46 C 1/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní JUDr. Helenou Kolbabovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o 11 734 690 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku 11 734 690 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od 17. 1. 2016 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce 337 411 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 11 734 690 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že mezi účastnicemi řízení došlo v měsíci lednu 2013 k uzavření ústní [anonymizováno] smlouvy, kterou bylo převedeno veškeré [anonymizováno], účetně evidované na žalobkyni, na žalovanou s tím, že žalovaná se zavázala zaplatit kupní cenu ve výši 11 734 690 Kč. K převodu [anonymizováno] došlo s ohledem na propojenost účastnic prostřednictvím svých společníků a členů statutárního orgánu, a to s ohledem na utlumení činnosti žalobkyně. Uvedená [anonymizováno] smlouva byla za obě účastnice uzavřena jejich tehdejším jednatelem [jméno] [příjmení], [datum narození], který zároveň za žalobkyni vystavil fakturu [číslo] na částku 11 734 690 Kč se splatností 16. 1. 2016. Žalovaná [anonymizováno] cenu [anonymizováno] do podání žaloby neuhradila, a to i přestože předmětné plnění uplatnila v rámci přiznání k DPH a čerpala v této souvislosti nadměrný odpočet DPH. Původní společníci ze žalované vystoupili a bylo s nimi vedeno [anonymizováno] řízení u Krajského soudu v Hradci Králové, kde byli obžalovaní rozsudkem č.j. [číslo jednací], ze dne 10. 4. 2018, ve znění rozsudku Vrchního soudu v Praze sp.zn. [spisová značka], ze dne 10. 10. 2018, zproštěni obžaloby z [anonymizováno] činu [anonymizována dvě slova] v obchodním styku. Žalovaná v rámci [anonymizováno] řízení uváděla, že tato pohledávka zanikla formou započtení, čímž existenci dluhu uznala. V řízení pak nevyšlo najevo, že by žalovaná disponovala pohledávkou za žalobkyní, kterou by mohla na kupní cenu započíst.

2. Žalovaná žalobou uplatněný nárok neuznávala, a to ani z části. Tvrdila, že žalovaná pohledávka již neexistuje, když dne 3. 4. 2013 zanikla na základě dohody stran o vzájemném zápočtu pohledávek. Žalovaná namítá nepřezkoumatelnost předmětné faktury co do obsahu. Žalovaná však považuje spornou už i samotnou existenci pohledávky, a to s ohledem na zápočet pohledávek účastníků řízení. Dále žalovaná uvedla, že žalobkyně uzavřela dne 10. 3. 2012 smlouvu o vzájemné obchodní spolupráci se [právnická osoba] [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno], [anonymizováno], se sídlem na [anonymizováno], jejímž předmětem byl závazek žalobkyně od výše uvedeného data po dobu deseti let odebírat ročně airsoftové zboží v hodnotě 70 000 USD. V případě nedodržení odběru měla společnost právo po žalobkyni požadovat náhradu škody ve výši ceny neodebraného objemu [anonymizováno]. Počátkem roku 2013 s ohledem na utlumení podnikání žalobkyně v [anonymizována dvě slova] a prodání obchodních podílů, bylo potřeba řešit stávající a hrozící závazky vůči zahraničnímu dodavateli. Hrozící náhrada škody [anonymizováno] společnosti byla ke dni 3. 4. 2013 vyčíslena na celkovou částku 13 384 515 Kč, což je hodnota neodebraného [anonymizováno] za první rok trvání smlouvy (od 10. 3. 2012 do 9. 3. 2013) a neodebraného zboží za zbývající roky do 9. 3. 2022. Mezi účastníky řízení a [anonymizováno] společností dne 9. 3. 2013 byla uzavřena trojstranná dohoda, jejímž předmětem bylo převzetí žalované veškerých pohledávek, závazků a rizik plynoucích žalobkyni z dohody ze den 10. 3. 2012 a vstup žalované na místo žalobkyně v této dohodě. Následně mezi účastníky došlo k uzavření zápočtu den 3. 4. 2013, který byl promítnut do účetnictví obou účastnic. Žalovaná za žalobkyni v průběhu dubna 2013 platila řadu úhrad ([anonymizováno], [právnická osoba], [anonymizováno] ČR, [právnická osoba], atd.), aby žalobkyně nebyla prodána jako zadlužená. Společnost byla prodána [jméno] [příjmení] za cenu 200 000 Kč.

