Městský soud v Praze · Rozsudek

62 CO 98/2022

č. j. 62 CO 98/2022-70

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2022-06-08 · POTVRZENI · ECLI:CZ:MSPH:2022:62.Co.98.2022.1

  1. OS Praha 7 30 C 156/2021-46
  2. MS Praha 62 CO 98/2022-70
Strojový souhrn generováno LLM

Městský soud v Praze potvrdil rozsudek soudu prvního stupně, který žalobkyni přiznal nárok na smluvní pokutu za prodlení s dodáním části díla. Soud uznal, že žalovaný neměl právní důvod k jednostrannému odstoupení od smlouvy, protože nebyl prokázán zánik závazku z důvodu nemožnosti plnění. Nárok na smluvní pokutu byl považován za oprávněný, protože žalovaný nevyhověl povinnosti splnit dluh včas. Soud také potvrdil povinnost žalovaného zaplatit náhradu nákladů odvolacího řízení včetně úroků z prodlení.

Plný text

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Reného Fischera a soudkyň Mgr Halky Hovorkové a JUDr. Martiny Tvrdkové ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa, zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného sídlem adresa zastoupený advokátkou JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o částka s příslušenstvím, k odvolání žalovaného proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací,

I. Rozsudek soudu I. stupně se ve výrocích II/ a IV/ potvrzuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů odvolacího anonymizováno částku částka do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta JUDr. jméno příjmení.

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně zastavil anonymizováno co do částky částka (výrokem I/). Dále uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku částka spolu s úrokem z prodlení z částky částka za období od datum do datum ve výši 8,25% ročně, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (výrokem II/). Současně zamítl žalobu co do částky částka (výrokem III/) a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů anonymizováno v částce částka do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně (výrokem IV/).

2. Takto rozhodl soud I. stupně o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném úhrady smluvní pokuty ve výši celkem částka za prodlení s předáním části díla (po dobu 239 dní, datum – datum), a to anonymizováno a instalace fotovoltaické elektrárny specifikované v příloze číslo Smlouvy o dílo (dále jen„ příjmení jméno“ či„ dílo“) uzavřené mezi žalobkyní jako objednatelkou (společně s titul. jméno příjmení) žalovaným jako zhotovitelem a titul jméno příjmení jako prodávajícím (dále jen„ Smlouva o dílo“), kdy podle Smlouvy o dílo byl příjmení jméno povinen zajistit žalovaný. Dále se žalobkyně domáhala prostřednictvím žaloby úhrady částky částka, která představuje dosud nevrácenou část zálohy (v celkové výši částka) složené ze strany žalobkyně žalovanému v souvislosti s příjmení jméno, která měla být dle dohody účastníků vrácena žalobkyni oproti vystavení opravného daňového dokladu č. rok k faktuře č. rok.

3. Žalovaný uznal pohledávku ve výši částka, popřel však důvodnost nároku žalobkyně na náhradu smluvní pokuty a navrhl žalobu co do částky částka zamítnout. Poukázal v této souvislosti na to, že až do datum mu nebyla ze strany vlastníka nemovitosti titul. jméno příjmení (bytové jednotky číslo nacházející se v budově adresa, rodinný dům, která je součástí pozemku parc. č. st. 191, v obci část obce, k.ú. část obce u obec) poskytnuta součinnost, následně mu bylo zabráněno ve vstupu do nemovitosti, tudíž prodlení nebylo způsobeno jím, ale třetí stranou. Akcentoval, že ve snaze zabránit sporu jednal se žalobkyní, ale až po několikeré urgenci se domohl podepsání opravného daňového dokladu žalobkyní, a to dne datum. Zdůraznil, že žalobkyni tak nevznikl nárok na smluvní pokutu, když žalovaný nezavinil prodlení. Poukázal na to, že od datum do datum byla žalobkyně v prodlení s podepsáním opravného daňového dokladu, od datum již žalovaný neměl přístup do nemovitosti.

