69 Co 105/2026

Plný text

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Aleše Šťastného a soudkyň Mgr. Adély Kaftanové a JUDr. Jany Spanilé ve věci žalobce: Jméno žalobce . IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o zaplacení 605 000 Kč s příslušenstvím o odvolání žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 9. září 2025 č. j. 19 C 117/2024-127

I. Rozsudek soudu I. stupně se potvrzuje:

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Shora označeným rozsudkem soud I. stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 605 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % p. a. z této částky za dobu od 24. 11. 2023 do zaplacení (výrok I.) a povinnost zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 145 066,90 Kč (výrok II.).

2. Takto bylo rozhodnuto o žalobním návrhu na zaplacení ceny za výzkumné a vývojové práce, které pro žalovanou provedl právní předchůdce žalobce, tj. , právnická osoba, , IČO , IČO, , sídlem , adresa, (dále jen „, právnická osoba, “), na základě Smlouvy o spolupráci uzavřené dne 28. 10. 2017 a jejích čtyř dodatků uzavřených mezi žalovanou jako „žadatelem“ a , právnická osoba, a dalšími subjekty jako „spolupracujícími subjekty“ v rámci projektu „Nové příležitosti inovovaných technologií fermentace v oblasti výroby zdravých potravin“ (dále jen „Projekt“). Realizace Projektu byla financována částečně z dotace poskytnuté , právnická osoba, a částečně žadatelem (žalovanou). Žalobou požadovaná částka představuje cenu za práce provedené , právnická osoba, pro žalovanou v období od června 2022 do října 2023 a specifikované ve „Výkazu práce v rámci operace 16.1.

1. Podpora operačních skupin a projektů , název, pracovníků , právnická osoba, za období červen 2022 – říjen 2023“ ze dne 31. 10. 2023 (dále jen „Výkaz práce“). , právnická osoba, cenu vyúčtoval fakturou č. , číslo, ze dne 13. 11. 2023, se splatností 23. 11. 2023. Žalovaná vyúčtovanou cenu neuhradila. Žalobce je univerzálním právním nástupcem zaniklého , právnická osoba, (ke dni 1. 1. 2025 , právnická osoba, zanikl sloučením se žalobcem).

