58 Co 269/2024

Plný text

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Markéty Wildové a soudkyň JUDr. Blanky Bendové a JUDr. Vladimíry Čítkové ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 adresa pro doručení adresa zainteresované osoby zastoupená advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 o zaplacení 394 000 Kč s příslušenstvím k odvolání žalobkyně proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 25. dubna 2024, č. j. 9 C 26/2020-591

I. Rozsudek soudu I. stupně se potvrzuje.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradu nákladů odvolacího řízení 600 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně zamítl žalobu se žádostí o zaplacení 394 000 Kč s příslušenstvím (výrok I.) a uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 2 400 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.).

2. Takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení žalované částky s tvrzením, že dne 4. 4. 2012 uzavřela s právní předchůdkyní žalované pojistnou smlouvu o životním pojištění s doplňkovým připojištěním trvalých následků úrazu s pojistnou částkou 300 000 Kč. Žalobkyně tvrdila, že utrpěla dne 6. 10. 2016 úraz, když spadla z žebříku z výšky cca. tří metrů na betonový povrch. Tvrdila, že při pádu utrpěla poškození zdraví, a to poškození nervového systému, kontuze lbi a distorzi krční páteře a dále zlomeniny VI. obratle krční páteře, V. obratle bederní páteře, stydké kosti, krčku stehenní kosti a spodní čelisti, které ve svém souhrnu zanechaly na žalobkyni trvalé následky a prohloubily její chronická onemocnění. Žalobkyně se domáhá zaplacení 200 000 Kč z titulu pojistného plnění za trvalé následky, částky 94 000 Kč z titulu připojištění tělesného poškození organismu, dále odškodnění nemajetkové újmy ve výši 100 000 Kč za diskriminaci ze strany žalované, které se žalovaná měla dopustit tím, že vypověděla pojistnou smlouvu s účinností od 1. 1. 2018 a za tak závažný úraz vyplatila žalobkyni pouze 6 000 Kč.

3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Argumentovala tím, že při likvidaci pojistné události postupovala dle pojistné smlouvy a pojistných podmínek, když za pohmoždění hlavy vyplatila žalobkyni částku 2 000 Kč a 4 000 Kč za podvrtnutí krční páteře, ač k tomu nebyla povinna, neboť páteř byla z pojistné ochrany vyloučena. K tvrzeným trvalým následkům nedošlo při předmětném úrazu, jelikož žalobkyně má s páteří dlouhodobé degenerativní problémy. Při výpovědi pojistné smlouvy žalovaná též postupovala v souladu s pojistnými podmínkami.

4. Soud I. stupně zjistil následující skutkový stav věci. Za nejpodstatnější je nutno zrekapitulovat, že žalobkyně uzavřela s právní předchůdkyní žalované (dále jen „předchůdkyně“) pojistnou smlouvu o životním pojištění , podezřelý výraz, k úvěru č. , hodnota, ze dne 2. 3. 2012 (dále jen „pojistná smlouva“) s datem počátku pojištění od 1. 4. 2012 na pojistnou dobu 15 let. V rámci návrhu pojistné smlouvy si žalobkyně s žalovanou sjednala též připojištění trvalých následků úrazu s progresivním plněním na pojistnou částku 200 000 Kč a připojištění tělesného poškození organismu s pojistnou částkou 100 000 Kč. Ve zdravotním dotazníku k návrhu číslo , hodnota, ze dne 2. 3. 20212 (dále jen „dotazník“) odpověděla žalovaná „ano“ na dotaz, zda trpí nebo trpěla někdy potížemi či onemocněním páteře, kostí, kloubů (viz dotaz č. 14 dotazníku). K tomu dále uvedla, že má „bolesti zpět 10 let – neléčí se“. Předchůdkyně žalobkyni informovala o tom, že vzhledem k jejímu zdravotnímu stavu nemůže návrh pojistné smlouvy přijmout v dosavadní podobě a navrhla úpravu spočívající ve vyloučení páteře z pojistné ochrany, žalobkyně s úpravou návrhu pojistné smlouvy dne 2. 4. 2012 souhlasila. Předchůdkyně měla povinnost vyplatit pojistné plnění za trvalé následky úrazu vzniklé následkem úrazu, které objektivně nastaly během jednoho roku ode dne úrazu (čl. 14 bod 6. pojistných podmínek pro životní pojištění , podezřelý výraz, k úvěru platných od 1. 2. 2012, dále jen „pojistné podmínky“). Žalobkyně oznámila žalované škodní událost, ke které mělo dojít dne 6. 10. 2016 pádem ze žebříku ze tří metrů celým tělem na beton, přičemž měla být poraněna hlava, krk, záda, čelist, levá kyčel, kotník a levá ruka (viz oznámení škodní události ze dne 1. 11. 2017). Žalovaná vyplatila žalované za škodu spočívající v pohmoždění hlavy a podvrtnutí krční páteře vzniklou dne 6. 10. 2016 pojistné plnění ve výši 6 000 Kč. Pohmoždění hlavy bez otřesu mozku je tabulkou pro tělesné poškození organismu (dále jen „tabulka TPOÚ“) oceněno na 2 % a podvrtnutí (distorze) krční páteře na 4 % (plnění poskytnuté nad rámec pojistné smlouvy, páteř byla vyjmuta z pojistné ochrany). Následně předchůdkyně vypověděla žalobkyni připojištění tělesného poškození organismu, připojištění trvalých následků úrazu s progresivním plněním.

