72 CO 317/2022

Plný text

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Lubomíra Velce a soudkyň Mgr. Pavly Polednové a JUDr. Zuzany Sváčkové ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastupování státu ve věcech majetkových sídlem adresa o zaplacení částka s příslušenstvím, k odvolání žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací,

I. Rozsudek soudu prvního stupně se v napadených výrocích o věci samé I. a III. a ve výroku o nákladech anonymizováno V. potvrzuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci plnou náhradu nákladů odvolacího anonymizováno ve výši částka do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám JUDr. jméno příjmení, Ph.D., advokáta.

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku částka spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od datum do zaplacení do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok I.), zamítl žalobu na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku částka spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky částka od datum do datum a s úrokem z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení (výrok II.), uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku částka spolu s úrokem u prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od datum do zaplacení a spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do datum do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok III.), zamítl žalobu na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku částka spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky částka od datum do datum a s úrokem z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky částka od datum do datum (výrok IV.) a uložil žalované povinnost nahradit žalobci náklady anonymizováno ve výši částka k rukám právního zástupce žalobce do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok V.).

2. Soud prvního stupně takto rozhodl o žalobě, kterou žalobce uplatňoval nároky podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen„ zákon č. 82/1998 Sb.“) a původně se domáhal na žalované zaplacení částky částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od datum do zaplacení s tím, že anonymizováno částka anonymizováno přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou v souvislosti s nepřiměřenou délkou jeho anonymizována dvě slova a anonymizováno částka anonymizováno přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou v souvislosti s vydáním nezákonného rozhodnutí o zahájení anonymizována dvě slova. Tvrdil, že proti němu bylo vedeno anonymizována dvě slova u Městského soudu v Praze pod sp. zn. spisová značka a dále, že obžaloby byl zproštěn z důvodu, že skutky, pro které byl stíhán, nejsou trestnými činy.

3. Žalovaná nečinila sporným vydání nezákonného rozhodnutí ve smyslu § 7 zákona č. 82/1998 Sb., nesouhlasila však s tím, že anonymizována dvě slova bylo nepřiměřeně dlouhé. Po podání žaloby poskytla žalobci částku částka k odškodnění nemajetkové újmy způsobené vydáním nezákonného rozhodnutí, na nárok z titulu nepřiměřené délky anonymizována dvě slova neplnila ničeho.

4. V reakci na plnění žalované ze dne datum vzal žalobce svou žalobu částečně zpět. Usnesením ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací bylo anonymizováno v rozsahu částečného zpětvzetí žaloby zastaveno. Předmětem anonymizováno tak zůstal nárok žalobce na zaplacení částky částka s příslušenstvím k odškodnění nemajetkové újmy způsobené vydáním nezákonného rozhodnutí a dále nárok na zaplacení částky částka s příslušenstvím k odškodnění nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem v podobě nepřiměřené délky anonymizována dvě slova.

5. Soud prvního stupně provedeným dokazováním zjistil skutkový anonymizováno věci. Měl za prokázané, že žalobce uplatnil svůj nárok u žalované k předběžnému projednání dne datum. Důkazem obsahem spisu Městského soudu v Praze sp. zn. spisová značka si opatřil skutková zjištění o průběhu posuzovaného anonymizováno, a to jak co do chronologie úkonů účastníků anonymizováno i ve věci rozhodujících soudů, tak ohledně podstatného obsahu těchto úkonů. Vyšel zejména z toho, že úkony v posuzované anonymizováno věci byly zahájeny dne datum. Usnesením ze dne datum, doručeným žalobci téhož dne, bylo zahájeno anonymizována dvě slova žalobce pro anonymizována dvě slova anonymizováno při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 128a odst. 1, odst. 2, písmen a) a písmeno b), trestního zákona, a to ve spolupachatelství a dále pro anonymizována dvě slova povinnosti při správě cizího majetku podle § 220 odst. 1, odst. 2, písmena b), trestního zákoníku, ve spolupachatelství. Usnesením ze dne datum, datum a datum bylo zahájeno anonymizována dvě slova žalobce pro pokračující anonymizována dvě slova anonymizováno při veřejné soutěži a veřejné dražbě a pro pokračující anonymizována dvě slova povinnosti při správě cizího majetku. Usnesením ze dne datum a datum bylo zahájeno anonymizována dvě slova žalobce pro pokračující anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova výhody při zadání veřejné zakázky a dále pro pokračující anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova povinnost při správě cizího majetku. anonymizována dvě slova bylo vedeno pro 20 skutků. Dne datum byla u Městského soudu v Praze podána obžaloba. Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne datum rozhodnutí, č. j. spisová značka ve spojení s usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne datum rozhodnutí, č. j. spisová značka, který nabyl právní moci dne datum, byl žalobce zproštěn obžaloby, neboť v žalobním návrhu označené skutky nejsou anonymizována dvě slova. Dalšími v anonymizováno provedenými důkazy si soud prvního stupně opatřil skutková zjištění o zásazích a dopadech anonymizována dvě slova do osobnostní sféry žalobce. Veškerá svá skutková zjištění soud prvního stupně podrobně popsal v odůvodnění napadeného rozsudku, na které tak lze v tomto ohledu pro stručnost odkázat.

