45 C 19/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Kateřinou Takácsovou ve věci žalobce: Jméno žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem JUDr. Josefem Svobodou sídlem Primátorská 1152/16, 460 14 Liberec XIV - Ruprechtice proti žalované: Anonymizováno IČO Anonymizováno sídlem Vyšehradská 424/16, 128 10 Praha 2 - Nové Město pro zaplacení 118 191 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 7.063,00 Kč spolu s 12,75 % úrokem z prodlení ročně z částky 7 063,- Kč od 27.7.2024 do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, kterou se žalobce domáhá na žalované zaplacení částky 111 129,00 Kč spolu s 12,75 % úrokem z prodlení ročně z částky 111 129,00 Kč od 27.7.2024 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 10 228 Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se domáhal na žalované zaplacení částky 118 191,- Kč s příslušenstvím, představující zadostiučinění nepřiměřené délky řízení, vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. 7 C 304/2014, kterého byl účastníkem. Žalobce uvedl, že řízení bylo pravomocně ukončeno dne 26.07.2023, celková doba jeho trvání dosáhla 3 241 dnů a dle názoru žalobce byla s ohledem na charakter daného řízení zcela nepřiměřená. Tím bylo zasaženo do žalobcova práva na spravedlivý proces a dle žalobce samotné konstatování porušení jeho práva je v tomto případě zcela nedostačující. V řízení nebyl zapojen mezinárodní prvek, nebylo třeba aplikovat cizí právo, nebylo třeba provádět žádné dokazování v cizině a nejednalo se o nijak významně složitou skutkovou věc. Dle žalobce to vše zvyšuje výši přiměřeného zadostiučinění, které by žalobce měl obdržet za jím utrpěnou nemajetkovou újmu. Sám žalobce nezavdal příčinu ke vzniklým průtahům (resp. Nepřiměřené délce řízení). Žalobce vyčíslil výši přiměřeného zadostiučinění ve výši 118 191,- Kč, protože dle jeho názoru nejsou v dané věci důvody pro moderaci základní částky směrem dolů, zatímco jsou zde důvody pro moderaci směrem nahoru. Žalobce uplatnil svůj nárok na náhradu nemajetkové újmy způsobené při výkonu veřejné moci nesprávným úředním postupem u žalovaného před podáním této žaloby. Žalovaný do dnešního dne o nároku žalobce nijak nerozhodl. S ohledem na shora uvedené navrhl žalobce, aby soud žalobě vyhověl a přiznal mu náhradu nákladů řízení.

2. Žalovaná žalobou uplatněný nárok neuznala, přičemž učinila nesporným, že u ní žalobce dne 18.1.2024 uplatnil nárok na poskytnutí zadostiučinění ve výši 118.191 Kč s přísl., která mu měla vzniknout v souvislosti s nesprávným úředním postupem v řízení vedeném před Obvodním soudem pro Prahu 9 pod sp. zn. 7 C 304/2014 jako soudem I. stupně. K projednání žádosti žalobce došlo dne 12. 4. 2024. Žalovaná konstatovala, že v předmětném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 zákona č. 82/1998 Sb. a poskytla žalobci zadostiučinění ve výši 74.750 Kč. Žalovaná stručně shrnula průběh daného řízení a doplnila, že řízení o náhradu ztráty na výdělku bylo zahájeno podáním žaloby dne 17. 9. 2014 (žalobce se o podané žalobě dozvěděl až 4.11.2024 doručením žaloby) a skončilo pravomocně dne 26.7.2023. Žalobce v řízení vystupoval v procesním postavení žalovaného. Postup soudu v namítaném řízení byl v podstatě plynulý a nedocházelo k výrazným obdobím nečinnosti. Prodlevy byly zjištěny při vypracování znaleckých posudků a jejich doplnění, kdy oba znalci museli být soudem urgováni ke vrácení spisu a předložení posudku. Řízení probíhalo pouze před soudem I. stupně a v jeho průběhu nebylo ani jednou meritorně rozhodnuto. Žalovaná je přesvědčena, že poskytnuté zadostiučinění odpovídá všem okolnostem případu a není dán důvod pro jeho navýšení. Žalovaná shledala důvody pro snížení základní výše zadostiučinění o 30 % z důvodu skutkové složitosti řízení, o které svědčí množství znaleckých posudků a jejich doplnění vypracovaných v průběhu řízení znalci ze dvou oborů. Žalobce v průběhu řízení proti zadání znaleckých posudků nebrojil, naopak jejich vypracování v souladu s návrhy vedlejšího účastníka i sám požadoval. Od listopadu 2022 do května 2023 probíhala mezi účastníky mimosoudní jednání. Soud se v pravidelných intervalech dotazoval účastníků na stav těchto jednání. Sami účastníci se tak na délce namítaného řízení částečně podíleli a z tohoto důvodu přistoupila žalovaná ke snížení základní výše zadostiučinění o 5 %. Význam řízení byl s ohledem na jeho předmět hodnocen jako standardní. Ve vztahu k žalobci se jednalo o zaplacení peněžitého plnění a takové řízení nepatří k typům řízení s objektivně zvýšeným významem pro účastníka. Navíc byl žalobce po vstupu vedlejšího účastníka do řízení poměrně pasivní, hlavní procesní aktivita vycházela od vedlejšího účastníka. Žalovaná má za to, že již poskytnuté odškodnění představuje odpovídající a dostatečnou kompenzaci vzniklé nemajetkové újmy. Žalobou uplatněný nárok tak žalovaná nepovažuje za důvodný. Žalovaná proto navrhla, aby soud žalobu zamítl a přiznal jí náhradu nákladů řízení.

