39 Co 63/2026

Plný text

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Cidliny a soudkyň Mgr. Miloslavy Štorkové a JUDr. Andrey Borovičkové, Ph.D., ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o neoprávněnosti výpovědi z nájmu bytu, k odvolání žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 1. prosince 2025, č. j. 17 C 182/2025-115, opraveného usnesením ze dne 1. prosince 2025, č. j. 17 C 182/2025-119

I. Rozsudek soudu prvního stupně se mění tak, že výpověď z nájmu bytové jednotky č. , hodnota, , nacházející se v budově číslo popisné , hodnota, v katastrálním území , adresa, , obci , adresa, , na adrese , adresa, , ze dne , datum, , je neoprávněná.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů 25 850 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám , Jméno advokátky, , advokátky.

1. Napadeným rozsudkem (po jeho opravě) soud prvního stupně výrokem I určil, že výpověď z nájmu bytové jednotky č. , hodnota, , nacházející se v budově číslo popisné , hodnota, v katastrálním území , adresa, , obci , adresa, , na adrese , adresa, , datovaná dnem , datum, , je neplatná, výrokem II žalované uložil povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 27 900 Kč k rukám právní zástupkyně žalobce do tří dnů od právní moci rozsudku.

2. Opravným usnesením opravil původně nesprávně uvedené číslo bytové jednotky (, hodnota, na správné , hodnota, .

3. V odůvodnění uvedl, že žalobce se domáhal určení neplatnosti výpovědi z bytové jednotky s tím, že na základě ústně uzavřené smlouvy je jejím nájemcem, patnáct let ji užíval, nájemné hradil tak, že platil platby předepsané Společenstvím vlastníků , adresa, (dále jen SVJ), v září 2024 bez předchozího upozornění žalovaná vyměnila vložku zámku od vchodových dveří, čímž mu zamezila přístup do bytové jednotky, doručila mu výzvu k odhlášení trvalého bydliště a sídla, , datum, zjistil, že byla odstraněna jeho jmenovka z domovní schránky, poté došlo k vystěhování věcí jeho a jeho družky , jméno FO, , , datum, mu byla doručena první neplatná výpověď z nájmu bytu, , datum, mu byla doručena další výpověď s tím, že neuhradil nájemné 54 000 Kč, nebylo ale specifikováno, z čeho je částka tvořena, do září 2024 sjednané platby řádně hradil. Nebyla mu také doručena výzva z , datum, , uvedená ve výpovědi. Nesouhlas s výpovědí oznámil žalované dopisem ze dne , datum, , věc mimosoudně vyřešena nebyla.

4. Žalovaná uvedla, že na žádost své matky , jméno FO, uzavřela , datum, s žalobcem písemnou nájemní smlouvu, kde bylo sjednáno měsíční nájemné včetně poplatků za služby ve výši 1 500 Kč. Žalobce s její matkou bytovou jednotku asi před pěti lety opustil, byt užíval k uskladnění věcí. Dopisem z , datum, je vyzvala, aby věci z bytové jednotky odvezli a žalobce si změnil adresu bydliště a k podnikání. Popřela, že by vyměnila v září 2024 vložku zámku od vchodových dveří bez jejich vědomí. Poukázala na to, že nájemní smlouva je neplatná, neboť nebylo zvlášť ujednáno nájemné a úhrady za služby, a na to, že její matka má dům v Ostředku, žalobce v Sembratci, že její matka podala k soudu žalobu na určení, že je vlastnicí bytové jednotky. Žalobu navrhovala zamítnout.

