53 Co 60/2026

Plný text

Městský soud v Praze rozhodl jako soud odvolací v senátu složeném z předsedy Mgr. Richarda Tomana a soudkyň Mgr. Dity Staňkové a JUDr. Lady Záviškové ve věci žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o zaplacení 21 705 Kč s příslušenstvím k odvolání žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 23. října 2025, č. j. 30 C 25/2025-103

I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku I. potvrzuje.

II. Ve výroku II. se rozsudek mění jen tak, že výše nákladů řízení činí částku 20 156 Kč, jinak se potvrzuje.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 4 860 Kč k rukám Jméno advokátky, advokátky, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Soud prvního stupně shora označeným rozsudkem uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 21 705 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně od 28. 8. 2024 do zaplacení (výrok I.) a dále rozhodl o povinnosti žalované zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 22 586 Kč.

2. Takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobce domáhal původně zaplacení částky 26 709 Kč s příslušenstvím, a to s odůvodněním, že jako zákazník uzavřel se žalovanou jako pořadatelem smlouvu o zájezdu č. číslo („dále jen „Smlouva“) ve smyslu § 2521 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), na jejímž základě se žalobce s rodinou (manželkou a dvěma malými dětmi) zúčastnil leteckého pobytového zájezdu do stát, adresa v hotelu název ***** („Hotel“), a to v termínu od 25. 5. 2024 do 2. 6. 2024 („Zájezd“). Protože žalovanou nebyly poskytnuty žalobcem objednané příplatkové služby premium seatingu a rovněž z důvodu vad zájezdu týkající se hotelu a jeho vybavení, které dle tvrzení žalobce byly v rekonstrukci a neodpovídaly sjednaným podmínkám a standardům, uplatnil žalobce nárok v předmětné výši.

3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Uvedla, že nárok uplatněný v žalobě neuznává, a to ani z části, a konstatovala, že žaloba obsahuje řadu zavádějících a nepřesných tvrzení, která neobstojí v konfrontaci s právní úpravou a faktickým stavem, když žalovaná neporušila své zákonné ani smluvní povinnosti.

4. Usnesením Obvodního soudu pro adresa ze dne 9. 4. 2025, č. j. spisová značka, bylo řízení podle § 96 odst. 1, 2 a 4 o. s. ř. z důvodu částečného zpětvzetí žaloby co do částky 1 440 Kč včetně příslušenství zastaveno, neboť ještě před zahájením jednání žalovaná žalobci dne 20. 1. 2025 zaplatila část požadované částky ve výši 1 440 Kč včetně zákonného úroku z prodlení s odůvodněním, že se jednalo o vrácení „příplatku“ za prémiové sedadlo žalobce v letadle.

