58 CO 123/2022

Plný text

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Markéty Wildové a soudkyň JUDr. Blanky Bendové a JUDr. Vladimíry Čítkové ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o částka s příslušenstvím k odvolání žalobkyně proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne datum rozhodnutí, č. j. 46 C 1/2020-269

I. Rozsudek soudu I. stupně se mění tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení před soudem I. stupně částku částka do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jejího advokáta.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů odvolacího řízení částku částka, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jejího advokáta.

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku částka spolu se zákonným úrokem z prodlení od datum do zaplacení (výrok I.) a uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce částka do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jejího právního zástupce (výrok II.).

2. Takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení této částky s příslušenstvím s tím, že se jedná o kupní cenu za veškeré zboží evidované na žalobkyni, která byla mezi účastníky uzavřena v lednu 2013. Za obě strany tehdy jednal jejich tehdejší jednatel jméno příjmení. příjmení fakturu na danou částku se splatností datum. S tehdejšími společníky žalované bylo vedeno trestní řízení, následně byli zproštěni obžaloby z trestného činu zneužití informace v obchodním styku. Pokud žalovaná tvrdila, že pohledávka zanikla v důsledku zápočtu, žalobkyně zpochybňovala existenci započitatelné pohledávky.

3. Žalovaná namítala, že pohledávka zanikla v důsledku dohody stran o zápočtu ze dne datum. Uvedla, že žalobkyně dne datum uzavřela smlouvu o vzájemné obchodní spolupráci se právnická osoba příjmení jméno příjmení jméno, Ltd. se sídlem na Tchajwanu (dále jen„ jméno příjmení“), jejímž předmětem byl závazek odebírat airsoftové zboží v hodnotě částka ročně. V případě nedodržení odběru byla právnická osoba příjmení oprávněna požadovat náhradu škody ve výši ceny neodebraného zboží. Žalobkyni hrozila ke dni datum náhrada škody ve výši částka, což byla hodnota neodebraného zboží za první rok smlouvy a za zbývající roky do datum. Mezi účastníky a jméno příjmení byla uzavřena trojstranná dohoda, jejímž obsahem bylo převzetí všech závazků žalobkyně žalovanou a vstup žalované na místo žalobkyně. Následně došlo k uzavření zápočtu a poté k prodeji obchodního podílu žalobkyně jméno příjmení.

4. Na základě provedeného dokazování dospěl soud I. stupně k závěru, že mezi žalobkyní a jméno příjmení došlo dne datum k uzavření kontraktu ve výši částka. V průběhu ledna rok s ohledem na utlumování činnosti žalobkyně došlo k uzavření ústní kupní smlouvy, ze které žalované vůči žalobkyni vznikl závazek ve výši částka. Právě přechodem podnikatelských aktivit v oblasti airsoftového sportu ze žalobkyně na žalovanou došlo i k uzavření dohody o převzetí dluhu žalobkyně vůči jméno příjmení, kdy tento dluh představoval částku částka poníženou za odebrané zboží ve výši částka, tedy částku dle tehdejšího kurzu ve výši částka, právnická osoba příjmení jakožto věřitel souhlasila se záměnou účastníků na straně dlužníka. Žalovaná tak za žalobkyni převzala dne datum dluh ve výši částka. V řízení byla prokázána existence právnická osoba příjmení, soud I. stupně tak dospěl k závěru, že se nejednalo o vykonstruované a účelové dohody. Námitku promlčení shledal nedůvodnou s tím, že k uzavření kupní smlouvy mezi účastníky došlo v lednu rok.

5. Po právní stránce věc posoudil s odkazem na § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, účinnost (dále jen„ o. z.“), dle předchozí právní úpravy, tedy dle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen„ obč. zák.“), resp. vzhledem k tomu, že šlo o obchodněprávní vztah, dle zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen„ obch. zák.“). Vycházel ze čtyřleté promlčecí doby dle § 397 obch. zák., splatnost pohledávky byla v řízení prokázána provedenou fakturou, kdy ke splatnosti došlo dne datum. Čtyřletá promlčecí lhůta tedy počala běžet dne datum, přičemž žaloba byla žalobkyní podána k soudu dne datum. Poukázal přitom na to, že běh promlčecí lhůty byl navíc pozastaven s ohledem na připojení se žalobkyně jako poškozené k trestnímu řízení dne datum, a to až do skončení trestního řízení.