3. Soud I. stupně vyšel z následujících podstatných zjištění:Dne 28. 10. 2017 byla uzavřena Smlouva o spolupráci mezi členy operační skupiny Projektu. Smlouva předpokládala realizaci projektu v letech 2018, 2019, 2020 a 2021. Popisovala Projekt i jeho organizaci, řízení činnosti členů operační skupiny. Hlavním „řešitelem“ Projektu byl žadatel o dotaci – žalovaná; spolupracujícími osobami byly , právnická osoba, , , právnická osoba, ., , tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, (, tituly před jménem, , jméno FO, byl jako manažer Projektu odpovědný za organizaci a poradenství při řízení Projektu; úkolem , právnická osoba, bylo zajistit základní a aplikovaný výzkum a vývoj dle stanoveného harmonogramu prací pro dosažení cíle Projektu, tj. přípravu receptur využitelných v provozních podmínkách; , právnická osoba, . měla zajistit bio produkci zeleniny pro potřeby Projektu; úkolem , tituly před jménem, , jméno FO, bylo informovat cílové skupiny o praktických výstupech Projektu). Ve smlouvě byl dohodnut způsob financování Projektu (zejména z dotace poskytnuté , právnická osoba, , případně žadatelem o dotaci, tj. žalovanou). Bylo dohodnuto, že spolupracující subjekty „budou fakturovat náklady na spolupráci“ žalované.Projekt (označovaný jako , název, ) započal, byl registrován pod č. , číslo, , náklady na Projekt byly z dotace propláceny. Ke Smlouvě o spolupráci byly uzavřeny čtyři dodatky. Došlo zejména k výměně spolupracujících subjektů a k prodloužení doby trvání Projektu. Podle dodatku č. 4 měl Projekt pokračovat ještě v roce 2023.Pracovníci , právnická osoba, plnili úkoly v souladu se smluvním rozdělením činností, a to i v období let 2022 a 2023. V těchto letech byly prováděny laboratorní analýzy za účelem vývoje receptur, výsledky prací byly komunikovány i se zástupci žalované, nikdy nebyly zpochybněny. Výstupy prací se odrazily ve výzkumných zprávách zpracovaných , právnická osoba, . V roce 2023 byla na (pravidelných) poradách členů operační skupiny dohodnuta i příprava podkladů pro zápis receptur jako užitných vzorů. Ke dvěma zápisům užitných vzorů , právnická osoba, pak skutečně došlo (užitný vzor č. , číslo, , potravina, a č. , číslo, , potravina, )., právnická osoba, vyúčtoval žalované fakturou č. , číslo, ze dne 13. 11. 2023, se splatností 23. 11. 2023, žalobou požadovanou částku 605 000 Kč za 1 250 hodin práce zaměstnanců po 400 Kč/hod. se zvýšením o 21 % DPH dle Výkazu práce ze dne 31. 10. 2023. Podkladem pro Výkaz práce (a následnou fakturaci) byly měsíční výkazy práce, které odpovídaly času zaměstnanců, skutečně strávenému pracemi na Projektu. Faktura i souhrnný roční Výkaz práce byly zpracovány a předloženy k proplacení standardně, stejným způsobem , právnická osoba, žalované účtoval cenu za provedené výzkumné práce na Projektu v minulosti, přičemž na základě obdobně podložených faktur žalovaná plnila.Žalovaná jako žadatel o dotaci využila výsledky prací , právnická osoba, z období od června 2022 – října 2023 v inovačním deníku. Vystavenou fakturu žalovaná zahrnula do žádosti o platbu jako uznatelný uskutečněný výdaj na Projekt, tj. požádala o proplacení vyfakturované ceny poskytovatelem dotace v žádosti o průběžnou platbu ze dne 1. 12. 2023., právnická osoba, zanikl ke dni 1. 1. 2025 sloučením se žalobcem a žalobce vstoupil do práv a povinností zaniklé vědecké výzkumné instituce.

4. Soud I. stupně došel k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobce (, právnická osoba, ) a žalovanou byl založen smluvní vztah, z něhož pro žalovanou plynula povinnost platit , právnická osoba, na základě vystavené faktury odměnu za práce provedené na Projektu (podle na poradách schváleného postupu prací). Protože žalovaná nesplnila povinnost zaplatit cenu za práce provedené , právnická osoba, na Projektu v období červen 2022 až říjen 2023, která byla , právnická osoba, vyúčtována výše uvedenou fakturou ze dne 13. 11. 2023, uložil soud I. stupně tuto povinnost žalované napadeným rozsudkem. Právo na zaplacení ceny prací přešlo na žalobce, který je univerzálním právním nástupcem , právnická osoba, . Výše platební povinnosti odpovídá časovému rozsahu provedených prací a (, právnická osoba, ) obvykle účtované sazbě za hodinu práce, včetně DPH. Částka 605 000 Kč byla žalobkyni přiznána spolu s požadovaným příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení za dobu od prvého dne prodlení do zaplacení (viz § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník /dále jen „o. z.“/). Splatnost nároku vychází v souladu s ust. § 1958 odst. 2 o. z. z výzvy obsažené ve faktuře. Výše úroků z prodlení je upravena v nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