4. Soud I. stupně při svém rozhodování vycházel ze zjištění, která podrobně zrekapituloval v odstavcích 5 až 16 napadeného rozsudku, a která učinil ze Smlouvy o dílo, včetně jejích příloh, faktury ze dne datum vystavené na částku částka, potvrzení o provedení platby, emailové komunikace mezi účastníky anonymizováno, návrhu dodatku Smlouvy o dílo, dobropisu ze dne datum (č. rok), předžalobní výzvy a podacího lístku ze dne datum.

5. Po právní stránce subsumoval soud I. stupně věc pod ustanovení § 96 o. s. ř., kdy žalobkyně při ústním jednání vzala žalobu zpět co do částky částka, kteroužto žalovaný procesně uznal. Dále pak věc posoudil dle § 2002 a § 2004 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“).

6. Při reflektování výše uvedeného soud I. stupně uzavřel, že přípisem ze dne datum – vystavením dobropisu na částku částka z důvodu nedodání anonymizováno – žalovaný projevil vůli částečně odstoupit od smlouvy o dílo (co do závazku o anonymizována dvě slova) a vrátit žalobkyni odpovídající uhrazené plnění. Soud I. stupně vzal za prokázané, že jedna ze stran Smlouvy o dílo (prodávající titul. jméno příjmení) k tomuto dni již odpíral žalovanému přístup do nemovitosti a žalovaný již tedy fakticky dílo provést nemohl. Soud I. stupně tak dospěl k závěru, že žalovaný byl oprávněn od smlouvy částečně odstoupit v rozsahu dosud neprovedené části díla, tj. anonymizována dvě slova. Nárok na zaplacení smluvní pokuty je tak částečně důvodný, a sice za období od datum do datum. Odkázal v této souvislosti na závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka, ze dne datum rozhodnutí a uzavřel, že ke dni odstoupení od smlouvy již žalobkyni vznikl nárok na uhrazení smluvní pokuty za období od datum do datum, a tak důvodně uplatňuje smluvní pokutu za 186 dnů prodlení, tedy v částce částka. Soud I. stupně proto co do této částky podané žalobě vyhověl, co do zbytku (částka) soud I. stupně podanou žalobu zamítl. Akcentoval, že ze sjednané smluvní pokuty žalovaný odpovídá objektivně, bez ohledu na zavinění. Stejně tak neshledal soud I. stupně důvody k moderaci výše smluvní pokuty, když celková cena díla činila částka, část odpovídající anonymizována dvě slova činila částka, smluvní pokuta přitom činí cca částka měsíčně.

7. O náhradě nákladů anonymizováno mezi účastníky rozhodl soud I. stupně podle pravidel vytyčených § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy žalobkyni přiznal náhradu nákladů anonymizováno v rozsahu 74,84 %.

8. Proti tomuto rozsudku, a to do jeho výrokům ad II/ a IV/, podal včasné odvolání žalovaný. Namítl nesprávné právní posouzení věci, ale též nesprávně vyčíslenou povinnost náhrady nákladů anonymizováno.

9. Namítl především, že titul. jméno příjmení neposkytoval součinnost potřebnou k provedení díla a následně písemně znemožnil žalovanému fyzický vstup na místo, kde mělo být dílo ze strany žalovaného provedeno, přičemž sdělil žalovanému, že dílo zajistí a provede jiný subjekt jím vybraný. K danému odkázal žalovaný na důkaz číslo komunikace anonymizováno ze dne datum mezi žalovaným a titul. jméno příjmení, dle které byl žalovanému zabráněn vstup na místo provádění díla. Neposkytnutím součinnosti a znemožněním přístupu titul. příjmení žalovanému na místo plnění, došlo k následné nemožnosti žalovaného k provedení příjmení jméno, tedy i k zániku závazku žalovaného a zániku práva vymáhat smluvní pokutu podle článku VI. odst. 1 Smlouvy o dílo. Žalovaný v této souvislosti odkázal na ustanovení § 2006 o. z., přičemž akcentoval, že soudu I. stupně nemožnost plnění dostatečně prokázal a soud vzal tvrzení žalovaného za prokázané. Jeho argumentaci pak, podle názoru žalovaného, svědčí i ustálená judikatura tuzemských soudů (odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka). Uvedl, že na místě není jakákoli úvaha soudu o objektivnosti smluvní pokuty, tedy bez ohledu na zavinění, neboť uplatňovaný nárok na smluvní pokutu ze strany žalobkyně není oprávněný a dle žalovaného nárok na smluvní pokutu nikdy nevznikl ani vzniknout nemohl.