5. Po skutkové stránce soud prvního stupně zjistil, že účastníci dne , datum, uzavřeli nájemní smlouvy ohledně bytové jednotky na dobu neurčitou, nájemné včetně poplatků za služby činilo 1 500 Kč měsíčně, nájemce měl hradit poplatky za elektrickou energii a plyn, splatnost nebyla sjednána. Bytovou jednotku žalobce užíval se svou družkou , jméno FO, , matkou žalované. Náklady spojené s vlastnictvím bytové jednotky SVJ byly hrazeny z účtu , jméno FO, (matka matky žalované) SVJ, v roce 2022 šlo o 3 518 Kč měsíčně, v roce 2023 o 3 645 Kč měsíčně, v roce 2024 o 4 600 Kč měsíčně. , jméno FO, zaslala na účet , jméno FO, v roce 2022 90 900 Kč, v roce 2023 55 100 Kč. Od , datum, do srpna 2025 hradila příspěvky , jméno FO, ze svého účtu, v roce 2023 zaplatila 9 090 Kč, v roce 2024 částku 36 800 Kč. Dále hradila platby za elektrickou energii, a to do srpna 2024. Plyn do bytu zaveden není. Dne , datum, žalovaná vyměnila zámek, čímž žalobci zamezila v přístupu do bytu a začala hradit platby na účet SVJ sama, uzavřela smlouvu na dodávku elektrické energie. Dopisem z , datum, žalovaná žalobce vyzvala ke změně trvalého pobytu a sídla podnikání. Dne , datum, se žalobce s , jméno FO, dostavili k bytové jednotce, aby si mohli odstěhovat věci, to jim nebylo umožněno, schránka na dopisy nebyla označena „, jméno FO, -, jméno FO, “. Dne , datum, si část věcí odstěhovali. Dne , datum, žalovaná zaslala žalobci prostřednictvím , právnická osoba, . na adresu , adresa, , výzvu, v níž sdělila, že žalobce užívá bytovou jednotku na základě nájemní smlouvy ze dne , datum, , přičemž tuto nájemní smlouvu porušil zvlášť závažným způsobem, když od měsíce srpna 2024 do dnešní doby nehradil nájemné a služby související s užíváním bytové jednotky a vyzvala jej k zaplacení částky 4 000 Kč do , datum, , jinak vypoví nájemní smlouvu bez výpovědní doby. Výzva byla , právnická osoba, . vrácena dne , datum, zpět žalované s uvedením „adresát na uvedené adrese neznámý“. Žalované byla zásilka vrácena , datum, . Následně žalovaná zaslala žalobci do jeho datové schránky výpověď z nájmu datovanou dnem , datum, , v níž uvedla, že dopisem z , datum, upozornila žalobce na opakované zvlášť závažné porušení povinností spočívajících v neplacení nájemného a nákladů za služby za dobu více než tří měsíců, a to od , datum, do , datum, ve výši 54 000 Kč, přičemž jej vyzvala k zaplacení dlužné částky do , datum, , což neučinil, proto dává výpověď bez výpovědní doby, nájem skončí okamžikem doručení výpovědi. Žalobce poučila, že má právo vznést námitky proti výpovědi do dvou měsíců od doručení a navrhnout její přezkoumání soudem. Stejného dne (, datum, ) žalovaná sdělila své stanovisko k dopisům ze dne , datum, , kde uvedla, že žalobce s , jméno FO, dlouhodobě bydlí v , adresa, , proto odmítá umožnit žalobci další užívání bytové jednotky. Výpověď mu dala, aby žalobce mohla odhlásit z bydliště na , Orgán veřejné moci, . Dopisem z , datum, žalobce sdělil, že výpověď považuje za neplatnou, neboť mu řádně nebyla doručena výzva dle ust. § 2291 odst. 3 o. z., je chybně označena jednotka ve výpovědi, není upřesněno, z čeho plyne dluh ve výši 54 000 Kč. Svědkyně , jméno FO, ještě uvedla, že pokud byl přeplatek, zasílalo ho SVJ Evě , jméno FO, , po jejím úmrtí žalované.