3. Při jednání konaném dne 20. 5. 2021 se soud pokusil účastníky řízení smířit, avšak ti setrvali na svých stanoviscích.

4. Na základě provedeného dokazování, kdy soud důkazy zhodnotil podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž pečlivě přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, učinil tento skutkový závěr:

5. Od 22. 3. 2010 do 20. 5. 2013 byli [jméno] [příjmení], [datum narození], [jméno] [příjmení], [datum narození], a [jméno] [příjmení], [datum narození], jednateli a v době od 11. 6. 2010 do 30. 5. 2013 byli též společníky žalobkyně každý s podílem 1/3. Dne 20. 5. 2013 byl [jméno] [příjmení], [datum narození], zapsán jako jednatel žalobkyně, a posléze i dne 30. 5. 2013 jako jediný společník žalobkyně (prokázáno úplným výpisem z obchodního rejstříku stran žalobkyně ke dni 4. 1. 2020 a ke dni 20. 1. 2022). Současnými jednateli žalované jsou [jméno] [příjmení], [datum narození], a [jméno] [příjmení], [datum narození], přičemž [jméno] [příjmení] je jednatelem společnosti od 4. 6. 2010. V minulosti byla jednatelkou společnosti též [jméno] [příjmení], posléze [příjmení], [datum narození]. Společníkem žalované je od 10. 6. 2010 doposud [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. V období od 30. 11. 2012 do 9. 12. 2019 jí byla i [jméno] [příjmení], posléze [příjmení] (prokázáno úplným výpisem z obchodního rejstříku stran žalované ke dni 4. 1. 2020 a ke dni 20. 1. 2022).

6. Dne 10. 3. 2012 došlo k zavření memoranda mezi žalobkyní a [právnická osoba] [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno] (dále jen„ [anonymizováno] společnost“), na základě níž se žalobkyně zavázala, že bude odebírat produkty v rozsahu 70 000 USD ročně po dobu nejméně 10 let od podpisu této smlouvy a v případě, že žalobkyně nebude plnit závazek odběru je [anonymizováno] společnost oprávněna žádat zaplacení smluvní pokuty, jejíž výše se rovná sjednané ceně neodebraného zboží. Smlouva byla uzavřena na dobu 10 let s možností prodloužení (prokázáno [anonymizováno] o vzájemné obchodní spolupráci ze dne 10. 3. 2012 a výpisem o existenci [anonymizováno] společnosti). [anonymizováno] společnost vystavila žalobkyni dne 21. 8. 2012 fakturu na částku 22 268,72 USD za odebrané zboží (prokázáno fakturou č. [anonymizováno]). Žalobkyně žalované vystavila dne 16. 1. 2013 fakturu [číslo] znějící na částku 11 734 690 Kč, se splatností dne 16. 1. 2016, kdy položkami faktury byly [obec] (3 753 394,35 Kč), [anonymizováno] (4 099 139,83 Kč), [obec] (3 481 528,49 Kč), [anonymizováno] (275 828,33 Kč) a [anonymizováno] (124 799,05 Kč) (prokázáno fakturou [číslo] ze dne 16. 1. 2013). Dne 9. 3. 2013 byla uzavřena dohoda o převzetí závazku a souhlas s ní. Touto dohodou se žalovaná zavázala vstoupit dnem uzavření dohody do obchodní spolupráce uzavřené na základě memoranda mezi žalobkyní a [anonymizováno] společností a uhradit cenu za neodebrané zboží v roce 2013 ve výši 677 731,28 USD (13 384 515,05 Kč). [anonymizováno] společnost projevila se vstupem žalované souhlas (prokázáno dohodou o převzetí závazku a souhlas ze dne 9. 3. 2013 a hlavní knihou žalované za období od 1. 1. 2013 do 30. 4. 2013 účty: jiné dlouhodobé závazky a jiné dlouhodobé závazky - zahraničí). Mezi účastnicemi byla dne 3. 4. 2013 uzavřena prostřednictvím jejich společného jednatele pana [jméno] [příjmení] dohoda o vzájemném zápočtu pohledávek, kdy byl započten převzatý závazek žalovanou za žalobkyni z titulu dohody o převzetí závazku a souhlasu ze dne 9. 3. 2013 vůči faktuře [číslo] vystavené žalobkyní žalované na základě ústní kupní smlouvy (prokázáno dohodou o vzájemném zápočtu pohledávek ze dne 3. 4. 2013 a likvidačním listem přijaté faktury č. [anonymizováno] 2013). Dne 2. 7. 2013 žalovaná požádala [anonymizováno] úřad pro [územní celek] o převedení přeplatku na úhradu nedoplatku DPH žalobkyně, přičemž jí v tomto bylo vyhověno a ve prospěch žalobkyně byla připsána částka 314 278 Kč (prokázáno upřesněním dispozice k převedenému přeplatku na účet DPH žalobkyně ze dne 23. 5. 2013, rozhodnutím [anonymizováno] úřadu pro [územní celek] [číslo jednací] ze dne 12. 7. 2013 a potvrzením [anonymizováno] úřadu pro [územní celek] ze dne 15. 7. 2013).