10. Ohledně otázky náhrady nákladů anonymizováno setrval žalovaný na stanovisku, že žalobkyni nevznikl nárok na náhradu smluvní pokuty a soud I. stupně měl tak přiznat žalovanému právo na náhradu nákladů anonymizováno v rozsahu 13,2%.

11. S tímto podstatným odůvodněním navrhl napadené výroky změnit a neuložit žalovanému povinnost k náhradě částky částka a nákladů anonymizováno.

12. Své odvolání doplnil žalovaný podáním ze dne datum, kdy na podporu svých tvrzení poukázal na důkaz číslo písemná výzva k vrácení finančního plnění datovaná dne datum ze strany žalobkyně, resp., právního zástupce žalobkyně, v níž se uvádí, že došlo ze strany titul. příjmení k ukončení spolupráce mezi prodávajícím a panem příjmení, přičemž žalovaný akcentoval, že touto spoluprací bylo myšleno uzavření Smlouvy o dílo mezi žalobcem, žalovaným a titul. příjmení. Žalovaný ve svém doplnění odvolání namítl též existenci odvolacího důvodu podle § 205 odst. 2 písm. c) o. s. ř, kdy má za to, že soud I. stupně porušil zásadu procesní rovnosti účastníků anonymizováno, neboť nepoučil právního zástupce žalovaného ve smyslu § 118a o. s. ř. s tím, že poučovací povinnost se dle názoru soudu I. stupně týká pouze žalobce a potřeba poučení žalovaného nevyvstala. Žalovaný za takovéto situace dovozuje, že nelze než uzavřít, že soud I. stupně vzal za prokázané i tvrzení žalovaného, že nárok na smluvní pokutu tedy žalobci nevznikl. Rozhodnutí soudu I. stupně je tak nesprávné, neboť soud I. stupně měl za prokázaný skutkový stav, na základě něhož nemohl vydat rozhodnutí tak, jak jej vydal, nebo je nesprávné proto, žejej vydal, přičemž neměl tvrzený stav tak, jak jej tvrdila žalobkyně, za prokázaný. Rozhodnutí soudu I. stupně je tak rozhodnutím tzv. překvapivým tak, jak jej vymezuje judikatura.

13. K odvolání žalovaného se vyjádřila žalobkyně podáním ze dne datum. Předeslala, že se závěry soudu I. stupně vyjádřenými ve výrocích ad II/ a IV/ se zcela ztotožňuje a odvolání žalovaného považuje za nedůvodné. Poukázala na vnitřní rozpornost tvrzení žalovaného ohledně zániku a vzniku (resp. nemožnosti vzniku) nároku na smluvní pokutu. Stejně tak akcentovala ohledně nově navržených důkazů zásadu koncentrace anonymizováno, přičemž žalovaný paradoxně připustil, že soud I. stupně uvedené důkazy provedl a ve svém rozhodnutí zohlednil. K námitce žalovaného, že mu již od uzavření Smlouvy o dílo, tj. od datum bylo plnění dluhu vůči žalobkyni znemožněno, žalobkyně uvedla, že dané je absurdní, neboť v takovém případě by jistě žalovaný k uzavření smlouvy o dílo ani nepřistoupil. Pokud pak žalovaný dovozuje zánik Smlouvy o dílo jako celku pro znemožnění přístupu na místo, kde měla být příslušná část díla prováděna, pak dané žalobkyně odmítá, stejně tak, jak zánik dluhu ve smyslu § 2006 o. z., když splnění za ztížených podmínek nelze považovat za nemožné plnění. I pokud by žalovaný prokázal znemožnění přístupu do nemovitosti titul. příjmení, pak se nejedná o skutečnost, která může sama o sobě způsobit zánik závazku. Akcentovala, že žalovaný žádným způsobem netvrdí a ani neprokazuje, jakým způsobem se snažil dostát svým závazkům a zajistit si údajně znemožnění přístup do nemovitosti tak, aby dílo mohlo být dokončeno, navíc to vše v době, kdy již mělo být dílo dávno předáno žalobkyni. Závěry žalovaného označila za zástupný důvod pro neplnění jeho závazků.

