36 CO 260/2022

Plný text

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Naděždy Javůrkové a soudců Mgr. Štěpána Hnaníčka a JUDr. Lucie Bičákové anonymizováno věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalované: osobní údaje žalované zastoupené advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem ulice a číslo, PSČ obec a číslo o vydání tepelného čerpadla, k odvolání žalobce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací,

I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů odvolacího řízení částka, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jejího advokáta JUDr. jméno příjmení.

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně žalobu zamítl (výrok I) a uložil neúspěšnému žalobci zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení částka (výrok II).

2. Nevyhověl tak požadavku žalobce na vydání tepelného čerpadla, specifikovaného anonymizováno výroku prvostupňového rozsudku, kterého se domáhal s tím, že vlastnictví k čerpadlu nabyl dědictvím po své zemřelé matce. K odůvodnění svého žalobního nároku dále uvedl, že jméno příjmení, který čerpadlo užíval a měl je umístěné a zapojené anonymizováno svém domě, nebyl jeho vlastníkem, matka mu je pouze půjčila do doby, než si zajistí finanční prostředky na jeho koupi. Skutečnost, že dům jméno příjmení bude v rámci insolvenčního řízení dražen nevěděl, a žalované vydražitelce čerpadlo vydal pouze proto, že k tomu byl policií vyzván.

3. Vyšel ze zjištění, že předmětné čerpadlo zakoupil jméno příjmení a se dvěma nádržemi v listopadu rok nechal odbornou firmou zabudovat a zprovoznit v novostavbě svého domu v obci obec. příjmení jméno příjmení čerpadlo pro objednatele V. příjmení zajistil již v roce rok, ten však v té době na úhradu kupní ceny neměl finanční prostředky, a proto mu bylo jako kupujícímu dodáno až po třech letech, kdy peníze sehnal a cenu v den spuštění čerpadla doplatil. role v řízení příjmení užívali čerpadlo po dobu sedmi let (od roku rok do roku rok), tedy téměř do doby předání nemovitosti vydražiteli (žalované).

4. Dále vzal za prokázané, že v roce rok bylo u Krajského soudu v Praze zahájeno insolvenční řízení se svědkem příjmení a jeho manželkou jméno příjmení, které dospělo do dražby předmětného domu s příslušenstvím. Při předání domu datum žalované jako vydražitelce insolvenční správkyně zjistila, že v domě není čerpadlo, které bylo součástí nemovitosti, a tedy i součástí dražby. Pro podezření ze spáchání anonymizována dvě slova oznámila stejný den své zjištění na stát. instituce. Ta po provedeném šetření dospěla k závěru, že žalovaná jako vydražitelka je vlastníkem čerpadla a usnesením vyzvala žalobce, aby je žalované vydal. Proti tomuto usnesení žalobce stížnost nepodal.

5. Žalobní verzi soud prvního stupně neuvěřil, když konstatoval, že svou skutkovou verzi žalobce opakovaně měnil a přizpůsoboval reálným skutkovým okolnostem. Jeho žalobní tvrzení jsou v hrubém rozporu s jeho výpovědí před policií, anonymizováno které se snažil policejnímu orgánu vysvětlit, jak se čerpadlo ocitlo v jeho dispozici. Představují tak jen účelový konstrukt, jak zastřít skutečný důvod demontáže a odvozu čerpadla z předmětného domu. Poukázal rovněž na skutečnost, že žalobce po konfrontaci s výpovědí jméno příjmení odmítl na policii dále vypovídat a již jen odkazoval na projednávanou žalobu se zcela protichůdnými tvrzeními.

6. Neuvěřil ani svědeckým výpovědím manželů příjmení, které hodnotil jako nevěrohodné a vzájemně rozporné. Poukázal jak na jejich blízký, dlouhodobý pracovní vztah k žalobci, tak na vzájemné rozpory v jejich výpovědích i nesoulad s tvrzeními uvedenými na policii.

7. Uvedená zjištění hodnotil zejména dle ustanovení pr. předpisu. Dospěl k závěru, že čerpadlo se v listopadu rok stalo součástí domu manželů příjmení a jako takové s ním sdílelo i právní režim. Bylo tedy i předmětem dražby v rámci insolvenčního řízení. Žalobce tak na rozdíl od žalované nedisponuje reálným nabývacím titulem, není vlastníkem ani oprávněným držitelem předmětu vydání. Žalobu proto jako nedůvodnou zamítl a o nákladech řízení rozhodl podle zásady úspěchu anonymizováno věci vyjádřené v ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř.

