62 Co 19/2025
č. j. 62 Co 19/2025-414
V PLATNOSTICitované zákony (11)
Plný text
Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Reného Fischera a soudců JUDr. Tomáše Holčapka, Ph.D., a JUDr. Martiny Tvrdkové ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované o 4 208 204 Kč s příslušenstvím k odvolání žalobkyně proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 3. 10. 2024, č. j. 8 C 65/2023-367
I. Rozsudek soudu I. stupně se potvrzuje.
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 900 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně zamítl žalobu o zaplacení částky 4 208 204 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 4 208 204 Kč za dobu od 14. 6. 2022 do zaplacení (výrok I.) a uložil žalobkyni zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 2 100 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.).
2. Soud I. stupně rozhodoval o žalobě, kterou žalobkyně po částečném zpětvzetí žaloby a tomu odpovídajícím částečném zastavení řízení požadovala zaplatit částku 4 208 204 Kč s úrokem z prodlení coby pojistné plnění z pojistné smlouvy na životní pojištění č. , číslo, ze dne 3. 11. 2021. Předmětem smlouvy bylo v rámci sjednané varianty pojištění „, název, “ mj. i pojištění pro případ vážného onemocnění s anuitně klesající pojistnou částkou v počáteční výši 4 250 000 Kč, přičemž vážná onemocnění zahrnovala mj. , podezřelý výraz, 1. typu. Při sjednávání pojištění byl vyplněn dotazník, v němž bylo uvedeno, že žalobkyně cukrovkou netrpí, nicméně žalobkyně zároveň sdělila pracovnici žalované , jméno FO, , že prodělala těhotenskou cukrovku. Žalovaná měla k dispozici výpis ze zdravotnické dokumentace žalobkyně. V březnu 2022 byl žalobkyni diagnostikován , podezřelý výraz, 1. typu. Žalobkyně oznámila žalované vznik pojistné události. Žalovaná šetření ukončila s tím, že dopisem ze dne 13. 6. 2022 plnění odmítla s ohledem na článek 92 pojistných podmínek, podle něhož nebyla povinna plnit při vzniku nemoci, která vznikla či byla diagnostikována před počátkem tohoto pojištění a pro kterou byl pojištěný před počátkem pojištění léčen či lékařsky sledován nebo jejíž příznaky se projevily před tímto dnem. Dopisem ze dne 28. 6. 2022 žalovaná od pojistné smlouvy odstoupila s odůvodněním, že žalobkyně při vyplňování dotazníku neuvedla své zdravotní potíže. Žalobkyně s tímto závěrem nesouhlasila, přes vzájemnou korespondenci nicméně nedošlo ke změně stanoviska žalované. Žalobkyně si nechala vypracovat znalecký posudek, podle něhož příčinná souvislost mezi těhotenskou cukrovkou a rozvojem cukrovky 1. typu není, jde o rozdílná onemocnění a žalobkyně si ke dni 3. 11. 2021 nemusela být vědoma, že trpí cukrovkou 1. typu.
3. Žalovaná se žalobou uplatněným nárokem nesouhlasila. Potvrdila, že došlo ke sjednání předmětné pojistné smlouvy. Poukázala na to, že při sjednávání smlouvy žalobkyně v dotazníku uvedla, že v posledních sedmi letech nebyla vyšetřována, sledována nebo léčena u lékaře pro cukrovku, že ji neměla a nemá. Dne 26. 4. 2022, tedy pět měsíců po uzavření pojistné smlouvy, žalobkyně oznámila pojistnou událost; z oznámení a přílohy vyplývalo, že jí v březnu 2022 byla sdělena diagnóza vážného onemocnění – , podezřelý výraz, 1. typu. Na žádost žalované jí žalobkyně v květnu 2022 poskytla další lékařské zprávy, podle nichž byla žalobkyně od roku 2020 sledována a léčena pro těhotenskou cukrovku a v březnu 2021 (tedy čtyři měsíce po porodu) u ní byl zjištěn prediabetes s doporučenou kontrolou a laboratorní vyšetřením za půl roku. O těchto skutečnostech žalované nebylo při sjednávání pojištění nic známo. Proto žalovaná odmítla pojistné plnění poskytnout a od pojistné smlouvy odstoupila dopisem ze dne 28. 6. 2022, tedy méně než dva měsíce po zjištění informací o léčbě gestačního diabetu (těhotenské cukrovky) žalobkyně. Kdyby žalobkyně nezamlčela svůj zdravotní stav, k uzavření pojistné smlouvy by v podobě, v níž byla uzavřena, nedošlo. Žalovaná po zjištění uvedeného navrhla žalobkyni uzavření dodatku k pojistné smlouvě či nové pojistné smlouvy. Pro nesouhlas žalobkyně k tomu nedošlo.
4. Soud I. stupně v napadeném rozsudku konstatoval, že mezi stranami je nesporné uzavření pojistné smlouvy č. , číslo, , jejíž součástí byly pojistné podmínky pro pojištění „Na přání“, zahrnující mj. pojištění vážných nemocí ve variantě „Exclusive“ s anuitně klesající pojistnou částkou v počáteční výši 4 250 000 Kč. Za sporné pokládal především to, zda žalobkyně uvedla úplné podstatné informace ke svému zdravotnímu stavu, který by mohl mít vliv na samotné uzavření pojistné smlouvy.
