33 C 11/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl JUDr. Tomášem Holčapkem, Ph.D., jako samosoudcem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa žalované o zaplacení 274 425 Kč s příslušenstvím

I. Zamítá se žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku 274 425 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z uvedené částky za dobu od [datum] do zaplacení.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované k rukám právního zástupce žalované náhradu nákladů řízení ve výši 59 171,74 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou došlou zdejšímu soudu dne [datum] domáhal zaplacení částky 274 425 Kč s příslušenstvím (úrokem z prodlení). Svůj návrh odůvodnil tím, že mezi stranami byla dne [datum] uzavřena smlouva o dílo, jejímž předmětem bylo zhotovení vrtané studny, že v [anonymizováno] [rok] uplatnil reklamaci vad díla, žalovaná je však neodstranila, a že v důsledku toho vzniklo žalobci právo na slevu z ceny díla v plné výši 109 143 Kč a dále právo zajistit odstranění vad díla třetí osobou na náklady žalované. Podle žalobce mu vznikl nárok ve výši 274 425 Kč sestávající z ceny vrtu 80 000 Kč (ač ve smlouvě bylo ujednáno 99 500 Kč),„ vystrojení dle rozpočtu“ 109 143 Kč, náhrady nákladů„ bagrovacích prací nové přípojky k domu a vyhrabání pro nové nádrže“ 12 000 Kč, náhrady nákladů„ demontáže a montáže zámkové dlažby, kudy povede přípojka“ 60 000 Kč a náhrady nákladů na opravu čerpacího systému 13 282 Kč. Žalovaná požadovanou částku přes předžalobní výzvu neuhradila.

2. Žalovaná žalobou uplatněný nárok neuznala a navrhla zamítnutí žaloby. Podle žalované bylo předmětem smlouvy zhotovení vrtané studny na přesně vymezeném pozemku, žalovaná dílo provedla a dokončila v dohodnutém termínu [datum] a dílo žádné vady nevykazovalo. Uvedla, že žalobce nespecifikoval, o jaké vady díla mělo jít. Nadto reklamace vad v červenci 2020 by nebyla učiněna bez zbytečného odkladu, tudíž by žalobci nebylo možno právo z vad přiznat. Dále uvedla, že zjistila, že do zhotoveného díla bylo neodborně zasahováno třetí osobou. Poukázala na to, že pokud jde o nároky žalobce ve vztahu k nákladům na bagrování přípojky a nádrží, demontáže a montáže zámkové dlažby a opravy čerpacího systému, z tvrzení žalobce nevyplývá nutnost těchto činností a jak souvisely s plněním žalované dle smlouvy o dílo.

3. Na základě upozornění ze strany soudu při prvním ústním jednání, že je zapotřebí doplnit skutková tvrzení a důkazní návrhy zejména k vymezení rozsahu díla, vymezení reklamované vady, kdy byla reklamována, zda bylo možno ji zjistit dříve apod., žalobce doplnil tvrzení následovně. Uvedl, že reklamace díla se týkala toho, že žalovaná žalobci dílo nikdy nepředala, že nevyřídila podklady pro stavební a vodoprávní řízení, že nevystavila fakturu na cenu díla, že„ nedodržela záruční dobu a vyhýbala se reklamacím“ a že neodstranila reklamovanou vadu. Následně žalobce ještě uvedl, že pokud jde o nepředání díla, dílo nebylo formálně předáno písemným předávacím protokolem, nicméně reálně dokončeno bylo a žalobce je začal užívat„ v první polovině roku [rok]“. Žalobce také doplnil ještě jednu údajně reklamovanou vadu díla, a to, že„ se objevila závada na čerpadle, které vyhazovalo jistič“.

4. Vzhledem k tomu, že žalobní tvrzení i přes dotazy soudu zůstala v mnoha směrech značně obecná, soud při druhém ústním jednání poučil žalobce podle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., že za nedostatečná, případně neurčitá či rozporná, považuje skutková tvrzení žalobce, pokud jde o to, co bylo předmětem díla, zejména zda bylo předmětem díla dodání nějakého čerpadla a pokud ano, kdy a jakým způsobem to bylo mezi stranami sjednáno, dále kdy a jak došlo k úhradě ceny díla žalobcem tvrzené ve výši 189 143 Kč, dále kdy konkrétně a jak žalobce tvrzené vady reklamoval, pokud je snad reklamoval jinak než e-maily z [anonymizováno] [rok], které soudu předložil, dále kdy bylo dílo fakticky dokončeno, dále kdy žalobce konkrétně začal dílo užívat a konečně jaká je souvislost prací spočívajících v bagrování a v demontáži a montáži dlažby s předmětem díla, respektive jeho reklamacemi, zejména když dle žalobce dlažbu údajně poškodila jím nespecifikovaná třetí osoba. Upozornil též žalobce, že tyto skutečnosti nebyly ani doloženy. Žalobce k tomu nic dalšího nedoplnil.