5. Soud I. stupně vyšel zejména ze znaleckých posudků a výpovědí znalců, které byly v průběhu řízení vypracovány. Ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , ze dne 11. 7. 2022 bylo zjištěno, že žalovaná při vyšetření dne 11. 10. 2016 byla bez traumatických změn skeletu lebky a páteře. Neurologický nález byl negativní, neutrpěla poranění nervových struktur. Žalovaná utrpěla zhmoždění hlavy, nebyla shledána žádná povrchní zranění hlavy. Žalovaná měla nejméně od roku 2013 potíže a léčila se s bederní páteří, neboť měla výrazné degenerativní změny bederní páteře s posunem obratlových těl L5/S1. Zranění ze dne 6. 10. 2016 na žalované nezanechalo žádné trvalé následky. Ze znaleckého posudku č. U 01/2023 , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, se podává, že žalobkyně neměla po úrazu pracovní neschopnost, druhý den šla do práce, utrpěla při úrazu toliko poranění kosti lebky a podvrtnutí krční páteře. Zlomeninu 5. obratle, krčku a raménka stydké kosti znalec zcela jednoznačně odmítl, tato poškození zdraví nebyla uvedena ve zdravotnické dokumentaci, nemají souvislost s úrazem a odpovídají spíše chronickým zdravotním obtížím žalobkyně. Zlomenina L5 je vyloučena – kdyby k ní došlo, objevila by magnetická rezonance její přítomnost i zpětně. Stejně tak je vyloučena zlomenina krčku stehenní kosti, ramének stydkých kostí a čelisti. U žalobkyně tak nedošlo ani k žádným trvalým následkům. Žalobkyně utrpěla úrazy lehkého stupně s dobou rekonvalescence 1-2 týdny. Operace bederní páteře s úrazem nesouvisí. Ze znaleckého posudku č. 22 ze dne 14. 8. 2023 , tituly před jménem, , jméno FO, prvostupňový soud zjistil, že rentgeny lebky žalobkyně při vyšetření dne 11. 10. 2016 nevykazují známky traumatických změn skeletu hlavy a obličeje. Rentgeny páteře jsou bez edému v měkkých tkáních. Na všech provedených zobrazeních nejsou přítomné akutní a ani pozdní následky traumatického postižení mozku či krční páteře. Změny popsané na vyšetření páteře odpovídají postupným degenerativním změnám. Žalobkyně neutrpěla při úrazu žádná zranění, která by byla patrná z rentgenových snímků.

6. Soud I. stupně po citaci ust. § 2758 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“, § 2833 o. z, § 2821 o. z neshledal žalobu důvodnou. Žalobkyně ani přes poučení dle ust. § 118a odst. 1 a 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen ,,o. s. ř.“ neprokázala tvrzené trvalé následky, které by vznikly v souvislosti s jejím úrazem dne 6. 10. 2016, rovněž tak neprokázala tvrzené diskriminační jednání žalované, kterým by jí vznikla tvrzená nemajetková újma. Předně žalovaná vyplnila v dotazníku, že má zdravotní potíže s páteří, které neléčí. Logickým vyústěním takto vyplněného dotazníku poté bylo, že předchůdkyně ještě před uzavřením pojistné smlouvy žalobkyni sdělila, že přeje-li si uzavřít pojistnou smlouvu, bude z pojistné ochrany vyloučena páteř. Žalobkyně (ač si to možná nepamatuje) souhlasila, souhlas podepsala, z pojistné ochrany tak byla páteř vyjmuta. Domáhala-li se žalobkyně vyplacení pojistného plnění v maximální výši 200 000 Kč z titulu připojištění za trvalé následky způsobené úrazem ze dne 6. 10. 2016, pak tvrzené trvalé následky vzniklé v souvislosti s úrazem dne 6. 10. 2016 nebyly prokázány. Provedeným dokazováním byla zjištěna pouze dvě lehká poranění žalobkyně, a to kontuze lebky a distorze krční páteře, kdy soud I. stupně vyšel ze závěru výše uvedených znaleckých posudků a výpovědí znalců, kteří své závěry obhájili. Nadto trpěla-li by žalobkyně všemi uváděnými zlomeninami, jen stěží si lze představit, že by druhý den nastoupila do výkonu zaměstnání, návštěvu ambulance by odkládala až na šestý den od úrazu, kdy se do ambulance dostavila dle lékařské zprávy „rázným krokem“. Obtíže s bederní páteří a výrazné degenerativní změny bederní páteře s posunem obratlových těl L5/S1 se podávají již z ambulantního vyšetření žalobkyně ze dne 5. 2. 2008. V roce 2013 pak byla žalobkyni diagnostikována , diagnóza, . Soud I. stupně uzavřel, že k trvalým následkům nemohlo dojít v souvislosti s úrazem ze dne 6. 10. 2016, neboť trvalé následky se u žalobkyně objevovaly ještě dříve, než k tomuto úrazu došlo. Žaloba je tak nedůvodná ohledně částky 200 000 Kč.