5. Na základě provedeného dokazování, a to jak listinnými důkazy, tak výslechy svědků, soud I. stupně zjistil, že žalobkyně byla od července roku 2020 pacientkou v diabetologické ambulanci u , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , byla sledována s těhotenskou cukrovkou, byla farmakologicky léčena, měla k dispozici glukometr k pravidelným týdenním profilům a byla jí doporučena zdravá životospráva. Žalobkyně před samotným porodem, který proběhl dne 4. 12. 2020, do ambulance docházela každé tři dny. Po porodu, v šestinedělí, měla žalobkyně naměřeny vyšší hodnoty, dne 27. 1. 2021 měla naměřenou glykémii 6,0. Při kontrole dne 15. 3. 2021 byl u žalobkyně s ohledem na hraniční hodnoty diagnostikován prediabetes s doporučením, že si má dělat pravidelné týdenní profily s glukometrem. , tituly před jménem, , jméno FO, stanovila datum další kontroly za půl roku s tím, že v případě naměřených vyšších hodnot má žalobkyně přijít dříve. Žalobkyně se na podzim roku 2021 na takovou kontrolu nedostavila. Dne 3. 11. 2021 strany uzavřely pojistnou smlouvu č. , číslo, , přičemž sjednané životní pojištění zahrnovalo základní pojištění pro případ dožití nebo smrti, rizikové pojištění nemocí a invalidity, úrazu při dopravní nehodě a pojištění pro případ smrti, invalidity od II. stupně a vážná onemocnění ve variantě Exclusive s anuitně klesající pojistnou částkou 4 250 000 Kč. Při tom žalobkyně se získatelkou žalované, , jméno FO, , vyplnila zdravotní dotazník, v němž na otázku, zda měla onemocnění, vrozenou vadu nebo úraz, které vyžadovalo léčbu anebo sledování po dobu delší než šest měsíců, žalobkyně odpověděla negativně; na otázku, zda byla v posledních sedmi letech vyšetřována, sledována nebo léčena u lékaře, a to na cukrovku, žalobkyně odpověděla negativně; na otázku, zda trpí v současné době zdravotními obtížemi, zda očekává lékařskou konzultaci, vyšetření, pobyt v nemocnici či zda čeká na výsledky již provedených vyšetření, žalobkyně odpověděla negativně. Žalobkyně při vyplňování dotazníku sdělila paní , jméno FO, , že měla těhotenskou cukrovku s úpravou stravy a již jí netrpí, jinou cukrovku neprodělala a ani se s ní neléčila. Součástí pojistné smlouvy byly pojistné podmínky pro pojištění „Na přání“. Dne 26. 4. 2022 žalobkyně oznámila žalované pojistnou událost, kdy uvedla, že jí bylo diagnostikováno vážné onemocnění, které je kryto uzavřenou pojistnou smlouvou, a to , podezřelý výraz, 1. typu. K oznámení žalobkyně přiložila zprávu , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , která v ní uvedla, že žalobkyni byl dne 28. 3. 2022 diagnostikován , podezřelý výraz, 1. typu. Žalovaná si po tomto sdělení nechala zaslat veškerou zdravotnickou dokumentaci žalobkyně, která jí dne 9. 5. 2022 byla doručena a ze které žalovaná zjistila, že žalobkyně byla léčena pro těhotenskou cukrovku v roce 2020 a dne 15. 3. 2021 jí byl diagnostikován prediabetes. Žalovaná dopisem ze dne 13. 6. 2022 sdělila žalobkyni, že ukončila šetření s tím, že nárok na pojistné plnění nevznikl; odkázala na článek 92 pojistných podmínek a poukázala na to, že dle doložených lékařských zpráv byla žalobkyně od roku 2020 sledována pro těhotenskou cukrovku, kdy v nich již byla zmínka ohledně pregestačního diabetu, a dne 15. 3. 2021 byl žalobkyni diagnostikován prediabetes a doporučena kontrola za půl roku. Žalovaná dopisem ze dne 28. 6. 2022 odstoupila od sjednané pojistné smlouvy z důvodu porušení povinnosti pravdivě a úplně odpovědět na písemné dotazy pojistitele týkající se sjednávaného pojištění; dopis byl žalobkyni doručen dne 1. 7. 2022. Žalovaná žalobkyni požadované pojistné plnění nevyplatila. Žalovaná navrhla uzavření dodatku k pojistné smlouvě nebo uzavření nové pojistné smlouvy, žalobkyně toho nevyužila.
6. V rámci svých skutkových závěrů soud I. stupně výslovně konstatoval, že žalobkyně při uzavírání pojistné smlouvy uvedla neúplné a nepravdivé informace ke svému zdravotnímu stavu. Sice nezamlčela, že trpěla těhotenskou cukrovkou, ale uvedla, že se její stav po porodu zcela ustálil, že její cukrovka se již lékařsky neřeší a že vyplnění dotazníku bude rychlé, neboť netrpí žádnými zdravotními problémy. To je v rozporu s těžkým průběhem její těhotenské cukrovky včetně nasazení inzulinu i s tím, že po porodu se její zdravotní stav neustálil, i poté byla sledována v diabetologické ambulanci a v březnu 2021 u ní byl diagnostikován prediabetes. Žalovaná se o tom nemohla dozvědět z dokumentace vyžádané od praktického lékaře, neboť ten sám o tom nebyl informován. Žalobkyně se měla na podzim 2021 dostavit na kontrolu, což neučinila. Jakmile na kontrolu v březnu 2022 šla, byl jí diagnostikován , podezřelý výraz, 1. typu. V případě, že by žalovaná měla informaci o těhotenské cukrovce a o prediabetu žalobkyně, k uzavření pojistné smlouvy v předmětném znění by nedošlo; žalobkyně by mohla být u žalované pojištěna, ale za jiných podmínek.