5. Výrok o nákladech řízení vychází z ust. § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Úspěšné žalobkyni bylo proti neúspěšné žalované přiznáno právo na náhradu nákladů řízení. Přiznaná částka 145 066,90 Kč zahrnuje zaplacený soudní poplatek ve výši 30 250 Kč a náklady na zastoupení advokátem vypočtené dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „vyhláška“), tj. 8× odměnu za úkon právní služby po 10 740 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, účast na jednání soudu I. stupně dne 18. 2. 2025, sepis podání ze dne 18. 3. 2025, účast na jednání soudu I. stupně dne 3. 4. 2025, dne 15. 5. 2025, dne 3. 7. 2025 a dne 9. 9. 2025) dle ust. § 7 a § 11 odst. 1, písm. a), d) a g) vyhlášky, 1× odměnu za úkon právní služby ve výši 5 370 Kč (předžalobní výzva – jednoduchá výzva k plnění) dle ust. § 7 a § 11 odst. 2, písm. h) vyhlášky, 3× paušální náhradu hotových výdajů advokáta po 300 Kč dle ust. § 13 odst. 4 vyhlášky, ve znění účinném do 31. 12. 2024, 6 × paušální náhradu hotových výdajů advokáta po 450 Kč dle ust. § 13 odst. 4 vyhlášky, ve znění účinném od 1. 1. 2025, a zvýšení souhrnu odměny a náhrad advokáta o 21 % DPH v částce 19 926,90 Kč.

6. Rozsudek napadla včasným odvoláním žalovaná. Navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil tak, že žaloba bude zamítnuta, případně aby rozsudek zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení. Dle žalované učinil soud I. stupně chybný skutkový závěr, že práce na Projektu vykázané ve Výkazu práce ze dne 31. 10. 2023 byly v plném rozsahu skutečně provedeny. Tvrzený časový rozsah prací nelze prokázat předloženým souhrnným ročním výkazem, žalobce pak měsíční výkazy předložil toliko za rok 2023, měsíční výkazy za rok 2022 nepředložil vůbec. Důkazem o skutečně řádně provedených pracích na Projektu nemohou být výpovědi svědků , tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, (odpovědné výzkumné pracovnice za Projekt u , právnická osoba, ). , tituly před jménem, , jméno FO, nebyla schopna vysvětlit, proč se opakuje v měsících stejný počet hodin práce na Projektu, případně opakující se poměr vůči časovému fondu zaměstnance, a proč měsíční výkazy za jednotlivé měsíce neodpovídají vykázanými činnostmi Výkazu práce ze dne 31. 10. 2023 (svědkyně přitom tvrdila, že vykazovala odpracované hodiny podle skutečně stráveného času). Ve Výkazu práce jsou činnosti, které neodpovídají výzkumné zprávě, případně jsou zde obecné činnosti, u nichž nelze dovodit žádný vztah k Projektu. Rozsahy práce jsou zjevně určeny matematickými vzorci, které jsou na některých výkazech dokonce viditelně ponechány, případně opakovanými stejnými rozsahy hodin, nikoliv skutečně stráveným časem na Projektu, který by nikdy realisticky nemohl odpovídat stále stejnému počtu hodin každý měsíc. , tituly před jménem, , jméno FO, potvrdil, že výkazy byly v průběhu celého Projektu předkládány žalované a jí podepisovány, což je v rozporu s provedenými listinnými důkazy – sporné výkazy žalovaná nepodepsala. Svědecké výpovědi vzhledem k obsahu písemných důkazů vzbuzují jen další pochybnosti o oprávněnosti žalovaného nároku. K závěru o poskytnutí plnění musí soud dospět bezpečně, nestačí pouhý pravděpodobnostní závěr, resp. důkazy musí být takové, že závěr o poskytnutí plnění je možný bez vážných pochybností (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 3321/2020). Vzhledem k vadám výkazů, které zjevně nemohou odpovídat skutečně vynaloženému času zaměstnanců , právnická osoba, , přetrvávají vážné pochybnosti o poskytnutém plnění.

7. Dle žalované je rozsudek soudu I. stupně nepřezkoumatelný, neboť nevyhovuje ust. § 157 odst. 2 o. s. ř. a jej vysvětlující judikatuře (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 7. 2013 sp. zn. 30 Cdo 1277/2013). Podle žalované soud I. stupně upřednostnil tvrzení žalobce namísto zjištění učiněných z obsahu provedených důkazů. Žalovaná se v této souvislosti ohradila proti konstatování soudu I. stupně (v odstavci 18 odůvodnění rozsudku), že postup žalované, která dodatečně zpochybňovala metodu, jíž dlouhodobě akceptovala a na jejímž základě byly v minulosti faktury řádně hrazeny, je účelový. Žalovaná zdůraznila, že nezpochybňovala metodu (určení ceny za práce , právnická osoba, na Projektu), nýbrž opakovaně namítala, že v posuzovaném případě vykázaná práce zjevně neodpovídá skutečně odpracovaném času na Projektu. Pokud by , právnická osoba, v rámci zvolené metody vykazoval skutečně odpracovanou práci, žalovaná by námitky neměla.