7. Co se týče nárokovaného doplatku 94 000 Kč z titulu připojištění tělesného poškození organismu, je tento nárok rovněž nedůvodný. Při posuzování výše pojistného plnění byla žalovaná vázána tabulkou TPOÚ, která tvořila součást pojistné smlouvy. Jelikož žalobkyně nedoložila žádné důkazy o tom, že by u ní důsledkem úrazu ze dne 6. 10. 2016 nastaly další zdravotní komplikace kromě kontuze lebky a distorze krční páteře, postupovala žalovaná zcela správně, vyplatila-li žalobkyni částku 6 000 Kč, tj. 6 % (2 % + 4 %) z pojistné částky 100 000 Kč. Nadto je zapotřebí ocenit pro klientský přístup žalované, kdy žalovaná žalobkyni vyplatila i částku 4 000 Kč za podvrtnutí krční páteře, přestože pojistnou smlouvou byla páteř vyloučena z pojistné ochrany.

8. Pokud jde o odškodnění nemajetkové újmy v důsledku tvrzeného diskriminačního jednání žalované ve výši 100 000 Kč, pak způsob likvidace pojistné události nemůže v tomto případě založit nárok žalobkyně na náhradu nemajetkové újmy, natož pak svobodný projev vůle předchůdkyně vypovědět žalobkyni sjednaná připojištění. Předchůdkyně nevypověděla celou pojistnou smlouvu, nýbrž pouze její přidané pojistné produkty – připojištění v souladu s pojistnými podmínkami, ostatně toto právo náleželo i žalobkyni. Nadto je třeba uvést, že žalobkyně žádnou diskriminaci neprokázala ani po poučení jehož se jí dostalo před prvostupňovým soudem dle §118a odst. 3 o. s. ř.

9. Prvostupňový soud v odst. 3 napadeného rozhodnutí vyložil, které důkazy neprovedl, neboť byly předloženy po koncentraci řízení, v odst. 13 napadeného rozhodnutí poukázal na důkazy, které neprovedl pro jejich nadbytečnost.

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy důvod pro aplikaci ust. § 150 o. s. ř. neshledal s ohledem na postoj žalobkyně v průběhu řízení, která setrvala na svém žalobním žádání i přes shodné závěry tří znaleckých posudků, které byly v průběhu řízení vyhotoveny.

