53 CO 46/2022

Plný text

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Richarda Tomana a soudkyň JUDr. Renáty Zimové a JUDr. Lady Záviškové ve věci žalobců: a) jméno příjmení, datum narození b) jméno příjmení, datum narození c) jméno příjmení, datum narození d) jméno příjmení, datum narození všichni bytem adresa všichni zastoupeni JUDr. jméno příjmení advokátkou sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení se sídlem adresa o částka s příslušenstvím k odvolání žalovaného proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne datum rozhodnutí, č.j. 5 C 604/2017-153

I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku III. potvrzuje.

II. Žalobcům se nepřiznává právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně řízení v té části žalobního návrhu, kterým se žalobci domáhali na žalovaném zaplacení úroku z prodlení z částky částka za den datum, zastavil (I.), žalobu o uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobcům částku částka s úrokem z prodlení od datum do zaplacení zamítl (II.) a žalovanému se nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (III.).

2. Takto rozhodl o žalobě na náhradu škody v podobě ušlého zisku, která měla být žalobcům způsobena v souvislosti s jednáním žalovaného, který datum prodal třetí osobě věc, která patřila žalobci a) a jeho manželce jméno, a to hrobku na Vyšehradském hřbitově v obec, za kterou přijal úhradu, kterou si ponechal. Soud prvního stupně po provedeném dokazování žalobu zamítl se závěrem, že kupní smlouva ze dne datum, na jejímž základě se žalobce a) a jeho manželka měli stát vlastníky hrobky, je absolutně neplatná a nebyl to žalovaný, kdo její neplatnost zavinil, když bylo prokázáno, že žalovaný předal jím a žalobcem a) podepsanou kupní smlouvu ze dne datum žalobci a) a na něm bylo, aby ji odevzdal k podpisu manželce jako druhé kupující. Z písemného vyhotovení smlouvy je zřejmá potřeba vlastnoručního podpisu kupující jméno příjmení, vyplývala nejen z čl. I. smlouvy, kde jsou jako kupující označeni oba manželé příjmení, ale i ze strojopisného textu na konci listiny. Právní vztah mezi žalovaným a manžely příjmení nevznikl, žalovaný vlastnictví hrobky nepozbyl a pro nedostatek aktivní legitimace nezbylo, než žalobu zamítnout.

3. O nákladech řízení soud prvního stupně rozhodl s odkazem na ust. § 150 o.s.ř., svůj záměr před vyhlášením rozsudku sdělil účastníkům, žalobce a) k němu uvedl, že náhradu bude požadovat v případě, že ji bude požadovat žalovaný, žalovaný na náhradě nákladů řízení trval. Soud prvního stupně s odkazem na provedené dokazování rozhodl úspěšnému žalovanému náhradu nákladů nepřiznat, a to zejména s ohledem na skutečnost, že žalovaný si ponechal částku částka, kterou obdržel jako kupní cenu hrobky od žalobce jméno příjmení a dostalo se mu tak bezdůvodného obohacení, zohlednil i to, že žalobci a) a c) se obrátili s žalobním návrhem na soud poté, co byli v adhezním řízení odkázáni se svým nárokem na řízení ve věcech občanskoprávních a podle závěrů trestního řízení jednání žalovaného, který poté, co spolehlivě a objektivně zjistil, že předmětná kupní smlouva není platná, přistoupil k prodeji hrobky Ing. jméno příjmení, aniž by dořešil závazkový vztah s žalobcem, lze považovat za značně neetické.

4. Žalovaný rozsudek v jeho nákladovém výroku napadl odvoláním, ve kterém namítá, že tvrzení o tom, že si ponechal uvedenou částku, není nijak prokázáno, naopak doložil, že se se žalobcem a) vyrovnal. Byl to žalobce a), kdo podal na žalovaného trestní oznámení, v jeho důsledku žalovaný dlouhou dobu čelil trestnímu řízení, až po zásahu Nejvyššího soudu byl zproštěn obžaloby, naopak žalobce a) v trestním řízení předložil listinný důkaz, jehož nepravdivost byla prokázána znaleckým posudkem. Navrhl zrušení napadeného výroku rozsudku nebo jeho změnu přiznáním náhrady nákladů řízení.

