55 Co 7/2025

Plný text

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Stibrala a soudců JUDr. Miroslava Stoklasy a Mgr. Terezy Jachura Maříkové ve věci žalobce Jméno žalobce A bytem v Adresa žalobce A zastoupeného Jméno žalobce B, advokátem sídlem v adresa proti žalované České republice – orgán, IČO IČO sídlem v adresa o 118 191 Kč s příslušenstvím k odvolání žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 z 24. 9. 2024, č. j. 45 C 19/2024-24,

I. Rozsudek soudu I. stupně se potvrzuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Žalovaná podala včasné a přípustné odvolání proti rozsudku, kterým jí soud I. stupně uložil zaplatit žalobci 7 063 Kč spolu s úrokem z prodlení 12,75 % z 7 063 Kč od 27. 7. 2024 do zaplacení (výrok I.), zamítl žalobu, kterou se žalobce na žalované domáhal zaplacení 111 129 Kč spolu s úrokem z prodlení 12,75 % z 111 129 Kč od 27. 7. 2024 (výrok II.) a žalované uložil žalobci nahradit náklady řízení 10 228 Kč. Odvoláním žalovaná napadla rozsudek v rozsahu výroku I. a III.

2. Namítla, že zadostiučinění musí být v první řadě přiměřené. Při stanovení zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení je třeba vyvarovat se mechanické aplikaci práva s touhou po dosažení matematicky přesného výsledku. Podstatná je nikoli exaktní metoda výpočtu, nýbrž to, aby zadostiučinění bylo přiměřené konkrétním okolnostem případu a závažnosti vzniklé újmy. Liší-li se částka zadostiučinění přiznaného úřadem od částky určené soudem pouze nepatrně, je namístě dříve přiznanou částku hodnotit jako přiměřenou bez ohledu na to, že je nepatrně nižší než částka, k níž dospěl svým výpočtem soud (spisová značka). Výpočet zadostiučinění žalované a soudu I. stupně se liší jen o 5 %. Podle žalované není dost dobře možné přesně určit, zda složitost podkladového řízení zdůvodňuje snížení zadostiučinění o 25 % nebo o 30 %. Žalovaná má za to, že jí přiznané zadostiučinění (74 750 Kč) představuje odpovídající, spravedlivé a dostatečné odškodnění vzniklé nemajetkové újmy.

3. Odvolacímu soudu žalovaná navrhla napadený rozsudek ve výroku I. změnit tak, že žaloba se zamítá a žalované přiznat náhradu nákladů nalézacího i odvolacího řízení.

4. Žalobce se k odvolání žalované nevyjádřil.

5. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek podle §§ 212 a 212a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a aniž nařizoval jednání (§ 214 odst. 3 o. s. ř.), shledal odvolání nedůvodným.

6. Odvolací soud je se soudem I. stupně za jedno v tom, že průtahy v posuzovaném řízení vznikly především v souvislosti s vypracováváním znaleckých posudků. Na rozdíl od soudu I. stupně je ale nepřičítá k tíži žalobci. Správný výběr znalců a dohled nad jejich činností v řízení je zodpovědností soudu. Soud I. stupně v posuzovaném řízení při zadávání znaleckých posudků nepostupoval optimálně – nejdříve zadal znalecký posudek z oboru oceňování, třebaže ten bylo možné vypracovat až na základě pokladů ze znaleckého posudku z oboru zdravotnictví. Znalecké posudky a jejich doplňky zadával opakovaně, třebaže předmět řízení byl od jeho začátku zřejmý. Opakovaně pověřoval vypracováním znaleckých posudků znalce, kteří je dříve dodávaly až s velkým zpožděním. Postup těchto znalců soudu I. stupně kromě urgencí významněji nekorigoval.

7. Odvolací soud proto shledal, že by ve věci nebylo namístě základní částku zadostiučinění snížit pro skutkovou složitost o celých 30 %. V úvahu by připadalo snížení maximálně o 10 % (5 % za každý obor, ve kterém byl vypracován znalecký posudek), které by však bylo negováno zvýšením o 10 % za výše uvedený nevhodný postup soudu I. stupně.

8. Výše přiměřeného zadostiučinění by tak v každém případě přesahovala tu, kterou vypočítal soud I. stupně, a rozhodně by zahrnovala i částku, která byla soudem I. stupně žalobci přiznána na rámec toho, co již obdržel od žalované.

9. Ve věci sp. zn. spisová značka, se zadostiučinění přiznané soudem I. stupně lišilo od zadostiučinění přiznaného úřadem o 1 500 Kč. V projednávané věci se tyto částky liší o 7 063 Kč. Částka přiznaná soudem I. stupně představuje téměř 10 % částky, která byla žalobci dříve přiznána žalovanou. To je rozdíl, který není nepatrný. Závěry judikatury, na které ve svém odvolání žalovaná odkazovala, tak k poměrům projednávané věci nepřiléhají. Odvolací námitky žalované proto nebyly shledány důvodnými.

10. Se zřetelem k výše uvedenému odvolací soud napadený rozsudek jako věcně správný potvrdil (§ 219 o. s. ř.).

11. Protože procesně úspěšnému žalobci v odvolacím řízení náklady nevznikly, rozhodl odvolací soud o náhradě nákladů odvolacího řízení tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). Proti tomuto rozsudku není dovolání přípustné [§ 238 odst. 1 písm. c) o. s. ř.].