7. Soud I. stupně po právní stránce věc posuzoval podle § 2788, 2808 a 2809 o. z. V rámci toho uzavřel, že žalobkyně porušila vědomě svou povinnost sdělit žalované, že je sledována v diabetologické ambulanci, že dochází (měla by docházet) na pravidelné kontroly, že prodělala těhotenskou cukrovku, která jí byla diagnostikována s nasazením inzulinu, a že jí před uzavřením pojistné smlouvy byl diagnostikován prediabetes s hraničními hodnotami. Tyto zatajené skutečnosti byly pro žalovanou podstatné. Vzhledem k porušení povinnosti žalobkyně podle § 2788 o. z. a vzhledem k tomu, že žalovaná při uzavírání smlouvy o těhotenské cukrovce ani prediabetu nevěděla (s ohledem na obsah poskytnuté dokumentace, v níž o tom zmínka nebyla), byly splněny předpoklady pro odstoupení od pojistné smlouvy podle § 2808 o. z. Žalovaná odstoupila včas ve dvouměsíční lhůtě, neboť zprávy, z nichž stav zjistila, obdržela až dne 9. 5. 2022, přičemž odstoupení doručila žalobkyni dne 1. 7. 2022. Odstoupení od pojistné smlouvy shledal soud I. stupně souladným s článkem 12 odst. 4 a 5 pojistných podmínek. Vzhledem k odstoupení došlo ke zrušení pojištění od počátku, žalobkyni proto nevzniklo právo na pojistné plnění a žalobu bylo nutno zamítnout. Nad rámec toho uvedl soud I. stupně, že žalovaná nemohla odmítnout poskytnout pojistné plnění podle článku 92 písm. a) pojistných podmínek, neboť žalobkyně byla sledována pro těhotenskou cukrovku a pro prediabetes, nikoliv pro , podezřelý výraz, 1. typu, který jí byl diagnostikován až dne 28. 3. 2022, a dále nemohla odmítnout poskytnout pojistné plnění podle článku 10 odst. 4 písm. b) pojistných podmínek ve spojení s § 2809 a § 2788 o. z., neboť příčinou vzniku pojistné události nebyl prediabetes, který žalobkyně zamlčela, ale onemocnění , podezřelý výraz, 1. typu, který jí byl diagnostikován až v březnu 2022. Dále soud I. stupně shledal nedůvodnou a nepřiléhavou argumentaci žalobkyně týkající se ochrany spotřebitele, neboť nedošlo k žádnému porušení povinností ze strany žalované, k žádnému nestandardnímu chování vůči žalobkyni, ani k nerovnováze práv a povinností stran. Podstatné z pohledu soudu I. stupně nebylo, že žalobkyně v dotazníku neuvedla prodělanou těhotenskou cukrovku, nýbrž že žalobkyně nesdělila, že má již diagnostikovaný prediabetes, že je v souvislosti s ním sledována a že ji čekají i další vyšetření. K zamlčení této informace ze strany žalobkyně došlo ve dvou samostatných kolonkách dotazníku.
8. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud I. stupně odůvodnil neúspěchem žalobkyně ve věci a aplikoval zde ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. Náhrada nákladů řízení žalované odpovídala paušální náhradě účelně vynaložených nákladů nezastoupeného účastníka za sedm úkonů po 300 Kč, které soud I. stupně konkrétně uvedl v odstavci 45 odůvodnění napadeného rozsudku.
9. Proti rozsudku soudu I. stupně podala žalobkyně včasné a přípustné odvolání, jehož důvody následně opakovaně doplnila. Rozsah odvolání vymezila tak, že je podává v celém rozsahu napadeného rozsudku.
10. Pokud jde o odvolací důvody, žalobkyně odkázala na ustanovení § 205 odst. 2 písm. b), e) a g) o. s. ř. Namítla, že soud I. stupně k ní postupoval předpojatě, důkazy hodnotil jednostranně, a to zejména pokud jde o výslech svědkyně , tituly před jménem, , jméno FO, , kterou navrhla vyslechnout opětovně. Věcně k nim uvedla, že těhotenská cukrovka žalobkyně byla léčena standardním způsobem, léčba inzulinem byla ukončena v den porodu, další kontroly byly příznivé a žalobkyně se mohla cítit zdráva. Závěr soudu I. stupně o těžkém průběhu těhotenské cukrovky žalobkyně je tedy přehnaný. Při kontrole dne 15. 3. 2021 žalobkyni nebyl diagnostikován prediabetes, neboť v části „Diagnózy“ lékařské zprávy je uveden pouze , podezřelý výraz, vzniklý v těhotenství; podle svědecké výpovědi , tituly před jménem, , jméno FO, byl údaj o prediabetu interní poznámkou pro lékaře do budoucna. Soud I. stupně podle žalobkyně nesprávně přihlížel k rodinné anamnéze, neboť otec žalobkyně trpí cukrovkou 2. typu, nikoli 1. typu. Pokud šlo o neuvedení těhotenské cukrovky do dotazníku, žalobkyně informaci o tom sdělila svědkyni , jméno FO, , která sama rozhodla o tom, že to se do dotazníku nezapisuje. Pokud šlo o prediabetes, o něm nemohla žalovaná vědět proto, že o něm nevěděla ani žalobkyně a lékaři. Ke dni sepisu dotazníku se žalobkyně cítila zdráva, nepociťovala obtíže, nic nezamlčela. Byla bez jakékoli medikace, pouze jí byla doporučena zdravá životospráva. Režimová opatření a kontrola za půl roku jí byly pouze nezávazně doporučeny. Pokud šlo o otázku v dotazníku na onemocnění, vrozené vady nebo úrazy, které vyžadovaly léčbu nebo sledování po dobu delší než šest měsíců, žalobkyně odpověděla negativně v souladu se svým zdravotním stavem, neboť jí v té době nebylo žádné závažné onemocnění diagnostikováno a sledování na diabetologii bylo pouze preventivní. Pokud šlo o otázku v dotazníku na vyšetření či léčení pro cukrovku, odpověděla na ni negativně proto, že svědkyně , jméno FO, ji k informaci o těhotenské cukrovce sdělila, že jde o dočasný stav, který nevyžaduje zahrnutí do dotazníku. Pokud šlo o otázku v dotazníku na zdravotní obtíže či očekávanou konzultaci nebo vyšetření, odpověděla na ni negativně proto, že v té době nebyla léčena na diabetes ani nebyla plánována žádná významná vyšetření; kontrola u diabetologa byla preventivní a měla pouze sledovat stav, který nebyl závažný. Běžné preventivní prohlídky nebyly pro účely pojištění relevantní, což platí pro diabetologii obdobně jako u zubaře či gynekologa. Prediabetes zjištěný v březnu 2021 nevyžadoval léčení, nýbrž pouze sledování, není to totéž jako , podezřelý výraz, 1. typu, nebyl to závažný zdravotní problém. Jde o stav, který se mohl znormalizovat, nebo přejít do cukrovky 1. či 2. typu. Prediabetes není oficiální diagnózou podle používané mezinárodní klasifikace nemocí. Žalobkyně navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil tak, že žalobě zcela vyhoví a uloží žalované nahradit žalobkyni náklady řízení.