7. Žalovaná za žalobkyni zaplatila v období od 22. 4. 2013 do 14. 5. 2013 na platbách [anonymizována dvě slova] úřadu, [anonymizováno], splátkách úvěru, správních poplatcích, [právnická osoba] a zdravotního pojištění částku celkem 2 783 889,37 Kč (prokázáno přehledem plateb žalované za žalobkyni založeném na číslo listu 149, včetně oznámení o zadávání domácí platby z 22. 4. 2013, 3. 4. 2013, 27. 8. 2013, 1. 7. 2013, 17. 4. 2013, 24. 4. 2013, 24. 4. 2013, 24. 4. 2013, 24. 4. 2013, 23. 5. 2013 založené na číslech listu [číslo], periodickým výpisem z účtu [bankovní účet] ze dne 17. 5. 2013 s platbou ze 13. 5. 2013, ze dne 15. 2. 2013 s platbou z 5. 2. 2013, ze dne 17. 5. 2013 s platbou 18. 4. 2013, ze dne 17. 5. 2013 s platbou 10. 5. 2013, ze dne 17. 5. 2013 s platbou 14. 5. 2013, ze dne 17. 4. 2013 s platbou z 20. 3. 2013 založené na číslech listu [číslo], a oznámení o zadání domácí platby z 24. 4. 2013, z 8. 4. 2013, z 8. 4. 2013, z 13. 5. 2013, z 2. 5. 2013, z 24. 4. 2013, z 24. 4. 2013, z 24. 4. 2013, z 24. 4. 2013, z 24. 4. 2013, z 24. 4. 2013, z 24. 4. 2013, z 24. 4. 2013, z 24. 4. 2013 založené na číslech listu [číslo]).

8. Vrchní soud v Praze zprostil obžaloby [jméno] [příjmení], [datum narození], [jméno] [příjmení], [datum narození], a [jméno] [příjmení], roz. [příjmení], [datum narození], ze skutku spočívajícího v tom, že v postavení jednatelů a zároveň společníků žalobkyně a žalované uzavřeli po předchozí společné domluvě, která předcházela vzájemné dohodě ukončit podnikání žalobkyně v postavení prodávajícího a současně žalované v postavení kupujícího ústní kupní smlouvu, na základě které převedli přesně nezjištěný druh a množství [anonymizováno] zboží v hodnotě 11 734 690 Kč s neobvykle dlouhou splatností kupní ceny až 16. 1. 2016, avšak ani v takto určené době po splatnosti neměli obvinění v úmyslu kupní cenu zaplatit, což doposud také neučinili, čímž se žalobkyně dostala do nemožnosti splácet své pohledávky, a to i přestože obžalovaní věděli, že žalobkyně má nedoplatky na dani z příjmu právnických osob ve výši 366 745 Kč za zdaňovací období roku 2011. Ohledně skutku nepřiznání daně z příjmu právnických osob za rok 2012 za žalobkyni a prodej [právnická osoba] [příjmení] – osobě v postavení„ bílého koně“, kterého do té doby neznali a nepředali mu kompletní účetnictví žalobkyně se věc vrátila státnímu zástupci k došetření (prokázáno rozsudkem Vrchního soudu v Praze sp.zn. [spisová značka], ze dne 10. 10. 2018). Ve vyloučené části byla trestní věc Krajským [anonymizována dvě slova] [územní celek] odložena, neboť bylo shledáno, že nejede o podezření z trestného činu (prokázáno usnesením [stát. instituce] [číslo jednací], ze dne 26. 3. 2019). Žalobkyně se s nárokem na náhradu škody k trestní řízení připojila dne 20. 3. 2017 (prokázáno poučením poškozené právnické osoby v [anonymizováno] řízení [číslo jednací] ze dne 20. 3. 2017).