5. Soud prvního stupně na základě provedených důkazů a po aplikaci ustanovení § 2521 odst. 1, § 2537 odst. 1, 2 a 3 a § 2540 o. z. dospěl ke skutkovým zjištěním, která popsal v odůvodnění přezkoumávaného rozsudku (body 15. až 31.). V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobcem coby zákazníkem a žalovanou coby cestovní kanceláří byla dne 15. 10. 2023 uzavřena smlouva o zájezdu č. číslo, jejímž předmětem byl závazek žalované poskytnout žalobci zájezd do destinace stát (adresa) s ubytováním v hotelu název ***** v termínu od 25. 5. 2024 do 2. 6. 2024 pro čtyři osoby a závazek žalobce uhradit žalované částku ve výši 77 630 Kč. Součástí Smlouvy byly Všeobecné smluvní podmínky (dále jen „VSP“), rovněž Všeobecné informace (dále jen „VI“) a přepravní podmínky. Žalobce vyplněním a odesláním objednávky potvrdil, že byl s VSP a VI seznámen. Sjednaný závazek žalované spočívající v tom, že žalovaná poskytne žalobci a jeho spolucestujícím konkrétní místa v letadle – Označení, Označení, Označení a Označení (označená ve smlouvě jako premium seating a standard seating) žalovaná splnila a žalobce a jeho spolucestující seděli na místech Označení, Označení, Označení a Označení. Sedadlo Označení však nebylo na exitu v důsledku změny typu letadla. Žalobce tak neseděl na sedadle, které by mu poskytlo větší prostor pro nohy a s ohledem na jeho výšku bylo sezení v malém prostoru pro nohy problematické. Mezi účastníky je nesporné, že žalobce zaplatil cenu zájezdu ve výši 77 630 Kč a že žalovaná žalobci příplatek za zajištění jím vybraných sedadel vrátila v částce 1 440 Kč. Žalovaná již žalobci poskytla částku 5 004 Kč, kdy 1 440 Kč představuje cenu za službu premium seating (tuto žalovaná zaplatila žalobci po podání žaloby) a částka 3 564 Kč byla žalobci poskytnuta ještě před podáním žaloby. Žalobce delegáta žalované jméno FO během pobytu nekontaktoval, ač na uvítací schůzce delegát sdělil klientům žalované na sebe kontakt. V areálu hotelu název ***** v termínu od 25. 5. 2024 do 2. 6. 2024 byl jeden dětský bazén, u něho byl další bazén pro dospělé a dále tam byl další vzdálenější relaxační bazén pro dospělé (infinity). V areálu byl též aquapark se skluzavkami a tobogány. Vedle relaxačního bazénu za stavební ohradou probíhala stavební činnost, která byla hlučná. Dále se v areálu řezaly dlaždičky a probíhaly další stavební práce. Mezi účastníky bylo též nesporné, že hlavní bazén v areálu nebyl po většinu doby zájezdu v provozu. Ohledně objednávky a reklamace seatingu v letadle žalobce vadu rezervace místa a související újmu reklamoval bezprostředně, tj. jeden den po uskutečnění prvního letu. Požadoval vrácení peněz za konkrétní místo, které mu nebylo poskytnuto a apeloval na sjednání nápravy na cestě zpět. Následně žalobce jak vady dopravy, tak vadu zájezdu uplatnil po skončení zájezdu čtvrtý den, a to dne 6. 6. 2024. Žalobce nárok uplatnil u žalované kvalifikovanou předžalobní výzvou ze dne 25. 7. 2024.

6. Soud prvního stupně uzavřel, že žalobce vady zájezdu vytkl včas, přičemž nelze za pozdní vytčení vady považovat skutečnost, že tak žalobce učinil čtvrtý den po skončení zájezdu. Pokud žalovaná argumentovala, že se žalobce neobrátil na delegáta v místě pobytu, byla by taková námitka příhodná, pakliže by žalobce vytýkal vady, které mohl delegát s hotelem na místě vyřešit (např. nedostatečný úklid, chybějící lehátka), nelze však předpokládat, že by delegát zastavil stavební práce v areálu a dosáhl okamžitého zprovoznění bazénu. Ostatně sama žalovaná ani nevyvracela žalobcovo tvrzení o stavební činnosti v areálu či nezprovoznění hlavního bazénu. Rozhodná částka pro výpočet slevy z žalobcem tvrzené vady ubytování je částka 72 970 Kč, když žalobce jakožto spotřebitel „neřešil“, jak byla cena zájezdu sestávajícího z několika služeb žalovanou s jejími smluvními partnery vyjednána. Žalobci lze přisvědčit, že nefungování jednoho bazénu, navíc tzv. bazénu hlavního, je vadou a že stavební činnost v areálu a s ní související prašnost a hluk je též vadou zájezdu a je notorietou, že nikdo nechce trávit dovolenou (vlastně jakýkoli pobyt) v prašném a hlučném prostředí. Soud prvního stupně v souladu s Frankfurtskou tabulkou slev ESC dospěl k závěru, že žalobci náleží za chybějící bazén (hlavní) sleva ve výši 10 % (když v areálu byly další bazény), za hluk ve dne ze stavební činnosti dalších 15 % a za prašnost 10 %, celkem tak v rozsahu 35 %, což činí z částky 72 970 Kč částku 25 539,50 Kč (po odpočtu částky 3 564 Kč za již poskytnutou slevu před podáním žaloby) je výsledná částka 21 975,50 Kč. Za situace, kdy tato částka převyšuje částku požadovanou žalobcem, soud prvního stupně žalobě v celém rozsahu vyhověl. Ohledně nároku žalobce na slevu z ceny zájezdu z důvodu nezajištění prémiového sedala prvostupňový soud uvedl, že žalobci náleží dalších 5 % slevy ze zájezdu ve výši 3 564 Kč, tedy částka, kterou již žalovaná žalobci před podáním žaloby zaplatila, ač toto plnění označila jako proklientský přístup, sama si musela být této vady zájezdu vědoma a správně jej ve shodě se soudem ocenila na pět procent. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku do rozhodnutí soudu, ocitla se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobci přiznal i úroky z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a žalobci byla přiznána plná náhrada nákladů řízení, to i za podání ze dne 8. 4. 2025, vyjádření žalobce k výzvě soudu ze dne 9. 5. 2025, 13. 8. 2025 a 12. 9. 2025.