11. Proti rozsudku soudu I. stupně podala žalobkyně odvolání (§ 205 odst. 2 písm. d/, e/, g/ o. s. ř.). Soud I. stupně vyhověl návrhu žalobkyně na doplnění dokazování třemi znaleckými posudky, zamítl však návrh žalobkyně na doplnění dokazování 31 CD, rentgenovým snímkem z 31. 10. 2017 a dále zamítl i důkazy, který byly požadovány žalobkyní v rámci podání žalobkyně ze dne 20. 3. 2023, 12. 12. 2023 a 21. 3. 2024. Veškeré tyto důkazy soud zamítl z toho důvodu, že byly žalobkyní předloženy a navrženy k provedení až po koncentraci řízení. Koncentrace řízení dle soudu I. stupně přitom nastala 30 dnů po konání prvního ústního jednání, tedy ke dni 12. 5. 2022. Soud I. stupně rovněž neprovedl účastnický výslech žalobkyně, která měla být vyslechnuta k tvrzenému diskriminačnímu jednání žalované vůči žalobkyni. Žalobkyně s tímto postupem prvostupňového soudu nesouhlasí. Dle názoru žalobkyně byly jednotlivé důkazy, tedy 31 CD, obsahem spisu již od samotného počátku, kdy navíc provedení těchto důkazů žalobkyně navrhovala od samého počátku řízení. Navíc soud I. stupně vyzval u jednání soudu dne 16. 1. 2024 žalobkyni, nechť soudu ve lhůtě tří týdnů sdělí, jaká konkrétní CD z celkového počtu 31 chce provést a k jakým konkrétním skutkovým tvrzením tato CD mají být provedena. Tuto uloženou povinnost splnila žalobkyně podáním ze dne 1. 2. 2024, kdy žalobkyně podrobným způsobem specifikuje, které důkazy chce provést a ke kterým skutečnostem. Rovněž další důkazní návrhy žalobkyně, zejména rentgenový snímek ze dne 31. 10. 2017 a dále další důkazy, které žalobkyně navrhla ve svých podáních ze dne 20. 3. 2023, 12. 12. 2023 a 21. 3. 2024 měly být provedeny, tyto důkazy jsou součástí předmětného spisu od počátku řízení. Zejména rentgenový snímek ze dne 31. 10. 2017 jasným způsobem prokazuje poškození páteře žalobkyně. Soud I. stupně pochybil, když neprovedl důkaz účastnickým výslechem žalobkyně, když soudem použité odůvodnění, že tento účastnický výslech neprovedl z důvodů, kdy provedení tohoto důkazu by měl soud přistoupit pouze v případě, pokud nelze danou skutečnost prokázat jiným způsobem, dle žalobkyně lze mít za to, že v případě, kdy žalobkyně své tvrzené skutečnosti nemohla prokázat žádným jiným způsobem než účastnickým výslechem, měl být důkaz účastnickým výslechem proveden. Právě účastnický výslech žalobkyně by dle jejího názoru vedl k tomu, že by žalobkyně svá tvrzení prokázala. Soud I. stupně dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním. Existence trvalých následků, které u ní vznikly v důsledku úrazu ze dne 6. 10. 2016 by byla prokázána, pokud by soud I. stupně provedl všechny žalobkyní navrhované důkazy, zejména 31 CD a účastnický výslech žalobkyně. Stejná situace nastala dle názoru žalobkyně i u částky ve výši 94 000 Kč, když se v tomto případě jedná o nárokový doplatek z titulu připojištění tělesného poškození organismu žalobkyně. Pokud se týká dalšího nároku žalobkyně vyplývající z diskriminačního jednání žalované ve výši 100 000 Kč za způsobenou nemajetkovou újmu, zejména způsob likvidace pojistné události u ní způsobil tak citelné psychické problémy, které dle jejího názoru založily právo na úhradu nemajetkové újmy ve výši 100 000 Kč, žalobkyně odkázala na svá vyjádření učiněná v průběhu řízení. Neprovedení důkazu jejím účastnickým výslechem výrazným způsobem ztížilo žalobkyni možnost prokázat diskriminační jednání žalované. Žalobkyně opakovaně uváděla, že nikdy nepodepsala listinu na základě, které by z pojistného plnění byla vyloučena páteř žalobkyně. Žalobkyně před pádem ze dne 6. 10. 2016 netrpěla zdravotními problémy jako jsou omezení hybnosti, nutnost opory při chůzi, poškozená koordinace pohybu, bolesti hlavy, pocity točení hlavy, bolesti očí, pocit ,,studeného mozku“, ataky, , diagnóza, apod. S ohledem na výše uvedené dává žalobkyně tyto zdravotní obtíže do souvislosti s žalovanou neléčenými následky pádu ze dne 6. 10. 2016. Rovněž změnu svého životního stylu, spočívající v neschopnosti sportovat, postupném omezení pracovního zařazení, velkém omezení společenského života a nutnosti pomoci druhých při obsluze svých záležitostí dává žalobkyně do souvislosti s žalovanou neléčenými následky pádu ze dne 6. 10. 2016. Pokud soud I. stupně žalobu zamítl, měl aplikovat ust. § 150 o. s. ř. při rozhodnutí o náhradě nákladů řízení. Žalobkyně je osobou, jejíž zdraví bylo nenávratně poškozeno neodborným či liknavým přístupem zdravotnických zařízení v rámci jejího ošetření po úrazu z října 2016. Žalobkyně se snaží dobrat spravedlnosti, avšak oproti žalované je v mnohem slabším postavení a zejména její finanční možnosti jsou z důvodu její částečné invalidity značně omezeny. Žalovaná má naopak k dispozici právní oddělení. Žalobkyně navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení, případně po doplnění dokazování napadený rozsudek změnil, žalobě vyhověl s tím, že žalovaná je povinna zaplatit České republice náhradu nákladů státu za ustanoveného právního zástupce žalobkyně.

