuta ve výši 2 000 Kč za každý i započatý kalendářní měsíc následující po dni přerušení dodávky z důvodu porušení platebních povinností až do konce sjednané doby trvání včetně prolongace, na základě smlouvy byly vystaveny faktury č. hodnota na částku 23 412,87 Kč splatnou dne datum s nedoplatkem 23 086,22 Kč, č. hodnota na částku 81 391,31 Kč splatnou dne datum s nedoplatkem 81 291,31 Kč a vyúčtována smluvní pokuta za opakované porušení platebních povinností ve výši 34 000 Kč (pokuta za předčasné ukončení smlouvy, která je počítána ve výši 2 000 Kč za měsíc, a to za celkem hodnota měsíců, když k neoprávněnému ukončení smlouvy došlo dne datum a konec smluvního období měl nastat datum) a náklady spojené s uplatněním pohledávek, žalovaní byli vyzváni k úhradě pohledávek žalobkyně naposledy předžalobními upomínkami z datum (blíže bod 9 odůvodnění).

7. Soud prvního stupně po citaci jím na věc aplikovaných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ( blíže body 10 až 12 odůvodnění), a zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona (blíže body 13 a 14 odůvodnění), posoudil žalobní nárok (po učiněném částečném zpětvzetí žaloby) jako důvodný, když pokud jde o závazky žalovaných z faktury č. hodnota ve výši 71 993,41 Kč s úroky z prodlení, z faktury č. hodnota ve zbývající výši 8 545,80 Kč (původně 14 493,07 Kč) se zákonnými úroky z prodlení a z faktury č. hodnota ve výši 23 629,34 Kč se zákonnými úroky z prodlení, oba žalovaní uznali písemně dluh co do důvodu i do výše, i v rámci vyjádření k žalobě 2. žalovaný uvedl, že je ochoten částku 110 115,82 Kč uhradit (blíže bod 15 odůvodnění), přičemž konstatoval, že žalobkyně s 1. žalovanou uzavřely smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny (blíže bod 16 odůvodnění) a smlouvu o sdružených službách dodávky plynu (blíže bod 17 odůvodnění), pokud jde o závazky z faktur č. hodnota, č. hodnota a č. hodnota první žalovaná svým jednáním, kdy na úhradu cen odebrané elektřiny a plynu ničeho nebo částečně neplnila, porušila své smluvní povinnosti, přičemž její námitky stran vystaveného vyúčtování, pokud jde o množství odebrané elektřiny a plynu a stanovených cen nejsou důvodné, neboť byly vzneseny bez jakékoliv konkretizace a ceny byly shledány v souladu s ceníky žalobkyně, nezaplacením vyúčtovaných cen dodaných energií do dnů splatnosti faktur se pak 1. žalovaná dostala do prodlení a od dnů následujících vzniklo žalobkyni právo požadovat vedle jistiny též zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., 1. žalované byla rovněž uložena povinnost nahradit náklady spojené s uplatněním pohledávek podle již uvedeného nařízení vlády ve výši 8 x 1 200 Kč (6 faktur, opravný doklad, vyúčtování smluvní pokuty – poznámka odvolacího soudu), celkem 9 600 Kč, jelikož se jednalo o vzájemný závazek podnikatelů, důvodným pak byl shledán i požadavek na zaplacení smluvní pokuty za předčasné ukončení smlouvy o dodávce plynu podle smluvních ujednání za 17 měsíců ve výši 2 000 Kč měsíčně za období od datum do datum, neboť bylo prokázáno předčasné ukončení smlouvy z důvodu porušení platební povinnosti 1. žalovanou, přičemž nebyly shledány žádné důvody pro moderaci smluvní pokuty (blíže bod 18 odůvodnění).

8. O nákladech řízení soud prvního stupně rozhodl v souladu s § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), a přiznal úspěšnější žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 12 452,30 (blíže body 19 a 20 odůvodnění).