3. Soud postupoval podle § 115a o.s.ř. a ve věci rozhodl, aniž by nařídil ústní jednání, neboť účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání souhlasili a ve věci bylo možné rozhodnout na základě předložených listinných důkazů.

4. Žalobce uplatnil dne 18.1.2024 předběžně svůj nárok u žalované, obsahově totožným způsobem jako žalobu, přičemž požadoval zaplacení 118 191 Kč.

5. Žalovaná přípisem ze dne 18.1.2024 informovala žalobce o přijetí jeho žádosti o předběžné projednání nároku a lhůtě k jejímu vypořádání.

6. Stanoviskem ze dne 12.4.2024 byl nárok žalobce žalovanou vypořádán a žalobci byla přiznána částky 74 750,-Kč.

7. Dle dokladu o závazku Ministerstva spravedlnosti ze dne 22.4.2024 měla být částka žalovanou přiznaného zadostiučinění žalobci vyplacena na jeho bankovní účet.

8. Dle likvidační doložky Ministerstva spravedlnosti ze dne 12.4.2024 byl dán pokyn k plnění na základě mimosoudního vypořádání nároku na odškodnění účtárně žalované.

9. Ze spisu , Anonymizováno, Obvodního soudu pro Prahu 9 bylo zjištěno následující: Dne 17. 9. 2014 byla podána žaloba proti současnému žalobci, přičemž tamní žalobce se domáhal. Proti současnému žalobci náhrady na ztrátě na výdělku ve výši 1 120 000 Kč a měsíční peněžité renty ve výši 20 000 Kč, a to z titulu, že žalobce byl uznán vinným rozsudkem Okresního soudu v Klatovech v trestní věci, v níž byl souzen za způsobení zdravotních následků tehdejšímu žalobci dopravní nehodou. Dne 22. 10. 2014 soud uložil tehdejšímu žalovanému, aby se ve věci vyjádřil k žalobě. Žalovaný se ve věci vyjádřil 25. 11. 2014 s tím, že namítal nedostatek pasivní legitimace v dané věci, neboť je pojištěn z titulu povinného ručení. Vyjádření žalovaného bylo zasláno rovněž dotčené pojišťovně, která soudu oznámila 5. 12. 2014, že vstupuje do řízení jako vedlejší účastník. Dne 9. prosince 2014 soud uložil vedlejšímu účastníkovi, aby se ve věci vyjádřil k žalobě. Žalovaný se dále 22. 12. 2014 ve věci vyjádřil a doplnil své vyjádření, 14. 1. 2015 se ve věci vyjádřil i vedlejší účastník. Vyjádření obou účastníků bylo zasláno protistranám 22. 1. 2015, 17. 2. 2015 se ve věci vyjádřil tehdejší žalobce a soud poté 2. 4. 2015 nařídil ve věci ústní jednání na 16. 6. 2015 a předvolal účastníky. Dne 14. 5. 2015 se ve věci tehdejší žalobce omluvil z ústního jednání. 16. 6. 2015 se ve věci konalo další ústní jednání, přičemž soud se v této souvislosti vyjádřil i k námitce promlčení vznesené vedlejším účastníkem s tím, že nárok není promlčen. Současně soud informoval účastníky, že bude dále zapotřebí se zabývat specifikací požadovaného nároku a případně vypracováním znaleckého posudku. Po předběžném projednání věci soud jednání odročoval na neurčito s tím, že žalobci uložil, aby do konce července 2015 doplnil svůj žalobní návrh a blíže jej specifikoval, aby mohl být zadán znalecký posudek. Dne 6. 7. 