6. Následně soud prvního stupně věc hodnotil právně, odkázal přitom na ust. §§ 2238, 2286, 2290, 2291, 3074 odst. 1 o. z., která citoval. Pokud jde o výzvu z , datum, , dospěl soud prvního stupně k závěru, že nelze dovozovat porušení povinnosti žalobcem zvlášť závažným způsobem, když do srpna 2024 byl placen příspěvek SVJ ve výši 4 600 Kč měsíčně obsahující poplatky za služby. Dluh za platby za elektřinu žádný nebyl. Žalobce s , jméno FO, SVJ platili vyšší částku, než byla sjednána v nájemní smlouvě. Dále uvedl, že jestliže žalovaná zamezila žalobci řádně užívat bytovou jednotku od , datum, , nemůže obstát její výzva z , datum, , že žalobce nezaplatil nájemné a úhrady za služby za předchozí tři měsíce. Z výzvy ani nebylo patrné, jak k částce 4 000 Kč žalovaná dospěla. Lhůtu k úhradě do , datum, považoval za nepřiměřenou, neboť pokud by byla zásilka uložena na poště, považovala by se za doručenou , datum, a žalobce by měl na úhradu částky 4 000 Kč jen tři dny. Dále soud prvního stupně uvedl, že se zásilka nedostala do dispoziční sféry žalobce, neboť , datum, byla vrácena žalované s tím, že adresát je neznámý. Pokud ve výpovědi bylo odkazováno na dluh 54 000 Kč od , datum, do , datum, (1 500 Kč x 36 měsíců) nebyla tato skutečnost prokázána. Zdůraznil, že výzvou byl žalobce vyzván jen k úhradě částky 4 000 Kč za dobu od srpna 2024, nikoli od , datum, . Náklady za služby byly SVJ do srpna 2024 hrazeny. Přeplatky za služby za roky 2023, 2024 byly vraceny na účet žalované. Od , datum, bylo žalobci znemožněno bytovou jednotku užívat. Žalovaná ani netvrdila, že by během trvání nájemní smlouvy požadovala hrazení nájemného a služeb jinak, akceptovala platby žalobcem přímo SVJ, které pak přesahovaly částku 1 500 Kč měsíčně, sjednanou v nájemní smlouvě. Dospěl proto k závěru, že výpověď je neplatná, neboť nebylo prokázáno, že by žalobce dlužil nájemné a úhrady za služby ve výši 4 000 Kč respektive 54 000 Kč, výzva nebyla doručena, žalobci nebyla poskytnuta přiměřená lhůta k nápravě, žalobce neporušil své povinnosti zvlášť závažným způsobem. Žalobě proto vyhověl.

7. O náhradě nákladů řízení rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. a plně úspěšnému žalobci přiznal náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč, dále náklady za zastoupení advokátem ve výši 25 900 Kč dle §§ 6, 7, 9 odst. 3, § 11 a. t., a to za 7 úkonů (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby, účast na jednání , datum, a , datum, , obě přesahující dvě hodiny) po 3 700 Kč, 7 paušálů po 300 Kč. Za doplnění skutkových tvrzení odměnu nepřiznal s tím, že řádná měla být již žaloba.

8. Proti tomuto rozsudku podala žalovaná nejprve blanketní, později doplněné, odvolání, kterým se domáhala jeho změny a zamítnutí žaloby, dále přiznání náhrady nákladů řízení. Nejprve uvedla, že se o existenci nájemní smlouvy dozvěděla až , datum, na , Orgán veřejné moci, v souvislosti se žádostí o zrušení adresy místa pobytu žalobce na adrese bytové jednotky. Nájemní smlouva byla uzavírána za účelem udělení povolení k pobytu na území České republiky žalobci, uzavírána byla s dlouholetým přítelem matky žalované, v té době bylo žalované 23 let, šlo o projev obětavosti z její strany, připomněla, že na smlouvu žalobce i její matka pozapomněli. Uvedla, že ve správním řízení bylo rozhodnuto, že žalobce pozbyl povolení k trvalému pobytu na adrese bytové jednotky. Pokud jde o doručení výzvy k odstranění závadného stavu, zaslala žalovaná výzvu na adresu žalobce, kterou měl hlášenu u , Orgán veřejné moci, jako adresu místa svého pobytu , adresa, . Tu měl uvedenu i ve svých dokladech. Nevěděla o tom, že žalobce nemá označenu poštovní schránku, to nemůže jít k tíži žalované. Žalobce si měl schránku označit a pravidelně ji vybírat. Nesouhlasila proto se závěrem soudu, že výzva byla žalobci doručena na nesprávnou adresu. Nesouhlasila se závěrem, že by žalobci zamezila výměnou zámku , datum, v užívání bytové jednotky, neboť nejméně 5 let před tím dobrovolně bytovou jednotku s , jméno FO, opustili. Nesouhlasila s tím, že by se nepodařilo prokázat, jaká byla výše dlužné částky. Nájemné činilo 1 500 Kč včetně poplatků a žalobce od počátku nájemné neplatil, hradil jen poplatky za správu domu. Nájemní smlouva byla neplatná, neboť podle § 686 odst. 1 obč. zák. mělo být sjednáno zvlášť nájemné, zvlášť úhrada za služby. Nájem považovala za skončený i proto, že žalobce byt nejméně 5 let neužíval. Uváděla, že cena za užívání bytu byla sjednána v symbolické výši v době, kdy vztahy mezi nimi byly dobré, což se postupně začalo měnit, když matka musela řešit své značné dluhy. Žalovaná se své matce snažila být nápomocná, ta ji ale jen využívala, neprojevuje žádnou snahu o zlepšení své finanční situace, proto došlo k následnému zhoršení vztahů. Uvedla, že matka v roce 2024 prodala svůj byt, vlastní nemovitosti na adrese , adresa, , kde s žalobcem pobývá, ten vlastní dům č.p. 7 v obci , adresa, s pozemky. Nesouhlasila ani s tím, že nebyla prokázána výše dluhu. Soud prvního stupně podle ní dostatečně nepřihlédl k jejím tvrzením.