7. Proti tomuto rozsudku podala žalovaná včasné a přípustné odvolání, ve kterém namítala, že soud prvního stupně nepřihlédl k jí tvrzeným skutečnostem a označeným důkazům. Zejména nebylo přihlédnuto ke skutečnosti, že služba seating je tzv. doplňková služba, kdy za premium seating byla vrácena celá cena, nárok tak byl zcela vypořádán a již nelze přiznat další slevu za případnou vadu této služby. Rovněž nebylo přihlédnuto ke skutečnosti, že žalobce byl na možnost změny typu letadla a na to, že více místa na nohy nelze garantovat, předem upozorněn. Žalovaná tak neporušila žádný závazek. Dále nebylo přihlédnuto k tvrzením a důkazům stran výskytu a rozsahu tvrzených nedostatků hotelu a jeho vybavení, když se prvostupňový soud zejména nevypořádal s tím, že na hotelu byly plně funkční a dostupné další bazény a že žalobce bydlel v části hotelu nejblíže k moři, tedy nejdále od uzavřeného bazénu, přičemž ostatní služby zájezdu nebyly tvrzeným nedostatkem dotčeny, jakož i k faktu, že během pobytu žalobce byly všechny bazény funkční. Soud dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním, když dospěl chybně k závěru, že zájezd měl vady a že tyto byly vytknuty včas, ač byly vytknuty až po skončení zájezdu. V neposlední řadě napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci, když byla nesprávně aplikována ustanovení § 2537 a § 2540 o. z. Žalovaná má za to, že z provedeného dokazování nevyplynulo, že zájezd měl vady. Naopak bylo nesporně prokázáno, že žalobce tvrzené nedostatky hotelu a jeho vybavení nevytknul včas. Konečně ani nebyl prokázán tvrzený rozsah vad. Současně má žalovaná za to, že sleva soudem přiznaná nemá oporu v ustanovení § 2540 o. z. Z uvedených důvodů žalovaná navrhla, aby odvolací soud změnil napadené rozhodnutí tak, že žalobu v celém rozsahu zamítne a přizná žalované plnou náhradu nákladů řízení.

8. Žalobce ve vyjádření k odvolání uvedl, že odvolání žalované není důvodné a napadený rozsudek je věcně správný. Soud prvního stupně provedl dostatečné dokazování a správně uzavřel, že zájezd vykazoval vady, zejména nefunkčnost hlavního bazénu po převážnou dobu pobytu, stavební činnost v areálu hotelu spojenou s hlukem a prašností a vady dopravy. Tyto skutečnosti byly prokázány listinami, fotografiemi, videem, výpověďmi i potvrzením delegáta. Námitka žalované, že vady nebyly vytknuty včas, není důvodná. Šlo o vady trvající povahy, které nebylo možné v průběhu zájezdu reálně odstranit, a žalobce je reklamoval bezprostředně po návratu. I případná pozdější reklamace by za daných okolností nemohla vést k odstranění vad. Soud správně vyšel při určení slevy z charakteru a rozsahu jednotlivých vad a přiznal slevu v přiměřené výši. Zohlednil přitom i to, že v areálu byly další bazény a že žalované již bylo dříve plněno za vadu dopravy. Přiznaná částka nepřekročila žalobní petit, takže soud žalobní návrh nepřekročil. Odvolací námitky žalované směřují převážně proti skutkovým závěrům soudu, aniž by zpochybnily správnost provedeného dokazování nebo právního posouzení věci. Totéž platí i pro námitku proti výroku o nákladech řízení; důvody pro krácení odměny za právní zastoupení žalobce dány nebyly. Žalobce proto navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně potvrdil jako věcně správný.