2015 se soud dotázal bývalého zaměstnavatele žalobce, respektive osoby, která měla žalobce zaměstnávat a která jej následně v důsledku úrazu nezaměstnala, na bližší informace k danému řízení. Dne 7. 7. 2015 poskytla společnost , právnická osoba, . odpověď na žádost o součinnost, tato byla zaslána všem účastníkům 9. 7. 2015. Dne 28. 7. 2015 se ve věci vyjádřil tehdejší žalobce a doplnil svůj žalobní návrh, jeho vyjádření bylo zasláno ostatním účastníkům řízení 11. 8. 2015. Soud poté vyzval právní zástupce účastníků a vedlejšího účastníka 11. 5. 2015 k zaslání otázek na formulování znaleckého úkonu. Dne 26. 8. 2015 se ve věci vyjádřil tehdejší žalobce, 17. 9. 2015 se vyjádřil vedlejší účastník a téhož dne své vyjádření doplnil. Dne 6. 10. 2015 se ve věci vyjádřil tehdejší žalobce. Soud poté nařídil ústní jednání na 6. 11. 2015 a předvolal účastníky. Dne 22. 10. 2015 se ve věci vyjádřila právní zástupkyně tehdejšího žalobce a požádala o odročení jednání. Soud jednání odročil 23. 10. 2015, a to na 4. 12. 2015. Dne 26. 10. 2015 požádala o odročení jednání ze 6.11.2015 právní zástupkyně tehdejšího žalovaného. Dne 4. 12. 2015 se konalo ve věci jednání. Dne 4. 12. 2015 se ve věci konalo další jednání s účastníky, byla probrána celá věc s tím, že zástupkyně vedlejšího účastníka namítala námitku promlčení co do přiznání náhrady mzdy za dobu pracovní neschopnosti tehdejšího žalobce a jednání poté bylo odročeno na 22. 1. 2016 za účelem výslechu žalobce a jednatele společnosti , právnická osoba, . a dalších svědků. Soud poté předvolal 4. 12. 2015 k ústnímu jednání a řadu svědků. Dne 30. 12. 2015 se ve věci vyjádřil jeden ze svědků a požádal o použití povolení použití osobního vozidla k cestě na jednání. Soud svědkovi 4. 1. 2016 cestu povolil. Dne 22. 1. 2016 se ve věci konalo další jednání, bylo provedeno dokazování, byl vyslechnut svědek , tituly před jménem, , jméno FO, a svědkyně , Anonymizováno, a jednání bylo za účelem vypracování znaleckého posudku odročeno na neurčito. Dne 26. 2. 2016 bylo přiznáno svědkovi , Anonymizováno, svědečné, dále se ve věci vyjádřila pojišťovna Kooperativa dne 3. 3. 2016. Její vyjádření bylo rozesláno ostatním účastníkům 31. 3. 2016, a tito byli vyzváni k vyjádření 28. 4. 2016 do 10 dnů. Dne 28. 4. 2016 se ve věci vyjádřila právní zástupkyně tehdejšího žalobce, dále soud zaslal tehdejší žalobkyni zástupkyni žalobce přípis 20. 5. 2016, že sice bude formulovat znalecký úkol, nicméně na základě vyjádření a stanovisek účastníků a požádal o tato stanoviska. Dne 15. 6. 2016 se ve věci vyjádřil tehdejší žalobce. Soud poté vyhledal znalce , tituly za jménem, , jméno FO, , kterému zadal znalecký úkol 23. 6. 2016. Dne 18. 10. 2016 se ve věci vyjádřil vedlejší účastník. Dne 16. 2. 2017 žádal soud vrácení spisu od znalce společně s vypracovaným znaleckým posudkem s tím, že se jednalo již o druhou urgenci. Dne 8. 3. 