9. Žalobce navrhl potvrzení napadeného rozsudku jako věcně správného. K doručení výzvy uvedl, že žalovaná věděla, že v září 2025 žalobci a své matce zamezila v přístupu do bytu, v lednu 2025 provedla vystěhování jejích věcí do , adresa, , tedy věděla, kde žalobce uspokojuje svou bytovou potřebu. Během vystěhování bytu žalobce zjistil, že byla odstraněna jeho jmenovka ze schránky, kterou si chodil vybírat. Žalovaná si toho musela být vědoma, nadto věděla, že žalobce má zřízenu datovou schránku. Částka ve výzvě také nekorespondovala s částkou ve výpovědi. Podle žalobce je nájemní smlouva platná s ohledem na ust. § 2238 o. z. ve spojení s § 3074 o. z. Žalovaná se neplatnosti smlouvy v minulosti nedovolávala. Nesouhlasil s tím, že by byt opustil a neužíval. Šlo o domov družky , jméno FO, , z důvodu covidu a péče o matku , jméno FO, se přesunuli do , adresa, , byt obývali v době zimy. Po smrti matky byt užívali. Služby i nájem hradili formou přímé úhrady SVJ, hrazené částky převyšovaly výši sjednaného nájemného. Platby za dané období přesahovaly uvedenou částku 54 000 Kč.

10. Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), osobou oprávněnou (§ 201 o. s. ř.), postupem podle ust. § 212, § 212a o. s. ř. přezkoumal správnost napadeného rozsudku a dospěl k závěru, že odvolání je nedůvodné.

11. V posuzovaném případě bylo zjištěno, že žalovaná je podle výpisu z katastru nemovitostí vlastnicí bytové jednotky, že dne , datum, uzavřela s žalobcem nájemní smlouvu, že žalovaná žalobce výzvou z , datum, vyzvala k úhradě dluhu od srpna 2024 ve výši 4 000 Kč do , datum, , přičemž tato výzva zaslaná žalovanému na adresu bytové jednotky se vrátila zpět žalované se zprávou pošty, že adresát není znám, následně mu do datové schránky zaslala výpověď z nájmu bytu, datovanou dnem , datum, s tím, že dluží nájemné a úhradu za služby za dobu od , datum, do , datum, ve výši 54 000 Kč, žalobce podal žalobu k soudu dne , datum, .

12. Z ust. § 2290 o. z. vyplývá, že žalobu na přezkoumání oprávněnosti výpovědi lze podat jen ve lhůtě dvou měsíců od doručení výpovědi. V daném případě byla výpověď žalobci doručena , datum, , žaloba byla podána k soudu dne , datum, , tedy v zákonem stanovené lhůtě. Soud prvního stupně se proto správně zabýval tím, zda šlo o výpověď oprávněnou.

13. Výpověď byla žalobci dána podle ust. § 2291 odst. 1, 2 o. z. s tím, že dluží nájemné a náklady za služby za více jak tři měsíce, a to za dobu od , datum, do , datum, částku 54 000 Kč, kterou přes výzvu z , datum, nezaplatil.