12. Žalovaná ve vyjádření k odvolání uvedla, že žalobkyně žalobu založila na tvrzení, že dne 6. 10. 2016 měla spadnout ze žebříku z výšky 3 m na beton a utrpět mnohačetná vážná zranění, zejména „zlomeninu dolní čelisti, pohmoždění stěny hrudní těžkého stupně, zlomeninu stydké kosti, pohmoždění celé levé i pravé horní končetiny, pohmoždění celé levé i pravé dolní končetiny, zlomeninu krčku stehenní kosti, poškození centrální nervové soustavy v rozsahu 60 %... pohmoždění celé páteře, zlomeninu VI. obratle krční páteře a zlomeninu V. obratle bederní páteře“. Po takovém úrazu by žalobkyně nebyla schopna ani vstát ze země. Podle její zdravotnické dokumentace však vyhledala lékařské ošetření až 11. 10. 2016, a žádné z jí tvrzených poranění u ní nebylo zjištěno – utrpěla toliko pohmoždění hlavy a podvrtnutí krční páteře. Za tato objektivně zjištěná poranění jí žalovaná před podáním žaloby pojistné plnění poskytla – za pohmoždění hlavy přesně v souladu s pojistnou smlouvou, za podvrtnutí krční páteře dokonce nad rámec smlouvy, protože páteř byla pro předchozí významné degenerativní změny výslovně vyloučena z pojistného krytí. Soud I. stupně provedl vyčerpávající dokazování, když zadal k návrhu žalobkyně tři znalecké posudky třem znalcům v oboru zdravotnictví se specializacemi ortopedie a traumatologie (, tituly před jménem, , jméno FO, ), neurologie (, tituly před jménem, , jméno FO, ), resp. radiologie (, tituly před jménem, , jméno FO, ). Všichni tři znalci dospěli nezávisle na sobě k témuž jednoznačnému závěru, že žalobkyně jí tvrzená zranění nikdy neutrpěla, při úrazu dne 6. 10. 2016 utrpěla právě a pouze pohmoždění hlavy a krční páteře, a tento úraz u ní nezanechal žádné trvalé následky. Soud I. stupně provedl též výslechy znalců, při nichž bylo žalobkyni umožněno kromě kladení otázek prezentovat znalcům také vybrané výstupy zobrazovacích metod z její zdravotnické dokumentace a znalce s nimi konfrontovat, což však nemělo na jejich závěry žádný vliv. Za tohoto důkazního stavu postupoval soud I. stupně zcela správně, když zamítl návrh na provedení důkazu, resp. další zdravotnickou dokumentací zakládanou žalobkyní postupně do spisu (zejména rentgenovými snímky). Soud I. stupně tento postup odůvodnil koncentrací řízení, podstatnější však je, že další důkazní návrhy žalobkyně byly zjevně nadbytečné a neúčelné. Jestliže tři znalci z oboru zdravotnictví, včetně radiologa, konstatovali, že měli pro zpracování svých posudků dostatek podkladů, a všichni došli ke stejným závěrům, pak je nadbytečné, aby následně předsedkyně senátu a zástupci účastníků, tj. tři právníci bez medicínského vzdělání, zkoumali další rentgenové snímky či další záznamy ze zdravotnické dokumentace žalobkyně. Stejně nadbytečný byl návrh žalobkyně, aby byla vyslechnuta ohledně údajné diskriminace ze strany žalované. Žalobkyně přes výzvu soudu ani řádně netvrdila, v jakém směru s ní měla žalovaná zacházet jinak než s ostatními klienty, a na základě jakého diskriminačního kritéria. Za příčinu vzniku své údajné újmy ve skutečnosti neoznačila žádné diskriminační jednání, nýbrž to, že jí žalovaná poskytla plnění v nižší částce, než si představovala, a že jí v návaznosti na likvidaci pojistné událost ze dne 6. 10. 2016 vypověděla některá připojištění. Jestliže soud I. stupně dospěl (zcela správně) k závěru, že žalobkyni žádné další pojistné plnění nenáleží, nemohla jí vzniknout nemajetková újma tím, že jí nebylo ze strany žalované plněno něco, na co nemá právo. Není pak nic nemravného ani diskriminačního na tom, když pojistitel vypoví pojištění někomu, kdo se vůči němu dopustil pojistného podvodu. Soud I. stupně tak správně dospěl k závěru, že nárok žalobkyně na náhradu nemajetkové újmy je nedůvodný, aniž by bylo třeba provést důkaz výslechem žalobkyně. Žalobkyně v odvolání sporuje pravost svého podpisu na „návrhu na úpravu návrhu na uzavření pojistné smlouvy“, jímž byla z pojistné ochrany výslovně vyloučena páteř. Jednak tato námitka byla uplatněna po koncentraci řízení a jednak žalovaná žalobkyni navzdory zvláštní výluce vstřícně plnila i za podvrtnutí krční páteře, předně bylo zjištěno, že pokud žalobkyně vůbec nějakými trvalými zdravotními obtížemi trpí, nesouvisejí tyto s úrazem ze dne 6. 10. 2016. „Výluka na páteř“ tak při rozhodování soudu I. stupně nehrála žádnou roli. Aplikace ust. § 150 o. s. ř. není na místě, projednávaná žaloba je od počátku nelegitimní. Žalobkyně si všechna jí tvrzená vážná zranění vymyslela, nikdy je neutrpěla. Kvůli této její fabulaci bylo čtyři roky vedeno soudní řízení a zpracovány tři znalecké posudky. Neschopna jakékoliv reflexe žalobkyně v reakci na žádný ze znaleckých posudků nepřehodnotila svůj procesní postup, naopak na znalce zcela bezdůvodně podala trestní oznámení. Navrhla tak potvrzení napadeného rozsudku jako věcně správného.

13. Při odvolacím jednání účastníci setrvali na svých stanoviscích, žalobkyně prostřednictvím svého právní zástupce doplnila, že dosud předložená zdravotnická dokumentace žalobkyně je ,,zfalšovaná“, žalobkyně nyní ,,dává dohromady pravou zdravotnickou dokumentaci žalobkyně“.

14. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu I. stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo dle ust. § 212 o. s. ř., ve věci nařídil jednání (§ 214 odst. 1 o. s. ř.) a odvolání žalobkyně neshledal důvodným.