5. Z tvrzení stran, nakolik byla shodná, a z provedených důkazů hodnocených jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.

6. Strany ujednaly dne [datum] smlouvu o dílo, jejímž předmětem bylo„ zhotovení vrtané studny a ostatních prací dle ústní dohody a osobní obhlídky“, přičemž dílo nebylo ve smlouvě nijak konkrétněji specifikováno nad rámec popisu složek ceny díla v článku III. smlouvy, z nichž plyne, že dílo zahrnovalo minimálně vrtanou studnu, zaváděcí zámek, dopravu a podklady pro stavební a vodoprávní řízení; dále se v tomto článku bez bližší specifikace odkazovalo na„ CN 2020 [číslo]“ (prokázáno uvedenou smlouvou). Z textu smlouvy nevyplývá, že by dílo zahrnovalo dodání jakéhokoli čerpadla.

7. Soud dále provedl k důkazu rozpis položek označený jako„ CN p. [příjmení] 40 m CN 2020 [číslo]“, nicméně žádná relevantní zjištění z něho neučinil. Mezi stranami nebylo sporu, že tento dokument nebyl přílohou smlouvy o dílo (dle žalobce byl žalovanou žalobci zaslán dne [datum]), nemohlo tedy jít o dokument„ CN 2020 [číslo]“ zmiňovaný bez bližší specifikace ve smlouvě. Soud se k tomuto rozpisu položek při ústním jednání dotazoval strany žalující, kde je v něm uvedeno případné dodání čerpadla, nicméně strana žalující to nebyla schopna soudu sdělit.

8. Soud provedl k důkazu e-mailovou korespondenci předloženou žalobcem, přičemž dle žalobce šlo o veškeré e-maily ohledně reklamace, které dohledal. Z nich však v žádném případě nevyplynulo, že by žalobce v červenci 2020 prokazatelně reklamoval vůči žalované nějaké konkrétní vady díla. Žalobce v e-mailu ze dne [datum] vytkl žalované, že vůbec nereaguje na jeho reklamaci„ Sebuzin 150“, ovšem z toho nelze nic konkrétního vyvodit. V obdobném zcela obecném duchu se vyjádřil i v e-mailech ze dne [datum], [datum] a [datum]. Je z nich patrné, že určitá komunikace mezi stranami probíhala, avšak to nestačí k doložení, že byly v konkrétní dobu reklamovány konkrétní vady díla (což je nezbytné mj. z hlediska posouzení řádnosti a včasnosti reklamace). S ohledem na neurčitý obsah e-mailů soud žalobce poučil podle ustanovení § 118a odst. 3 o. s. ř., že nepovažuje za prokázané, že žalobce konkrétní vady díla reklamoval. Po tomto poučení nebylo nic dalšího ze strany žalující doplněno.

9. Soud provedl k důkazu fakturu [číslo] vystavenou [právnická osoba] – [právnická osoba], paní [jméno] [příjmení] za opravu čerpacího systému, nicméně z této faktury nemohl učinit skutkový závěr, že by byla prokázána existence konkrétní vady žalovanou provedeného díla, ani že žalobce sám vynaložil nějaké náklady na její opravu.

10. Žalobce vyzval žalovanou před podáním žaloby k zaplacení částky 288 143 Kč, což žalovaná odmítla (prokázáno dopisem ze dne [datum] a poštovním podacím archem; mezi stranami o tom ani nebylo sporu).

11. Z dalších provedených důkazů (výpis z obchodního rejstříku ohledně žalované) soud žádná pro věc podstatná skutková zjištění neučinil.