9. Lhůtu k plnění zjevně stanovil podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. a platební místo u náhrady nákladů řízení pak zjevně podle § 149 odst. 1 o. s. ř.

10. Žalovaní napadli rozsudek soudu prvního stupně v jeho výroku II. a III. včasným a přípustným odvoláním. V něm připomněli, že žádali o odročení jednání, přičemž reakci soudu prvního stupně na jejich žádost o odročení jednání obdrželi až po proběhlém jednání, pročež netušili, že rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti 2. žalovaného není dostatečné, pokud by jim reakce soudu prvního stupně byla včas doručena, mohli by předložit lékařskou zprávu předepisující 2. žalovanému klidový domácí režim a popsali by příznaky jeho onemocnění znemožňující mu dostavit se k soudnímu jednání, soud prvního stupně tak neměl ve věci jednat a měl jednání odročit. Dále poukázali na rozsáhlé zpětvzetí žaloby žalobkyní v důsledku jejich obrany a označili skutková zjištění soudu prvního stupně za nepřehledná, nesrozumitelná a nepřezkoumatelná. Konečně vytkly soudu prvního stupně, že se nevypořádal s jejich obranou, když argumentovali zneužitím dominantního postavení žalobkyně (vnucením nevýhodných podmínek žalovaným), nesprávným vyúčtováním odebrané elektřiny a plynu, nesprávným výpočtem jejich cen, nepřiměřeností smluvní pokuty a nezohledněním všech přijatých plateb od 1. žalované. Žalovaní navrhli, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

11. Žalobkyně k odvolání žalovaných připomněla, že k odročení jednání došlo několikrát na základě žádosti 2. žalovaného a vyslovila přesvědčení o tom, že není úkolem soudu zjišťovat zdravotní stav účastníků řízení, kdy naopak je na účastnících, aby dostatečně prokázali svůj případný špatný zdravotní stav, který by mohl vést k odročení jednání. Dále vyslovila nesouhlas s tvrzením žalovaných, že by manipulovala s žalovanou částkou, když v této souvislosti uvedla, že jako obchodník s plynem a elektřinou při provádění vyúčtování dodávky energií vychází z informací od operátora trhu, jemuž jsou poskytovány údaje z měření (technickým zařízením) prováděných provozovatelem distribuční soustavy, jež je od žalobkyně odlišnou osobou. V okamžiku, kdy je na odběrném místě namontováno měřidlo, není možné zabránit odběru, pokud sám odběratel – konečný zákazník – neumožní provést demontáž měřidla a zaslepení přípojky. Jedinou možnou obranou žalovaných je tvrdit a prokázat, že vyúčtovaná spotřeba byla řádně a včas písemně reklamována, když správnost dodavatelem vyúčtovaného odběru se předpokládá a je povinností zákazníka případné námitky uplatnit ve sjednané lhůtě písemnou reklamací. K argumentaci žalovaných o zneužití dominantního postavení na trhu žalobkyní a vnucení žalovaným nevýhodných podmínek včetně nepřiměřené smluvní pokuty namítla její obecnost, popsala způsob stanovení ceny elektřiny a zemního plynu, poukázala na to, že na trhu působí řada obchodníků s plynem a elektřinou a žalovaní si mohli zvolit svého obchodníka, smluvní pokutu ve vztahu mezi podnikateli označila jako přiměřenou, a to v relaci k výši utvrzované povinnosti. Žalobkyně proto navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný potvrdil.