15. Podle ust. § 3028 odst. 3 o. z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

16. Podle § 4 odst. 4 zák. č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě (ve znění do 31. 12. 2013) jsou součástí pojistné smlouvy pojistné podmínky vydané pojistitelem, nejsou-li uvedeny přímo v pojistné smlouvě. Pojistník s nimi musí být před uzavřením pojistné smlouvy prokazatelně seznámen, s výjimkou § 23 odst. 4, a bez jeho souhlasu nelze tyto pojistné podmínky měnit.

17. Podle ust. § 4 odst. 5 zák. č. 37/2004 Sb., pojistné podmínky obsahují zejména vymezení podmínek vzniku, trvání a zániku pojištění, vymezení pojistné události, stanovení podmínek, za kterých nevzniká pojistiteli povinnost poskytnout pojistné plnění (výluky z pojištění), způsob určení rozsahu pojistného plnění a jeho splatnost.

18. Podle § 1 odst. 3 zákona č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon) má fyzická osoba právo v právních vztazích, na které se vztahuje tento zákon nebo přímo použitelný předpis Evropské unie v oblasti volného pohybu pracovníků, na rovné zacházení a na to, aby nebyla diskriminována.

19. Podle § 2 odst. 1 tohoto zákona se pro účely tohoto zákona právem na rovné zacházení rozumí právo nebýt diskriminován z důvodů, které stanoví tento zákon nebo přímo použitelný předpis Evropské unie v oblasti volného pohybu pracovníků.

20. Podle § 2 odst. 3 tohoto zákona přímou diskriminací se rozumí takové jednání, včetně opomenutí, kdy se s jednou osobou zachází méně příznivě, než se zachází nebo zacházelo nebo by se zacházelo s jinou osobou ve srovnatelné situaci, a to z důvodu rasy, etnického původu, národnosti, pohlaví, sexuální orientace, věku, zdravotního postižení, náboženského vyznání, víry či světového názoru, a dále v právních vztazích, ve kterých se uplatní přímo použitelný předpis Evropské unie z oblasti volného pohybu pracovníků, i z důvodu státní příslušnosti.

21. Podle § 3 odst. 1 tohoto zákona nepřímou diskriminací se rozumí takové jednání nebo opomenutí, kdy na základě zdánlivě neutrálního ustanovení, kritéria nebo praxe je z některého z důvodů uvedených v § 2 odst. 3 osoba znevýhodněna oproti ostatním. Nepřímou diskriminací není, pokud toto ustanovení, kritérium nebo praxe je objektivně odůvodněno legitimním cílem a prostředky k jeho dosažení jsou přiměřené a nezbytné.

22. Podle § 10 odst. 1 tohoto zákona dojde-li k porušení práv a povinností vyplývajících z práva na rovné zacházení nebo k diskriminaci, má ten, kdo byl tímto jednáním dotčen, právo se u soudu zejména domáhat, aby bylo upuštěno od diskriminace, aby byly odstraněny následky diskriminačního zásahu a aby mu bylo dáno přiměřené zadostiučinění.

23. Účastnice uzavřely pojistnou smlouvu o životním pojištění , podezřelý výraz, k úvěru č. , hodnota, ze dne 2. 3. 2012 s datem počátku pojištění od 1. 4. 2012 na pojistnou dobu 15 let, jejíž nedílnou součást byly pojistné podmínky pro životní pojištění , podezřelý výraz, k úvěru, která se vztahují na pojištění sjednaná pojistitelem od 1. 12. 2012 (čl. 32) dle zák. č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě (aplikace zák. č. 89/2012 Sb., prvostupňovým soudem neměla vliv na věcnou správnost napadeného rozhodnutí – viz odůvodnění níže). V rámci návrhu pojistné smlouvy si žalobkyně s žalovanou sjednala též připojištění trvalých následků úrazu s progresivním plněním na pojistnou částku 200 000 Kč a připojištění tělesného poškození organismu s pojistnou částkou 100 000 Kč. Připojištění trvalých následků upravoval čl. 14 pojistných podmínek, kdy trvalými následky úrazu se rozumí takové následky úrazu, které již nejsou schopny zlepšení, tj. trvalá ovlivnění tělesných funkcí (čl. 14 bod 1 pojistných podmínek), pojistitel má povinnost vyplatit pojistné plnění za trvalé následky úrazu vzniklé následkem úrazu, které objektivně nastaly během 1 roku ode dne úrazu, na základě žádosti poškozeného (čl. 14 bod 6 pojistných podmínek). Podmínkou výplaty pojistného plnění za trvalé následky úrazu je nejen prokázání vzniku trvalých následků úrazu, ale i lékařsky jednoznačné stanovení stupně poškození (čl. 14 bod 7 pojistných podmínek). Čl. 16 pojistných podmínek upravuje připojištění tělesného poškození organismu., kdy tělesným poškozením organismu se rozumí poškození zdraví pojištěného, k němuž došlo následkem úrazu utrpěného v době tohoto připojištění, a které je uvedeno v Tabulce pro tělesné poškození organismu v příloze pojistných podmínek (dále jen ,,TPOÚ“). Bylo tak nutno postavit najisto, zda 6. 10. 2016, kdy došlo k úrazu žalobkyně v důsledku pádu ze žebříku (k pojistné události), byly splněny smluvní podmínky pro výplatu pojistného plnění dle čl. 14, čl. 16 pojistných podmínek.