9. Pohledávka žalobkyně za [anonymizováno] úřadem pro [územní celek] činila ke dni 10. 6. 2021 částku 1 622 663 Kč a ke dni 23. 6. 2021 částku 1 624 972 Kč, přičemž vznikla v období od 21. 10. 2015 do 22. 11. 2019 (prokázáno přihláškami daňových pohledávek do likvidace žalobkyně z dní 10. 6. 2021 a 23. 6. 2021, výkazem nedoplatků sestavený ke dni 11. 12. 2017, výkazem nedoplatků sestavená ke dni 13. 11. 2018 a výkazem nedoplatků sestavený ke dni 22. 11. 2019). Žalobkyni byla [anonymizováno] úřadem pro [územní celek]: dne 21. 10. 2015 uložena pokuta za nepodání daňového přiznání za rok 2014 ve výši 500 Kč; dne 4. 12. 2015 vyměřena daň z příjmů právnické osoby za období roku 2013 ve výši 785 840 Kč; dne 20. 1. 2016 uložena pokuta za opožděné tvrzení daně za rok 2013 ve výši 39 292 Kč; dne 23. 8. 2016 uložena pokuta za nepodání daňového přiznání za rok 2014 ve výši 500 Kč; dne 15. 6. 2017 uložena pokuta za nepodání daňového přiznání za rok 2015 ve výši 500 Kč; (prokázáno platebním výměr na pokutu za opožděné tvrzení daně ze dne 21. 10. 2015, platebním výměrem ze dne 4. 12. 2015, platebním výměrem ze dne 20. 1. 2016 a platebním výměrem ze dne 23. 8. 2016, platebním výměrem ze dne 15. 6. 2017).

10. Výzvou ze dne 9. 4. 2018 vyzvala žalobkyně žalovanou k plnění z titulu faktury [číslo] ze dne 16. 1. 2013 ve výši 11 734 690 Kč, a to do 30. 4. 2018 (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne 9. 4. 2018). Právní zástupci před zahájením řízení komunikovali ohledně předmětného nároku v návaznosti na obdržení předžalobní výzvy žalobkyně žalovanou (prokázáno e-mailovou konverzací pr. zást. z dní 23. 4., 24. 4. a 15. 7. 2018).

11. Z dalších za řízení provedených listinných důkazů (rozsudek [název soudu] č.j. [číslo jednací], ze dne 10. 4. 2018) nezjistil soud žádná pro rozhodnutí věci podstatná skutková zjištění.

12. Na základě učiněného skutkového závěru učinil soud následující právní závěr:

13. Ponejprv se soud zabýval námitkou promlčení vznesenou žalovanou, přičemž dospěl k závěru, že pohledávka žalobkyně nemohla být promlčena, když k uzavření kupní smlouvy mezi účastníky řízení došlo v období ledna 2013, tedy na toto právní jednání účastníků řízení soud aplikoval dle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, účinný od 1. 1. 2014 (dále jen„ o. z.“), úpravu zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen„ obč. zák.“), resp. vzhledem k tomu, že šlo o obchodněprávní vztah, speciální úpravu dle zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále jen„ obch.zák.“). Dle § 397 obch. zák. je stanovena promlčecí lhůta v délce 4 let. Splatnost pohledávky byla v řízení prokázána provedenou fakturou, kdy ke splatnosti došlo dne 16. 1. 2016. Čtyřletá promlčecí lhůta tedy počala běžet dne 17. 1. 2016, přičemž žaloba byla žalobkyní podána ke zdejšímu soudu dne 4. 1. 2020. Navíc běh promlčecí lhůty byl pozastaven s ohledem na připojení se žalobkyně jako poškozené k [anonymizováno] řízení dne 20. 3. 2017, a to až do skočení trestního řízení.

14. V řízení kromě uzavření výše uvedené ústní kupní smlouvy bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a [anonymizováno] společností dne 10. 3. 2012 došlo k uzavření kontraktu ve výši 700 000 USD. V průběhu ledna 2013 s ohledem na utlumování činnosti žalobkyně došlo k uzavření kupní smlouvy, ze které žalované vůči žalobkyni vznikl závazek ve výši 11 734 690 Kč. Právě přechodem podnikatelských aktivit v oblasti [anonymizováno] sportu z žalobkyně na žalovanou došlo i k uzavření dohody o převzetí dluhu žalobkyně vůči [anonymizováno] společnosti, kdy tento dluh představoval částku 700 000 USD poníženou za odebrané zboží ve výši 22 268,72 USD, tedy částku dle tehdejšího kurzu ve výši 13 384 515,05 Kč, kdy [anonymizováno] společnost jakožto věřitel souhlasila se záměnou účastníků na straně dlužníka. Žalovaná tak za žalobkyni převzala dne 3. 4. 2013 dluh ve výši 13 384 515,05 Kč. V řízení byla prokázána existence [anonymizováno] společnosti, soud má tedy za to, že v případě uzavření dohody o kontraktu a dohody o převzetí dluhu a souhlasu se nejednalo o vykonstruované a účelové dohody.