11. Žalovaná se k odvolání žalobkyně vyjádřila tak, že se s napadeným rozsudkem ztotožňuje. Podle ní žalobkyně při uzavírání pojistné smlouvy neuvedla, že jí byl nejpozději dne 15. 3. 2021 diagnostikován prediabetes a že je pro tento zdravotní problém sledována na diabetologii. Vzhledem k významu pro rozhodování žalované o podmínkách pojištění žalovaná od pojistné smlouvy právem odstoupila podle § 2808 o. z. Žalovaná poukázala na to, že žalobkyně odpověděla negativně na dotazy v dotazníku, zda má či měla onemocnění vyžadující léčbu nebo sledování po dobu delší než šest měsíců, zda trpí zdravotními obtížemi a očekává lékařskou konzultaci či vyšetření a zda byla v posledních sedmi letech vyšetřována, sledována nebo léčena pro cukrovku. Žalovaná postupovala v dobré víře a vyžádala si informaci od praktického lékaře žalobkyně, který však informaci o prediabetu neměl a ve výpisu ze zdravotní dokumentace neuvedl, že žalobkyně je sledována na diabetologii; žalovaná by si o tom jinak vyžádala příslušné lékařské zprávy. Informační nerovností je v tomto případě zatížena žalovaná, která vychází z informací od žalobkyně a jejího praktického lékaře. Dále žalovaná poukázala na to, že obsah lékařské zprávy ze dne 15. 3. 2021 je takový, že jej i průměrný spotřebitel musí vyhodnotit jako zdravotní obtíž ve smyslu dotazníku, zejména s ohledem na údaj o prediabetu a doporučeních na režimová opatření, provádění malého (glykemického) profilu jednou týdně, laboratorní a lékařskou kontrolu za půl roku, v případě zhoršení glykémie ihned. Žalobkyni bylo doporučeno dělat si týdně vyšetření glykémie, měla k tomu k dispozici glukometr. Byť nemusela pociťovat subjektivní potíže, bylo by za popsané situace iracionální se domnívat, že tělo je zcela v pořádku. Žalobkyni bylo doporučeno dostavit se na kontrolu a laboratorní testy, byla tedy nepravdivá odpověď, že neočekává lékařskou konzultaci či vyšetření. Není podstatné, proč žalobkyně plánovanou kontrolu nepodstoupila. Dále žalovaná poukázala na to, že žalobkyně svědkyni , jméno FO, sice sdělila prodělání těhotenské cukrovky, ale také to, že stav se řešil pouze úpravou stravy (tj. bez zmínky o podávání medikace) a po porodu se již neřešil nijak (tj. bez zmínky o následných lékařských kontrolách). Žalovaná navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu I. stupně potvrdil a přiznal jí právo na náhradu nákladů řízení.
12. Odvolací soud přezkoumal podle § 212 a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. správnost napadeného rozsudku, včetně správnosti postupu v řízení, které jeho vydání předcházelo.
13. Odvolání žalobkyně není důvodné.
14. Odvolací soud zopakoval podle § 213 odst. 2 o. s. ř. dokazování některými listinnými důkazy, konkrétně dotazníkem na zdravotní stav ohledně žalobkyně na č. l. 12 až 13 spisu, pojistnými podmínkami pro pojištění „Na přání“ na č. l. 18 až 42 spisu, listinou označenou jako znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, na č. l. 49 až 51 spisu, lékařskou zprávou na č. l. 186 spisu a listinou označenou jako oznámení pojistné události – vážné onemocnění s přílohou na č. l. 199 až 200 spisu. Neshledal naopak potřebným žalobkyní navrhovaný opětovný výslech , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , neboť její výslech u soudu I. stupně byl podrobný, týkal se všech relevantních aspektů věci a byl zachycen zvukovým záznamem doslovně přepsaným do protokolu z jednání před soudem I. stupně.
15. Po částečném zopakování dokazování dospěl odvolací soud k závěru, že soud I. stupně zjistil skutkový stav v zásadě správně. Odvolací soud se od jeho skutkových závěrů odchýlil pouze v jednom aspektu, který bude uveden dále. S touto jedinou výjimkou jinak platí, že soud I. stupně provedl dokazování ve zcela postačujícím rozsahu, provedené důkazy též řádně zhodnotil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti a odvolací soud se skutkovými zjištěními soudu I. stupně souhlasí a odkazuje na ně.