2017 nevrátil znalec spis s tím, že s ohledem na poněkud skutkově i právně nestandardní a tím i kontroverzní případ a s ohledem na jím rozpracované případy znaleckých posudků, nestihl vypracovat znalecký posudek ve stanoveném termínu a omluvil se s tím, že posudek doručí nejpozději do 15. 3. 2017 společně se spisem. Dne 3. 5. 2017 informoval znalec, že se ocitl prodlení a omluvil se s tím, že okamžitě odesílá posudek. 4. 5. 2017. Soud obdržel průvodní dopis ke znaleckému posudku i znalecký posudek z vyúčtováním. Dne 25. 5. 2017 rozeslal soud účastníkům řízení znalecký posudek a vyzval je, aby se vyjádřili. Tehdejší žalobce se ve věci vyjádřil 8. 6. 2017, 28. 6. 2017 se vyjádřila zástupkyně vedlejšího účastníka, současný žalobce jako žalovaný se opět nevyjádřil. Dne 29. 6. 2017 bylo přiznáno ve věci znalečné a byla provedena rekapitulace spisu s tím, že žalovaný se dosud ve věci nevyjádřil. Soud poté 17. 10. 2017 nařídil ústní jednání na 28. 11. 2017 a předvolal účastníky. Dne 24. 10. 2017 požádala právní zástupkyně žalovaného o odročení jednání z důvodu kolize jiným jednáním, rovněž znalec požádal 24. 10. 2017 o odročení jednání. Dne 28. 10. 2017 soud odročil jednání na 12. 1. 2018. Uvedeného dne se ve věci konalo ústní jednání s tím, že soud konstatoval, že žalovaný se v mezidobí ke znaleckému posudku vyjádřil stejně jako ostatní účastníci. Znalec byl rovněž vyslechnut a dále bylo jednání odročeno na neurčito za účelem doplnění znaleckého posudku, přičemž byly vzneseny námitky k osobě znalce a jeho vztahu k věci. Účastníci poté shodně navrhli vypracování znaleckého posudku, který se má vyjádřit ke zdravotnímu a pracovnímu potenciálu žalobce po jeho přeřazení z třetího do druhého invalidního stupně a současně, aby soud vyžádal od Úřadu práce pro Plzeň - město nabídku vhodných míst. Dne 16. 1. 2018 vyúčtoval znalec svou účast při jednání. Jeho vyúčtování bylo rozesláno účastníkům 19. 1. 2018, 16. 2. 2018 bylo přiznáno znalci znalečné. Soud poté 10. 4. 2018 zadal další znalecký úkol novému znalci. Dne 10. 4. 2018 se k osobě znalce vyjádřila právní zástupkyně žalovaného s tím, že tento je smluvním lékařem vedlejšího účastníka a má v tomto směru určité pochybnosti o jeho odbornosti. Dne 18. 4. 2018 se ve věci vyjádřil vedlejší účastník a navrhl doplnění znaleckého úkolu. Soud poté ve věci ustanovil 26. 4. 2018 jiného znalce a doplnil rovněž i znalecký úkol, spis byl znalci předán 23. 5. 2018. Dne 18. 7. 2018 byl spis vrácen společně se znaleckým posudkem. Soud poté 27. 8. 2018 nařídil další ústní jednání na 16. 10. 2018 a předvolal účastníky i znalce. Dne 21. 9. 2018 se ve věci vyjádřil vedlejší účastník. Dne 25. 9. 2018 požádala právní zástupkyně žalobce o odročení jednání z důvodu služební cesty 4. 10. 2018. Soud jednání odročil na 20. 11. 2018, 20. 11. 2018 se ve věci konalo ústní jednání, byl vyslechnut znalec a jednání bylo za účelem doplnění znaleckého posudku odročeno na neurčito. Předmětem posudku měla být náhrada mzdy 3. 12. 2018. Znalec předložil vyúčtování své účast při jednání. Dne 6. 12. 