54 CO 165/2022
č. j. 54 CO 165/2022-104
V PLATNOSTI- OS Praha 8 33 C 11/2022-85
- MS Praha 54 CO 165/2022-104
Městský soud v Praze potvrdil rozsudek soudu prvního stupně, který zamítl žalobu o náhradu škody za vadné zhotovení vrtané studny. Soud uvedl, že nárok na náhradu škody nelze uplatnit, pokud lze výsledky vadného plnění dosáhnout prostřednictvím práv z vadného plnění, což vyplývá ze § 1925 o. z. a zásad exkluzivity těchto práv. Povinnost k náhradě nákladů odvolacího řízení byla přiznána žalované podle § 151 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. jako účelně vynaložených nákladů. Rozsudek byl vydán s plnou náhradou všech účelně vynaložených nákladů, včetně odměny advokáta, cestovného a DPH.
Plný text
Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. příjmení Pínové a soudců JUDr. Jiřího Körblera a JUDr. Jany Tondrové ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky částka s příslušenstvím, o odvolání žalobce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací,
I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.
II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradu nákladů odvolacího řízení částku částka do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta žalované.
1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky částka spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od datum do zaplacení (výrok I), a o povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhodl tak, že žalobce je povinen zaplatit žalované na jejich náhradu částku částka do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jejího právního zástupce (výrok II).
2. Takto bylo rozhodnuto o žalobě, kterou se žalobce domáhá po žalované náhrady škody ve výši částka s příslušenstvím, jež dle žalobních tvrzení představuje výši nákladů účelně a předvídatelně vynaložených na odstranění reklamované a žalovanou dosud neodstraněné vady vrtané studny, tj. díla, které se žalovaná zavázala pro žalobce zhotovit na adrese adresa. Protože nápravy zmíněné vady díla lze dosáhnout pouze zhotovením nového vrtu a osazením nového čerpadla a dalšího příslušenství, žalobce, vyjma vůči žalované uplatněné slevy z ceny díla v plné výši, z titulu již zmíněné náhrady škody požaduje po žalované zaplacení částky, která v součtu odpovídá nákladům na opětovné zhotovení totožného předmětu díla (vlastní vrt – částka, vystrojení vrtu – částka, bagrovací práce – částka, rozebrání a pokládka zámkové dlažby – částka) a právnická osoba – právnická osoba vyfakturované ceně za žalobcem objednanou opravu čerpacího systému stávající vrtané studny ve výši částka.
3. Soud prvního stupně právní posouzení věci samé založil na hmotněprávní úpravě smlouvy o dílo zakotvené v ust. § 2586 odst. 1 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a žalobu zamítl především s poukazem na žalobcem zčásti neunesené břemeno tvrzení a zčásti břemeno důkazní stran účastníky sjednaného předmětu díla, okamžiku, kdy žalobce počal dílo užívat, existence tvrzené vady a její řádné reklamace. O povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a ve věci zcela procesně úspěšné žalované přiznal plnou náhradu všech účelně vynaložených nákladů řízení v souhrnné výši částka.
4. Proti tomuto rozsudku podal žalobce včasné odvolání s tím, že je přesvědčen o tom, že soudu prvního stupně včas sdělil veškerá potřebná tvrzení a označil důkazy dostatečné pro náležité posouzení jím uplatněného práva z titulu vadného plnění sjednaného předmětu díla. Navrhl proto, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil zpět soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
5. Žalovaná v reakci na odvolání žalobce navrhla potvrzení napadeného rozsudku jako věcně správného.
6. Odvolací soud z podnětu podaného odvolání přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně, včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst. 1, 5 o. s. ř.), a poté shledal odvolání žalobce nedůvodným, byť z jiných, než soudem prvního stupně v jeho rozhodnutí argumentovaných důvodů.
7. Žalobce totiž žalobou uplatnil nárok, jemuž bez dalšího nelze vyhovět. Ustanovení § 1925 o. z. výslovně stanoví, že právo z vadného plnění (sice) nevylučuje právo na náhradu škody, avšak čeho lze dosáhnout uplatněním práva z vadného plnění, toho se nelze domáhat z jiného právního důvodu. Z uvedeného tak plyne, že práva z vadného plnění mají vůči všem ostatním zákonným a zásadně i smluvním reparacím, kompenzacím i sankčním mechanismům exkluzivní vztah, tedy jinak řečeno, čeho lze dosáhnout skrze úpravu vadného plnění, toho nelze dosáhnout jinak. Je tak třeba využít postup a dodržet lhůty práv z vadného plnění, a pokud se tak nestane a práva nebudou v příslušných (reklamačních) lhůtách realizována, nelze to suplovat jinými prostředky. Obecně tak platí, že objednatel nemůže požadovat náhradu v rozsahu, v jakém může dosáhnout uspokojení uplatněním práva z odpovědnosti za vady, z žádného jiného právního titulu, tedy ani z titulu náhrady škody (k tomu srovnej nadále platné závěry vyjádřené např. v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, rozsudku téhož soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, popř. rozsudku ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka). Typicky, což se shoduje i s nárokem uplatněným žalobcem v této věci, vadu nelze odstranit samostatně a následně uplatňovat úhradu jejích nákladů skrze náhradu škody, a to i z toho důvodu, že zákonná úprava práv z vadného plnění u smlouvy o dílo takové právo ani neupravuje (srov. § číslo odst. 2, ve spojení s § 2106 a § 2107 o. z.).
8. Protože ale soud prvního stupně ve výsledku správně žalobu jako nedůvodnou zamítl, odvolací soud podle § 219 o. s. ř. napadený rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný potvrdil, a to včetně akcesorického výroku o povinnosti k náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně.
9. O povinnosti k náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 151 odst. 1 o. s. ř., ve spojení s § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř., a žalované, která byla i v této fázi řízení zcela procesně úspěšná, odvolací soud přiznal plnou náhradu všech účelně vynaložených nákladů řízení. Uvedená náhrada sestává z odměny advokáta žalované za dva úkony právní služby po částka (§ 11 odst. 1 písm. d) – vyjádření k odvolání žalobce, písm. g) – účast na jednání odvolacího soudu dne datum, § 7 bod 6., § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dále jen„ AT“), dvou paušálních náhrad hotových výdajů advokáta po částka (§ 13 odst. 4 AT), cestovného za jízdu značka automobilu anonymizována čtyři slova, registrační značka, ze sídla advokáta v obec do obec a zpět dne datum ve výši částka (spotřeba paliva 11,3; 7,8; 9,1 l číslo km, vzdálenost trasy obec – obec a zpět 254 km, sazba základních náhrad za používání silničních motorových vozidel ve výši částka za jeden kilometr jízdy a průměrná cena pohonných hmot dle prováděcí vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí č. 116/2022 Sb. – nafta motorová – 47,10 spisová značka), náhrady za promeškaný čas v rozsahu šesti půlhodin po částka (§ 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 advokátního tarifu) a náhrady 21% DPH ve výši částka (§ 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř.), tj. celkem částka. Proti tomuto rozsudku lze podat dovolání do dvou měsíců od jeho doručení. Dovolání se podává u soudu prvního stupně a rozhoduje o něm Nejvyšší soud.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.