16. Stěžejním skutkovým zjištěním soudu I. stupně, s nímž žalobkyně polemizuje ve svém odvolání, je, že žalobkyně při uzavírání pojistné smlouvy uvedla neúplné a nepravdivé informace ke svému zdravotnímu stavu, přičemž si toho byla nebo minimálně musela být vědoma. Odvolací soud, po částečném zopakování dokazování, konstatoval, že tento závěr soudu I. stupně je zcela správný. Soud I. stupně jej nevybudoval na tom, že žalobkyně nesdělila informaci o prodělané těhotenské cukrovce. Na základě dokazování (zejména výslechu svědkyně , jméno FO, ) naopak dospěl k závěru, že tuto informaci žalobkyně sdělila a to, že nebyla do dotazníku promítnuta, žalobkyni k tíži nekladl. Odvolací soud však ve shodě se soudem I. stupně konstatoval, že žalobkyně neodpověděla úplně a pravdivě na minimálně dva další dotazy v dotazníku. Na dotaz č. 2 („Máte nebo měl/a jste onemocnění, vrozenou vadu nebo úraz, které vyžadovaly léčbu a/nebo sledování po dobu delší než 6 měsíců?“) odpověděla záporně, přičemž to ale neodpovídá zjištění vyplývajícím z provedeného dokazování, že žalobkyně byla sledována (a v době těhotenství i medikamentózně léčena) pro těhotenskou cukrovku od července 2020 dále, přičemž to pokračovalo i po porodu, jak zřetelně dokládá lékařská zpráva z března 2021. Pochopitelně platí, že v březnu 2021 již žalobkyně nebyla těhotná (když porodila v prosinci 2020), nicméně její metabolismus se evidentně stále odchyloval od stavu zdravého člověka. Tento stav se zároveň následně nezlepšil do normy, naopak se zhoršil až do zjištění cukrovky 1. typu v březnu 2022, přičemž dle výsledků dokazování nelze ani vyloučit, ani potvrdit, zda by bývala byla či nebyla zjištěna dříve, pokud by žalobkyně někdy v mezidobí od března 2021 do března 2022 podstoupila příslušná vyšetření. Pokud tedy soud I. stupně dospěl k závěru, že odpověď žalobkyně na uvedenou otázku nebyla pravdivá a úplná, má toto jeho skutkové zjištění v provedených důkazech oporu. Lze ještě dodat, že uvedená otázka nevyžadovala, aby šlo o nějak konkrétně definované či závažné onemocnění, například takové, které by spadalo do definice vážných onemocnění v rámci sjednávaného pojištění.
17. Stejně tak lze konstatovat, že nebyl pravdivě a úplně zodpovězen dotaz č. 5 [„Trpíte v současné době zdravotními obtížemi? Očekáváte lékařskou konzultaci, vyšetření, pobyt v nemocnici (…) nebo operaci? Čekáte na výsledky již provedených vyšetření?“]. Zdravotní stav žalobkyně zachycený minimálně v lékařské zprávě ze dne 15. 3. 2021 (o jehož případném zlepšení do listopadu 2021 z dokazování nic neplyne) neodpovídal zdravému člověku; žalobkyně měla zvýšenou hodnotu glykémie, odborná lékařka shledala prediabetes a doporučila každotýdenní samotestování s lékařskou a laboratorní kontrolou za půl roku, v případě zhoršení glykémie ihned. Takový stav ještě nebyl rozvinutým onemocněním , podezřelý výraz, , nicméně zároveň představoval zřetelnou odchylku od normy, přičemž závěr, že jde o „zdravotní obtíž“ ve smyslu dotazníku, je plně důvodný. Ani v tomto případě dotaz nevyžadoval, aby šlo o závažné zdravotní obtíže či o projevy již rozvinuté vážné nemoci. A byť nebyl naplánován konkrétní termín dalšího diabetologického vyšetření, bylo žalobkyni doporučeno, aby proběhlo, tudíž bylo naplněno i to, že očekávala (mohla předpokládat, že proběhne, i když to samozřejmě záleželo i na ní jakožto pacientce) lékařské vyšetření. Srovnávání takového plánovaného vyšetření s běžnou preventivní prohlídkou u stomatologa či gynekologa zjevně neodpovídá situaci.
18. Závěr soudu I. stupně nepředstavoval žádnou dezinterpretaci podrobné a vyčerpávající svědecké výpovědi , tituly před jménem, , jméno FO, před soudem I. stupně, jak byla doslovně zachycena. Uvedená lékařka jasně vypověděla, že vzhledem ke vzniku těhotenské cukrovky již v první polovině těhotenství a nutnosti farmakologické léčby bylo riziko přetrvávání poruchy i po porodu, a proto se po šestinedělí provedla kontrola, která ukázala, že hodnoty nejsou v normě. Lékařka tento stav výslovně označila za prediabetes. Uvedla (a to ostatně nezpochybnila žádná ze stran), že se tento stav může vyvinout různě, mohlo dojít i k úplnému zlepšení, i k rozvoji cukrovky, nicméně z jejího pohledu vyžadoval sledování a žalobkyni doporučila kontrolovat se glukometrem. Dále uvedla, že u žalobkyně byly v březnu 2021 přítomny protilátky svědčící pro cukrovku 1. typu či její riziko. Uvedla též, že těhotenská cukrovka je přechodnou poruchou, která odezní, ale prozrazuje určitou dispozici k pozdější cukrovce, přičemž u významného procenta se později rozvine cukrovka 2. typu, u malého procenta případů cukrovka 1. typu. Odvolací soud konstatuje, že jestliže po zhodnocení i tohoto důkazu (výpovědi , tituly před jménem, , jméno FO, ) v kontextu ostatních provedených důkazů (zejména lékařských zpráv) soud I. stupně dovodil, že žalobkyně trpěla zdravotními obtížemi a očekávala (bylo namístě očekávat) další lékařské vyšetření, byť třeba jen ke kontrole, zda se její zdravotní stav nějak vyvíjí, byl takový závěr s provedeným dokazováním zcela souladný. Se žalobkyní lze souhlasit, že její prediabetes se mohl – ve scénáři, který se bohužel pro ni nenaplnil, – vyvinout směrem k návratu do stavu úplného zdraví, nic to však nemění na tom, že její odpověď na uvedenou otázku dotazníku nebyla pravdivá a úplná.
