55 Co 170/2025

Plný text

Městský soud v Praze rozhodl jako soud odvolací v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Stibrala a soudců JUDr. Miroslava Stoklasy a Mgr. Terezy Jachura Maříkové ve věci žalobkyně Jméno žalobkyně., v likvidaci, IČO IČO žalobkyně se sídlem v Adresa žalobkyně proti žalované Jméno žalované., IČO IČO žalované se sídlem v Adresa žalované zastoupené Jméno Zástupce, advokátem se sídlem v adresa o změnu závazku k odvolání žalobkyně proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 6. února 2025, č. j. 22 C 289/2024-39,

I. Rozsudek soudu I. stupně se potvrzuje.

II. Žalobkyně je povinna na zaplatit žalované náklady odvolacího řízení 21 550 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího právního zástupce.

1. Citovaným rozsudkem obvodní soud zamítl žalobu na určení, že dluh žalované z ústně sjednané smlouvy o zápůjčce, na jejímž základě má být žalobkyni vrácena ještě částka 3 400 000 Kč je splatný do pěti let od právní moci rozsudku a žalovaná je povinna z nesplacené zápůjčky platit úrok 9 % ročně. Výrokem II. soud přiznal žalované právo na náhradu nákladů řízení.

2. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, jímž by soud změnil ústně sjednanou smlouvu na jejímž základě žalobkyně zapůjčila žalované bezúročně částku 6 200 000 Kč se splatností 60 let. Uvedla, že byla zrušena a vstoupila do likvidace, poté co zemřel její dosavadní statutární zástupce a nebyl nahrazen jiným. V průběhu likvidace vyšlo najevo, že žalobkyně v minulosti poskytovala zápůjčky žalované v souhrnné výši 6 200 000 Kč, které byly částečně vráceny v rozsahu 2 800 000 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovanou k vrácení zbývající části dluhu, na což žalovaná namítla, že byla sjednána splatnost závazků v délce 60 let ohledem na příbuzenský poměr statutárních orgánů společností a nebyl sjednán úrok ze zápůjčky. Žaloba obsahovala tvrzení, že v důsledku zrušení společnosti a vstupu do likvidace nastaly okolnosti odůvodňující změnu podmínek smlouvy. Ty jsou v hrubém nepoměru a neodpovídají běžné obchodní praxi. Po úmrtí statutárního zástupce žalobkyně podmínky smlouvy nejsou již obhajitelné.

3. Soud I. stupně po provedeném řízení věc právně posuzoval dle ustanovení § 1765 odst. 1 a § 1766 odst. 1 občanského zákoníku a dovodil, že ve věci nejsou splněny předpoklady pro zásah do sjednaného závazku účastníků. Nepoměr v právech a povinnostech nenastal v důsledku změny vnějších okolností. Lze pochopit, že likvidátor žalobkyně usiluje o uspokojení pohledávky, avšak to, že žalobkyně vstoupila do likvidace nemůže být důvodem pro vyvázání se z dosavadních závazků. Změny ve vlastnické struktuře nebo u statutárních orgánů jsou změnou běžnou a předvídatelnou, s níž je nutno počítat při uzavření jakékoliv smlouvy. Navíc v daném případě obě strany musely počítat s tím, že za trvání závazku nastane změna na pozici statutárních orgánů vzhledem k jejich věku. Důvodem pro změnu nemůže být ani vývoj diskontní sazby orgán, neboť se jedná o změnu předvídatelnou a nikterak zásadní. Vzhledem k tomu, že peněžní prostředky byly půjčeny žalobkyní bezúročně, tak vývoj diskontní sazby by na její rozhodnutí neměl žádný vliv. Žalobou byla proto jako nedůvodná zamítnuta a úspěšné žalované byly přiznány účelně vynaložené náklady řízení.

4. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně včas odvolání, v němž poukázala na to, že v době uzavření smlouvy byl motivem pro poskytnutí zápůjčky blízký příbuzenský vztah mezi osobou statutárního orgánu žalobkyně a tituly před jménem jméno FO, statutárním orgánem žalované. S ohledem na to, že smlouva byla sjednána mezi příbuznými, respektive právnickými osobami ovládanými osobami fyzickými v blízkém příbuzenském vztahu, tak je zjevné, že i tento příbuzenský vztah měl ekonomickou hodnotu, která po smrti statutárního zástupce žalobkyně vedl k zániku toho příbuzenského vztahu, což je změna podstatná. Žalobou navržená úprava smluvního vztahu nijak nevybočuje z obvyklých mezí. Navrhla, aby v odvolacím řízení byl napadený rozsudek změněn a žalobě vyhověno.

5. Žalovaná se k odvolání žalobkyně písemně vyjádřila a uvedla, že žalobkyně neuvádí žádné nové skutečnosti. Ztotožnila se s právními závěry soudu I. stupně a navrhla, aby v odvolacím řízení byl napadený rozsudek potvrzen.

6. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek v celém rozsahu, včetně řízení, které jeho vydání předcházelo dle § 212, § 212a odst. 1, 5 a dovodil, že odvolání žalobkyně není důvodné.

7. Vycházel ze skutkových zjištění soudu I. stupně, která jsou úplná a neshledal důvody pro opakování či doplnění dokazování.

8. Ve smyslu ustanovení § 1765 odst. 1 o. s. ř. lze změnit obsah závazku pro hrubý nepoměr mezi znevýhodněním jedné ze stran neúměrným zvýšením nákladů plnění nebo neúměrným snížením hodnoty předmětu plnění.

9. Obecně lze uvést, že musí jít o změnu podstatnou, přičemž povaha změny musí být taková, že založí zvlášť hrubý nepoměr stran. Jde fakticky o požadavek silnější nerovnováhy v postavení účastníků smlouvy, než bývá obvyklé u tzv. lichevních smluv, kde zákon hovoří pouze o tzv. hrubém nepoměru. Dalším předpokladem je dodatečnost, nepředvídatelnost a nepřekonatelnost změny okolností. Lze je vykládat tak, že nemusí jít o okolnost nastalou po uzavření smlouvy, ale stačí, jestliže odlišné okolnosti nastaly a staly známými smluvní straně až po uzavření smlouvy. Nejvyšší soud ve své dosavadní rozhodovací praxi uvádí například v rozhodnutí sp. zn. 26 Cdo 1670/2018, že jestliže dojde k podstatné změně okolností, z nichž strany vycházely při uzavření dohody o zvyšování nájemného, kterou nemohly rozumně předvídat, výše nájemného by tak byla zjevně nespravedlivá, lze se domáhat změny postupem dle § 2249 občanského zákoníku.

10. V souzené věci soud I. stupně nepochybil, když zákonné podmínky pro aplikaci ustanovení § 1766 odst. 1 občanského zákoníku neshledal.

11. Odvolací soud souhlasí s právním hodnocením věci soudu I. stupně s tím, že skutečnost, že žalobkyně vstoupila do likvidace nemůže být důvodem pro vyvázání se z dosavadních závazků či pro jejich změnu. To, že zemřel statutární zástupce žalobkyně či případně v průběhu let mohlo dojít k ukončení příbuzenského vztahu mezi statutárními orgány obou stran zápůjční smlouvy byla skutečnost předvídatelná. Žádné jiné právně relevantní skutečnosti nebyly žalobkyní tvrzeny ani v odvolacím řízení. Zvážení ekonomické hodnoty příbuzenského vztahu není skutečností, která by zakládala důvod pro zásah soudu do smluvního vztahu účastníků.

12. Odvolací soud proto postupoval dle § 219 o. s. ř. a napadený rozsudek potvrdil jako věcně správný.

13. O nákladech řízení před odvolacím soudem bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 224 odst. 1 o. s. ř. Procesně úspěšné žalované vznikly náklady za zastoupení advokátem dle advokátního tarifu, a to za 1 úkon právní služby (vyjádření k odvolání) po 21 100 Kč a 1 paušální náhradu hotových výloh 450 Kč, v součtu 21 550 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat dovolání do dvou měsíců od doručení tohoto rozsudku k Nejvyššímu soudu České republiky v Brně prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 10 za podmínek ustanovení § 237 o. s. ř.