14. Dále žalobkyně posoudila žalovaným citovaný judikát Nejvyššího soudu ČR ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka jako nepřiléhavý a neaplikovatelný na uvedenou situaci. Taktéž zdůraznila, že titul. příjmení zplnomocnil zástupce žalovaného ke všem úkonům souvisejícím se stavbou nemovitosti, tedy to byl zástupce žalovaného, který celou stavbu řídil, zajišťoval dodávky materiálu, pracovní síly apod. Nadto k údajnému zamezení přístupu do objektu v žádném případě nedošlo v důsledku jednání žalobkyně. Dále žalobkyně poukázala na prošetřování okolností týkajících se udělení plné moci titul. příjmení k uzavření Smlouvy o dílo ze strany stát. instituce, avšak jasně se vymezila v tom smyslu, že případné spory mezi aktéry, které způsobily, že příjmení jméno nebyla realizována, nemohou jít k její tíži.

15. Nárok na smluvní pokutu označila za zcela oprávněný a ztotožňuje se s odůvodněním napadeného rozsudku. V neposlední řadě k námitce žalovaného ohledně nedostatečného poučení podle § 118a o. s. ř. uvedla, že právní zástupce žalovaného se bez včasné omluvy dostavil na jednání se zpožděním, čímž se vystavil riziku, že v případě, kdy by vyvstala potřeba jej poučit podle § 118a o. s. ř. nastane bez poučení koncentrace anonymizováno ke konci prvního jednání. Taktéž akcentovala, že pokud potřeba poučit žalovaného nevyvstala, anonymizováno zatíženo vadou není a absence poučení dle § 118a o. s. ř. nemá za následek skutečnost, že napadený rozsudek je tzv. překvapivým rozhodnutím, neboť v tomto případě soud I. stupně na základě předložených důkazů došel k úplnému posouzení skutkového stavu.

16. S tímto podstatným odůvodněním navrhla potvrdit napadené výroky a přiznat žalobkyni náhradu nákladů anonymizováno.

17. V průběhu ústního jednání před odvolacím soudem žalobkyně uvedla, že v anonymizována dvě slova vedeném z podnětu žalobkyně došlo k zjištění, že podpis na plné moci titul. jméno příjmení, na základě které uzavíral p. příjmení za jmenovaného Smlouvu o dílo, byl padělán. V této souvislosti předložila k důkazu odborné vyjádření ze dne datum předestřené orgánům činným v anonymizována dvě slova.

18. Odvolací soud po zjištění, že odvolání je přípustné, bylo podáno včas osobou k tomu oprávněnou, že splňuje náležitosti uvedené v § 205 o. s. ř., přezkoumal v mezích podaného odvolání (§ 206 odst. 2 o. s. ř.) napadený rozsudek a anonymizováno, které jeho vydání předcházelo, a to způsobem vyplývajícím z § 212 o. s. ř. a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř., mimo jiné jej tedy přezkoumal i z důvodů, které nebyly v odvolání uplatněny (§ 212a odst. 1 o. s. ř.), kdy po zopakování důkazu postupem dle § 213 odst. 2 a 3 o. s. ř. Smlouvou o dílo, udělením prokury ze dne datum a plnou mocí ze dne datum a doplněným dokazováním postupem dle § 213 odst. 4 ve spojení s § 212a odst. 3 o. s. ř. odborným vyjádřením ze dne datum dospěl k závěru, že odvolání žalovaného není důvodné.

19. Odvolací soud zjistil, že příjmení mocí ze dne datum sepsanou v obec zmocnil titul. jméno příjmení zmocněnce jméno příjmení k uzavření smlouvy o dílo, včetně případných dodatků uzavírané mezi stranou nabývající jako objednatelem, stranou zhotovitele (právnická osoba, IČO, sídlo ulice a číslo, obec a číslo PSČ) a titul. jméno příjmení, při kterém jako prodávajícím převáděné nemovitosti na zhotovení klientských změn pro stranu nabývající k převáděné nemovitosti - RD v část obce stojícím na pozemku parcelní číslo v katastrálním území Mokřany u Velkých obec; současně titul. jméno příjmení udělil zmocněnci pokyny k tomu, aby zařídil, že všechna plnění za provedené klientské změny budou objednatelem uhrazena ve prospěch účtu zhotovitele, který je v plné moci specifikován.