6. Soud I. stupně dospěl dále k závěru, že uplatněná pohledávka zanikla dohodou o vzájemném zápočtu pohledávek ze dne datum. Vycházel přitom z ust. § 364 obch. zák., dle něhož bylo možno na základě dohody stran započítat jakékoliv vzájemné pohledávky. Bylo tak možno uzavřít nejen dohodu o započtení pohledávek na plnění, která nejsou plněním stejného druhu, ale v dohodě mohly strany upravit např. způsob a dobu účinků započtení, tj. dobu účinnosti zápočtu, poukázal přitom na rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 1198/2006, ze dne datum rozhodnutí. Účastníci provedli zápočet takovou dohodou dle § 364 obch. zák, žalovaná za žalobkyni převzala dluh vůči jméno příjmení ve výši částka, přičemž tento dluh byl započítán na dluh žalované vůči žalobkyni z titulu kupní smlouvy ve výši částka. Mezi účastnicemi byl pak řádně sjednán též den zániku jejich vzájemných závazků, a to na den datum. To, že závazek z titulu uzavřeného kontraktu s jméno příjmení v době započtení nebyl ve své úplné části splatným a jednalo se ve větší míře o do budoucna vzniklou pohledávku, nepovažoval za rozhodné s tím, že vzájemnou dohodou stran bylo možno započíst jakékoli pohledávky, tudíž i v budoucnu vzniklé pohledávky, odkázal přitom na § 581 odst. 3 obč. zák., tak § 364 obch. zák. a související judikaturu Nejvyššího soudu.

7. Soud I. stupně neshledal opodstatněnou argumentaci žalobkyně, že s ohledem na pluralitu osob jednatelů a společníků žalující a žalované společnosti v rozhodném období došlo k úmyslnému bezplatnému vyvedení majetku žalobkyně do žalované. Poukázal na to, že v řízení bylo prokázáno nad rámec výše uvedeného, že žalovaná za žalobkyni zaplatila v období od datum do datum částku částka vůči různým, jak veřejnoprávním, tak soukromoprávním osobám/institucím. příjmení jednatelů a společníků byli zproštěni obžaloby v trestním řízení vedeném před Krajským soudem v Hradci Králové pod sp. zn. spisová značka právě pro výše popsaný skutek. Řízení o nepřiznání daně z příjmů právnické osoby za rok 2012 a nepředání úplného účetnictví osobě nového jednatele žalobkyně bylo odloženo, neboť bylo shledáno, že nejde o podezření z trestného činu. V řízení tak nebylo prokázáno, že by úmyslem smluvních stran, tj. osob jednatelů a společníků totožných pro oba účastníky řízení v době učiněného jednání, bylo zkrácení možnosti uspokojení pohledávek věřitelů jedné z nich, které by pak mělo za následek neplatný právní úkon dle § 39 obč. zák. Žalobu tedy v celém rozsahu zamítl.

8. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen,,o. s. ř.“), úspěšné žalované byla přiznána náhrada nákladů za právní zastoupení v celkové výši částka.

9. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně včasné odvolání, v němž uplatnila odvolací důvody dle § 205 odst. 2 písm. b/, c/, d/, e/ a g/ o. s. ř. Právní závěr soudu I. stupně o zániku pohledávky v důsledku zápočtu považovala za nesprávný s tím, že žalovaná žádnou vzájemnou pohledávkou vůči žalobkyni nedisponovala, závěr soudu I. stupně v této části považovala za nepřezkoumatelný. Je sice možné, že někdy v budoucnu mohlo dojít ke vzniku pohledávky právnická osoba příjmení z titulu smluvní pokuty, nicméně ke vzniku takové pohledávky nikdy nedošlo, taková pohledávka nebyla ze strany dodavatele vůči žalobkyni nikdy uplatněna, případné převzetí závazku žalované za žalobkyni vznik takové pohledávky za žalobkyní přivodit nemohlo. Namítala nesprávný závěr soudu I. stupně, pokud dovodil, že se nejednalo o neplatné právní jednání. Namítala, že se jednalo o ryze účelový krok žalované, která uměle vytvořila smyšlenou pohledávku za žalobkyní tak, aby se zprostila své platební povinnosti. Žádala, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil pro nepřezkoumatelnost a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení, případně jej změnil a žalobě v plném rozsahu vyhověl.