2018 se ve věci vyjádřil tehdejší žalobce, soud poté 27. 12. 2018 ustanovil ve věci znalce , jméno FO, k posouzení dalšího znaleckého úkolu s tím, že má být posudek vypracován ve lhůtě 60 dnů. Dne 21. 6. 2019 urgoval soud vypracování znaleckého posudku s tím, že lhůta pro jeho vypracování a odevzdání již dávno vypršela a pro případ nečinnosti znalce a nebude-li pozdní odevzdání posudku odůvodněno, soud přistoupí ke zkrácení znalecké odměny. Dne 25. 6. 2019 znalec informoval soud, že s ohledem na velké množství znaleckých posudků, které byly zadány ještě před posudkem soudu, není schopen v daném termínu posudek dopracovat a je srozuměn s krácením odměny s tím, že posudek předloží po svátcích na počátku července 2019. Dne 1. 8. 2019 informoval znalec soud, že by nejpozději do 11. 8. 2019 chtěl posudek soudu doručit. Dne 11. 8. 2019 zaslal znalec soudu v elektronické podobě znalecký posudek, který rovněž zasílal i poštou. Posudek byl doručen 13. 8. 2019, ještě předtím 11. 8. 2019 elektronicky. Soud posudek rozeslal účastníkům 14. 8. 2019 a zároveň je vyzval k vyjádření, zda navrhují výslech znalce na ústním jednání. Dne 21. 8. 2019 bylo doručeno soudu vyúčtování posudku. Dne 6. 9. 2019 se ve věci vyjádřila zástupkyně vedlejšího účastníka, její vyjádření bylo rozesláno ostatním účastníkům 12. 9. 2019. Dne 26. 9. 2019 se ve věci vyjádřil tehdejší žalobce. Dne 2. 10. 2019 soud přiznal znalci znalečné. Dne 22. 11. 2019 se ve věci vyjádřila právní zástupkyně tehdejšího žalovaného. Znalec doručil rovněž soudu obhajobu znaleckého posudku písemnou formou, když je volán na účast na jednání 26. 11. 2019. Soud 9. 10. 2019 předvolal účastníky i znalce na 26. 11. 2019, 26. 11. 2019 se ve věci konalo ústní jednání, při kterém byl vyslechnut znalec a dále bylo jednání odročeno na neurčito za účelem vypracování doplňku znaleckého posudku z oboru zdravotnictví a ekonomika, za tímto účelem byl téhož dne jmenován další znalec, kterému byl zadán posudek jako spěšný ve lhůtě 30 dnů od doručení spisu. Dne 2. 12. 2019 předložil znalec vyúčtování své účasti při jednání. Dne 4. 12. 2019 mu bylo přiznáno znalečné, do spisu byl poté 3. 6. 2020 založen znalecký posudek , tituly před jménem, Jana Boháče, ten byl účastníkům rozeslán a současně byl znalci přiznán znalečné 4. 6. 2020. Zároveň bylo nařízeno ústní jednání 4. 9. 2020 a předvoláni účastníci. Dne 16. 6. 2020 požádala právní zástupkyně tehdejšího žalobce o odročení jednání. Soud jí vyhověl 17. 6. 2020 a jednání odročil na 18. 9. 2020, 3. 7. 2020 se ve věci vyjádřil vedlejší účastník ke znaleckému posudku. Jeho vyjádření bylo rozesláno ostatním účastníkům 10. 9. 2020. Dne 15. 9. 2020 se ve věci vyjádřila právní zástupkyně tehdejšího žalobce. Dne 18. 9. 2020 se ve věci konalo další ústní jednání, byl vyslechnut znalec a následně mu bylo přiznáno znalečné. Jednání bylo za účelem provedení dotazu na Úřad práce Kraje Plzeň a zadání doplňujícího znaleckého posudku znalci , jméno FO, odročeno na neurčito. Dne 2. 