8. K práci na přípravě užitných vzorů žalovaná při jednání odvolacího soudu zdůraznila, že pouhá její vědomost o přípravě užitných vzorů nezakládá její smluvní povinnost za takovou práci zaplatit.

9. Žalovaná dále zopakovala, že nebylo doloženo rozhodnutí zřizovatele o sloučení veřejných výzkumných institucí (, právnická osoba, a žalobce). Rozhodnutí zřizovatele o sloučení musí obsahovat název, sídlo a identifikační číslo zanikající instituce a název, sídlo a identifikační číslo nástupnické instituce, což nebylo splněno – rozhodnutí zřizovatele dostupné ve sbírce listin veřejných výzkumných institucí nesplňuje tyto podmínky. Nebylo tedy prokázáno, že žalobce je skutečně univerzálním právním nástupcem , právnická osoba, .

10. Soud I. stupně se pak dopustil významného procesního pochybení, neboť jednal jako se zástupcem současného žalobce s , tituly před jménem, , jméno FO, , advokátem, ačkoliv ten nepředložil plnou moc udělenou mu současným žalobcem, přičemž plná moc udělená mu původním žalobcem (, právnická osoba, ) zanikla dle ust. § 28 odst. 5 o. s. ř. zánikem původního žalobce. Šlo zjevně o vadu, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Veškerá podání učiněná advokátem , tituly před jménem, , jméno FO, za žalobce v roce 2025 nebyla učiněna skutečným účastníkem řízení, stejně jako se skutečný účastník řízení neúčastnil všech jednání soudu I. stupně.

11. Žalobce navrhl potvrzení napadeného rozsudku jako věcně správného. Zopakoval, že obrana žalované proti uplatněnému nároku je účelová. Zdůraznil, že žalovaná rozhodnou fakturovanou částku zcela akceptovala, když ji zahrnula do žádosti o platbu předloženou , právnická osoba, . Přílohou žádosti byla i soupiska účetních dokladů ke způsobilým výdajům Projektu, v níž je faktura zahrnuta. Žalovaná k faktuře uvedla „hrubé mzdy a odměny z dohod nebo výdaje za služby pro ostatní členy operační skupiny, včetně výzkumníků a vyjma žadatele/příjemce dotace“ ve sloupci datum provedení úhrady účetního dokladu dokonce žalovaná uvedla datum 13. 11. 2023, přestože fakturu neuhradila. Přílohou žádosti o platbu je i „Důvodová zpráva a žádost v souvislosti s ukončením Projektu..“, ve které žalovaná prostřednictvím svého jednatele popsala mimo jiné i práci odvedenou , právnická osoba, na Projektu v rozhodném období (zde je rovněž uvedeno, že žadatel ani přes maximální úsilí nebyl do termínu 30. 11. schopen uhradit závazky vůči dodavatelům projektu, čehož se však nezříká, naopak jako „deklaraci toho, že si za výsledky projektu a celým týmem pevně stojí, i přes celou řadu změn a finančních komplikací popsaných výše, podal žádost o platbu, byť nekompletní“).

12. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu I. stupně dle ust. § 212 a § 212a o. s. ř. včetně řízení, které vydání rozsudku předcházelo, a došel k závěru, že odvolání důvodné není.