9. Žalovaná v replice k vyjádření žalobce setrvala na svém odvolání a uvedla, že soud prvního stupně neúplně zjistil skutkový stav a věc nesprávně právně posoudil. Namítla zejména, že tvrzené vady zájezdu nebyly prokázány v rozsahu, z něhož soud vycházel, že byly vytknuty opožděně a že přiznaná sleva není přiměřená. Dále zopakovala, že soud nepřihlédl ke všem provedeným důkazům, nesprávně posoudil význam jednotlivých tvrzených nedostatků hotelu a dopravy a pochybil i při rozhodování o náhradě nákladů řízení. Navrhla proto opět změnu napadeného rozsudku.

7. Odvolací soud přezkoumal z podnětu podaného odvolání rozsudek soudu prvního stupně podle § 212 a § 212a odst. 1, 5 o. s. ř. včetně řízení, které předcházelo jeho vydání, a dospěl k závěru, že odvolání žalované proti výroku I. ve věci samé není důvodné. Odvolání žalované proti výroku II. však odvolací soud shledal částečně opodstatněným.

8. Podle § 2521 odst. 1 o. z. smlouvou o zájezdu se pořadatel zavazuje obstarat pro zákazníka zájezd a zákazník se zavazuje zaplatit celkovou cenu.

9. Podle § 2537 odst. 1 o. z. zájezd má vadu, není-li některá ze služeb cestovního ruchu zahrnutých do zájezdu poskytována v souladu se smlouvou.

10. Podle § 2537 odst. 2 o. z. zákazník bez zbytečného odkladu vytkne pořadateli vadu zájezdu. Zákazník zároveň určí přiměřenou lhůtu k odstranění vady, ledaže pořadatel odmítne odstranit vadu nebo je zapotřebí okamžité nápravy. Zákazník má právo vytknout vadu rovněž prostřednictvím zprostředkovatele prodeje zájezdu. Za doručení zprávy, žádosti nebo stížnosti zákazníka pořadateli se pro běh lhůt včetně promlčecí lhůty považuje i jejich doručení zprostředkovateli prodeje zájezdu.

11. Podle § 2537 odst. 3 o. z. pořadatel odstraní vadu zájezdu, ledaže to není možné, anebo odstranění vady vyžaduje nepřiměřené náklady s ohledem na rozsah vady a hodnotu dotčených služeb cestovního ruchu.

12. Podle § 2540 odst. 1 o. z. má-li zájezd vadu a vytkl-li ji zákazník bez zbytečného odkladu v souladu s § 2537 odst. 2, má zákazník právo na slevu z ceny ve výši přiměřené rozsahu a trvání vady.

13. Soud prvního stupně zjistil rozhodné skutečnosti v rozsahu nezbytném pro posouzení věci, přičemž jeho právním závěrům nelze co vytknout, a odvolací soud na ně pro stručnost svého rozhodnutí odkazuje. Mezi účastníky byla uzavřena dne 15. 10. 2023 smlouva o zájezdu č. číslo, jejímž předmětem byl závazek žalované poskytnout žalobci zájezd do destinace stát (adresa) s ubytováním v hotelu název ***** v termínu od 25. 5. 2024 do 2. 6. 2024 pro čtyři osoby, přičemž žalobce si objednal službu premium seating z důvodu pohodlnějšího sezení, neboť se svojí výškou má problémy sedět na standardních sedadlech. Žalobce zaplatil cenu zájezdu ve výši 77 630 Kč Anonymizováno a žalovaná žalobci příplatek za zajištění jím vybraných sedadel vrátila v částce 1 440 Kč. Žalovaná již žalobci poskytla částku 5 004 Kč, kdy 1 440 Kč představuje cenu za službu premium seating (tuto žalovaná zaplatila žalobci po podání žaloby) a částka 3 564 Kč byla žalobci poskytnuta ještě před podáním žaloby.