6. Zjištěný skutkový anonymizováno hodnotil soud prvního stupně po právní stránce dle zákona č. 82/1998 Sb. S poukazem na zákonná ustanovení a ustálenou judikaturu zrekapituloval zákonné předpoklady odpovědnosti státu za újmu způsobenou nezákonným rozhodnutím a nesprávným úředním postupem. Při posuzování důvodnosti žalobcem uplatněného nároku na poskytnutí zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem v podobě nepřiměřené délky anonymizována dvě slova vzal v úvahu, že anonymizována dvě slova bylo ve vztahu k žalobci vedeno po dobu 5 let a 3 měsíců od doručení usnesení o zahájení anonymizována dvě slova dne datum do právní moci zprošťujícího rozsudku dne datum. Délku anonymizována dvě slova žalobce hodnotil jako nepřiměřenou s tím, že účinky anonymizována dvě slova a nejistota s tím spojená působily na žalobce po dlouhou dobu. Současně však dospěl k závěru, že délka posuzovaného anonymizováno nebyla extrémní, a tudíž pro účely výpočtu výše přiměřeného peněžitého zadostiučinění vyšel ze základní částky odškodnění ve výši částka za rok trvání anonymizováno, respektive v poloviční výši za první dva roky trvání anonymizováno. Na tomto základě pak vypočetl, že základní anonymizováno zadostiučinění za celkovou délku anonymizováno v trvání 5 let a 3 měsíců činí částka. Dále se zabýval tím, zda takto vypočtenou základní částku zadostiučinění je namístě v dané věci modifikovat ve smyslu hledisek vymezených v § 31a odst. 3 písm. b) až e) zákona č. 82/1998 Sb. Zohlednil, že anonymizováno bylo skutkově i procesně složité, zejména s ohledem na počet šesti obžalovaných, 3 roky trvající přípravnou fázi, 20 projednávaných skutků a provedení rozsáhlého dokazování (rozsáhlé listinné důkazy, výslechy velkého množství svědků, výslechy znalce). Současně vzal v úvahu, že se jednalo o posouzení hospodářské kriminality, při níž mělo dojít ke vzniku škody velkého rozsahu, spis ke dni podání obžaloby čítal 96 svazků, obžaloba čítala 120 stran a rozsudek soudu prvního stupně 144 stran. Ve věci rozhodovala policie, státní zástupce, jedenkrát soud prvního stupně a jedenkrát soud druhého stupně. Před soudem prvního stupně proběhlo 16 hlavních líčení. Uvedené skutečnosti soud prvního stupně v rámci kritéria složitosti anonymizováno promítl do snížení základního zadostiučinění o 30 %. Vzhledem k tomu, že žalobce se na délce anonymizováno nepodílel, soud prvního stupně z pohledu kritéria jednání poškozené základní zadostiučinění nemodifikoval. Ke snížení či zvýšení základní částky zadostiučinění soud prvního stupně nepřistoupil ani v rámci posuzování kritéria postupu orgánu veřejné moci. Vzal přitom v úvahu, že v anonymizováno se vyskytl ojedinělý průtah od datum do datum v souvislosti s předložením věci odvolacímu soudu, přičemž jiný nekoncentrovaný postup, prodlevy či závažnější pochybení nebyly shledány, soudy jinak postupovaly plynule a úkony činily v běžných lhůtách. Na tomto základě soud prvního stupně uzavřel, že postup orgánů veřejné moci zatížený ojedinělým průtahem se již dostatečně odrazil v závěru o nepřiměřenosti délky anonymizováno a důvody pro modifikaci základního odškodnění z tohoto důvodu již nejsou dány. Základní částku zadostiučinění pak zvýšil o 10% v rámci hodnocení kritéria významu anonymizováno pro poškozeného, když vzal v úvahu, že Evropský soud pro lidská práva řadí anonymizována dvě slova mezi anonymizováno s typově zvýšeným významem anonymizováno. Na základě uvedeného tak soud prvního stupně základní částku peněžitého zadostiučinění ve výši částka celkově snížil o 20% na částku částka, kterou považoval za přiměřené zadostiučinění náležející žalobci k odškodnění jeho nemajetkové újmy způsobené nepřiměřenou délkou anonymizováno. Dospěl k závěru, že žalovaná se s poskytnutím peněžitého zadostiučinění v této výši ocitla v prodlení po uplynutí šestiměsíční lhůty od uplatnění nároku k předběžnému projednání, a tudíž žalobci v souladu s § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a nař. vl. číslo Sb. vznikl nárok na zaplacení uvedeného peněžitého zadostiučinění spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši, a to počínaje dnem datum do zaplacení. V tomto rozsahu tedy soud prvního stupně žalobě vyhověl a ve zbytku co do částky částka s příslušenstvím žalobou uplatněný nárok na poskytnutí zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou anonymizováno zamítl.