12. Odvolací soud při nařízeném jednání (214 odst. 1 o. s. ř.), k němuž se žalovaní nedostavili (jejich opakovaná žádost o odročení jednání nebyla shledána důvodnou za situace, kdy jednání nařízené na datum bylo k žádosti žalovaných odůvodněné pracovní neschopností 2. žalovaného a plánovanou operací na datum odročeno, jednání nařízené na datum bylo k žádosti žalovaných odůvodněné pracovní neschopností 2. žalovaného s tím, že termín operace byl přeložen z datum na datum a následně na datum odročeno na datum s tím, že žalovaní byli upozorněni, že další žádosti o odročení jednání, pokud nebude doložena jinými skutečnostmi, než dokladem o trvání pracovní neschopnosti, z něhož se bez dalšího nepodává nemožnost se jednání účastnit, již nebude vyhověno), pročež odvolací soud jednal v jejich nepřítomnosti, a při němž žalobkyně nad rámec svého písemného vyjádření ničeho dalšího neuvedla, neshledal odvolání žalovaných důvodným.

13. Podle § 157 odst. 2 o. s. ř. není-li dále stanoveno jinak, soud v odůvodnění rozsudku uvede, čeho se žalobce (navrhovatel) domáhal a z jakých důvodů a jak se ve věci vyjádřil žalovaný (jiný účastník řízení), stručně a jasně vyloží, které skutečnosti má prokázány a které nikoliv, o které důkazy opřel svá skutková zjištění a jakými úvahami se při hodnocení důkazů řídil, proč neprovedl i další důkazy, jaký učinil závěr o skutkovém stavu a jak věc posoudil po právní stránce; není přípustné ze spisu opisovat skutkové přednesy účastníků a provedené důkazy. Soud dbá o to, aby odůvodnění rozsudku bylo přesvědčivé. Odůvodnění uvedené v písemném vyhotovení rozsudku musí být v souladu s vyhlášeným odůvodněním.

14. Odůvodnění rozhodnutí soudu prvního stupně beze zbytku splňuje náležitosti kladené § 157 odst. 2 o. s. ř. Soud prvního stupně v napadeném rozsudku uvedl, čeho se žalobkyně domáhala a z jakých důvodů a jak se ve věci vyjádřili žalovaní, učinil řadu skutkových zjištění z řady v řízení provedených důkazů, přičemž uvedl z jakých, tedy vyložil, které skutečnosti má prokázány a o které důkazy opřel svá skutková zjištění, rozvedl, jakými úvahami se při hodnocení důkazů řídil, neopomněl uvést jaký učinil závěr o skutkovém stavu a jak věc posoudil po právní stránce. V této souvislosti odvolací soud uvádí, že písemné vyhotovení odůvodnění rozsudku musí vždy představovat přesvědčivý obraz postupu soudu stran zjišťování skutkového stavu a jeho právního posouzení, včetně relevantního vyhodnocení námitek účastníků, přičemž napadený rozsudek tyto požadavky zcela splňuje.

15. Odvolací soud dále uvádí, že soud prvního stupně je povinen v odůvodnění svého rozhodnutí vysvětlit právní úvahy, neboť pouze tak je odůvodnění rozsudku přesvědčivé (srov. nález Orgán veřejné moci ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Při právním posouzení soud prvního stupně rovněž musí poukázat na konkrétní právní předpis, ze kterého právní posouzení dovozuje (viz rozsudek Orgán veřejné moci ze dne datum, sp. zn. spisová značka), což je v odůvodnění rozsudku rovněž uvedeno. Z odůvodnění napadeného rozsudku vyplývá, jak soud prvního stupně zákonná ustanovení na daný případ aplikoval, pakliže dospěl k závěru o oprávněnosti žalobního nároku, přičemž je zcela zřejmé, z jakých úvah soud prvního stupně vycházel a jež ho vedly k jeho závěru o důvodnosti žaloby (po jejím částečném zpětvzetí).

