62 CO 312/2022

Plný text

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Reného Fischera a soudců JUDr. Luďka Pilného a Mgr. Halky Hovorkové ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa o částka s příslušenstvím, k odvolání žalobce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne datum, č. j. číslo jednací,

I. Rozsudek soudu I. stupně se potvrzuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího anonymizováno.

1. Napadeným rozsudkem ze dne datum soud I. stupně zamítl žalobu na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku částka s úrokem z prodlení ve výši anonymizováno ročně z částky částka od datum do zaplacení (výrok I.), a uložil žalobci povinnost zaplatit žalované na náhradu nákladů anonymizováno částku částka do 3 dnů od právní moci rozsudku (výrok II.).

2. Rozhodl tak o žalobě, kterou se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky částka s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnil tím, že byl v procesním postavení obviněného účastníkem anonymizována dvě slova vedeného Okresním soudem v Kladně pod sp. zn. spisová značka. Žalobce se domáhal poskytnutí přiměřeného zadostiučinění jako úhrady nemajetkové újmy, která mu vznikla v souvislosti s nesprávným úředním postupem spočívajícím v neúměrných průtazích v anonymizována dvě slova vzniklých pochybením v rozhodování soudu I. stupně, když celková délka anonymizováno dosáhla zhruba 9 let. Trestní stíhání bylo proti žalobci zahájeno dne datum. Konečný rozsudek byl vynesen dne datum. Žalobce se svým nárokem obrátil na žalovanou podáním ze dne datum. Ačkoliv byla žalovaná povinna vyřídit podání žalobce ve lhůtě 6 měsíců, odmítla nárok žalobce teprve podáním ze dne datum. Uznala, že v anonymizována dvě slova došlo k nezákonným nedůvodným průtahům, zhodnotila ovšem, že jako přiměřená satisfakce postačí konstatování nesprávného úředního postupu.

3. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout. Uvedla, že k projednání žádosti žalobce došlo dne datum. Potvrdila, že obdržela žádost žalobce, které bylo částečně vyhověno, když žalovanou bylo konstatováno, že v předmětné věci došlo k porušení práva žalobce na vydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě ve smyslu ustanovení pr. předpisu, o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně ustanovení pr. předpisu, o notářích a jejich činnosti (notářský řád). Poskytnuté zadostiučinění ve formě konstatování porušení práva na přiměřenou délku anonymizováno považuje žalovaná za odpovídající okolnostem případu. Současně uvedla, že konečné rozhodnutí ve věci nabylo právní moci dne datum, žalobce se však se svou žalobou obrátil na soud až datum. V návaznosti na tuto skutečnost žalovaná vznesla námitku promlčení nároku žalobce.

4. Soud I. stupně postupoval dle ust. § 115a o. s. ř., když předložené listinné důkazy umožňovaly rozhodnout bez nařízení jednání a současně oba účastníci s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasili. Poté, kdy nalézací soud zjistil z předložených listinných důkazů, jakoži ze spisu Okresního soudu v Kladně, rozhodné skutečnosti pro rozhodnutí věci, dospěl k závěru, že žalobu je namístě z důvodu vznesené námitky promlčení zamítnout. Dle soudu I. stupně byl rozhodnou skutečností pro určení počátku běhu promlčecí lhůty den, kdy nabylo právní moci poslední rozhodnutí v posuzovaném anonymizováno, a to datum. Šestiměsíční promlčecí doba tak dle soudu I. stupně počala běžet dne datum, přičemž s ohledem na uplatnění nároku u žalované dne datum neběžela do datum. Následně však dle soudu I. stupně bez ohledu na skutečnost, že žalovaná nárok ve lhůtě předběžně neprojednala, plynula opětovně počínaje dnem datum dál, přičemž uběhla marně dne datum. Žalobce však svůj nárok uplatnil žalobou u soudu až dne datum, tedy pozdě. Soud I. stupně rovněž ve vztahu k délce promlčecí doby odkázal na usnesení Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. ústavní nález, kde Ústavní soud shledal tuto délku ústavně konformní. Zároveň nalézací soud neshledal námitku promlčení vznesenou žalovanou v rozporu s dobrými mravy, když v této souvislosti odkázal na rozsudky Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. spisová značka, sp. zn. spisová značka a sp. zn. spisová značka.