10. Žalovaná ve vyjádření k odvolání žalobkyně poukázala na to, že existence pohledávky z titulu kupní smlouvy nebyla mezi účastníky sporná, nicméně soud I. stupně se správně k námitce žalované zabýval otázkou zániku této pohledávky. V této souvislosti vzal za prokázané obchodní vztahy žalobkyně, žalované a zahraničního partnera, z nichž vznikl závazek odebírat po sjednanou dobu zboží ve sjednaném cenovém objemu, přičemž právnická osoba příjmení vzniklo právo na zaplacení sjednané ceny i v případě, že by zboží nebylo odebráno. Tyto skutečnosti byly zjištěny z listin, proti nimž neměli účastníci námitek. Stejně tak vůči memorandu, na jehož základě došlo k záměně účastníků ve smluvním vztahu se právnická osoba příjmení. Tvrzením žalobkyně o údajném nekalém záměru vyvést majetek bez odpovídající protihodnoty se soud I. stupně rovněž zabýval. Pokud žalobkyně poukazovala na rozsudek v trestní věci, žalovaná namítala, že společníci žalované byli v tomto trestním řízení zproštěni obžaloby, v části bylo trestní stíhání odloženo. Ohledně existence započitatelné pohledávky poukázala na obsah dohody mezi jméno příjmení a původně žalobkyní, z níž vyplývalo riziko hradit částka ročně bez ohledu na rozsah odběru zboží. Toto riziko považovala za penězi vyčíslitelné a ocenitelné pasivum, s nímž bylo při záměně účastníků smlouvy kalkulováno. Poukázala na to, že po uplynutí desetileté lhůty jméno příjmení avizovala požadavek na úhradu rozdílu mezi cenou odebraného zboží a sjednanou částkou částka ročně. Žalovaná tak nepochybně započitatelnou pohledávkou vůči žalobkyni disponovala. Žalovaná se tak ztotožnila se závěry soudu I. stupně a navrhla potvrzení napadeného rozsudku jako věcně správného.

11. Při odvolacím jednání účastníci setrvali na svých stanoviscích, žalobkyně namítala, že kroky, které učinil pan příjmení coby jednatel žalobkyně, činil ve prospěch žalované, jeho jednání tak bylo absolutně neplatné, poukázala na související judikaturu Nejvyššího soudu. Namítala, že dohoda o zápočtu byla prostředkem, jímž žalovaná dosáhla toho, aby za zboží nezaplatila.

12. Odvolací soud ve smyslu ust. § 212 a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. přezkoumal napadený rozsudek i řízení, které předcházelo jeho vydání, přičemž v souladu s § 213 a § 213a o. s. ř. zopakoval dokazování níže uvedenými listinami k upřesnění skutkových zjištění.

13. Memorandem o vzájemné spolupráci ze dne datum vzal odvolací soud za prokázané, že právnická osoba s. r. o. (nyní právnická osoba v likvidaci) uzavřela se právnická osoba příjmení dohodu o obchodní spolupráci za účelem dodávek produktů od jméno příjmení, účelem smlouvy bylo získání speciálních nákupních cen od jméno příjmení. jméno příjmení se zavázala dodávat produkty v té nejlepší kvalitě, v rozsahu a za ceny speciálně sjednané, právnická osoba s. r. o. se zavázala k odběru produktů v rozsahu částka ročně po dobu nejméně 10 let od podpisu smlouvy a současně bylo sjednáno, že pokud tento závazek nebude plnit, je jméno příjmení oprávněna žádat zaplacení smluvní pokuty ve výši sjednané ceny neodebraného zboží.

14. Dohodou o převzetí závazku a souhlasem ze dne datum vzal odvolací soud za prokázané, že došlo k dohodě o převzetí závazku, žalovaná – za souhlasu právnická osoba příjmení jméno na místo žalobkyně do smluvního vztahu mezi žalobkyní a jméno příjmení, vzniklého na základě Memoranda o obchodní spolupráci ze dne datum, čímž převzala veškeré závazky a pohledávky ve vztahu ke právnická osoba příjmení, vyplývající z tohoto memoranda. Jedním z těchto závazků byla pohledávka jméno příjmení za neodebrané zboží v roce 2013 ve výši částka s tím, že v následujících letech až do roku rok se tato pohledávka obnovuje.

