72 CO 141/2022

Plný text

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Lubomíra Velce a soudkyň Mgr. Pavly Polednové a JUDr. Zuzany Sváčkové ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa zastoupená advokátem Mgr. Ing. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částka s příslušenstvím, k odvolání žalobkyně proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne datum rozhodnutí, č.j. 21 C 176/2019-87,

I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám Mgr. Ing. jméno příjmení, advokáta.

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně zamítl žalobu, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částka spolu s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky částka od datum do zaplacení a z částky částka od datum do zaplacení, a žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

2. Takto soud I. stupně rozhodl o žalobě, ve které žalobkyně tvrdila, že se žalovanou uzavřela ústní smlouvu o dílo, jejímž předmětem byly stavební úpravy kantýny Adient v příjmení příjmení jméno, hala B.

3. Poté, co žalovaná dílo předala, žalobkyně jí zaslala soupis vad a nedodělků s požadavkem na vyčištění dlažby v zázemí a reklamovala i další vady např. nedostatky na rozvodech elektřiny. Vyzvala proto žalovanou k odstranění vad s tím, že pokud vady neodstraní, bude nucena je odstranit svépomocí a následně bude po žalované požadovat nahradit náklady s tím spojené. Žalovaná vady neodstranila, proto byla žalobkyně nucena nechat vyčistit podlahu třetími osobami. Za vyčištění podlahy zaplatila částka a za odstranění ostatních vad částka. Žalovaná ani po výzvě dlužnou částku nezaplatila.

4. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Namítala mj., že ač byla připravena dlažbu vyčistit, žalobkyně jí to neumožnila. Poskytla jí nepřiměřenou lhůty k odstranění vady a ještě před jejím uplynutím nechala dlažbu vyčistit třetí osobou. Další vytýkané vady díla buď žalovaná nezpůsobila, nebo je žalobkyně reklamovala opožděně.

5. Provedenými důkazy soud I. stupně mj. zjistil, že účastníce uzavřeli dne datum smlouvu o dílo podle § 2586 o.z. v ústní formě. Žalovaná se zavázala pro žalobkyni provést stavební práce týkající se kantýny a žalobkyně se zavázala zaplatit žalované odměnu. K předání díla došlo datum s tím, že žalobkyně u žalované emailem ze dne datum reklamovala vadu díla spočívající ve znečištěné dlažbě v zázemí kantýny. Tato vada na díle existovala. Žalobkyně vadu žalované řádně vytkla a uplatnila nárok na její odstranění. Manažerka žalované příjmení jméno. jméno příjmení se dostavila na místo, ale z důvodu provozu kantýny jí nebylo umožněno tuto vadu odstranit, když do některých prostor nebyla ani vpuštěna. Následně pak žalobkyně opětovně vyzvala žalovanou k odstranění vady až přípisem ze dne datum. V tomto přípise znovu žádala vyčištění dlažby v zázemí kantýny nejpozději do datum. Zároveň požadovala, aby před započetím celého čištění žalovaná udělala vzorek čištění, který měl být ze strany žalobkyně nejprve odsouhlasen. Protože žalobkyně přes výzvu soudu dle § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. nedoplnila skutková tvrzení o tom, kdy byla výzva žalované doručena, není zřejmé, kdy se výzva dostala žalované do dispozice. Nicméně s ohledem na reakci žalované ze dne datum je podle soudu I. stupně evidentní, že k doručení výzvy žalované došlo nejpozději dnem datum. S ohledem na to, že žalobkyně před samotným odstraněním vady požadovala vyčištění vzorku podlahy a jeho odsouhlasení, soud I. stupně žalobkyní stanovenou lhůtu k odstranění vady posoudil jako zcela nepřiměřenou. Přitom se žalovaná odstranění vady nebránila s tím, že logicky požadovala zpřístupnění prostoru a zaslání potřebné fotodokumentace. Pokud tedy žalobkyně neposkytla žalované součinnost, tj. v listopadu rok neumožnila odstranění vady svědkyni příjmení, která se na místo za tímto účelem dostavila, ale především na výzvu žalované ze dne datum nesdělila žalované termín, kdy bude možné provést čištění vzorku podlahy, jež po žalované požadovala, a namísto toho nechala odstranění vady provést jiným subjektem již datum, nemohla podle soudu I. stupně žalobkyni vzniknout pohledávka z titulu náhrady škody vůči žalované ve výši částka, jíž žalobkyně uhradila jinému subjektu. Z tohoto důvodu jí nemohl vzniknout ani nárok na slevu z ceny dle § 2107 odst. 3 o.s.ř. Pokud jde o vady vytknuté žalobkyní přípisem ze dne datum, jde o vadu týkající se špatného zapojení vzduchotechniky, resp. vedení jednotlivých jednotek v rozvodové skříni na hlavním pojistkovém pouzdru, pak žalobkyně ani po poučení dle § 118a odst. 3 o.s.ř. podle soudu I. stupně neprokázala, že by dané zapojení prováděla žalovaná. Naopak žalovaná prokázala, že napojení vzduchotechniky na elektrické rozvody prováděla právnická osoba spol. s.r.o. Další vytýkané vady spočívající v nevhodné úpravě průstupu elektrické kabeláže opláštěním budovy a v absenci„ chráničů“ kabelů vedoucích z fasády k VZT, jsou podle soudu I. stupně vady zjevné, jak potvrdil svědek příjmení, tudíž pokud je žalobkyně vytkla žalované až přípisem ze dne datum, tj. skoro po 9 měsících od předání díla, učinila tak v rozporu s ust. § 1921 odst. 1 o.z. Protože žalovaná opožděné vytknutí výše uvedených vad namítla, soud I. stupně se již existencí těchto vad s odkazem na § 1921 odst. 3 o.z. nezabýval. Z uvedených důvodů žalobu v celém rozsahu zamítl a o nákladech řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř.