16. Odůvodnění taktéž obsahuje vypořádání námitek účastníků, resp. žalovaných a jejich skutečně jen obecné argumentace, když soud prvního stupně uvedl, že jejich námitky stran vystaveného vyúčtování, pokud jde o množství odebrané elektřiny a plynu a stanovených cen nejsou důvodné, neboť byly vzneseny bez jakékoliv konkretizace a nadto ceny byly shledány v souladu s ceníky žalobkyně, a to za situace, kdy soud prvního stupně je povinen na námitky účastníků reagovat a tyto právně významné námitky vypořádat a své rozhodnutí i v tomto směru odůvodnit, což se plnohodnotně stalo. Není přitom potřeba, aby soud prvního stupně vypořádal jakoukoliv námitku či argument účastníka řízení, ale je nezbytné, aby se vypořádal s těmi, které jsou pro řízení relevantní, a to takovým způsobem, aby bylo z rozhodnutí zřetelně odvoditelné, z jakého důvodu nemůže námitka (argumentace) účastníka obstát. I tento požadavek napadený rozsudek tedy zcela splňuje. Z popisu odůvodnění napadeného rozsudku učiněného odvolacím soudem a popisu odvolání žalovaných je zřejmé, že soud prvního stupně se s v zásadě opakovanou a nadále zcela obecnou argumentací žalovaných již přesvědčivě vypořádal. Odvolací soud v této souvislosti uvádí, že soud prvního stupně si pro své rozhodnutí opatřil dostatek důkazů, když provedl v řízení rozsáhlé dokazování, tyto hodnotil zcela v souladu s § 132 o. s. ř., hodnotil je dle své logické úvahy, a to jak jednotlivě, tak i v jejich vzájemné souvislosti, přičemž přihlédl ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, tedy co účastníci v průběhu řízení uváděli, s námitkami žalovaných se logicky, jasně a dostatečně vypořádal. Soud prvního stupně pak z provedených důkazů čerpal správná skutková zjištění a věc správně právně posoudil po citaci příslušných ustanovení občanského zákoníku a energetického zákona.

17. Z napadeného rozsudku je zřejmé, že soud prvního stupně své rozhodnutí založil na uceleném řetězci důkazů, a to poté, co žalobkyně svou povinnost tvrzení a důkazní beze zbytku splnila, když žalovaní setrvávali jen na svých negativních postojích, s přesvědčivým závěrem, že byly uzavřeny samostatné kupní smlouvy (smlouvy o dodávkách elektřiny a plynu), na jejichž základě byly 1. žalované dodávány energie, jejich cena pak byla vyúčtována, 1. žalovaná však řádně za dodávku energií nezaplatila, 2. žalovaný pak k závazkům 1. žalované přistoupil. Závazky ze smluv vyplývající pro žalobkyni jakožto prodávající, a to dodat energie, byly splněny, oproti závazkům strany žalované, a to uhradit kupní ceny za dodané energie.

18. Co se týče odvolací námitky žalovaných, že soud prvního stupně pochybil, pokud jejich opakované žádosti o odročení jednání nevyhověl, odvolací soud uvádí, že s touto námitkou se dostatečným, srozumitelným a přesvědčivým způsobem vypořádal již soud prvního stupně (blíže bod 6 odůvodnění jeho rozhodnutí), přičemž odvolací soud jeho postup spočívající v jednání ve věci v nepřítomnosti žalovaných aproboval, když soud prvního stupně byl zjevně veden cílem projednat věc bez průtahů, když již další žádost žalovaných neshledal jako odůvodněnou.