20. Z odborného vyjádření oboru kriminalistiky, odvětví zkoumání ručního písma ze dne datum, doručeného anonymizována dvě slova obec a číslo ke sp. zn. anonymizováno číslo rok, bylo odvolacím soudem zjištěno, že byl zkoumán sporný podpis osoby titul. jméno příjmení na kopii plné moci ze dne datum, kdy nalezené rozdíly vylučují, aby se jednalo o pravý podpis titul. jméno příjmení. Kombinace všech nalezených znaků rozdílných shodných a podobných svědčí o padělání podpisu se snahou o nápodobu pravého podpisu titul. jméno příjmení; jedná se tak o padělek vyhotovený jinou osobou.

21. Odvolací soud dále ze smlouvy o dílo ze dne datum a udělení prokury ze dne datum zjistil, že dne datum byla mezi objednateli – žalobkyní a titul. jméno příjmení, dále zhotovitelem – žalovaným a prodávajícím titul. jméno příjmení, za něhož na základě předložené moci ze dne datum jednal jméno příjmení, který současně jednal za zhotovitele na základě udělené prokury ze dne 4. 1 rok jednatelkou žalované jméno příjmení, uzavřena smlouva o dílo. V preambuli této smlouvy bylo prodávajícím stvrzeno, že uzavřel s objednatelem dne datum smlouvu o smlouvě budoucí kupní na koupi jednotky číslo včetně spoluvlastnického podílu na společných částech nemovité věci a společných částech domu, umístěné v rodinném domu stojícím na pozemku p. číslo v obci část obce, katastrální uzemí obec, územní celek, okres okres; dle této smlouvy je umožněno kupujícímu požadovat na předmětu převodu klientské změny. Dále byla pod bodem II. sjednána cena díla a způsob její úhrady, kdy pokud jde o položku číslo specifikace klientských změn (spočívající v Dodávce anonymizováno) pak byla ujednána prvá splátka ve výši 70 % celkové ceny za anonymizována dvě slova v částce částka splatná po podpisu smlouvy a druhá splátka ve výši 30 % v částce částka splatná po podpisu předávacího protokolu; zhotovitel se současně zavázal zajistit, že dotace ve výši částka bude objednateli vyplacená dotačním orgánem (bod II. odst. 5). Pod bodem III. odst. 1, 2 bylo ujednáno, že zhotovitel bude provádět předání díla objednateli po částech ve lhůtách uvedených ve specifikaci klientských změn na adrese uvedené v preambuli. Zhotovitel se pod bodem V. zavázal, že v případě fotovoltaické elektrárny předá objednateli bez vad a nedodělků tuto ve lhůtě uvedené v nabídce na dodávku a její montáž, která je přílohou specifikace klientských změn. Pod bodem VI. odst. 1 bylo ujednáno, že zhotovitel je povinen zaplatit objednateli pokutu částka za každý den s prodlením předání díla, nebo jeho části v ujednaných lhůtách a dále v odst. 4, že nebude-li zhotovitelem splněna povinnost ujednaná pod bodem II. odst. 5, zavazuje se zhotovitel uhradit objednateli smluvní pokutu odpovídající výši nevyplacené dotace, tj. částku výši částka (bod VI. odst. 4).

22. Jinak je z hlediska zjištěného skutkového stavu věci třeba konstatovat, že soud prvního stupně provedl účastníky nabízené důkazy a skutková zjištění, která přijal, jsou výsledkem procesně bezchybného procesu dokazování. Za situace, kdy vyjma zjištění učiněných po doplnění dokazování, nedoznal skutkový stav změny, odvolací soud ze skutkových závěrů přijatých soudem prvního stupně vycházel.

23. Odvolací soud tak po doplnění dokazování činí skutkový závěr, že pan jméno příjmení nebyl oprávněn za ing. jméno příjmení Smlouvu o dílo uzavřít, neboť k tomu nebyl jmenovaným zmocněn plnou mocí ze dne datum, kde jeho podpis byl padělán.