14. K posouzení, zda konkrétní nedostatek představuje vadu zájezdu, je určující obsah smlouvy, nabídky a předsmluvních informací. Odvolací soud nepřisvědčil námitce žalované, že zájezd neměl vady, neboť z provedených důkazů v jejich souhrnu, a to zejména z listin, fotodokumentace, videozáznamu i výpovědí žalobce a svědkyně byla existence vad prokázána. Soud prvního stupně hodnotil důkazy jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti a dospěl ke správným skutkovým závěrům, které vyplývají z obsahu spisu. U vytýkaných vad nejde pouze o izolované či marginální nedostatky, nýbrž o stav zasahující kvalitu pobytu jako celku. Lze proto uzavřít, že služby nebyly poskytnuty v souladu se smlouvou ve smyslu § 2537 odst. 1 o. z. Pro posouzení vady není rozhodné, zda některé služby byly současně poskytovány i nadále, nýbrž zda zákazník obdržel plnění v kvalitě a rozsahu, které mu byly smluvně slíbeny nebo je mohl důvodně očekávat; k tomu srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 115/2021.

15. Je-li prokázáno, že hlavní bazén byl po převážnou dobu pobytu mimo provoz a že v areálu probíhala stavební činnost spojená s hlukem a prašností, jde o vadu zájezdu. Skutečnost, že v areálu byly k dispozici další bazény, nevede k závěru, že vada odpadá; může se projevit pouze v nižší výši slevy. Stejně tak okolnost, že bazén byl zprovozněn poslední den pobytu, nevylučuje, že po převážnou dobu zájezdu vada trvala. Tvrzení žalované, že žalobce byl ubytován dále od uzavřeného bazénu nebo že se mohl koupat v moři, nemění nic na tom, že kvalita hotelového pobytu byla dotčena hlukem, prašností a omezením části hotelového zázemí.

16. Ohledně námitky týkající se vady dopravy a služby premium seating dospěl odvolací soud k závěru, že byla-li cena doplňkové služby vrácena, je tím vypořádán pouze nárok na vrácení ceny této konkrétní služby. Tím však nemusí být bez dalšího vyloučen nárok na slevu z ceny zájezdu, pokud vada dopravy představovala současně vadu jedné ze služeb cestovního ruchu zahrnutých do zájezdu. Rozhodující je, zda soud prvního stupně nepřiznal totéž plnění duplicitně. Pokud již poskytnuté plnění od celkové přiznané částky odečetl, k duplicitě nedošlo.

17. Odvolací soud se neztotožnil ani s námitkou žalované, že došlo ze strany žalobce k opožděnému vytknutí vad. U vad trvající povahy, které nebylo možné v průběhu pobytu reálně odstranit, není zpravidla nepřiměřené, byla-li reklamace uplatněna bezprostředně po návratu. To platí tím spíše, jestliže šlo o dlouhodobý stavební zásah, uzavření bazénu a s tím spojené imise, jejichž odstranění nebylo v dispozici zákazníka ani pořadatele v krátkém čase. Posouzení včasnosti je vždy závislé na konkrétních okolnostech věci. Za situace, kdy žalobce vady reklamoval v relativně krátké lhůtě po návratu z dovolené (za 4 dny) posoudil soud prvního stupně zcela správně, že se jedná o včasné vytknutí vad.

18. Výše slevy musí být přiměřená rozsahu a trvání vady (§ 2540 odst. 1 o. z.). Zákon nestanoví přesný výpočet; soud proto může podpůrně vycházet z tzv. Frankfurtských tabulek slev jako z orientační pomůcky. Jejich použití bylo judikatorně aprobováno. Jestliže soud prvního stupně při stanovení slevy současně zohlednil polehčující okolnosti na straně žalované (např. existenci dalších bazénů nebo již poskytnuté plnění za vadu dopravy), nelze bez dalšího jeho úvahu považovat za nepřiměřenou.