10. 2020 se ve věci vyjádřila vedlejší účastnice, 7. 10. 2020 se ve věci vyjádřila právní zástupkyně žalobce. Dne 13. 10. 2020 se znovu vyjádřila vedlejší účastnice a formulovala dotaz na Úřad práce. Dne 14. 10. 2020 doplnila svůj dotaz právní zástupkyně současného žalobce, soud poté učinil 22. 10. 2020 dotaz na Úřad práce, Krajská pobočka v Plzni. Následně 27. 10. 2020 obdržel odpověď od Úřadu práce a ta byla zaslána ostatním účastníkům 27. 10. 2020 s žádostí o sdělení, zda má soud vyčkat doplňujícího sdělení z Úřadu práce. Dne 29. 10. 2020 bylo zasláno doplňující sdělení z Úřadu práce se seznamem jednotlivých pracovních pozic. Dne 2. 11. 2020 se ve věci vyjádřila zástupkyně žalobce, která žádala o posečkání na doplňující odpověď. Dne 3. 11. 2020 o totéž požádala právní zástupkyně vedlejšího účastníka. Jejich vyjádření byla rozeslána ostatním účastníkům 9. 11. 2020. Dne 11. 11. 2020 navrhl rovněž současný žalobce na vyčkání doplňujícího vyjádření z Úřadu práce. Dne 19. 11. 2020 zaslal své stanovisko k doplnění znaleckého posudku tehdejší žalobce a předložil další podklady. Dne 3. 11. 2020 se ve věci vyjádřila ke znaleckému posudku vedlejší účastnice. Dne 25. 11. 2020 se ve věci vyjádřil zástupce žalovaného a navrhl doplnění a připojil se k návrhu vedlejšího účastníka na doplnění znaleckého posudku , tituly za jménem, Jana Boháče. Soud žádosti o doplnění posudku vyhověl a 26. 11. 2020 ustanovil , tituly za jménem, Jana Boháče znalcem v dané věci. Dne 6. 4. 2021 soud žádal o vrácení spisu s doplňkem znaleckého posudku. Znalec odpověděl, že z důvodu karantény došlo ke zpoždění se všemi pracemi. Spis byl i s posudkem vrácen 8.4.2021 s vyúčtováním znalečného a soud obratem přiznal znalečné. Soud znalecký posudek rozeslal účastníkům 12. 4. 2021 a vyzval je k vyjádření. Dne 22. 4. 2021 se ve věci vyjádřil tehdejší žalobce, 28. 4. 2021 se ve věci vyjádřil tehdejší vedlejší účastník. Dne 5. 5. 2021 vedlejší účastník své vyjádření ještě doplnil. Dne 11. 5. 2021 se stručně ve věci vyjádřil i současný žalobce, tehdejší žalovaný a navrhl zadání, doplnění znaleckého posudku. Vyjádření protistran byla zaslána ostatním účastníkům. 18. 5. 2021. Dne 19. 5. 2021 se ve věci vyjádřil tehdejší žalobce. Nesouhlasil s doplněním znaleckého posudku, jeho vyjádření bylo zasláno protiprotistranám 3. 6. 2021. Znalecký posudek byl následně znalci přesto zadán a znalec byl urgován k jeho vypracování 9. 7. 2021. Znalec vypracoval doplněk znaleckého posudku a tento zaslal soudu. Soud 9. 7. 2021 posudek rozeslal účastníkům a vyzval je, aby do tří týdnů sdělili své stanovisko. Dne 28. 7. 2021 sdělil stanovisko vedlejší účastník, 11. 8. 2021 se ve věci vyjádřil tehdejší žalovaný, kdy trval na vypracování doplňku znaleckého posudku znalci mikyskovi. Soud 17. 9. 2021 zadal doplnění znaleckého posudku u znalce , jméno FO, . Dne 4. 10. 2021 se ve věci vyjádřil tehdejší žalobce a uvedl doplňující dotazy na Úřad práce. Dne 6. 