24. Soud I. stupně postupoval zcela správně, pokud zadal v průběhu řízení vypracování znaleckých posudků z oboru zdravotnictví za účelem posouzení, zda žalobkyně dne 6. 10. 2016 utrpěla tvrzené poškození zdraví spojené s trvalými následky na zdraví, pro které by měla nárok na výplatu pojistného plnění a za účelem posouzení, k jakému tělesnému poškození organismu žalobkyně v důsledku úrazu dne 6. 10. 2016 došlo. V řízení byl vypracován znalecký posudek ze dne 8. 1. 2023 , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , znalcem z oboru zdravotnictví, odvětví ortopedie a traumatologie, znalecký posudek ze dne , datum, , tituly před jménem, , jméno FO, , znalcem z oboru zdravotnictví, odvětví neurologie a znalecký posudek ze dne , datum, , tituly před jménem, , jméno FO, , znalcem z oboru zdravotnictví, odvětví radiologie, kdy závěry znaleckých posudků všech tří znalců jsou ve shodě, neboť znalci dospěli nezávisle na sobě k témuž závěru, že žalobkyně jí tvrzená zranění nikdy neutrpěla, při úrazu dne 6. 10. 2016 utrpěla právě a pouze pohmoždění hlavy a distorzi krční páteře, a tento úraz u ní nezanechal žádné trvalé následky. Tyto své závěry všichni znalci obhájili v rámci svých výpovědích. Lze tak uzavřít, že nebyly splněny zákonné podmínky pro výplatu pojistného plnění dle čl. 14 pojistných podmínek (tedy částky 200 000 Kč za tvrzené trvalé následky na zdraví) ani na výplatu dalšího pojistného dle čl. 16 pojistných podmínek (tedy částky 94 000 Kč za tvrzená další tělesná postižená), neboť za pohmoždění hlavy a distorzi krční páteře (nadto nadrámec s ohledem na výluku páteře z pojistné ochrany) již bylo žalobkyni pojistné plnění vyplaceno v rozsahu 2% a 4% z částky 100 000 Kč dle TPOÚ.

25. Odvolací soud poznamenává, že soud je sice povinen hodnotit také znalecký posudek jako každý jiný důkaz, od jiných důkazů se však liší tím, že odborné závěry v něm obsažené nepodléhají hodnocení soudem podle zásad uvedených v § 132 o. s. ř. Hodnocení důkazu znaleckým posudkem spočívá v posouzení, zda provedený úkon byl učiněn řádně, tj. zda znalec dodržel uložené zadání, zda jsou závěry posudku náležitě odůvodněny, zda jsou podloženy obsahem nálezu, zda bylo přihlédnuto ke všem skutečnostem, s nimiž se bylo třeba vypořádat, zda závěry posudku nejsou v rozporu s výsledky ostatních důkazů a zda odůvodnění znaleckého posudku odpovídá pravidlům logického myšlení (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 583/2001). Uvedeným požadavkům všechny tři písemné znalecké posudky (výše označené) ve spojení s ústním přednesem toho kterého znalce dostály, jejich shodné odborné závěry považuje odvolací soud za dostatečně přesvědčivé a podložené, neměl tak pochybnosti o správnosti těchto znaleckých posudků. Znalci měli k dispozici rozsáhlou zdravotní dokumentaci žalobkyně za dobu několika let (znalec , tituly před jménem, , jméno FO, z oboru radiodiagnostiky měl k dispozici RTG snímky a výsledky zobrazovacích metod). Žaloba ohledně požadavku na zaplacení 200 000 Kč a 94 000 Kč s přísl. je tak nedůvodná.

26. Na správnosti těchto odborných závěrů znaleckých posudků nemohl tak ničeho změnit důkaz 31 CD, rentgenovým snímkem z 31. 10. 2017, důkazy označené v rámci podání žalobkyně ze dne 20. 3. 2023 (zpráva , právnická osoba, ze dne 19. 8. 2021, záznam z anesteziologického vyšetření ze 7. 1. 2020, zpráva o ambulantním vyšetření ze dne 23. 1. 2007, 8. 2. 2008, 25. 1. 2010, 17. 10. 2013, 6. 12. 2022, zdravotní záznamy , tituly před jménem, , jméno FO, z roku 2013 až 2019 - č. l. 381 až 398, výpisy ze zdravotní dokumentace žalobkyně z roku 2017 až 2022 - č. l. 405 až 435), důkazy označené v rámci podání žalobkyně ze dne 12. 12. 2023 (výpisy ze zdravotní dokumentace žalobkyně z roku 2018, 2019, 2023 - čl. 515 až 519) a důkazy označené v rámci podání žalobkyně ze dne 21. 3. 2024 (foto výsledku zobrazovací metody, znalecký posudek č. 52/2022 , jméno FO, vypracovaný pro účely jiného řízení vedeného u Okresního soudu v Ostravě č. l. 552 až 558) ani výslech žalobkyně, a to pro jejich nadbytečnost i pokud by byly navrženy žalobkyní před koncentrací řízení. Soud I. stupně se s těmito důkazy vypořádal v odst. 3 a odst. 13 napadeného rozhodnutí, kdy jednak shledal, že byly uplatněny po koncentraci řízení a jednak je shledal nadbytečnými, neboť jak výše uvedeno všichni znalci měli k dispozici rozsáhlou zdravotní dokumentaci žalobkyně za několik let, kterou uvedli v podkladech pro vypracování v rámci všech vše uvedených znaleckých posudků. Pokud jde o výpověď žalobkyně, pak její účastnickou výpovědí nemohl být shodný odborný závěr všech tří znaleckých posudků vyvrácen, kdy právě tento závěr byl podkladem pro výplatu pojistného plnění ve výši 6 000 Kč, kdy žalobkyně z výše vyplaceného pojistného plnění dovozovala tvrzené diskriminační jednání žalované. Žaloba ohledně požadavku na zaplacení 200 000 Kč a 94 000 Kč s přísl. je tak nedůvodná.