5. O náhradě nákladů anonymizováno rozhodl s poukazem na § 142 odst. 1, ustanovení pr. předpisu, o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů anonymizováno v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, a přiznal úspěšné žalované proti žalobci náhradu nákladů anonymizováno ve výši částka za vyjádřeník žalobě.

6. Proti rozsudku podal včasné a přípustné odvolání žalobce. Blanketní odvolání doplnil podáním ze dne datum, ve kterém uplatnil odvolací důvod dle ust. ustanovení pr. předpisu Žalobce namítl, že ustanovení ustanovení pr. předpisu se příčí ústavnímu zákonu, konkrétně ustanovení pr. předpisu o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součástí ústavního pořádku země. Ustanovení ustanovení pr. předpisu zakládá dle přesvědčení žalobce nerovnost v právech a povinnostech žalobce coby občana a žalované coby státu v právních vztazích, kde jsou si žalobce a žalovaná svým postavením rovni. Žalovaná vystupuje v právních vztazích dle žalobce zásadně ve dvojím postavení, a to jako vrchnostenský subjekt, který působí na své podřízené subjekty v rámci své veřejné moci, nebo jako soukromoprávní subjekt, jehož práva a povinnosti jsou srovnatelně podřízeny zákonu stejně jako práva a povinnosti občanů. Žalovaná vystupovala dle žalobce v původním anonymizováno jako vrchnostenský subjekt, v aktuálním anonymizováno se však postavení žalované vůči žalobci neliší. Při zachování rovnosti práv a povinností žalobce a žalované by tudíž měli žalobce i žalovaná podléhat stejným zákonným pravidlům. Tomu tak dle žalobce není. Protiústavní ustanovení pr. předpisu upravuje dle žalobce v případě protizákonného rozhodnutí, kterým byla poškozenému způsobena nemajetková újma, k uplatnění předmětného nároku subjektivní promlčecí dobu toliko 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvědělo vzniklé nemajetkové újmě. Tato promlčecí doba k uplatnění předmětného nároku je dle žalobce svou krátkou délkou v českém právním řádu zcela bezprecedentní. Žalované není dle žalobce v zásadě možné způsobit nemajetkovou újmu, nýbrž pouze škodu. Ve smyslu § 636 obč. zák. je však tato skutečnost dle žalobce argumentačně bezpředmětná, neboť subjektivní lhůtak uplatnění nároku na náhradu škody nebo odčinění nemajetkové újmy pojí stejně dlouhá subjektivní promlčecí doba 3 let. Vystupuje-li stát v civilním sporu jako žalobce, promlčuje se jeho majetkové právo dle žalobce nikoliv v době 6 měsíců, nýbrž v šestkrát delší standardní promlčecí době 3 let. K této disparitě a zjevné nerovnosti práv a povinností žalobce a žalované v soukromoprávních vztazích, která se příčí čl. 4 odst. 3 Listiny, přitom ve smyslu čl. 4 odst. 4 Listiny neexistuje dle žalobce rozumného a ospravedlnitelného důvodu. Ust. ustanovení pr. předpisu nešetří dle jeho názoru podstaty ani smyslu práv a oprávněných zájmů žalobcev pozici poškozené osoby. S ohledem na uvedené žalobce napadl ústavnost ustanovení pr. předpisu a má za to, že jeho nárok není promlčený. Žalobce navrhl, aby odvolací soud dle ust. § 109 odst. 1 písm. c) o. s. ř. anonymizováno přerušil a podal u Ústavního soudu návrh na zrušení ustanovení pr. předpisu 7. Žalovaná se k odvolání žalobce nevyjádřila.

8. Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí soudu I. stupně, včetně anonymizováno, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř.), a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

9. Po přezkumu napadeného rozsudku odvolací soud konstatuje, že soud I. stupně učinil správná skutková zjištění o průběhu anonymizováno vedeného u Okresního soudu v Kladně pod sp. zn. spisová značka a o uplatnění nároku žalobce na náhradu nemajetkové újmy u žalované dne datum. Soud I. stupně rovněž nepochybil, když na jím zjištěný skutkový stav věci aplikoval příslušná ustanovení ustanovení pr. předpisu, jež v odůvodnění napadeného rozsudku citoval. Odvolací soud se tak se skutkovými i právními závěry soudu I. stupně jako správnými zcela ztotožňuje a v podrobnostech na ně pro stručnost odůvodnění svého rozhodnutí odkazuje.