24. Podle ustanovení § 1759 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen ve zkratce „o. z.“) platí, že smlouva strany zavazuje. Lze ji změnit nebo zrušit jen se souhlasem všech stran, anebo z jiných zákonných důvodů. Vůči jiným osobám smlouva působí jen v případech stanovených v zákoně.

25. Podle § 1760 o. z. skutečnost, že strana nebyla při uzavření smlouvy oprávněna nakládat s tím, co má být podle smlouvy plněno, sama o sobě neplatnost smlouvy nevyvolává.

26. Podle ustanovení § 574 o. z. na právní jednání je třeba spíše hledět jako na platné než jako na neplatné.

27. Odvolací soud proto uzavírá, že smlouva o dílo ze dne datum uzavřená objednateli – žalobkyní a ing. příjmení na straně jedné a zhotovitelem právnická osoba jednající jejím prokuristou jméno příjmení (§ 161 o. z.) byla mezi těmito stranami platně sjednána. Ostatně neplatnost smlouvy žádná ze stran po doplnění dokazování před odvolacím soudem ani nenamítala a povinnostem, k nimž se strany ve smlouvě zavázaly, tak nutno dostát. Navíc prodávajícímu ing. příjmení žádné povinnosti ze smlouvy o dílo neplynou – je toliko garantem v preambuli uvedených skutečností, že objednatelé mají postavení budoucího vlastníka nemovitosti, což je mezi stranami nesporné. Jak bylo v anonymizováno zjištěno (viz níže), prodávající ing. příjmení si byl vědom toho, že Smlouva o dílo byla mezi účastníky anonymizováno uzavřena. Smluvními stranami smlouvy o dílo jsou vždy toliko objednatel a zhotovitel (§ 2586 odst. 1 o. z.).

28. Jak bylo zjištěno soudem prvního stupně - žalobkyně svou povinnost zaplatit první část splátky za příjmení jméno žalovanému v částce částka splnila, žalovaný tuto část sjednaného díla nedodal ve lhůtě stranami sjednané – tj. do datum (srov. § 605 odst. 2 o. z.).

29. Dle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

30. Z obsahu spisu se podává, že žalovaný v rámci obrany k podané žalobě tvrdil, že mu prodávající neposkytl potřebnou součinnost pro přípravu technické místnosti nutnou pro umístění zázemí pro anonymizováno, následně mu bylo zabráněno vstoupit na stavbu a splnit tak„ závazky“ ze Smlouvy o dílo. Prodlení tak bylo dle žalovaného způsobenou třetí stranou - prodávajícím.

31. Odvolacím soudem bylo zjištěno, že pokud jde o přípravu na fotovoltaiku, pak tato byla dokončena před podpisem smlouvy o dílo (příloha číslo bod 4. smlouvy o dílo). Ze skutkových zjištění učiněných soudem I. stupně vyplývá, že prostřednictvím anonymizováno komunikace ze dne datum prodávající (ing. příjmení) sdělil žalovanému, že výstavbu v část obce dokončí jiný subjekt, proto žalovaný již nemá do výstavby zasahovat.

32. Odvolací soud k tomu dodává, že žalovaný netvrdil a ani nevyšlo jinak v anonymizováno najevo, že po dobu, za kterou je žalobou smluvní pokuta žalobkyní v souvislosti s nedodáním anonymizováno dle Smlouvy o dílo požadována (21. 2 rok – datum) byla příjmení jméno zajištěna pro žalobkyni jiným subjektem (zde srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka ze dne datum rozhodnutí, na který žalovaný nepřípadně poukazoval).

33. Odvolací soud sdílí závěr prvostupňového soudu o tom, že v závislosti na nesplnění smlouvy žalovaným, který nedodal anonymizováno řádně a včas, vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši částka denně počínaje dnem datum. Na rozdíl od soudu I. stupně je však přesvědčen, že k jednostrannému odstoupení žalovaného od Smlouvy o dílo z hlediska příjmení jméno nebyly splněny zákonné ani smluvní podmínky.