27. Vzhledem k výše uvedenému bylo nadbytečné posuzovat, zda byla z pojistné ochrany vyloučena ,,páteř“ či zda žalobkyně ne/podepsala listinu na základě, které by z pojistného plnění byla vyloučena páteř žalobkyně, neboť k žádným trvalým následkům na zdraví žalobkyně ani k jinému poškození tělesného organismu, než za které již bylo žalobkyni vyplaceno pojistné plnění, v souvislosti s úrazem dne 6. 10. 2016, nedošlo.

28. Tvrzení žalobkyně stran tzv. ,,falešné zdravotnické dokumentace“, uplatněné při odvolacím jednání, je v systému tzv. neúplné apelace nepřípustnou novotou.

29. S ohledem na výše přijatý závěr, kdy v řízení bylo prokázáno, že žalobkyně dne 6. 10. 2016 neutrpěla tvrzené poškození zdraví – trvalé následky či jiné další jiné poškození tělesného organismu, než je pohmoždění hlavy a podvrtnutí krční páteře, nelze považovat za diskriminační jednání (zák. č. 198/2009 Sb.), že jí žalovaná vyplatila pojistné plnění ve výši 6 000 Kč (2 % + 4 % z částky 100 000 Kč), již pro samotné skutkové tvrzení nelze jejímu požadavku na odškodnění nemajetkové újmy za tvrzené diskriminační jednání vyhovět; stejně tak nelze považovat za diskriminační jednání žalované, že vypověděla v souladu s pojistnými podmínkami připojištění (čl. 27 odst. 9 pojistných podmínek), ostatně stejné právo svědčilo i žalobkyni.

30. Konečně soud I. stupně správně rozhodl o náhradě nákladů řízení, žalovaná byla v řízení úspěšná, má tak právo na náhradu nákladů řízení (§ 142 odst. 1 o. s. ř.), kdy nepochybil ani při stanovení jejich výše (vyhl. č. 254/2015 Sb.), odvolací soud pro stručnost vlastního rozhodnutí na jeho odůvodnění odkazuje. Odvolací soud shodně se soudem I. stupně neshledal důvody pro aplikaci ust. § 150 o. s. ř. Při posuzování, zda jde o výjimečný případ a zda tu jsou důvody hodné zvláštního zřetele pro nepřiznání náhrady nákladů řízení, soud přihlíží zejména k majetkovým, sociálním, osobním a dalším poměrům účastníků řízení, a to nejen u účastníka, který by měl náklady řízení hradit, ale také z pohledu poměrů oprávněného účastníka a dále k okolnostem, které vedly k uplatnění nároku u soudu prvního stupně nebo k podání odvolání, k postojům účastníků v průběhu řízení apod. Odvolací soud shodně se soudem I. stupně přihlédl k postoji žalobkyně v průběhu řízení, kdy s ohledem na závěry všech tří znaleckých posudků i výpovědi znalců setrvala na svém žalobním žádání. Ani závěry odborných znaleckých posudků nevedly žalobkyni k ukončení sporu. Za této situace nelze vinu na vedení sporu shledat na straně žalované, a tudíž ani výjimečné důvody zvláštního zřetele hodné, které by odůvodňovaly nepřiznání náhrady nákladů řízení úspěšné žalované, byť žalobkyni bylo přiznáno osvobození od soudních poplatků a byl jí pro řízení ustanoven zástupce z řad advokátů.

31. S ohledem na výše uvedené odvolací soud rozsudek soudu I. stupně jako věcně správný potvrdil dle ust. § 219 o. s. ř.

32. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ust. § 224 odst. 1 o. s. ř., žalovaná byla v této fázi řízení úspěšná, byla jí tak přiznána náhrada nákladů řízení, které tvoří dvě náhrady hotových výdajů po 300 Kč dle vyhl. č. 254/2015 Sb., za vyjádření k odvolání a účast u odvolacího jednání.