19. V této souvislosti nepokládá odvolací soud za relevantní argumentaci žalobkyně, že svědkyně , tituly před jménem, , jméno FO, nebyla při výslechu výslovně tázána, „zda měla žalobkyně diagnostikovaný prediabetes“, případně že v lékařské zprávě ze dne 15. 3. 2021 nebyl prediabetes uveden v části „Diagnózy“, ale v části „Závěr“. Z provedeného dokazování včetně doslovně zachycené výpovědi svědkyně , tituly před jménem, , jméno FO, jasně vyplývá, že stav žalobkyně zjištěný odbornou lékařkou byl prediabetem a odchyloval se od normálního stavu zdravého člověka. Pro účely nynějšího sporu je zcela nepodstatné, zda šlo o „diagnózu“ prediabetu, či prostě o to, že zdravotní stav žalobkyně se odchyloval od normálního stavu zdravého člověka a odborná lékařka tuto odchylku popsala jako prediabetes. Věcně jde stále o totéž. Tento závěr (i pokud by nebyl formálně nazýván „diagnózou“) byl žalobkyni znám přinejmenším z této lékařské zprávy, žalovaná s ním však nijak seznámena nebyla a z vyplněného dotazníku jej rozhodně seznat nemohla.
20. Žalobkyně dále argumentovala tím, že při vyplňování dotazníku byla vedena odborným zaměstnancem žalované (myšleno svědkyní , jméno FO, ), čímž se cítí znevýhodněna jako spotřebitelka. K tomu odvolací soud konstatuje, že toto tvrzení neodpovídá výsledkům dokazování. Lze přijmout, že svědkyně , jméno FO, ovlivnila, jaká odpověď bude do dotazníku zaznamenána v souvislosti s dotazem na cukrovku (vedena svým názorem, že těhotenská cukrovka je něčím jiným), nicméně z dokazování rozhodně nevyplynulo, že by svědkyně , jméno FO, žalobkyni vedla jakýmsi odborným názorem k tomu, že je irelevantní prediabetes, doporučení k týdennímu měření glykémie či předpokládaná kontrola na diabetologii, a tedy že by nějak ovlivnila odpovědi na dotazy č. 2 a 5.
21. Soud I. stupně též v souvislosti se shora uvedeným správně zjistil, přičemž na jeho úvahy lze plně odkázat, že o zdravotním stavu žalobkyně (odchylném od normálního stavu zdravého člověka a popsaném odbornou lékařkou jako prediabetes) existujícím v době sjednávání pojištění se žalovaná dozvěděla poprvé až v květnu 2022 a že při znalosti této skutečnosti při uzavírání smlouvy by předmětnou pojistnou smlouvu neuzavřela nebo jen za jiných podmínek.
22. Odvolací soud nicméně v jednom ohledu se skutkovými závěry soudu I. stupně nesouhlasí. Soud I. stupně uvedl, že zamlčené podstatné skutečnosti nebyly příčinou pojistné události, což následně rozvedl tak, že příčinou vzniku pojistné události nebyl prediabetes, který žalobkyně zamlčela, ale onemocnění , podezřelý výraz, 1. typu, který jí byl diagnostikován až v březnu 2022. V tomto směru ovšem založil své skutkové úvahy na nesprávném vymezení, co je pojistnou událostí, resp. její příčinou. Jak se podává níže, v případě předmětného pojištění je předmětnou pojistnou událostí „stanovení diagnózy některého z vážných onemocnění“ vyjmenovaných v pojistných podmínkách a zahrnujících mj. , podezřelý výraz, 1. typu u dospělých (k tomu odvolací soud podotýká, že na rozdíl od shora uvedeného dotazníku, který se v dotazech č. 2 a 5 na žádné „diagnózy“ nedotazoval, je pro účely definice pojistné události tento pojem naopak použit). Je tedy nepřesné říci, že příčinou vzniku takto definované pojistné události bylo onemocnění , podezřelý výraz, 1. typu, neboť tentýž jev by pak byl příčinou i následkem. Odvolací soud dospěl na základě – částečně zopakovaného – dokazování k závěru, že příčinou vzniku pojistné události (která vznikla diagnostikováním onemocnění , podezřelý výraz, 1. typu v březnu 2022) byl zdravotní stav žalobkyně, který se již v době sjednávání pojištění odchyloval od normálního stavu zdravého člověka, odbornou lékařkou byl popsán jako prediabetes, bylo třeba jej lékařsky sledovat a mohl se rozvinout do podoby onemocnění , podezřelý výraz, některého typu (byť nebylo jisté, že se tak stane, nicméně v případě žalobkyně se to stalo). Podle mínění odvolacího soudu tento závěr respektuje, že to, co u žalobkyně bylo zjištěno po uzavření pojistné smlouvy, nebylo nijak odtrženo od toho, co u ní existovalo v době uzavření pojistné smlouvy, nýbrž právě naopak šlo o rozvoj nepříznivého (ve smyslu horšího oproti normálnímu) zdravotního stavu, který byl žalované při sjednávání pojištění zamlčen.