19. Co se týče (obecné) výtky žalovaných, že skutková zjištění soudu prvního stupně jsou nepřehledná a nesrozumitelná, tuto odvolací soud nezastává, když jak již uvedl, odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně koreluje § 157 odst. 2 o. s. ř., co se týče (obecné) námitky, že žalobkyně zneužila svého dominantního postavení na trhu, odvolací soud neshledal v průběhu řízení ničeho, co by o uvedeném svědčilo a ani žalovaní v tomto směru ničeho nekonkretizují, co se týče námitky stran nesprávného vyúčtování odebrané elektřiny a plynu a nesprávného výpočtu jejich ceny, odvolací soud uvádí, že tuto již soud prvního stupně neshledal důvodnou, nadto žalovaní se k jednání soudu prvního stupně nedostavili a nemohli tak být vyzváni postupem dle § 118a odst. 1, odst. 3 o. s. ř. ke specifikaci námitky, tedy v čem konkrétně považují žalobkyní předložená vyúčtování za nesprávná stran množství dodaných energií či stanovení jejich cen (za situace, kdy žalobkyně svá pozitivní tvrzení prokazovala), to obdobně pak platí i pro jejich námitku, že nebyly ve vyúčtování zohledněny všechny platby přijaté od 1. žalované (opět nemohli být vyzváni postupem dle § 118a odst. 1, odst. 3 o. s. ř. k doplnění tvrzení a jejich prokázání stran provedených nějakých dalších plateb). Namítanou nepřiměřeností smluvní pokuty se pak soud prvního stupně zabýval, když přesvědčivě vysvětlil, z jakých důvodů nebyla shledána nepřiměřenou (blíže bod 18 odůvodnění jeho rozhodnutí).

20. Konečně odvolací soud rovněž sdílí úvahu soudu prvního stupně stran počátku prodlení žalovaných, když v tomto směru na rozhodnutí soudu prvního stupně odkazuje.

21. Odvolací soud proto podle § 219 o. s. ř. rozsudek soudu prvního stupně ve výroku II. o věci samé jako věcně správný potvrdil (rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I. o částečném zastavení řízení nebyl napaden odvolání, pročež samostatně nabyl právní moci dle § 206 odst. 2 o. s. ř.).

22. Odvolací soud však změnil za přiměřeného užití § 220 o. s. ř. rozsudek soudu prvního stupně v akcesorickém výroku III. o náhradě nákladů řízení účastníků stran výše náhrady, jinak jej jako správný podle § 219 o. s. ř. potvrdil, když soud prvního stupně sice správně rozhodl dle zásady úspěchu ve věci s ohledem na větší úspěch žalobkyně, o lhůtě k plnění i o platebním místě, správně stanovil výši odměny za úkon právní služby zástupce žalobkyně (10 460 Kč a 9 260 Kč po snížení tarifní hodnoty), správně i uvažoval o paušálních náhradách výdajů, a to s odkazem na příslušná ustanovení vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“), nesprávně však stanovil celkovou výši náhrady nákladů, když žalobkyni vznikly celkové náklady ve výši 104 805,60 Kč (5x 10 460 Kč, 1x 9 660 Kč, 6x 450 Kč, DPH z odměny a náhrad 13 578,60 Kč, soudní poplatek 26 567 Kč). Z celkových nákladů žalobkyně ve výši 104 805,60 Kč je namístě, aby jí neúspěšnější žalovaní nahradili 25 % (žalobkyně úspěšná co do 62,5 % předmětu sporu, žalovaní co do 37,5 %), jimž odpovídá částka 26 201 Kč.

23. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 o. s. ř. a § 142 odst. 1 o. s. ř., dle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně byla v odvolacím řízení plně úspěšná, neúspěšní žalovaní jsou proto povinni jí nahradit náklady ve formě odměny jejího právního zástupce za vyjádření k odvolání a účast při jednání odvolacího soudu ve výši 19 080 Kč (odměna za jeden úkon právní služby 9 540 Kč při tarifní hodnotě 307 557 Kč) podle § 7 bodu 6, § 8 odst. 1 a § 11 odst. 1 písm. k), g) a. t.) a dvou paušálních náhrad hotových výdajů ve výši 900 Kč podle § 13 odst. 4 a. t. Odměna a náhrady byly navýšeny o částku 4 195,80 Kč odpovídající 21 % DPH. Celkem tedy odvolací soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 24 175,80 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu prvního stupně, jestliže rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o. s. ř.). Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud. Pouze proti výroku o náhradě nákladů řízení není dovolání přípustné.