13. Odvolací soud neshledal důvod pro zrušení rozsudku dle ust. § 219a odst. 1, písm. b) o. s. ř. pro nepřezkoumatelnost danou nedostatkem důvodů. Stěžejní důvody rozhodnutí soudu I. stupně jsou z odůvodnění rozsudku seznatelné a způsob odůvodnění rozsudku žalované nebrání proti rozhodnutí věcně argumentovat (k měřítkům přezkoumatelnosti rozhodnutí soudů nižších stupňů viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 6. 2013 sp. zn. 29 Cdo 2543/2011, uveřejněný pod č. 100/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

14. Odvolací soud neshledal ani důvod pro zrušení rozsudku dle ust. § 219a odst. 1, písm. a) o. s. ř. pro vadu řízení, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Z obsahu spisu sice plyne, že žalobce, který se řízení účastní na základě usnesení soudu I. stupně ze dne 18. 3. 2025 č. j. , spisová značka, jako univerzální právní nástupce zaniklého původního žalobce , právnická osoba, , v řízení před soudem I. stupně jednal prostřednictvím advokáta , tituly před jménem, , jméno FO, , aniž by byla předložena plná moc udělená tomuto advokátovi. Tento nedostatek však byl odstraněn v odvolacím řízení sdělením (již nezastoupeného) žalobce odvolacímu soudu (písemně v podání ze dne 12. 5. 2026 a ústně při jednání odvolacího soudu), že , tituly před jménem, , jméno FO, , advokát, byl oprávněn žalobce v řízení zastupovat v období od 1. 1. 2025 do dne 18. 11. 2025, kdy bylo zastoupení ukončeno. Uvedené prohlášení má charakter (dodatečně udělené) plné moci ve smyslu ust. § 28 odst. 1 o. s. ř. a o oprávněnosti zmíněného advokáta jednat jménem žalobce v řízení před soudem I. stupně již není pochyb (k tomu také obdobně i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 10. 2025 sp. zn. 25 Cdo 2258/2024).

15. Skutečnost, že žalobce vstoupil do všech práv a povinností zaniklého , právnická osoba, (ke dni 1. 1. 2025) jednoznačně plyne z údajů obsažených v rejstříku veřejných výzkumných institucí, který vede , právnická osoba, , a ze zde dostupného rozhodnutí České republiky – , právnická osoba, ze dne 28. 11. 2024 č. j. , spisová značka, , o sloučení , právnická osoba, se žalobcem. Uvedené rozhodnutí přitom obsahuje název, sídlo a identifikační číslo zanikající i nástupnické instituce.

16. Skutková zjištění soudu I. stupně, výše rekapitulovaná v podstatných bodech, odpovídají obsahu provedených důkazů a jejich hodnocení dle ust. § 132 o. s. ř. Podstatný je skutkový závěr, že činnosti uvedené souhrnně ve Výkazu práce ze dne 31. 10. 2023 byly skutečně provedeny zaměstnanci , právnická osoba, a že tyto činnosti představují práce na Projektu, tedy práce věcně naplňující cíle Projektu a schválené na průběžných poradách členů operační skupiny (podle čl. 10 Smlouvy o spolupráci za řízení a koordinaci členů operační činnosti je odpovědný žadatel/hlavní řešitel projektu, tj. žalovaná, resp. její jednatel , tituly před jménem, , jméno FO, ; koordinace činnosti členů operační skupiny byla úkolem i manažera projektu/, funkce, , tituly před jménem, , jméno FO, ).

17. Soud I. stupně především logicky zohlednil tu významnou skutečnost, že žalovaná vystavenou fakturu v celé částce žádala proplatit z dotace jako uskutečněný výdaj na Projekt.