6. Proti rozsudku podala žalobkyně odvolání. Soudu I. stupně vytkla, že vycházel z nedostatečně zjištěného skutkového stavu. Namítla, že jí nebylo umožněno provést veškeré důkazy, které navrhovala. Ohledně vyčištění dlažby žalobkyně komunikovala s pracovníkem žalované panem příjmení, který v emailové zprávě uvedl, že žalovaná hledá vhodnou chemii na čištění. Poté se však žalovaná odmlčela a požadované čištění neprovedla. Proto přípisem ze dne datum žalobkyně žalované sdělila, že na odstranění vady trvá, požadovala vyčištění dlažby nejpozději do datum. Protože na tuto výzvu žalovaná nereagovala, žalobkyně byla nucena nechat provést čištění dlažby třetí osobou. Pokud jde o závadu na elektroinstalaci, ta byla zjištěna v průběhu první poloviny roku rok, proto žalobkyně zaslala žalované výzvu k odstranění vady ze dne datum. Protože žalovaná vady díla neodstranila, je požadovaná částka způsobilá být posouzena jako nárok na slevu z kupní ceny resp. jako náhrada škody. Zejména z uvedených důvodů žalobkyně navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek buď zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení nebo jej změnil tak, že žalobě vyhoví.

7. Podle žalované soud I. stupně provedl podrobné dokazování a z provedených důkazů učinil správné závěry o skutkovém stavu věci. Pokud jde o vadu spočívající v znečištění podlahy, žalovaná se jejímu odstranění nebránila, ale žalobkyně jí neposkytla potřebnou součinnost, když jí prostory nezpřístupnila. Navíc se dohodla s jiným subjektem ještě před tím, než odstranění vady dopisem ze dne datum u žalované uplatnila. Žalovaná zdůraznila, že mezi účastnicemi nebylo dohodnuto, že objednatel může odstranit vady na náklady zhotovitele. Ostatní vytýkané vady byly vadami zjevnými, které mohly být vytčeny při předání díla. Žalovaná navrhla potvrzení napadeného rozsudku.