23. Podle § 2758 odst. 1 o. z. pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.
24. Podle § 2774 odst. 1 o. z. pojistné podmínky vymezí zpravidla podrobnosti o vzniku, trvání a zániku pojištění, pojistnou událost, výluky z pojištění a způsob určení rozsahu pojistného plnění a jeho splatnost.
25. Podle § 2788 odst. 1 o. z., dotáže-li se pojistitel v písemné formě zájemce o pojištění při jednání o uzavření smlouvy nebo pojistníka při jednání o změně smlouvy na skutečnosti, které mají význam pro pojistitelovo rozhodnutí, jak ohodnotí pojistné riziko, zda je pojistí a za jakých podmínek, zodpoví zájemce nebo pojistník tyto dotazy pravdivě a úplně. Povinnost se považuje za řádně splněnou, nebylo-li v odpovědi zatajeno nic podstatného.
26. Podle § 2808 odst. 1 o. z., porušil-li pojistník nebo pojištěný úmyslně nebo z nedbalosti povinnost stanovenou v § 2788, má pojistitel právo od smlouvy odstoupit, prokáže-li, že by po pravdivém a úplném zodpovězení dotazů smlouvu neuzavřel. Pojistník má právo od smlouvy odstoupit, porušil-li pojistitel povinnost stanovenou v § 2789. Právo odstoupit od smlouvy zaniká, nevyužije-li je strana do dvou měsíců ode dne, kdy zjistila nebo musela zjistit porušení povinnosti stanovené v § 2788 nebo v § 2789.
27. Podle § 2809 o. z. pojistitel může pojistné plnění odmítnout, byla-li příčinou pojistné události skutečnost, a) o které se dozvěděl až po vzniku pojistné události, b) kterou při sjednávání pojištění nebo jeho změny nemohl zjistit v důsledku zaviněného porušení povinnosti stanovené v § 2788 a c) pokud by při znalosti této skutečnosti při uzavírání smlouvy tuto smlouvu neuzavřel nebo pokud by ji uzavřel za jiných podmínek.
28. Občanský zákoník vzhledem k velké variabilitě pojištění nedefinuje pro každou myslitelnou variantu konkrétně pojistnou událost a ponechává stranám značný prostor pro úpravu prostřednictvím pojistné smlouvy a pojistných podmínek. V projednávané věci je nutno zohlednit pojistné podmínky pro pojištění „Na přání“, které jsou nedílnou součástí předmětné pojistné smlouvy a které provedl soud I. stupně k důkazu (a odvolací soud tento důkaz zopakoval). Podle jejich článku 5 odst. 2 je pojistník (i pojištěný) povinen pravdivě a úplně odpovědět na písemné dotazy ohledně skutečností souvisejících se sjednávaným pojištěním, včetně dotazů týkajících se zdravotního stavu. Podle článku 10, označeného jako Všeobecné výluky z pojištění, odst. 4 může žalovaná zamítnout výplatu pojistného plnění, mj. pokud příčinou pojistné události je skutečnost, o které se žalovaná dozvěděla až po vzniku pojistné události, kterou nemohla dříve zjistit vzhledem k tomu, že pojistník či pojištěný úmyslně či z nedbalosti odpověděl nepravdivě či neúplně na její písemné dotazy při uzavírání pojistné smlouvy a kvůli které by žalovaná pojistnou smlouvu neuzavřela, popřípadě by ji uzavřela za jiných podmínek, kdyby o ní věděla při jejím uzavírání (odmítnutí plnění dle § 2809 o. z.). Podle článku 12 odst. 4 může žalovaná od pojistné smlouvy odstoupit zejména v případě, že jí účastník pojištění úmyslně či z nedbalosti nezodpoví pravdivě a úplně písemné dotazy v souvislosti s uzavíráním pojistné smlouvy, pokud by při pravdivém a úplném zodpovězení takových dotazů žalovaná pojistnou smlouvu neuzavřela. Podle článku 12 odst. 5 se při odstoupení sjednaná pojištění ruší od počátku. Podle článku 88 odst. 2 v případě pojištění vážných onemocnění pojistnou událostí je stanovení diagnózy některého z vážných onemocnění, které je mj. uvedeno v seznamu obsaženém v článku 95. Podle článku 88 odst. 4 písm. a) se za den vzniku pojistné události považuje den, kdy byla u pojištěného poprvé stanovena diagnóza vážného onemocnění. Podle jejich článku 92 žalovaná pojistné plnění neposkytne v případech uvedených v článku 10 a dále mj. podle písm. a) za nemoc, která vznikla či byla diagnostikována před počátkem tohoto pojištění a pro kterou byl pojištěný před počátkem pojištění léčen či lékařsky sledován nebo jejíž příznaky se projevily před tímto dnem.
29. Soud I. stupně na základě svých shora uvedených skutkových zjištění dospěl k závěru, že žalovaná platně odstoupila od předmětné pojistné smlouvy pro porušení povinnosti žalobkyní podle § 2788 odst. 1 o. z., přičemž k tomu byly splněny předpoklady podle § 2808 o. z. a zároveň článku 12 odst. 4 a 5 pojistných podmínek (představujícího v podstatě parafrázi zákonného textu § 2788 a 2808 odst. 1 o. z.). S tímto závěrem se odvolací soud neztotožnil. Podle stabilní judikatury Nejvyššího soudu lze totiž od pojistné smlouvy podle § 2808 odst. 1 o. z. odstoupit jen před vznikem pojistné události (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 9. 2024, sp. zn. 33 Cdo 1139/2024, které pro poměry občanského zákoníku převzalo závěr přijatý pro starší právní úpravu rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2000, sp. zn. 29 Cdo 2249/99). Pojistnou událostí je v projednávané věci stanovení diagnózy , podezřelý výraz, 1. typu v březnu 2022. Odstoupení od pojistné smlouvy učiněné žalovanou dopisem ze dne 28. 6. 2022, po oznámení pojistné události žalobkyní žalované, bylo tedy učiněno až po vzniku pojistné události a nikoli po právu.