18. Není žádný důvod k domněnce, že by jak , tituly před jménem, , jméno FO, , tak , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , vypovídali nepravdivě či tendenčně; výpovědi uvedených svědků nepřinášejí žádné informace, které by „zpochybňovaly oprávněnost žalovaného nároku“. , tituly před jménem, , jméno FO, neuvedl, že žalovanou byly podepsány předmětné sporné výkazy práce, v tomto smyslu hovořil jen o vykazování a podepisování výkazů v průběhu Projektu před vystavením předmětné faktury a podkladového Výkazu ze dne 31. 10. 2023. Odvolací soud nemůže souhlasit se žalovanou, že existuje důvodné podezření, že zaměstnanci , právnická osoba, chybně evidovali skutečný čas strávený prací na Projektu v období od června 2022 do října 2023. Odvolací soud nevidí ničeho nelogického na tom, že měsíční rozsahy práce byly určeny pomocí matematického vzorce, typicky jako podíl na měsíčním fondu pracovní doby konkrétního zaměstnance. Z měsíčních výkazů za rok 2023 je zřejmé, že jednotliví zaměstnanci pracovali souběžně na několika projektech, skutečně strávený čas na konkrétním projektu tedy logicky musel být určen odhadem. Není přitom žádný důvod k domněnce, že by výzkumní pracovníci, vykazující práci pro svého zaměstnavatele, odhadovali čas strávený na konkrétním projektu nereálně, tj. že tento čas nadhodnocovali (a podhodnocovali čas strávený na jiném projektu). Svědkyně , tituly před jménem, , jméno FO, vysvětlila způsob vykazování práce na Projektu (její a jejích kolegů), zdůraznila skutečnost, že se vždy snažili odhadnout skutečný čas, který pracemi na projektu strávili, ve výkazech se snažili popsat pracovní náplň za ten, který měsíc. Měsíční výkazy byly podkladem pro souhrnný, tj. roční výkaz. Svědkyně v odpovědi na konkrétní dotazy žalované přesvědčivě vysvětila i to, že některé vykázané činnosti (byť jejich provedení není zmíněno ve výzkumné zprávě) byly skutečně provedeny a spadají do činností na Projektu (konkrétně u stanovování celkových polyfenolických látek a stanovování titrační kyselosti šlo o parciální experimenty, kterými nebylo třeba zahlcovat zprávy). Z výpovědi svědkyně pak jednoznačně plyne i domluva účastníků operačního programu (včetně žalované) na tom, že při nedokončení Projektu ve smyslu započetí výroby fermentovaných potravin podle vyvinutých receptur bude náplní prodlouženého Projektu v roce 2023 ochrana výsledků výzkumu do budoucna, tedy příprava zafixování receptur formou užitných vzorů. V rozhodném období tedy pod smluvenou činnost , právnická osoba, na Projektu spadala i práce na přípravě užitných vzorů (svědkyně vysvětlila, že připravovány byly čtyři užitné vzory; zapsány byly dva). Svědkyně popsala i domluvu na tom, kdo bude majitelem užitných vzorů. Pravdivost výpovědi svědkyně jednoznačně potvrzuje i obsah Důvodové zprávy a žádosti v souvislosti s ukončením projektu ze dne 1. 12. 2023, podepsaná jednatelem žalované, kde je mimo jiné uvedeno: …Nad rámec uvedeného jsme pak vybrané know-how vzniklé v rámci projektu ochránili s využitím podání užitných vzorů...

19. Protože je právní posouzení přiléhavých skutkových zjištění správné, potvrdil odvolací soud rozsudek soudu I. stupně dle ust. § 219 o. s. ř. jako věcně správný včetně věcně správného výroku o nákladech řízení. Odvolací soud jen doplňuje, že ujednání , právnická osoba, a žalované založené na Smlouvě o spolupráci a následné obchodní praxi mezi těmito subjekty, jehož obsahem bylo provádění výzkumných prací , právnická osoba, pro žalovanou a povinnost žalované za výsledky prací zaplatit smluvenou cenu, má charakter smlouvy o dílo ve smyslu ust. § 2586 a násl. o. z. Způsob určení výše ceny a její splatnost byla smluvena konkludentně – dlouhodobě realizovanou obchodní praxí, potvrzenou stanovisky obou účastníků.

20. Výrok o nákladech odvolacího řízení vychází z ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. Protože se úspěšná žalovaná vzdala práva na náhradu nákladů odvolacího řízení, bylo rozhodnuto, že právo na náhradu nákladů odvolacího řízení nemá žádný z účastníků.