10. Podle ustanovení pr. předpisu se nárok na náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen. Vznikla-li nemajetková újma nesprávným úředním postupem podle§ 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, neskončí promlčecí doba dříve než za 6 měsíců od skončení anonymizováno, v němž k tomuto nesprávnému úřednímu postupu došlo.

11. Odvolací soud poukazuje na to, že judikatura Nejvyššího soudu České republiky je ustálena v závěru, že co se týče skončení anonymizováno ve smyslu ustanovení pr. předpisu je třeba vycházet z toho, že konečným okamžikem anonymizováno je okamžik nabytí právní moci posledního rozhodnutí, které bylo v daném anonymizováno vydáno. V posuzované věci bylo anonymizováno vedené u Okresního soudu v Kladně pod sp. zn. spisová značka skončeno dne datum rozhodnutí, kdy nabyl právní moci rozsudek ze dne datum. Šestiměsíční promlčecí doba tak nemohla skončit dříve, než dne datum, neboť promlčecí doba neběžela ode dne uplatnění nároku u žalované dne datum do skončení předběžného projednání, nejdéle však po dobu 6 měsíců, tj. do datum (ustanovení pr. předpisu, když předběžné projednání nároku žalovanou bylo ukončeno až dne datum, tj. více než po 6 měsících. Žalobce podal žalobu o náhradu nemajetkové újmy z titulu nepřiměřené délky předmětného soudního anonymizováno dne datum, tedy téměř rok po uplynutí promlčecí doby.

12. Odvolací soud nesdílí názor žalobce, že ustanovení ustanovení pr. předpisu se příčí ustanovení pr. předpisu o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součástí ústavního pořádku země. Již soud I. stupně v tomto směru zcela přiléhavě odkázal na usnesení Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. ústavní nález, ve kterém Ústavní soud již ústavní konformitu předmětného ustanovení ustanovení pr. předpisu posuzoval. Z tohoto důvodu považuje odvolací soud za nadbytečné nalézacím soudem zmíněné závěry Ústavního soudu opakovat. Obdobným způsobem lze odkázat i na soudem I. stupně aplikované rozsudky název soudu ve vztahu k namítanému výkonu práva v rozporu s dobrými mravy.

13. Odvolací soud konstatuje, že k pozdnímu uplatnění nároku na náhradu nemajetkové újmy u soudu dne datum v tomto anonymizováno došlo výhradně v důsledku postupu žalobce. Právní zástupce žalobce měl informace o skončení anonymizováno stíhání ke dni datum, o čemž svědčí i včasné uplatnění nároku u žalované. Byť žalovaná neukončila předběžné projednání nároku ve lhůtě 6 měsíců, žalobce v anonymizováno netvrdil žádné objektivní překážky, pro které by žalobu nemohl podat v šestiměsíční promlčecí době.

14. Zamítnutí žaloby o zaplacení částky částka jakožto náhrady nemajetkové újmy z titulu nesprávného úředního postupu spočívajícího v nepřiměřené délce předmětného soudního anonymizováno soudem I. stupně z důvodu promlčení tak bylo správné, odvolací důvod podle ustanovení pr. předpisu naplněn není. Proto odvolací soud rozsudek soudu I. stupně v zamítavém výroku ad I. postupem podle § 219 o. s. ř. potvrdil jako věcně správný, a to včetně správného výroku ad II. o nákladech anonymizováno mezi žalobcem a žalovanou, který je v souladu s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř.

15. O nákladech odvolacího anonymizováno bylo rozhodnuto podle § podle § 142 odst. 1 o. s. ř. za použití § 224 odst. 1 o. s. ř. a contrario, když v odvolacím anonymizováno úspěšné žalované žádné náklady nevznikly. Proti tomuto rozsudku lze podat dovolání do dvou měsíců ode dne doručení rozhodnutí odvolacího soudu k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu, který věc rozhodl v prvním stupni, a to za podmínek uvedených v § 237 o. s. ř.