19. Žalovaná dále namítala, že napadeným rozhodnutím došlo k překročení žalobního petitu. Tato námitka však není rovněž důvodná, pokud soud prvního stupně žalobci nepřiznal více, než čeho se žalobou domáhal v penězích. Podle § 153 odst. 2 o. s. ř. nesmí soud přisoudit více nebo něco jiného, než čeho se účastník domáhá. Rozhodující je proto peněžitý petit, nikoliv orientační procentní argumentace použitá v odůvodnění žaloby. Dospěl-li soud k jiné právní úvaze o přiměřené procentní výši slevy, avšak přiznal jen částku nepřevyšující žalobní návrh, žalobní petit nepřekročil.

20. Na základě shora uvedeného lze uzavřít, že soud prvního stupně provedl dostatečné dokazování a na jeho základě správně konstatoval, že zájezd vykazoval vady ve smyslu § 2537 odst. 1 o. z., spočívající zejména v nefunkčnosti hlavního bazénu po převážnou dobu pobytu, ve stavební činnosti v areálu hotelu spojené s hlukem a prašností a ve vadě dopravy. Přiznaná sleva odpovídá § 2540 odst. 1 o. z., neboť byla určena se zřetelem k rozsahu a trvání vad. Protože se žalovaná dostala do prodlení s úhradou žalované částky, je povinna zaplatit žalobkyni i její příslušenství, tj. úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 21 705 Kč od 28. 8. 2024 do zaplacení, a to podle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

21. Odvolací soud z uvedených důvodů rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I. potvrdil podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný.

22. Odvolací soud se však neztotožnil s odůvodněním rozsudku ohledně náhrady nákladů řízení, kdy byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení za zastoupení advokátem, a to v rozsahu jednoho úkonu právní služby za podání ze dne 12. 9. 2025, kdy se jednalo o podání označené jako „Doplnění důkazů dle výzvy soudu“, neboť se jednalo o doplnění předchozího vyjádření žalobce, které mohlo být součástí předchozího podání včetně předložených důkazů. V tomto směru je námitka žalované důvodná. Požadovanou náhradu nákladů za podání žalobce ze dne 9. 5. 2025 a ze dne 13. 8. 2025, kdy se jednalo o doplnění tvrzení a důkazů na výzvu nalézacího soudu, již odvolací soud považuje za účelně vynaloženou, a proto byla náhrada nákladů soudem prvního stupně za tyto úkony správně přiznána. S ohledem na tuto skutečnost byl výrok II. napadeného rozsudku podle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. změněn jen tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 20 156 Kč (od původně přiznané částky ve výši 22 586 Kč odečtena náhrada za jeden úkon právní služby ve výši 1 980 Kč a jedna paušální náhrada ve výši 450 Kč), jinak byl předmětný výrok napadeného rozsudku jako správný podle § 219 o. s. ř. potvrzen.

23. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 a § 224 odst. 1 o. s. ř. Odvolací soud přiznal žalobci náhradu nákladů řízení za 2 úkony právní pomoci á 1 980 Kč (písemné vyjádření k odvolání žalované, účast na jednání odvolacího soudu dne 30. 4. 2026), dále 2 x náhrada hotových výdajů á 450 Kč (tj. 900 Kč). Celkové náklady odvolacího řízení ve výši 4 860 Kč byly žalobci přisouzeny v obecné pariční lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. a na zákonné platební místo podle § 149 odst. 1 o. s. ř. Přípustnost dovolání proti tomuto rozsudku (§ 237 až § 238a o. s. ř.) je oprávněn zkoumat jen dovolací soud. Dovolání se podává do dvou měsíců od doručení rozsudku odvolacího soudu k Nejvyššímu soudu prostřednictvím soudu, který rozhodoval v prvním stupni.