55 Co 51/2026

Plný text

Městský soud v Praze rozhodl jako soud odvolací v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Stibrala a soudců JUDr. Miroslava Stoklasy a Mgr. Terezy Jachura Maříkové ve věci žalobce Jméno žalobce , narozeného Datum narození žalobce bytem v Adresa žalobce proti žalované právnická osoba ., IČO IČO žalované se sídlem v Adresa žalované pro zaplacení 339 416 Kč s příslušenstvím k odvolání žalobce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 15. prosince 2025, č.j. 39 C 21/2025-57,

I. Rozsudek soudu I. stupně se potvrzuje.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náklady odvolacího řízení 600 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Napadeným rozsudkem obvodní soud zamítl žalobu, jíž se žalobce domáhal zaplacení částky 339 416 Kč s příslušenstvím vůči žalované a uložil žalobci nahradit žalované náklady řízení.

2. Žalobce svou žalobu odůvodnil tím, že požaduje po žalované náhradu za ztížení společenského uplatnění, když úraz utrpěl při dopravní nehodě dne , datum, , kde viník nehody byl odsouzen v trestním řízení. Žalovaná má odpovídat za škodu jako pojistitel vozidla, když odpovědnost žalované byla navíc již konkludentně uznána předchozími plněními.

3. Žalovaná ve svém stanovisku navrhla žalobu zamítnout pro nedostatek pasivní věcné legitimace.

4. Soud I. stupně věc právně zhodnotil tak, že škodná událost nastala přede dnem účinnosti zákona č. 168/1999 Sb., tedy před , datum, a nároky na náhradu škody vzniklé před tímto datem se řídí dosavadními právními předpisy. Pasivně legitimovaným subjektem je dle právní úpravy účinné před , datum, , právnická osoba, , na kterou přešly závazky , právnická osoba, . jako monopolního poskytovatele pojištění. Jestliže žalovaná vyplácela pojistné plnění žalobci v minulosti z titulu náhrady škody v důsledku úrazu při dopravní nehodě dne , datum, mohla tak vystupovat pouze jako zástupce , právnická osoba, . Žalovaná tak není ve sporu pasivně legitimována a žaloba byla proto zamítnuta. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle zásady úspěchu ve věci.

5. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce včasné odvolání. V němž zpochybnil právní závěr soudu I. stupně, který fakticky neprováděl dokazování a bez dalšího dospěl k zamítavému závěru ohledně pasivní legitimace. Rozhodnutí je však nutno vydat na základě úplného zjištění skutkovému stavu, k čemuž nedošlo. Nebyly zpracovány, například znalecké posudky ohledně otázky ztížení společenského uplatnění žalobce. Soud I. stupně měl navíc pochybit, když žalobce nepoučil například o možnosti záměny účastníků řízení, jeho rozhodnutí je neúplné a formalistické a je v rozporu se zásadou právní jistoty účastníků a se zásadou o dobrých mravech. Pro žalobce je podstatné, že žalovaná mu prakticky 30 let plnila svým jménem a nikdy svou pasivní věcnou legitimaci nezpochybnila. Navrhl, aby v odvolacím řízení byl napadený rozsudek zrušen, případně změněn a žalobě bylo vyhověno.

6. Žalovaná se k odvolání žalobce písemně vyjádřila. Uvedla, že soud I. stupně postupoval věcně správně, když žalobu zamítl. Nesouhlasil však s tím, kdo ve věci má vystupovat na straně žalovaného s poukazem na vyhlášku č. 492/1991 Sb., která stanovila rozsah podmínky zákonného pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem motorového vozidla v době škody. Dle této vyhlášky je legitimován přímo viník dopravní nehody, neboť právním předpisem není založen přímý nárok žalobce na pojistné plnění. , právnická osoba, se pak může soudního řízení účastnit pouze v postavení vedlejšího účastníka na straně žalovaného. Navrhla potvrzení napadeného rozsudku.

7. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu I. stupně v celém rozsahu, včetně řízení, které vydání předcházelo dle § 212, § 212a odst. 1,5 o.s.ř. a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

8. Vycházel přitom z obsahu spisu za situace, kdy soud I. stupně fakticky neprováděl dokazování a své rozhodnutí založil na hodnocení otázky pasivní věcná legitimace, vycházejícího z žalobních tvrzení.

9. Pasivní věcná legitimace znamená řešení právní otázky, zda žalovaná strana je osobou, která je podle práva a povinná splnit nárok, který je v žalobě uveden, nebo nést v žalobě uplatněnou povinnost. Pokud tato legitimace není splněna, žaloba je neopodstatněná a musí být zamítnuta.

10. Dle rozhodovací praxe Nejvyššího soudu (viz například rozhodnutí sp. zn. , spisová značka, ) posouzení pasivní věcné legitimace je meritorním právním posouzením věci, nikoliv posouzením procesním. Soud vždy musí posoudit otázku věcné legitimace obou stran sporu, tedy stav plynoucí z hmotného práva (viz také rozhodnutí sp. zn. , spisová značka, ). V případě žalované strany musí posoudit, zda dle žalobních tvrzení je nositelkou tvrzené povinnosti žalovaná. V případě že nikoliv, vždy to má za následek neúspěch ve sporu. Nedostatek pasivní věcné legitimace nelze odstranit poučovací povinností soudů, neboť ta se týká procesních práv a povinností účastníků (viz nález Ústavního soudu sp. zn. , spisová značka, ).

11. Pro posouzení věcné legitimace žalované je podstatná skutečnost, že k dopravní nehodě žalobce došlo dne , datum, , tedy za účinnosti vyhlášky č. 492/1991 Sb., kterou se stanoví rozsah a podmínky zákonného pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem motorového vozidla. Ta platila až , datum, , kdy nabyl účinnosti zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla č. 168/1999 Sb. Dle § 7 citované vyhlášky náhradu škody platí pojišťovna poškozenému, ten však nemá právo na plnění proti pojišťovně s výjimkou případů, jež se netýkají tohoto sporu. Podstatné znění ust. § 8 vyhlášky, dle něhož nebyla-li zjištěna osoba odpovědná za škodu na zdraví, nebo usmrcením způsobenou provozem motorového vozidla na území , adresa, , má poškozený přímo proti pojišťovně právo, aby mu tuto škodu nahradila,12. V daném případě však, jak vyplývá z žalobních tvrzeních, byl viník nehody zjištěn a v trestním řízení odsouzen, proto žalobce na úhradu pojistného plnění přímo vůči pojišťovně nemá a odvolací soud tak dospěl k závěru, že v žalobě uvedená žalovaná , právnická osoba, . není pasivně legitimována ve vztahu k požadovanému plnění. Tímto subjektem je pouze viník dopravní nehody, jako osoba odpovědná za škodu na zdraví žalobce.

13. Argumentace odvolatele, že vycházel z toho, že žalovaná mu řadu let plnila za jiné nároky, zejména bolestné a náhradu za ztrátu na výdělku, nemůže založit úvahu o pasivní legitimaci. Jestliže žalobce argumentuje zásadou o dobrých mravech, lze takový argument pochopit, nicméně platí, že prostřednictvím této zásady lze právo pouze odepřít (například u uplatněné námitky promlčení), nikoliv však založit. Obrana žalované uplatněná v tomto soudním řízení je proto důvodná, byť s poněkud odlišných příčin a za použití jiné argumentace, než jakou použil soud I. stupně. Ten však rozhodl věcně správně a odvolací soud postupoval dle § 219 o.s.ř. a napadený rozsudek jako věcně správný potvrdil.

14. Výrok o náhradě nákladů odvolacího řízení vyplývá z ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. za použití § 151 odst. 3 o.s.ř. a § 224 odst. 1 o.s.ř. Žalované byla přiznána náhrada nákladů odvolacího řízení za 2 paušální úkony právní služby po 300 Kč (vyjádření k odvolání a účast u odvolacího jednání) dle vyhlášky č. 254/2015 Sb. v platném znění.