8. Proti tomuto rozsudku podal žalobce včasné odvolání. Namítl nesprávnost skutkových zjištění, zejména se ohradil proti zjištění prvostupňového soudu, že předmětné čerpadlo zakoupil a do předmětného domu nechal zabudovat jméno příjmení. V této souvislosti vytkl soudu i nesprávné hodnocení věrohodnosti svědeckých výpovědí, zejména manželů příjmení. Setrval na svém skutkové verzi, podle které se vlastníkem čerpadla stala jeho matka, když V. příjmení koupil čerpadlo jejím jménem; po její smrti pak přešlo vlastnictví na něj, a proto v době, kdy se dozvěděl, že dům bude předmětem převodu, rozhodl se rodinného majetku ujmout, čerpadlo si odmontoval a odvezl. Ohradil se rovněž proti závěru, že v důsledku zapojení do otopné soustavy domu přestalo být tepelné čerpadlo samostatnou věcí. Navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně změnil a žalobě vyhověl.

9. Žalovaná se plně ztotožnila se zamítavým výrokem (I). Odmítla odvolací námitky ohledně nesprávných skutkových zjištění, když se plně ztotožnila se skutkovými i právními závěry soudu prvního stupně. Poukázala na nevěrohodnost svědků příjmení a M. Turákových a rozpory v jejich výpovědích i v podáních žalobce. Navrhla proto, aby odvolací soud napadený meritorní výrok I jako věcně správný potvrdil.

10. Včasným odvoláním se však vymezila proti nákladovému výroku (II). Namítla, že soud prvního stupně jí přiznal nesprávnou výši účelně vynaložených nákladů řízení, když při stanovení hodnoty úkonu právní pomoci nevyšel z ceny předmětu vydání (tepelného čerpadla), ale určil ji dle ustanovení pr. předpisu. Požádala, aby odvolací soud tuto nesprávnost při stanovení výše účelně vynaložených nákladů řízení napravil nebo nákladový výrok zrušil a soudu prvního stupně věc vrátil k novému rozhodnutí o nákladech řízení.

11. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek včetně řízení, které jeho vydání předcházelo dle ustanovení ustanovení pr. předpisu, a dospěl k závěru, že odvolání účastníků nejsou důvodná.

12. Soud prvního stupně provedl dokazování v dostatečném rozsahu, provedené důkazy řádně hodnotil v souladu s ust. ustanovení pr. předpisu a učinil správný skutkový závěr, když v odůvodnění rozhodnutí pak v souladu s ust. ustanovení pr. předpisu uvedl, které skutečnosti má prokázány a proč. V jeho odůvodnění jsou skutková zjištění jasná, přehledná, z nich učiněný skutkový závěr je jejich logickým, výstižným shrnutím a je i dostatečným podkladem a východiskem pro právní hodnocení věci.

13. Odvolací soud se zcela ztotožňuje se skutkovými závěry i jejich právním hodnocením a v plném rozsahu na ně odkazuje. Kvituje přitom důsledný a příkladný přístup prvostupňového soudu k věci, který se projevil nejen z jeho přesvědčivě pojatého odůvodnění písemného vyhotovení rozsudku, ale i řádně vedeného důkazního řízení a pečlivého, úplného vypořádání se všemi relevantními námitkami žalobce. Své skutkové i právní závěry soud prvního stupně účastníkům natolik dostatečně zprostředkoval, že odvolací soud, aniž by parafrázoval či opakoval části dotčeného rozhodnutí, již prakticky nemá k věci co dodat. V této souvislosti je možné přisvědčit žalované, že žalobce anonymizováno svém odvolání opakuje své dosavadní výhrady, ke kterým se již soud prvního stupně vyjádřil.

14. Obecně platí, že součástí věci je vše, co k této věci jako hlavní podle její povahy fyzicky a zároveň funkčně náleží (vzájemná sounáležitost mezi věcí považovanou za hlavní a součástí) a nemůže od ní být odděleno, aniž by se tím hlavní věc znehodnotila. Neoddělitelnost není jen fyzická či technická, nýbrž i funkční. Znehodnocením je třeba rozumět funkční újmu, kdy hlavní věc již nemůže zcela sloužit původnímu účelu (např. jde o zničení hlavní věci, hospodářské poškození hlavní věci v míře znamenající ztrátu její peněžité hodnoty, výrazné estetické zhoršení vzhledu hlavní věci, popř. i jiné její znehodnocení). Souhrnně řečeno, jde o takovou újmu na hodnotě hlavní věci, že tato hlavní věc již není schopna sloužit svému původnímu účelu buď vůbec, anebo z velké části kvalitně. Součást hlavní věci není samostatnou věcí v právním smyslu, a tedy ani způsobilým předmětem občanskoprávních vztahů. ulice věc i její součást tak tvoří jedinou věc neboli celek, který je v důsledku toho i podroben jednotnému právnímu režimu. V důsledku toho se proto právní úkony a jimi založená práva a vzniklé povinnosti, jejichž předmětem je určitá hlavní věc, vztahují i na všechny její součásti. Součást hlavní věci tak přechází na nabyvatele hlavní věci bez dalšího, tj. i když není tak výslovně uvedena a identifikována (individualizována) anonymizováno smlouvě o převodu hlavní věci. Vědomí nabyvatele hlavní věci o tom, zda spolu s hlavní věcí nabývá její součást, není právně rozhodné (srov. Švestka, J., příjmení, J., příjmení, M., příjmení, M. a kol. Občanský zákoník I. § 1 – 459. Komentář. 1. vydání. nakladatelství, rok, str. číslo).