12. Další důkazy soud neprováděl, neboť byly pro věc nadbytečné. Neprovedl důkaz fotografiemi předloženými žalobcem, neboť z nich nebyla zřejmá žádná souvislost s předmětem řízení, resp. že by byly schopny jakkoli prokazovat (i jen neúplná) tvrzení žalobce. Neprovedl důkaz výslechem žalobce, jak žalobce navrhoval, neboť i kdyby se býval žalobce k druhému ústnímu jednání soudu dostavil, přesto nelze důkazním prostředkem (zde výslechem účastníka) nahrazovat nedostatek skutkových tvrzení. Důkaz má sloužit k ověření, zda skutkové tvrzení je, či není pravdivé. Pokud skutková tvrzení nejsou učiněna nebo zůstávají z většiny v nekonkrétní, obecné rovině (jako tomu je v nynější věci), nelze to nahrazovat a mezery v nich zacelovat prostřednictvím výslechu osob.

13. Jiné důkazy navrhovány nebyly ani nevyplývaly z obsahu spisu.

14. Zjištěný skutkový stav lze shrnout tak, že strany mezi sebou ujednaly smlouvu o dílo, jejímž předmětem bylo zhotovení vrtané studny. Soud nepovažuje za zjištěné, že by předmětem díla bylo dodání čerpadla (žalující strana nebyla ani s to uvést, kdy a jak to bylo mezi stranami ujednáno). V řízení nebylo zjištěno, kdy bylo dílo dokončeno, kdy je žalobce začal užívat a jaké konkrétní vady díla a kdy žalobce seznal (nebylo to z jeho strany dostatečně určitě tvrzeno). Nebylo ani zjištěno, kdy je reklamoval. V e-mailové korespondenci, kterou soud provedl k důkazu, se tak nestalo. Žalobce pak ani přes výzvu soudu netvrdil, že by se tak stalo jindy a jinak. Nebylo ani zjištěno, že by práce spočívající v bagrování a v demontáži a montáži dlažby měly souvislost s předmětem díla, respektive s jeho údajné reklamovanými vadami (opět to nebylo ze strany žalobce dostatečně určitě tvrzeno). Žalobce ani k dotazu soudu neuvedl, jaká třetí osoba údajné vady díla opravovala, byť uvedl, že právě ona při tom poškodila zámkovou dlažbu, kterou bylo nutné proto opravit.

15. Po právní stránce soud věc posoudil následovně. Strany mezi sebou uzavřely smlouvu o dílo podle § 2586 odst. 1 o. z., jíž se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

16. Podle § 2615 odst. 1 o. z. dílo má vadu, neodpovídá-li smlouvě. Podle § 2618 o. z. soud nepřizná objednateli právo z vadného plnění, neoznámil-li objednatel vady díla bez zbytečného odkladu poté, kdy je zjistil nebo při náležité pozornosti zjistit měl, nejpozději však do dvou let od předání díla, a namítne-li zhotovitel, že právo bylo uplatněno opožděně. Ve vztahu k úpravě nemovité věci či zhotovení, úpravě nebo opravě stavby stanoví § 2629 odst. 1 věta první o. z., že soud nepřizná právo ze skryté vady, které objednatel neoznámil bez zbytečného odkladu poté, co ji mohl při dostatečné péči zjistit, nejpozději však do pěti let od převzetí stavby, namítne-li druhá strana, že právo nebylo uplatněno včas.

17. Podle § 2615 odst. 2 věta první o. z. o právech objednatele z vadného plnění platí obdobně ustanovení o kupní smlouvě. Podle § 2619 odst. 1 o. z., dal-li zhotovitel za jakost díla záruku, použijí se obdobně ustanovení o kupní smlouvě.

18. Podle § 2099 odst. 1 o. z. věc je vadná, nemá-li vlastnosti stanovené v § 2095 a 2096. Za vadu se považuje i plnění jiné věci. Za vadu se považují i vady v dokladech nutných pro užívání věci. Podle § 2095 o. z. prodávající odevzdá kupujícímu předmět koupě v ujednaném množství, jakosti a provedení. Nejsou-li jakost a provedení ujednány, plní prodávající v jakosti a provedení vhodných pro účel patrný ze smlouvy; jinak pro účel obvyklý.

19. Ve vztahu k nároku uplatněnému žalobcem je nutno na základě citovaných ustanovení dovodit, že nic z toho, co žalobce uvedl, nelze považovat za vadu předmětného díla. Tvrdil-li žalobce, že žalovaná mu dílo nepředala, nejde o vadu díla ve smyslu rozporu jeho výsledného stavu s ujednanými či obvyklými vlastnostmi. Mohlo by se jednat o nesplnění povinnosti dílo provést, avšak to je něco zcela jiného než vada díla. Nadto je k tomu nutno uvést, že žalobce zároveň tvrdil, že dílo fakticky provedeno bylo, že je i začal užívat, pouze že nedošlo k jeho formálnímu předání.