7. V případě žalobou uplatněného nároku na poskytnutí zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nezákonným anonymizováno stíháním dospěl k závěru, že za situace, kdy žalobce byl zproštěn obžaloby, je dána odpovědnost žalované za škodu a nemajetkovou újmu žalobce vzniklou z titulu vydání nezákonného rozhodnutí dle § 7 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. Za nezákonná rozhodnutí pak považoval usnesení o zahájení anonymizována dvě slova žalobce ze dne datum, datum, datum, datum, datum a datum, jimiž bylo zahájeno anonymizována dvě slova žalobce pro podezření ze spáchání pokračujícího anonymizována dvě slova při veřejné soutěži a veřejné dražbě a porušování povinnosti při správě cizího majetku, pokračujícího anonymizováno zjednání výhody při zadávání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě a pokračujícího anonymizována dvě slova povinnosti při správě cizího majetku, vše ve spolupachatelství. S poukazem na judikaturu Nejvyššího soudu vycházel soud prvního stupně při stanovení formy a výše zadostiučinění především z povahy anonymizováno věci, z délky anonymizována dvě slova a následků způsobených anonymizována dvě slova v osobnostní sféře poškozeného, přičemž přihlédl i k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Vzal v úvahu, že žalobce byl stíhán pro hospodářskou anonymizována dvě slova, která nevyvolává zvýšenou míru společenského odsouzení jako je tomu například u trestných činů anonymizováno nebo anonymizováno. Současně však zohlednil, že anonymizována dvě slova se měl žalobce dopustit v souvislosti s výkonem svého zaměstnání u policie. Žalobci hrozila sazba trestu odnětí svobody v rozmezí 2 až 8 let, když jeho jednáním měla být způsobena škoda velkého rozsahu (cca anonymizována dvě slova anonymizováno). Co se týče kritéria délky anonymizována dvě slova, vyšel soud prvního stupně z toho, že anonymizována dvě slova ve vztahu k žalobci bylo vedeno po dobu 5 let a 3 měsíců, což je doba nepřiměřená a účinky anonymizována dvě slova tak na žalobců působily a zasahovaly do jeho osobnostní sféry po dlouhou dobu. Žalobce tvrdil, že nezákonným anonymizováno stíháním bylo zasaženo do jeho práva na zdraví, rodinného a pracovního život. Soud prvního stupně vyšel na základě provedeného dokazování ze zjištění, že bezúhonný žalobce byl trestně stíhán pro podezření ze spáchání závažnější hospodářské anonymizována dvě slova, které se měl dopustit jako výše postavený zaměstnanec Krajského ředitelství policie Středočeského kraje. Dovodil, že žalobce byl osobou, která měla sama stát na straně potírání anonymizována dvě slova, a proto se u ní přepokládá vyšší míra vnímání dobré pověsti. Poukázal na to, že žalobce u policie působil desítky let (dle odůvodnění zprošťujícího rozsudku od roku 1981), byl v zaměstnání vnímán jako dobrý zaměstnanec, za svou práci obdržel několik ocenění od policejního prezidenta i ředitele Krajského ředitelství policie Středočeského kraje a uznání se mu dostávalo také od kolegů. O zadržení žalobce a jeho anonymizována dvě slova se dozvědělo jeho okolí a dívalo se na něj skrz prsty. V očích rodiny i policejních kolegů byl žalobce dehonestován, a to po delší dobu. Žalobce se opakovaně marně pokoušel vysvětlovat svou nevinu, s ohledem na průběh anonymizována dvě slova se mu to však nedařilo, což vnímal velice úkorně. Soud prvního stupně uvěřil výpovědím žalobce i v anonymizováno vyslechnutých svědků, z nichž vyplynulo, že žalobce ztratil část svých přátel, a to nejen v řadách policejních kolegů. Došlo k poškození jeho rodinných vztahů, které se nepodařilo obnovit ani po zproštění obžaloby. Zadržení žalobce a následné prověřování způsobilo mezi žalobcem a jeho manželkou nervozitu, ztrátu důvěry, docházelo ke konfliktům a vzájemnému odcizení. Situace byla o to složitější, že manželka žalobce