34. Podle ustanovení § 1764 o. z. změní-li se po uzavření smlouvy okolnosti do té míry, že se plnění podle smlouvy stane pro některou ze stran obtížnější, nemění to nic na její povinnosti splnit dluh. To neplatí v případech stanovených v § číslo a číslo.

35. Podle ustanovení § 2001 o. z. od smlouvy lze odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon.

36. Podle § 2002 o. z. poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není /odst. 1/. příjmení může od smlouvy odstoupit bez zbytečného odkladu poté, co z chování druhé strany nepochybně vyplyne, že poruší smlouvu podstatným způsobem, a nedá-li na výzvu oprávněné strany přiměřenou jistotu /odst. 2/.

37. Podle § 2590 odst. 1 o. z. zhotovitel provede dílo s potřebnou péčí v ujednaném čase a obstará vše, co je k provedení díla potřeba.

38. Podle § 2591 o. z. je-li k provedení díla nutná součinnost objednatele, určí mu zhotovitel přiměřenou lhůtu k jejímu poskytnutí. Uplyne-li lhůta marně, má zhotovitel právo podle své volby si buď zajistit náhradní plnění na účet objednatele, anebo, upozornil-li na to objednatele, odstoupit od smlouvy.

39. Postup podle ustanovení § 118a o. s. ř. přichází v úvahu tehdy, jestliže účastníky uvedená tvrzení a navržené (případně i nenavržené, ale provedené) důkazy nepostačují k tomu, aby byl objasněn skutkový stav věci; naopak, postačují-li v anonymizováno uskutečněná tvrzení a navržené (či nenavržené, ale provedené) důkazy pro objasnění skutkové stránky věci i při případném jiném právním názoru soudu, není třeba k poučení podle ustanovení § 118a odst. 2 o. s. ř. přistupovat.

40. V poměrech projednávané věci je zřejmé, že jednostranné odstoupení od smlouvy ve prospěch zhotovitele ve Smlouvě o dílo sjednáno nebylo a rovněž tak je zřejmé, že žalovaný netvrdil a tím méně prokazoval, že by žalobkyni, příp. prodávajícího, vyzval k poskytnutí součinnosti s prováděním díla zpřístupněním nemovitosti s upozorněním na možnost odstoupení od smlouvy (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka, ze dne datum rozhodnutí). Naopak bylo prvostupňovým soudem zjištěno, že žalovaný emailem sdělil žalobkyni, že„ prodávající na nic nereaguje a stále nic nezaplatil z dluhu vůči žalovanému, proto se žalovaný rozhodl ukončit smlouvu na příjmení jméno“. Je rovněž zřejmé, že žalobkyně žádnou svou povinnost, tím spíše podstatně, neporušila. Jinými slovy právní důvod pro jednostranné odstoupení od smlouvy o dílo v rozsahu příjmení jméno žalovaným nebyl dán a právní jednání spočívající v jednostranném odstoupení žalovaného od Smlouvy o dílo v rozsahu příjmení jméno nemohlo být platné, proto nemohlo dojít ani k účinkům odstoupení formou zániku závazku splnění díla jeho dodáním. V tomto kontextu ani nebylo na místě žalovaného jakkoliv poučovat dle ustanovení § 118a o. s. ř. Na uvedeném ničeho nemění ani změna právní kvalifikace žalovaného uvedená v odvolání, kde v podstatě uplatňuje totožné námitky spočívající v neposkytnutí součinnosti prodávajícího ing. příjmení, resp. v znepřístupnění nemovitosti, přičemž pro tentokrát je žalovaný zařazuje pod tzv. nemožnost plnění dle § 2006 o. z., kdy namítá zánik závazku a potažmo zánik práva na zaplacení smluvní pokuty.

41. Podle ustanovení § 2006 stane-li se dluh po vzniku závazku nesplnitelným, zaniká závazek pro nemožnost plnění. Plnění není nemožné, lze-li dluh splnit za ztížených podmínek, s většími náklady, s pomocí jiné osoby nebo až po určené době /odst. 1/. Nemožnost plnění prokazuje dlužník /odst. 2/.