30. Odvolací soud nicméně zároveň nemůže přehlížet, že žalovaná již při ukončení šetření pojistné události sdělila, že pojistné plnění neposkytne (viz její dopis ze dne 13. 6. 2022), přičemž jak z tohoto sdělení, tak i z jejího odstoupení od pojistné smlouvy dopisem ze dne 28. 6. 2022 je zřejmá její vůle k neposkytnutí plnění a zániku předmětného pojištění, jakkoli formulovaná s odkazem na zde neaplikovatelné ustanovení § 2808 o. z. Tyto její projevy lze tedy pokládat zároveň za odmítnutí plnění, které může být relevantní podle § 2809 o. z. a článku 10 odst. 4 pojistných podmínek.
31. Odvolací soud má za to, že v projednávané věci byly naplněny všechny zákonné předpoklady podle § 2809 o. z. (parafrázované též v článku 10 odst. 4 písm. b) pojistných podmínek) k odmítnutí plnění. Příčinou vzniku předmětné pojistné události byl zdravotní stav žalobkyně, který se již v době sjednávání pojištění odchyloval od normálního stavu zdravého člověka a odbornou lékařkou byl popsán jako prediabetes (v podrobnostech lze odkázat na shora podané úvahy). O těchto skutečnostech (o aspektech zdravotního stavu žalobkyně, které jí nebyly v době sjednávání pojištění známy) se žalovaná dozvěděla až v květnu 2022, z dodaných lékařských zpráv, a tedy až po vzniku pojistné události. Zároveň tyto skutečnosti nemohla zjistit s ohledem na to, že žalobkyně porušila, a to přinejmenším z nedbalosti, svou povinnost k pravdivému a úplnému zodpovězení dotazů v rámci dotazníku při sjednávání pojištění. Konečně bylo zjištěno, že při znalosti těchto skutečností by žalovaná pojistnou smlouvu neuzavřela nebo ji uzavřela za jiných podmínek.
32. Odvolací soud se v tomto kontextu zabýval tím, zda zamlčené skutečnosti byly příčinou pojistné události. Nad rámec úvah k tomu již vyslovených shora lze dodat, že okolnosti projednávané věci se zřetelně liší od skutkového stavu, který vedl v jiných sporech řešených judikaturou k odlišnému posouzení tohoto zákonného předpokladu. Tak např. ve věci řešené již zmíněným usnesením Nejvyššího soudu ze dne 24. 9. 2024, sp. zn. 33 Cdo 1139/2024, šlo o pojištění pro případ smrti, příčinou smrti byla rakovina jater, avšak zamlčenou informací byla informace o ischemické chorobě a chronické bronchitidě, tedy s příčinou smrti nesouvisející. Ve věci řešené rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 12. 10. 2010, sp. zn. 32 Cdo 592/2009, šlo o pojištění denní dávky při pracovní neschopnosti, příčinou pracovní neschopnosti byl vertebrogenní algický syndrom, avšak zamlčenou informací byla informace o jednorázovém bolestivém stavu z doby o čtyři roky dříve, který podle znaleckého posudku nijak nesouvisel se zdravotními potížemi způsobivšími pracovní neschopnost. Ve věci řešené rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 21. 10. 2008, sp. zn. 25 Cdo 315/2008, šlo o pojištění pro případ odcizení vozidla, vozidlo bylo odcizeno, avšak zamlčenou informací byla informace o větším rozsahu poškození vozidla a nepravdivý údaj o počtu najetých kilometrů. Oproti těmto případům je v projednávané věci souvislost mezi skutečnostmi, které žalobkyně žalované nesdělila při sjednávání pojistné smlouvy, a následným stanovením diagnózy konkrétního vážného onemocnění dle mínění odvolacího soudu jednoznačně dána.
33. Odvolací soud tedy dospěl k závěru, že žalovaná oprávněně odmítla poskytnout pojistné plnění v souladu s § 2809 o. z. Nezabýval se pak již z důvodu nadbytečnosti případnou možností krácení pojistného plnění z důvodu porušení povinností žalobkyně při sjednávání pojištění ve smyslu § 2800 odst. 1 o. z., případně podle § 2800 odst. 2 o. z.
34. Jelikož právní posouzení věci odvolacím soudem vede k zamítnutí žaloby shodně s tím, jak o ní rozhodl soud I. stupně, lze uzavřít, že napadené rozhodnutí je v konečném výsledku věcně správné. Nákladový výrok napadeného rozsudku shledal odvolací soud rovněž správným, přičemž ve vztahu k němu odkazuje na odůvodnění napadeného rozsudku.
35. Odvolací soud proto podle § 219 o. s. ř. napadený rozsudek jako věcně správný potvrdil.
36. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř., přičemž právo na jejich náhradu přiznal žalované, která byla v odvolacím řízení plně úspěšná. Její výše odpovídá paušální náhradě hotových výdajů účastníka podle § 151 odst. 3 o. s. ř. po 300 Kč podle § 1 odst. 3 písm. a), b) a c) a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. za 3 úkony, tedy vyjádření k odvolání, přípravu účasti a účast na jednání odvolacího soudu.
37. O lhůtě k plnění odvolací soud rozhodl podle § § 160 odst. 1 větou před středníkem o. s. ř. ve spojení s § 211 o. s. ř.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.