15. Za situace, kdy v roce rok jméno příjmení čerpadlo koupil a zabudoval do domu tak, aby bylo součástí topné soustavy, stalo se jeho neoddělitelnou funkční součástí (§ 505 o. z.). Skutečnost, že tepelné čerpadlo bylo součástí domu nejen pro svou funkci, která se u každého rodinného domu předpokládá (možnost vytápění), ale i pro svou povahu hmotnou - fyzickou (způsobem zapojení), svědčí i to, že při jeho demontáži a odvozu musel žalobce činit zásahy i do stavebních částí domu a že jeho odstraněním došlo ke značnému cenovému i kvalitativnímu znehodnocení domu (dům bez funkčního otopného systému by nemohl kvalitně sloužit ke svému určení).

16. Navíc ani námitka žalobce, že tepelné čerpadlo není součástí domu, ale samostatnou věcí, nemůže mít sama o sobě na správnost rozhodnutí význam, když ani tato skutečnost by nebyla způsobilá zpochybnit správný závěr o vlastnickém právu žalované. Hodnocení tepelného čerpadla jako„ pouhého“ příslušenství domu určeného k užívání s věcí hlavní (§ 510 o. z.) by nemohlo výsledek sporu ovlivnit, když toto příslušenství (byť by se z právního hlediska jednalo o samostatnou věc) by bylo v době zahájení insolvenčního řízení a dražby určeno k užívání s věci hlavní, bylo by anonymizováno vlastnictví vlastníka věci hlavní, a tedy nepochybně by s ní rovněž sdílelo právní osud (zpeněžení majetkové podstaty dlužníka a s ním spojený převod vlastnického práva na vydražitele - žalovanou). V případě veřejné dražby se vlastnické právo k předmětu nabývá originárně, není odvozeno od původního vlastníka, přičemž úhradou ceny dosaženou vydražením, přechází na vydražitele vlastnické právo k předmětu dražby zpětně k okamžiku udělení příklepu (ustanovení pr. předpisu, o veřejných dražbách).

17. Za situace, kdy v řízení bylo jednoznačně prokázáno, že vlastníkem čerpadla se na základě kupní smlouvy stal V. příjmení, respektive role v řízení příjmení, a tedy v insolvenčním řízení bylo součástí jejich majetkové podstaty, lze plně souhlasit se závěrem prvostupňového soudu, že žalobce nemůže být se žalobou na vydání úspěšný, když je to žalovaná, které svědčí vlastnické právo k předmětu vydání (tepelnému čerpadlu).

18. Z výše uvedených důvodů proto odvolací soud napadený meritorní výrok (I) jako věcně správný potvrdil. Stejně postupoval i anonymizováno vztahu k nákladovému výroku (II), když prvostupňový soud aplikoval přiléhavá ustanovení procesního předpisu (ustanovení pr. předpisu a neúspěšného žalobce zavázal k náhradě nákladů řízení, jejichž výši správně stanovil (dle ustanovení pr. předpisu. Aplikace § 8 AT není v daném případě na místě, když z provedených důkazů nelze hodnotu předmětu řízení (tepelného čerpadla) dovodit, neboť tepelné čerpadlo je z roku rok (v roce rok byla kupní cena doplacena) a žádné relevantní zjištění k současné ceně čerpadla nebylo učiněno.

19. O nákladech odvolacího řízení rozhodl rovněž podle zásady úspěchu anonymizováno věci vyjádřené v ustanovení § anonymizováno odst. 1 anonymizováno spojení s ustanovení pr. předpisu, když i v tomto stadiu řízení byla žalovaná plně úspěšná. Ty sestávají ze dvou úkonů právní služby po částka (z tarifní hodnoty částka), dvou paušálních náhrad hotových výdajů po částka (§ 13 odst. 3 vyhl.) spolu s 21% daní z přidané hodnoty anonymizováno výši částka (ustanovení pr. předpisu; celkem tak činí částka. Proti tomuto rozsudku lze do dvou měsíců od jeho doručení podat dovolání k Nejvyššímu soudu ČR, a to prostřednictvím soudu prvého stupně za splnění podmínek dle § 237 o. s. ř. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat dovolací soud. Dovolatel musí být zastoupen advokátem.