10. 2021 soud učinil doplňující dotaz na příslušný Úřad práce. Dne 11. 10. 2021 obdržel odpověď, soud dále zadal 13. 10. 2021 doplnění znaleckého posudku znalci , jméno FO, . Dne 19. 10. 2021 se ve věci vyjádřil vedlejší účastník k vyjádření žalovaného. Dne 17. 2. 2022 žádal soud od znalce , jméno FO, obratem informaci, kdy bude spis vrácen. Telefonicky poté obdržel 22. 3. 2022 zprávu, že posudek bude vydán do 14 dnů. Dne 4. 4. 2022 se znalec omluvil z důvodu, že je se zpožděním se znaleckým posudkem. Dne 20. 4. 2022 znalec doplnil své výpočty, informoval soud, že vyžádal od , právnická osoba, další podklady, neboť nemá dostatečné podklady k výpočtům. Soud 6. 6. 2022 urgoval znalce o doručení znaleckého posudku. Znalec se omluvil 28. 6. 2022, že posudek bude zaslán 29. 6. 2022 v elektronické i písemné formě, neboť jde o případ skutkově, právně a tím i výpočtově kontroverzní. Dne 1. 7. 2022 byl do spisu založen doplněk ke znaleckému posudku. Dne 3. 7. 2022 bylo zasláno do spisu vyúčtování znaleckého posudku. Dne 3. 8. 2022 se ve věci vyjádřil tehdejší žalobce ke znaleckému posudku. Dne 10. 8. 2022 se vyjádřil vedlejší účastník. Dne 27. 10. 2022 z podnětu žalobce a vedlejšího účastníka soud zadal doplnění znaleckého posudku znalci , jméno FO, a současně nařídil ústní jednání na 25. 11. 2022. Dne 25. 10. 2022 se ve věci konalo ústní jednání, byl shrnut průběh řízení a jednání bylo odročeno na 29. 11. 2022 s tím, že dosud nebyl vypracován posudek (tentokrát na stanovení výše peněžité renty od 1. 1. 2022. Soud žádal účastníky sporu, aby projednali možnost smírného řešení dané věci. Dne 28.11. 2022 se ve věci vyjádřila právní zástupkyně žalovaného s žádostí o odročení jednání. Znalec informoval soud, že se nemůže 29. 11. 2022 ve věci účastnit. Zaslal rovněž doplněk znaleckého posudku, ten byl rozeslán účastníkům 28. 11. 2022 a současně bylo jednání odročeno na neurčito na základě současného souhlasu všech zúčastněných. Dne 6. 1. 2023 požádala právní zástupkyně tehdejšího žalobce o zaslání protokolu z jednání. Dne 10. 1. 2023 informovala právní zástupkyně žalovaného, že je připraven koncept dohody o narovnání, obdobně informovala rovněž i zástupkyně vedlejšího účastníka 11. 1. 2023. Dne 2. 2. 2023 rovněž informoval tehdejší žalovaný, že mu předložil vedlejší účastník návrh dohody o narovnání. Dne 28. 2. 2023 informovala zástupkyně žalobce o podpisu dohody o narovnání. Dne 2. 5. 2023 vzala právní zástupkyně žalobce žalobu zpět. Soud přiznal znalci 4. 5. 2023 znalci , tituly před jménem, , jméno FO, odměnu za znalecký posudek, za jeho doplnění a rozeslal účastníkům rozhodnutí. Dne 24. 5. 2023 vrátil znalec vypracovávaný znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, z podnětu soudu. Odměna mu následně byla 25. 5. 2023 přiznána a následně bylo 4. 7. 2023 zřízení na základě dohody o narovnání mezi účastníky zastaveno. Do spisu byl rovněž založen znalecký posudek.