20. Pokud šlo o žalobcem obecně uvedené nevyřízení podkladů pro stavební a vodoprávní řízení, opět je nutno uvést, že i pokud by to představovalo částečné neprovedení díla, nešlo by o jeho vadu. Žalobce nicméně nespecifikoval, o jaké konkrétní podklady pro nějaké správní řízení by mělo jít. Podobně nelze považovat za vadu díla výtku žalobce, že žalovaná nedodržela záruční dobu, vyhýbala se řešení reklamací a neodstranila údajně reklamované vady. I kdyby tomu tak bylo (což nebylo doloženo), mohlo by jít o porušení smluvních či zákonných povinností, avšak nikoli o rozpor skutečného provedení díla se smlouvou sjednaným cílovým stavem. Konečně pokud šlo o údajnou vadu spočívající v závadě v čerpadle, ze skutkových zjištění soudu nevyplynulo, že by se jednalo o předmět díla podle uzavřené smlouvy, tudíž ani z toho nelze žádnou vadu díla dovozovat.

21. Dále je zřejmé, že i kdyby dílo nějaké vady mělo, žalobce je dle skutkových zjištění soudu řádně nereklamoval. V takovém případě by byla i důvodná námitka žalované, že soud nemá přiznat práva z vadného plnění, jelikož žalobce žalované vady díla bez zbytečného odkladu neoznámil.

22. S ohledem na to nevznikla žalobci žádná práva z titulu vadného plnění podle předmětné smlouvy o dílo. Bylo by pak již nadbytečné se zabývat tím, jaká konkrétní práva by mu mohla vzniknout, v jaké výši apod.

23. Soud tedy žalobu jako nedůvodnou v celém rozsahu zamítl.

24. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal ji účastníku, který měl ve věci plný úspěch, tedy žalované.

25. Výše náhrady nákladů řízení činí celkem 59 171,74 Kč a sestává z následujících položek: a) odměna za zastupování advokátem podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ a. t.“), po 9 420 Kč podle § 7, § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 a. t. za 4 úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě, účast při ústním jednání dne [datum], účast při ústním jednání dne [datum]. Naproti tomu dopis sepsaný jako vyjádření k předžalobní výzvě v rámci předsoudní komunikace stran soud neposoudil jako další úkon relevantní z hlediska nákladů nynějšího řízení; b) odměna za zastupování advokátem po 4 710 Kč podle § 7, § 8 odst. 1, § 11 odst. 2 a. t. za 1 úkon právní služby: odpor včetně námitky místní nepříslušnosti. Soud má za to, že hodnotit samostatně odpor i vyjádření k žalobě jako dva úkony by bylo neadekvátní, ostatně nic nebrání účastníku učinit je současně, avšak s ohledem na to, že odpor žalované obsahoval námitku místní nepříslušnosti, posoudil jej soud jako povahou nejbližší k § 11 odst. 2 písm. c) a. t.; vlastní vyjádření k žalobě bylo zohledněno výše v písmeni a); c) paušální náhrada hotových výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 a. t. za uvedených 5 úkonů; d) náhrada cestovních výdajů podle § 13 odst. 5 a. t. za cestu [obec] [obec] a zpět k ústnímu jednání soudu dne [datum] a [datum] (při průměrné spotřebě 9,4 l nafty [číslo] km, vzdálenosti [obec] [obec] a zpět celkem 254 km, základní sazbě 4,70 Kč/km a ceně pohonné hmoty 36,10 Kč), tedy za pohonnou hmotu v částce 2 x 861,92 Kč, tj. 1 723,84 Kč (již včetně DPH) a mimo pohonnou hmotu v částce 2 x 1 193,80 Kč, tj. 2 387,60 Kč (bez DPH); e) náhrada za promeškaný čas podle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 a. t. po 100 Kč za 2 x 6 půlhodin (cesta [obec] [obec] a zpět k ústnímu jednání soudu dne [datum] a [datum]); f) náhrada za daň z přidané hodnoty podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 21 %, tedy 9 970,31 Kč.

26. O povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalované soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o. s. ř.

27. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.