15. Dohodou o vzájemném zápočtu ze dne datum vzal odvolací soud za prokázané, že mezi účastníky byla uzavřena dohoda o zápočtu s tím, že žalovaná má vůči žalobkyni pohledávku z titulu převzetí závazku vůči právnická osoba příjmení ve výši částka (částka) za neodebrané zboží podle Dohody o převzetí závazku a souhlasu ze dne datum uzavřené mezi žalobkyní, žalovanou a jméno příjmení, žalobkyně má vůči žalované pohledávku z titulu faktury ze dne datum číslo za prodané zboží ve výši částka. Dle dohody účastníci započítali tyto pohledávky ke dni datum, v důsledku započtení měla žalované zůstat pohledávka ve výši částka za převzatý závazek podle Dohody o převzetí závazku a souhlasu ze dne datum. Za obě společnosti (žalobkyni a žalovanou) tehdy jednal a dohodu podepsal jméno příjmení coby jednatel obou společností.

16. Na základě výše uvedeného dospěl odvolací soud k závěru, že nemá za prokázanou existenci započitatelné pohledávky žalované za žalobkyní, kterou by mohla vůči uplatněné pohledávce započíst. Odvolací soud proto poučil žalovanou ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., aby doplnila svá tvrzení, jaká konkrétní pohledávka byla započtena proti pohledávce žalobkyně v dohodě o zápočtu ze dne datum, z čeho tuto pohledávku dovozuje (jaký byl její právní důvod) a pro svá tvrzení aby označila důkazy. Současně byla poučena, že nesplnění této povinnosti může mít za následek neúspěch ve sporu.

17. Žalovaná na tuto výzvu reagovala vyjádřením, v němž uvedla, že Dohodou o převzetí závazku ze dne datum nastala událost, která měla za následek aktivaci ujednání o smluvní pokutě dle Memoranda o obchodní spolupráci ze dne datum (článek III. odst. 4) ve výši ceny neodebraného zboží za celý desetiletý kontrakt ve výši částka. Poukázala na to, že Dohodou o převzetí závazku ze dne datum žalovaná převzala za žalobkyni platební povinnost z faktury ze dne datum, jíž jméno příjmení vyzývá obchodního partnera odcházejícího ze smluvního vztahu, aby zaplatil smluvní pokutu. Převzetím závazku vzniklo žalobkyni bezdůvodné obohacení, jehož vydání bylo řešeno zápočtem dle Dohody ze dne datum. Žalovaná má vůči jméno příjmení stále trvající povinnost zaplatit smluvní pokutu a lze jistě očekávat, že po uplynutí doby trvání smluvního vztahu dle Memoranda, což bylo datum, jméno příjmení své nároky připomene. Právním důvodem započtené pohledávky tak bylo Memorandum o vzájemné obchodní spolupráci ze dne datum. Existenci pohledávky z titulu smluvní pokuty tak měla za prokázanou Dohodou o převzetí závazku a souhlasem ze dne datum, uzavřenou mezi žalobkyní, žalovanou a jméno příjmení.

18. Odvolací soud dále doplnil dokazování fakturou ze dne datum vystavenou právnická osoba příjmení na účet a riziko žalobkyně na částku částka z titulu Memoranda. Splatnost faktury, případně další podmínky zde uvedeny nebyly.

19. Po takto doplněném dokazování dospěl odvolací soud k závěru, že odvolání žalobkyně bylo důvodné. Shledal opodstatněnou její námitku, že žalovaná nedisponovala pohledávkou, kterou by mohla vůči pohledávce uplatněné v tomto řízení započíst. Z výše uvedených tvrzení a důkazů předložených žalovanou nelze závěr o existenci takové pohledávky dovodit.

20. V daném případě smluvní vztah mezi účastníky, z něhož byla dovozována uplatněná pohledávka, vznikl do datum, tedy za účinnosti obč. zák. a obch. zák., soud I. stupně tak správně na daný vztah aplikoval v souladu s § 3028 o. z. tyto právní předpisy.

21. Žalovaná dovozovala vznik započitatelné pohledávky z důvodu převzetí závazku žalobkyně. Vzhledem k tomu, že převzetí závazku není v obch. zák. obecně upraveno, vycházel odvolací soud v souladu s § 1 odst. 2 obch. zák. z § 531 obč. zák.

22. Podle § 531 obč. zák., kdo se dohodne s dlužníkem, že přejímá jeho dluh, nastoupí jako dlužník na jeho místo, jestliže k tomu dá věřitel souhlas. Souhlas věřitele lze dát buď původnímu dlužníku, nebo tomu, kdo dluh převzal (odst. 1); kdo bez dohody s dlužníkem převezme dluh smlouvou s věřitelem, stane se dlužníkem vedle původního dlužníka (odst. 2); smlouva o převzetí dluhu vyžaduje, aby byla uzavřena písemnou formou (odst. 3); námitky, které má vůči věřiteli původní dlužník, může uplatnit i osoba, která dluh převzala (odst. 4).