15. Dohodou o vzájemném zápočtu pohledávek ze dne 3. 4. 2013 došlo k faktickému zániku žalobkyní v řízení uplatněné pohledávky. Podle § 364 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen „obch. zák.“) platí, že lze na základě dohody stran započítat jakékoliv vzájemné pohledávky. Toto ustanovení je svojí povahou dispozitivní, neboť není zařazeno mezi ustanovení, od nichž se strany nemohou odchýlit dle § 263 odst. 1 obch. zák. Vzhledem k tomu lze uzavřít nejen dohodu o započtení pohledávek na plnění, která nejsou plněním stejného druhu, ale v dohodě mohou strany upravit např. způsob a dobu účinků započtení, tj. dobu účinnosti zápočtu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp.zn. 32 Cdo 1198/2006, ze dne 30. 9. 2008). Účastníci provedli zápočet dohodou, nikoliv jednostranný, a svědčila jim tedy dispozitivnost ustanovení § 364 obch. zák. Žalovaná za žalobkyni převzala dluh vůči [anonymizováno] společnosti ve výši 13 384 515,05 Kč, přičemž tento dluh byl započítán na dluh žalované vůči žalobkyni z titulu ústní [anonymizováno] smlouvy [anonymizováno] ve výši 11 734 690 Kč. Mezi účastnicemi byl pak řádně sjednán též den zániku jejich vzájemných závazků, a to na den 3. 4. 2013. To, že závazek z titulu uzavřeného kontraktu s [anonymizováno] společností v době započtení nebyl ve své úplné části splatným a jednalo se ve větší míře o do budoucna vzniklou pohledávku, není rozhodným, když skutečnost, že vzájemnou dohodou stran lze započíst jakékoli pohledávky, tudíž i v budoucnu vzniklé pohledávky, vyplývá jak z ustanovení § 581 odst. 3 obč. zák., tak z ustanovení § 364 obch. zák. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp.zn. 32 Cdo 1498/2006, ze dne 26. 11. 2008).

16. Soud nemohl přisvědčit argumentaci žalobkyně, že s ohledem na pluralitu osob jednatelů a společníků v rozhodném období u účastnic řízení došlo k úmyslnému bezplatnému vyvedení majetku žalobkyně do žalované. V řízení bylo prokázáno nad rámec výše uvedeného, že žalovaná za žalobkyni zaplatila v období 22. 4. 2013 do 14. 5. 2013 částku 2 783 889,37 Kč vůči různým, jak veřejnoprávním, tak soukromoprávním osobám/institucím. A dále bylo v řízení prokázáno, že osoby jednatelů a společníků byli zproštěni obžaloby v trestním řízení vedeném před [název soudu] pod sp.zn. [spisová značka] právě pro výše popsaný skutek. Řízení o nepřiznání daně z příjmů právnické osoby za rok 2012 a nepředání úplného účetnictví osobě nového jednatele žalobkyně bylo odloženo, neboť bylo shledáno, že zde nejde o podezření z trestného činu. V řízení tak nebylo prokázáno, že by úmyslem smluvních stran, tj. osob jednatelů a společníků totožných pro oba účastníky řízení v době učiněného jednání, bylo zkrácení možnosti uspokojení pohledávek věřitelů jedné z nich, které by pak mělo za následek neplaný právní úkon dle § 39 obč. zák.

17. S ohledem na výše uvedené soud proto žalobu v celém rozsahu zamítl.

18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 337 411 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 11 734 690 Kč sestávající z částky 49 020 Kč za každý z pěti úkonů (převzetí a příprava zastoupení, účast na jednání soudu 20. 5. 2021, 14. 10. 2021, 18. 1. 2022 a 25. 1. 2022) uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a sestávající z částky 24 510 Kč za jeden úkon (vyjádření k žalobě) dle § 11 odst. 2 a.t. včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., náhrady nákladů cestovních výdajů dle § 13 odst. 1 a.t. za 2 cesty z [obec] do [obec] a zpět v roce 2021, tj. 460 km, při průměrné spotřebě paliva 5,6 l [číslo] km, při náhradě za pohonné hmoty 27,80 Kč l a základní náhradě 4,40 Kč, v částce 2 760 Kč, a za 2 cesty z [obec] do [obec] a zpět v roce 2016, tj. 460 km, při průměrné spotřebě paliva 5,6 l [číslo] km, při náhradě za pohonné hmoty 37,10 Kč l a základní náhradě 4,70 Kč, v částce 3 082 Kč podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 16 × 30 minut v částce 1 600 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 278 852 Kč ve výši 58 559 Kč.