10. Dle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen „ODŠZ“) stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

11. Dle § 2 ODŠZ odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit.

12. Dle § 3 odst. 1 písm. a), b), c) ODŠZ stát odpovídá za škodu, kterou způsobily: a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, (dále jen "úřední osoby"), c) orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona (dále jen "územní celky v přenesené působnosti").

13. Dle § 5 ODŠZ stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena: a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

14. Dle § 7 odst. 1 a 2 ODŠZ mají právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Právo na náhradu škody má i ten, s nímž nebylo jednáno jako s účastníkem řízení, ačkoliv s ním jako s účastníkem řízení jednáno být mělo.

15. Dle § 8 odst. 1, 2 a 3 ODŠZ lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku. Nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení, nebo návrh na zastavení exekuce.

16. Dle § 13 odst. 1 a 2 ODŠZ stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

17. Dle § 14 odst. 1 a 3 ODŠZ nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v zákoně. Uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

18. Dle § 15 odst. 2 ODŠZ se poškozený může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

19. Dle § 26 ODŠZ pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v tomto zákoně občanským zákoníkem.

20. Dle § 31a odst. 1, 2 a 3 ODŠZ bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. V případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle Dle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo Dle § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k: a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

21. Po zjištěném skutkovém stavu věci, vyšel soud z toho, že řízení ve vztahu k žalobci trvalo od doručení výzvy k vyjádření k žalobě tj. od 22.10.2014 do 4.7.2023, kdy bylo řízení zastaveno, tedy celkem 8 let a 8 měsíců. Předmětem řízení bylo stanovení výše náhrady na ztrátě na výdělku a měsíční peněžité renty poškozenému, kterému žalobce způsobil dopravní nehodou škodu. V řízení se vyskytly průtahy v souvislosti s vypracováním znaleckých posudků, kdy zvláště jeden ze znalců musel být opakovaně urgován k předložení posudku, soud jinak postupoval v pravidelných, přiměřených lhůtách a jeho činnost víceméně směřovala k rozhodnutí ve věci samé. Řízení vykazovalo zvýšenou náročnost jak po stránce skutkové, tak po stránce právní i procesní. Ve věci bylo vypracováno 5 znaleckých posudků a 2 doplňky. Bylo vyslechnuto větší množství svědků. Ve věci byla opakovaně žádána součinnost třetích osob. Ve věci bylo rozhodováno soudem prvního stupně, který rozhodoval opakovaně v procesních otázkách, zejména v souvislosti se jmenováním znalců, následně i ohledně zastavení řízení po účastníky uzavřené dohodě o narovnání. Co se týče chování žalobce, tento se částečně na délce řízení podílel, když musel být urgován k vyjádření k věci, dvakrát bylo žádáno ze strany žalobce o odročení jednání, mezi účastníky probíhala rovněž mimosoudní jednání a soud jim tak dával prostor. Tento procesní postup žalobce rovněž přispěl k celkové době řízení. Co se týče významu předmětu řízení, nelze tento typ sporu řadit mezi řízení, která jsou typově spojena s vyšším významem, jako spory opatrovnické, pracovně právní, věci osobního stavu, věci sociálního zabezpečení, trestní věci a věci týkající se zdraví nebo života. Význam řízení pro žalobce po subjektivní stránce proto soud hodnotil jako standartní.

22. Na základě shora uvedeného soud dospěl k závěru, že v řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu ustanovení § 13 odst. 1 zákona, když délka namítaného řízení, byť se v něm nevyskytly průtahy v podobě nečinnosti, byla ve vztahu k jeho průběhu, dobou nepřiměřenou. V důsledku porušení tohoto práva vznikla žalobci nemajetková újma, k jejímuž odškodnění není namístě poskytnout pouhé konstatování porušení práva. Přiměřeným odškodněním jeví se tak peněžité zadostiučinění. Soud stanovil základní částku za 8 let a 8 měsíců trvání řízení v rozsahu 15 000 Kč za rok trvání řízení a dospěl k základní částce ve výši 116 875 Kč. Od této částky odečetl 25 % z důvodu skutkové, právní i procesní složitosti věci, pro počet stupňů soudní soustavy soud nepřistoupil k žádné moderaci základní částky, dále soud ponížil základní částku o 5 % z důvodu chování žalobce v průběhu řízení. Základní částku soud rovněž nemoderoval z důvodu standartního významu řízení pro žalobce. Celkem tedy soud základní částku ponížil o 30 % (tzn. 35 063,- Kč) a žalobci by se tak na přiměřeném zadostiučinění měla dostat částka ve výši 81 813,- Kč. Jelikož žalovaný mimosoudně žalobci hradil částku ve výši 74 750 Kč, hradil tak částku nižší, než by žalobci z tohoto titulu poskytl sám soud. Soud proto žalobě ve výroku ad. I. vyhověl, co do rozdílu mezi jím přiznaným zadostiučiněním a již vyplaceným zadostiučiněním ze strany žalované, společně s úrokem z prodlení ze soudem přiznané částky (nikoliv ze žalovanou uhrazené částky, neboť žalovaná se s její úhradou neocitla v prodlení) a ve zbývajícím rozsahu společně s požadovaným úrokem z prodlení (včetně žalovanou uhrazené částky, o kterou žalobce nevzal žalobu zpět) žalobu jako nedůvodnou výrokem ad. II. rozsudku zamítl.

23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 10 228 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 4 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč sestávající z částky 3 100 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. a z částky 3 100 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 6 800 Kč ve výši 1 428 Kč.