14. Podle ust. § 2291 odst. 1 o. z. poruší-li nájemce svou povinnost zvlášť závažným způsobem, má pronajímatel právo vypovědět nájem bez výpovědní doby a požadovat, aby mu nájemce bez zbytečného odkladu byt odevzdal, nejpozději však do jednoho měsíce od skončení nájmu.

15. Podle odstavce 2 nájemce porušuje svou povinnost zvlášť závažným způsobem, zejména nezaplatil-li nájemné a náklady na služby za dobu alespoň tří měsíců, poškozuje-li byt nebo dům závažným nebo nenapravitelným způsobem, způsobuje-li jinak závažné škody nebo obtíže pronajímateli nebo osobám, které v domě bydlí nebo užívá-li neoprávněně byt jiným způsobem nebo k jinému účelu, než bylo ujednáno.

16. Podle odstavce 3 neuvede-li pronajímatel ve výpovědi, v čem spatřuje zvlášť závažné porušení nájemcovy povinnosti, nebo nevyzve-li před doručením výpovědi nájemce, aby v přiměřené době odstranil své závadné chování, popřípadě odstranil protiprávní stav, k výpovědi se nepřihlíží.17. , Orgán veřejné moci, v rozhodnutí sp. zn. , spisová značka, dovodil, že pronajímatel může vypovědět nájem bytu výpovědí bez výpovědní doby pro zvlášť závažné porušení povinností podle § 2291 o. z. jen tehdy, vyzval-li předtím nájemce k odstranění závadného chování (protiprávního stavu) a ten přes výzvu od svého jednání neupustil. Výzva je hmotněprávní podmínkou k podání výpovědi podle § 2291 o. z., nemusí být písemná, musí však obsahovat specifikaci (popis) závadného chování (protiprávního stavu) a k nápravě musí pronajímatel nájemci stanovit přiměřenou dobu. Napraví-li nájemce své chování (protiprávní stav) v poskytnuté (přiměřené) době, výpovědní důvod pomine. V řízení podle § 2290 o. z. soud rozhoduje o oprávněnosti výpovědi z nájmu bytu, tedy zejména, zda uplatněný výpovědní důvod byl naplněn; neoprávněná je i výpověď, která je neplatná či zdánlivá.

18. Vzhledem k námitce žalobce, že mu výzva k odstranění závadného chování ze dne , datum, nebyla doručena, a s ohledem na ust. § 2291 odst. 3 o. z. a citovanou judikaturu, podle níž doručení výzvy je hmotněprávní podmínkou pro podání výpovědi podle tohoto ustanovení, jinak se k výpovědi nepřihlíží, se soud prvního stupně správně zabýval touto otázkou.

19. Podle ust. § 570 odst. 1 o. z. právní jednání působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde; zmaří-li vědomě druhá strana dojití, platí, že řádně došlo.

20. Podle soudní judikatury (např. rozhodnutí , Orgán veřejné moci, sp. zn. , spisová značka, ) k ust. § 45 odst. 1 obč. zák. (věta před středníkem § 570 odst. 1 o. z. zůstala v novém občanském zákoníku stejná, tudíž je judikatura stále použitelná), účinnost adresných jednostranných hmotněprávních úkonů v režimu občanského zákoníku předpokládá, že projev vůle je doručen adresátovi, tj. že se dostane do sféry jeho dispozice. Nepřítomná osoba musí mít konkrétní možnost seznámit se s jí adresovaným právním úkonem. Právní teorie i soudní praxe takovou možností chápe nejen samotné převzetí písemného hmotněprávního úkonu adresátem, ale i ty případy, kdy doručením zásilky, obsahující projev vůle, do bytu adresáta či do jeho poštovní schránky, popřípadě i vhozením oznámení do poštovní schránky o uložení takové zásilky, nabyl adresát hmotněprávního úkonu objektivní příležitost seznámit se s obsahem zásilky. Je-li jednostranný hmotněprávní úkon doručován prostřednictvím držitele poštovní licence, má adresát objektivní příležitost seznámit se s jeho obsahem, zdržuje-li se v místě, kde je mu doručováno. Měl-li adresát objektivně příležitost seznámit se s obsahem hmotněprávního úkonu, není právně významné, zda tak skutečně učinil.