5. Žalobci k odvolání uvedli, že v trestním řízení, byť skončilo zproštěním žalovaného obžaloby, bylo jeho jednání označeno za nekorektní, nemravné, neetické a nekalé, žalobce a) po dobu pěti let trvání trestního řízení i vzhledem ke svému věku velice psychicky trpěl, žaloba byla podána podle odkazu z trestního řízení. Vrácení původní kupní ceny žalovaný v řízení neprokázal, žalovaný jednal v rozporu s dobrými mravy a přiznání náhrady nákladů řízení by vůči žalobcům bylo zjevnou nespravedlností.

6. Odvolací soud z titulu podaného odvolání přezkoumal napadený výrok rozsudku soudu prvního stupně včetně řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a o.s.ř), a odvolání nemá za důvodné.

7. Podle § 150 o.s.ř. jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, nebo odmítne-li se účastník bez vážného důvodu zúčastnit prvního setkání s mediátorem nařízeného soudem, nemusí soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti přiznat.

8. Aplikace citovaného ustanovení nastupuje tehdy, je-li v řízení zjištěna a prokázána existence důvodů hodných zvláštního zřetele, pro které nelze přiznat zčásti nebo zcela náhradu nákladů řízení tomu, komu náleží dle § 142, 143, 146, 147 a 148 o.s.ř. Tyto okolnosti je nutno v rámci sporného soudního řízení vnímat komplexně ve vztahu k celému řízení, zvážit poměry obou procesních stran, umožnit jim, aby se k případné možnosti aplikace § 150 o.s.ř. mohly před vydáním rozhodnutí vyjádřit (II. ÚS 828/06, III. ÚS 3299/09, II. ÚS 2658/10), zejména před rozhodnutím odvolacího soudu. Nejde o automatické pravidlo, které by se uplatňovalo ve vztahu k typu řízení (III. ÚS 292/07, I. ÚS 303/12), jde o prvek individualizace, nikoliv libovůli ze strany soudu (III. ÚS 727/2000), soud k aplikaci § 150 o.s.ř. přistupuje obvykle spíše výjimečně (I. ÚS 191/06). Při každém rozhodování o náhradě nákladů řízení by měl soud zvažovat, zda jsou či nejsou dány okolnosti pro takový postup a v případě, že soud § 150 o.s.ř. aplikuje, musí vždy důvody a míru uplatnění tohoto ustanovení řádně vysvětlit a zdůvodnit.

9. Výše uvedené principy soud prvního stupně respektoval a uvedl důvody, které ho k odepření náhrady nákladů řízení jinak úspěšnému žalovanému vedly. Tyto důvody mají primárně původ v kupní smlouvě z roku 2002, kterou žalovaný vypracoval a na jejímž základě přijal od žalobce a) částku částka, zároveň však nedohlédl na to, aby smlouva, k jejímuž řádnému uzavření bylo zapotřebí písemné formy, tedy i podpisů všech smluvních stran, splňovala zákonné náležitosti. Je pravdou, že žalobci a) předal vyhotovení smlouvy k doplnění podpisu jeho manželky, dále se však již o věc nezajímal, a to řadu let. Uvedený stav jde samozřejmě k tíži obou smluvních stran, avšak žalovaný je advokátem. Ke hrobce, která byla předmětem smlouvy z roku 2002, žalovaný po více jak deseti letech uzavřel další kupní smlouvu, aniž právní stav náležitě předem ověřil. Nedůsledný postup žalovaného pak měl za následek několik let trvající trestní řízení, v jehož rámci byli žalobci a) a c) odkázáni na občanskoprávní řízení, což bylo také důvodem zahájení řízení v této věci, přitom se tak stalo ve fázi trestního řízení, kdy byl žalovaný dočasně pravomocně shledán vinným trestným činem podvodu.

10. Jak shora uvedeno, spor má původ v jednání obou jeho stran, je proto spravedlivé, aby si každá ze stran nesla jeho náklady ze svého, pokud z důvodu absolutní neplatnosti kupní smlouvy ve sporu uspěl žalovaný, je spravedlivé, aby mu náhrada nákladů řízení, která by mu jinak náležela podle § 142 odst. 1 o.s.ř., byla odepřena.

11. Z výše uvedených důvodů odvolací soud napadený výrok rozsudku soudu prvního stupně jako věcně správný potvrdil.

12. Výše uvedenou úvahu o tom, že náklady tohoto sporu má nést každá z jeho stran ze svého z důvodu podílu obou na neplatnosti smlouvy aplikoval odvolací soud i na náklady tohoto odvolacího řízení, jejichž náhradu podle § 150 o.s.ř. jinak úspěšným žalobcům odepřel. Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.