23. Odvolací soud vycházel z toho, že převzetím závazku ve smyslu § 531 obč. zák. bez dalšího nevzniká žádný závazek mezi původním dlužníkem a nastoupivším dlužníkem, pokud to není výslovně ujednáno; dohoda o převzetí závazku může být úplatná či bezúplatná, může dojít ke směně dluhů apod., musí to však být ujednáno. Vzhledem k tomu, že u převzetí závazku je vyžadována písemná smlouva, muselo by i takovéto ujednání mít písemnou formu.

24. V daném případě byla dohoda o převzetí závazku uzavřena písemně – Dohodou o převzetí závazku a souhlasem ze dne datum, obsahem této dohody bylo převzetí veškerých závazků žalobkyně vyplývajících ze smluvního vztahu se právnická osoba příjmení na základě memoranda o obchodní spolupráci ze dne datum žalovanou, tedy včetně závazku uhrazení kupní ceny zboží ve sjednaném objemu bez ohledu na to, zda bude koupě realizována. V době převzetí závazku činila částka za dosud neodebrané zboží částka Dohoda o převzetí závazku však neobsahuje žádné ujednání o tom, že by k převzetí závazku mělo dojít za úplatu, neobsahuje ani žádné ujednání o tom, že by toto převzetí závazku mělo být žalované nějakým způsobem kompenzováno.

25. To ostatně ani nebylo žalovanou tvrzeno. Ani po poučení odvolacím soudem dle § 118a o. s. ř. žalovaná žádnou takovou dohodu netvrdila, vznik závazku žalobkyně dovozovala pouze z faktu převzetí jejího závazku žalovanou, tím však, jak již bylo výše uvedeno, žádný závazek původnímu dlužníkovi (žalobkyni) nevznikl. Tento názor žalované, že již samotným převzetím závazku vznikl původnímu dlužníkovi závazek, shledal odvolací soud nesprávným.

26. V daném případě nelze na straně žalobkyně shledat ani bezdůvodné obohacení ve smyslu § 451 a násl. obč. zák., neboť zde nebyla naplněna žádná ze skutkových podstat zde uvedených.

27. Podle § 451 obč. zák., kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat (odst. 1); bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů (odst. 2).

28. Podle § 454 obč. zák., bezdůvodně se obohatil i ten, za nějž bylo plněno, co po právu měl plnit sám.

29. Pokud bude žalovaná plnit závazek (který původně svědčil žalobkyni) z titulu smluvní pokuty vůči právnická osoba příjmení, bude (po převzetí závazku) plnit již svůj vlastní dluh, neboť v důsledku převzetí závazku vstoupila na místo původního dlužníka (žalobkyně), jedná se tak nyní o její vlastní dluh, nikoliv dluh žalobkyně. O bezdůvodné obohacení z titulu plnění za jiného se jedná pouze tehdy, pokud třetí osoba (osoba odlišná od dlužníka) plní věřiteli namísto dlužníka, převzetím závazku se však přebírající subjekt sám stává dlužníkem. Bezdůvodné obohacení na straně původního dlužníka tak nevzniká.

30. Nelze přehlédnout ani tu skutečnost, že převzetím závazku žalovaná získala nejen povinnost zaplatit za zboží ve sjednaném objemu, ať již formou kupní ceny či smluvní pokuty, ale rovněž právo zboží ve sjednaném objemu odebrat. Pokud se rozhodla žádné zboží neodebrat, je povinnost hradit sjednanou částku bez jakéhokoliv protiplnění důsledkem jejího vlastního jednání, nikoliv jednání původního dlužníka.

31. Nelze tedy dospět k závěru, že by se žalobkyně na úkor žalované bezdůvodně obohatila, že by z tohoto důvodu vznikl vůči žalobkyni nějaký nárok. Žalovaná tak nedisponovala žádnou pohledávkou za žalobkyní, kterou by mohla proti pohledávce na zaplacení kupní ceny zboží započítat. Dohoda o započtení tak nemohla způsobit zánik závazku žalované z titulu kupní ceny zboží, která je předmětem tohoto řízení. Nárok žalobkyně na zaplacení kupní ceny zboží přitom nebyl žalovanou nijak sporován (s výjimkou výše uvedeného zápočtu, který však zánik pohledávky nezpůsobil). Žaloba tak byla podána důvodně.