8. Odvolací soud po zjištění, že odvolání je přípustné, bylo podáno včas osobou k tomu oprávněnou, že splňuje náležitosti uvedené v § 205 o.s.ř., přezkoumal rozsudek soudu I. stupně podle § 212, § 212a o.s.ř. a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

9. Ustanovení § 1925 o. z. výslovně stanoví, že právo z vadného plnění (sice) nevylučuje právo na náhradu škody, avšak čeho lze dosáhnout uplatněním práva z vadného plnění, toho se nelze domáhat z jiného právního důvodu. Z uvedeného tak plyne, že práva z vadného plnění mají vůči všem ostatním zákonným a zásadně i smluvním reparacím, kompenzacím i sankčním mechanismům exkluzivní vztah, tedy jinak řečeno, čeho lze dosáhnout skrze úpravu vadného plnění, toho nelze dosáhnout jinak. Je tak třeba využít postup a dodržet lhůty práv z vadného plnění, a pokud se tak nestane a práva nebudou v příslušných (reklamačních) lhůtách realizována, nelze to suplovat jinými prostředky. Obecně tak platí, že objednatel nemůže požadovat náhradu v rozsahu, v jakém může dosáhnout uspokojení uplatněním práva z odpovědnosti za vady, z žádného jiného právního titulu, tedy ani z titulu náhrady škody (k tomu srovnej nadále platné závěry vyjádřené např. v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. 32 Odo 1349/2005, rozsudku téhož soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. 25 Cdo 1612/2004, popř. rozsudku ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. 33 Cdo 1508/2008). Typicky, což se shoduje i s nárokem uplatněným žalobkyní v této věci, vadu nelze odstranit samostatně a následně uplatňovat úhradu jejích nákladů skrze náhradu škody, a to i z toho důvodu, že zákonná úprava práv z vadného plnění u smlouvy o dílo takové právo ani neupravuje (srov. § číslo odst. 2, ve spojení s § 2106 a § 2107 o. z.). Není sice vyloučeno, aby právo objednatele odstranit vady díla namísto zhotovitele a požadovat náklady s tím spojené bylo zakotveno ve smlouvě o dílo, v daném případě však nic takového tvrzeno nebylo. Pokud žalobkyně namísto náhrady škody in eventum požadovala zažalovanou částku jako slevu z ceny díla, mohla být úspěšná pouze v případě, že žalovaná vadu díla včas neodstranila nebo vadu odstranit odmítla (§ 2107 odst. 3 o.z.) a pokud se týká vady elektroinstalace, jen také pokud byla uplatněna u zhotovitele bez zbytečného odkladu (§ 2618 o.z.). V tomto směru soud I. stupně provedl dokazování v potřebném rozsahu, provedené důkazy zhodnotil v souladu se zásadou volného hodnocení důkazů (§ 132 o.s.ř.) a učinil na jejich základě odpovídající skutkové závěry, od nichž nemá odvolací soud (bez provedení dokazování), důvod ani možnost se odchylovat. Výtky žalobkyně týkající se hodnocení důkazů soudem I. stupně neshledal odvolací soud opodstatněnými. Okolnost, že žalobkyně nabízí jinou verzi hodnocení soudem I. stupně zjištěných skutečností, kterou navíc vytrhává ze souvislosti s ostatními výsledky dokazování, nepostačuje ke zpochybnění správnosti napadeného rozsudku. Námitky žalobkyně, vyjádřené v odvolání, jsou jen polemikou se skutkovými závěry prvostupňového soudu, kterou odvolací soud nepovažuje za důvodnou a s přesvědčivým odůvodněním (viz odst. 15) napadeného rozsudku se ztotožňuje.

10. Ze shora uvedených důvodů odvolací soud napadený rozsudek podle § 219 o.s.ř. jako věcně správný potvrdil.

11. Výrok o nákladech odvolacího řízení má oporu v § 142 odst. 1 ve spojení s § 224 odst. 1 o.s.ř., když i v této fázi řízení úspěšné žalované vznikly náklady v důsledku právního zastoupení. Advokátovi žalované náleží odměna částka za úkony právní služby, tj. za sepis vyjádření a za účast na jednání odvolacího soudu (§ 8 ods.t 1, § 7 bod 5, § 11 odst. 1 písm. g/, k/ vyhlášky č. 177/1996 Sb.), dva režijní paušály po částka (§ 13 odst. 1 a 4 cit. vyhl.) a 21 % DPH. Náklady odvolacího řízení činí celkem částka. Proti tomuto rozsudku lze podat dovolání ve lhůtě dvou měsíců od jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu I. stupně. Přípustnost dovolání přezkoumá za podmínek stanovených v § 237 o.s.ř. dovolací soud.