21. V posuzovaném případě nelze dovodit, že by výzva z , datum, , doručovaná prostřednictvím držitele poštovní licence, byla doručena žalobci, neboť byla poštou vrácena zpět žalované s tím, že adresát není znám. Zásilka s výzvou tedy nebyla poštou předána žalobci, nebyla vhozena do poštovní schránky žalobce, nebyla mu zanechána výzva k vyzvednutí zásilky na poště. Žalobce tak o zásilce nevěděl, neboť mu nebyla doručena, ani neměl možnost se s ní seznámit. Že by zmařil doručení zásilky sám žalobce zjištěno nebylo, žádná skutečnost tomu nenasvědčuje. Pro úplnost ještě odvolací soud uvádí, že ust. § 573 o. z. (na který je v těchto souvislostech často odkazováno) stanoví jen domněnku dojití písemnosti, tedy řeší situace, kdy je písemnost nepochybně adresátu doručena, není ale znám datum doručení. Z uvedeného je tak zřejmé, že odvolací soud souhlasí se soudem prvního stupně, že v řízení nebylo prokázáno doručení výzvy k odstranění závadného stavu před podáním výpovědi z nájmu bytu. Protože jde o hmotněprávní předpoklad výpovědi učiněné podle ust. § 2291 o. z., který nebyl splněn, k výpovědi se nepřihlíží (§ 2291 odst. 3 o. z.), tudíž jde o výpověď neoprávněnou.

22. Žalobce se domáhal určení neplatnosti výpovědi z nájmu bytu. Z citovaného rozhodnutí , Orgán veřejné moci, vyplývá, že soud žalobním návrhem není vázán a že z ust. § 2290 o. z. vyplývá, že soud posuzuje, zda jde o výpověď oprávněnou či nikoli. S ohledem na uvedené odvolací soud napadené rozhodnutí soudu prvního stupně podle ust. § 220 odst. 1 o. s. ř. změnil tak, jak se podává z výroku I tohoto rozsudku.

23. Za této situace již nebylo třeba zabývat se tím, zda zde byly další důvody pro vyslovení neoprávněnosti výpovědi z nájmu bytu, neboť výsledek řízení by se tím nezměnil, eventuálně by zde byl jen další důvod odůvodňující správnost rozhodnutí.

24. O náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů odvolací soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 ve spojení s ust. § 224 odst. 1 o. s. ř. a plně úspěšnému žalobci přiznal jejich náhradu. Z citovaného rozhodnutí , Orgán veřejné moci, sp. zn. , spisová značka, také vyplývá, že žaloba o přezkoumání oprávněnosti výpovědi podle § 2290 o. z. není žalobou na určení, jde o kontrolu správnosti výpovědi. Odměnu advokáta proto nelze stanovit podle § 9 odst. 3 písm. a) a. t., ale podle § 9 odst. 1 a. t., podle něhož se vychází z tarifní hodnoty 30 000 Kč a odměna advokáta za jeden úkon právní služby dle § 7 a. t. činí 2 300 Kč. Odměna advokátovi náleží za převzetí a přípravu zastoupení, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby, účast na jednání , datum, a , datum, (za posledně uvedené úkony náleží odměny dvě, neboť jednání přesáhla dvě hodiny), sepis vyjádření k odvolání a účast na jednání odvolacího soudu dne , datum, (§ 11 odst. 1 písm. a/, d/, g/ a. t.), tedy za 9 úkonů po 2 300 Kč jde o částku 20 700 Kč, dále ke každému úkonu náleží náhrada hotových výdajů dle § 13 odst. 4 a. t. ve výši 450 Kč (nikoli 300 Kč uváděných soudem I stupně – řízení zahájeno , datum, , tedy po novele advokátního tarifu vyhláškou č. 258/2024 Sb., účinnou od , datum, ), za 7 úkonů (za účast na jednání , datum, a , datum, sice náleží 4 odměny, ale jde o 2 úkony) po 450 Kč jde o 3 150 Kč. Náklady za právní zastoupení tak činí celkem 23 850 Kč, když náhrada za DPH nebyla požadována, po připočtení náhrady za zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč (§ 137 odst. 1 o. s. ř.) jde o částku 25 850 Kč. O lhůtě k plnění odvolací soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. a o tom, že tyto náklady je třeba zaplatit k rukám advokáta, podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.