32. Žalobkyni vznikl rovněž nárok na zaplacení úroků z prodlení dle § 1970 o. z. Odvolací soud přitom vycházel z toho, že nárok na zaplacení úroků z prodlení vznikl až za účinnosti o. z., je tedy na místě aplikovat již tuto novou právní úpravu. Faktura za dané zboží byla splatná datum, dnem datum se tak žalovaná dostala do prodlení a je povinna zaplatit úrok z prodlení, který v té době činil 8,05% ročně dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

33. Odvolací soud tedy napadený rozsudek změnil dle § 220 odst. 1 písm. b/ o. s. ř. tak, že žalobě v plném rozsahu vyhověl včetně požadovaného příslušenství.

34. V závislosti na výsledku řízení odvolací soud opětovně rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů, úspěšné žalobkyni přiznal náhradu v plné výši dle § 142 odst. 1 o. s. ř., v odvolacím řízení dále dle § 224 odst. 1 o. s. ř.

35. Před soudem I. stupně žalobkyni vznikly náklady za právní zastoupení za 7 úkonů (převzetí zastoupení, sepis žaloby, účast u čtyř soudních jednání datum, datum, datum a datum, závěrečný návrh) po částka dle § 7 a § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ AT“), za 1 úkon v poloviční výši (prostá výzva k plnění) dle § 11 odst. 2 písm. h) AT, paušální náhradu hotových výdajů 8 x po částka dle § 13 odst. 1 a 4 AT, cestovné 2 x po částka (cesta k soudním jednáním v roce rok, při vzdálenosti obec – obec a zpět 360 km, spotřebě vozidla 7,6 l číslo, 5 l číslo, 5,9 l číslo km, základní sazbě náhrady 4,40 Kč/km a ceně pohonných hmot částka dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) a 2 x po částka (cesta k soudním jednáním v roce 2022, při vzdálenosti obec – obec a zpět 360 km, spotřebě vozidla 7,6 l číslo, 5 l číslo, 5,9 l číslo km, základní sazbě náhrady 4,70 Kč/km a ceně pohonných hmot částka dle vyhlášky č. 511/2021 Sb.), náhrada za promeškaný čas za cestu ke čtyřem jednáním celkem za 48 půlhodin po částka dle § 14 odst. 1 a 3 AT a 21 % DPH ve výši částka dle § 137 odst. 3 o. s. ř., celkem částka. Pokud žalobkyně požadovala dále náhradu nákladů za 6 porad s klientem přesahujících jednu hodinu, nepovažoval odvolací soud tyto náklady za účelně vynaložené s ohledem na to, že procesní situace se v průběhu řízení nijak neměnila, pokud tedy vyvstala potřeba nějaké porady, nebyl žádný podstatný důvod, aby vyžadovala delší čas, než jednu hodinu.

36. V odvolacím řízení žalobkyni vznikly náklady za právní zastoupení za 4 úkony (odvolání, vyjádření k doplnění tvrzení a účast u dvou odvolacích jednání) po částka, paušální náhradu hotových výdajů 4 x po částka, cestovné za cestu k jednání datum ve výši částka (při vzdálenosti obec – obec a zpět 360 km, spotřebě vozidla 7,6 l číslo, 5 l číslo, 5,9 l číslo km, základní sazbě náhrady 4,70 Kč/km a ceně pohonných hmot částka dle vyhlášky č. 511/2021 Sb.), cestovné za cestu k jednání datum ve výši částka (při vzdálenosti obec – obec a zpět 360 km, spotřebě vozidla 7,6 l číslo, 5 l číslo, 5,9 l číslo km, základní sazbě náhrady 4,70 Kč/km a ceně pohonných hmot částka dle vyhlášky č. 116/2022 Sb.), náhradu za promeškaný čas za cestu k těmto dvěma jednáním celkem za 24 půlhodin po částka a 21 % DPH ve výši částka, celkem částka Ani v odvolacím řízení neshledal odvolací soud za účelnou další poradu přesahující jednu hodinu předcházející sepsání odvolání, a to ze stejných důvodů jako ohledně porad v řízení před soudem I. stupně. Proti tomuto rozsudku lze podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu I. stupně, jestliže rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o. s. ř.). Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud. Proti výroku o nákladech řízení není dovolání přípustné (§ 238 odst. 1 písm. h/ o. s. ř.)