42. Citované ustanovení doléhá na případy následné nemožnosti plnění, kdy se jedná o naprostou nesplnitelnost dluhu. O takovou věc se však v posuzované věci, kdy žalovaný řešil vlastní konflikt (jak vyplývá z formulace emailu ze dne datum) s prodávajícím rezignací na vztah s žalobkyní (a to dávno po uplynutí doby, v němž měl být závazek proveden), jednat nemůže. Bylo totiž na žalovaném, aby vyzval žalobkyni k poskytnutí součinnosti prodávajícího formou zpřístupnění nemovitosti, příp. zajistil provedení díla třetím subjektem.

43. Z výše uvedeného plyne závěr, že k zániku závazku žalovaného splnit dluh – provést dílo k datum, kdy byl vystaven opravený daňový dokad, nedošlo. Nárok na zaplacení smluvní pokuty tak žalobkyni svědčil i po tomto datu až do datum, kdy žalobkyně akceptovala návrh žalovaného na ukončení smlouvy podpisem dobropisu na částku částka. Pro úplnost se dodává, že žalobkyni žádná povinnost přijetí dobropisu s připojením podpisu ze smlouvy ani ze zákona nesvědčila, nic méně akceptací tohoto dokumentu lze dovodit vůli ukončit vztah s žalovaným dohodou, aniž by došlo k jeho splnění formou anonymizována dvě slova.

44. Odvolací soud uzavírá, že závěr soudu I. stupně o tom, že nárok žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty ze smlouvy o dílo ze dne ze dne datum dle § 2048 odst. 1 o. z. za dobu prodlení žalovaného s plněním smlouvy od datum do datum ve výši částka je oprávněný, když z hlediska přiměřenosti smluvní pokuty pro stručnost odvolací soud odkazuje na závěry prvostupňového soudu, s nimiž se bez výhrad ztotožňuje. Rovněž tak je správný závěr prvostupňového soudu o povinnosti žalovaného plnit úrok z prodlení dle § 1958 odst. 2 o. z. počítaný z částky částka, která tvořila část žalobou uplatněné části nevráceného plnění ze smlouvy o dílo, s níž byl žalovaný v prodlení od datum do datum. Jak je rozebráno výše, právní posouzení věci tak, jak jej soud I. stupně učinil, je v zásadě z hlediska důvodnosti požadavku na zaplacení smluvní pokuty správné. Odvolací soud z uvedených důvodů rozsudek soudu I. stupně ve výroku II/ potvrdil podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný, včetně věcně správného nákladového výroku ad IV/, který je v souladu s § 142 odst. 2 o. s. ř.

45. Přezkumnou činností odvolacího soudu zůstaly nedotčeny výroky I/ a III/ rozsudku soudu I. stupně, neboť proti nim nebylo podáno odvolání (§ 206 odst. 2 o. s. ř.), nabyly tak samostatně právní moci.

46. O nákladech odvolacího anonymizováno bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. za použití § 224 odst. 1 o. s. ř., jejich náhrada byla přiznána v této fázi anonymizováno úspěšné žalobkyni. Tyto náklady jsou tvořeny odměnou právního zástupce žalobkyně za dva úkony právní služby spojené s vyjádřením k odvolání a účastí na jednání po částka (§ 7 bod 5., § 8 odst. 1, a § 11 odst. 1 písm. g) a k) vyhl. č. 177/1996 Sb. – advokátní tarif), ke každému z těchto úkonů ještě náleží paušální náhrada na výdaje advokáta ve výši částka (§ 13 odst. 4 tarifu), s navýšením o 21 % sazbu DPH k nákladům právního zastoupení ve výši částka (§ 137 odst. 1 a 3 písm. a) o. s. ř. za použití § 224 odst. 1 o. s. ř.) náklady žalobkyně v odvolacím anonymizováno představují částku částka Tyto náklady žalobkyně bylo žalovanému za užití § 149 odst. 1 o. s. ř. za použití § 224 odst. 1 o. s. ř. uloženo zaplatit k rukám právního zástupce žalobkyně (výrokem ad II/). Proti tomuto rozsudku lze podat dovolání do dvou měsíců ode dne doručení rozhodnutí odvolacího soudu k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu, který ve věci rozhodoval v I. stupni, a to za podmínek uvedených v § 237 o. s. ř.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.