byla zaměstnána ve stejném zaměstnání jako žalobce a pocházela z policejní rodiny. Docházelo také ke střetům s otcem manželky žalobce, který v jeho nevinu nevěřil. Manželství a rodina žalobce byli vystaveni většímu tlaku od zahájení úkonů v anonymizována dvě slova a po zahájení anonymizována dvě slova došlo k podání shodného návrhu manželů na rozvod manželství. Co se týče vlivu anonymizována dvě slova na anonymizována dvě slova žalobce, soud prvního stupně zohlednil, že žalobce špatně spal a byl podrážděný, v souvislosti s anonymizováno stíháním neužíval žádné léky a nevyhledal psychologickou či anonymizována dvě slova nevyhledal. Současně však vzal v úvahu, že dlouhodobý stres má obecně negativní vliv na zdraví (v případě žalobce vysoký krevní tlak), psychiku a výkonnost člověka, včetně obecného vlivu na jeho výkonnost. Soud prvního stupně dále uzavřel, že byť se žalobce necítil dobře v pracovním prostředí, když v důsledku zahájení úkonů anonymizována dvě slova došlo k napětí mezi kolegy a nově nabídnutá pracovní pozice mu nevyhovovala, nebylo prokázáno, že hlavní příčinou rozvázání pracovního poměru bylo zahájení jeho anonymizována dvě slova. Poukázal na to, že k rozvázání pracovního poměru žalobce došlo již ve fázi prověřování před zahájením anonymizována dvě slova a nadto za situace, kdy byl žalobce z funkce vedoucího odboru odvolán na základě vzdání se funkce a jeho pracovní poměr byl ukončen výpovědí zaměstnavatele pro odmítnutí nabídnutého místa investičního referenta. Ve vztahu k medializaci posuzovaného anonymizováno pak soud prvního stupně uzavřel, že tuto nelze považovat za excesivní a způsobenou orgány státu, nicméně v jejím důsledku, kdy opakovaně bylo v různých článcích uváděno jméno žalobce, došlo ke zvýšení povědomí jeho okolí o jeho anonymizována dvě slova a následně i o tom, že byl zproštěn obžaloby. Na základě uvedeného pak dospěl soud prvního stupně k závěru, že byly prokázány zásahy do dobrého jména žalobce, do jeho důstojnosti, vážnosti, cti a rodinného života. Naopak dle soudu prvního stupně nebyly prokázány žádné zásahy do jeho sféry pracovní a anonymizováno. S ohledem na dlouhodobě uvedené zásahy do osobnostní sféry žalobce pak považoval za adekvátní finanční formu odškodnění, a to ve výši částka. V souladu s judikaturou Nejvyššího soudu provedl srovnání s odškodněním újmy způsobené anonymizováno stíháním v jiných případech, které se s projednávanou věci v podstatných věcech shodují, konkrétně s případem, kdy rozhodnutím Městského soudu v Praze ze dne datum rozhodnutí, č. j. spisová značka bylo přiznáno finanční zadostiučinění částka, rozhodnutím Městského soudu v Praze ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací bylo přiznáno finanční zadostiučinění částka, rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací bylo odškodnění v částce částka a rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací bylo přiznáno odškodnění v částce částka. Poté uzavřel, že i v tomto porovnání se jeví zadostiučinění ve výši částka jako odpovídající. Vzhledem k tomu, že žalovaná již žalobci poskytla k odškodnění újmy způsobené nezákonným anonymizováno stíháním částku částka, uložil soud prvního stupně žalované povinnost zaplatit žalobci částku částka s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení plynoucího od datum do zaplacení s tím, že ve zbývajícím rozsahu žalobou uplatněný nárok na poskytnutí zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nezákonným anonymizováno stíháním jako nedůvodný zamítl. O nákladech anonymizováno rozhodl dle § 142 odst. 1 a § 151 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) tak, že v anonymizováno úspěšnému žalobci přiznal plnou náhradu nákladů anonymizováno spočívající v zaplaceném soudním poplatku a v nákladech jeho právního zastoupení.

8. Proti výrokům I., III. a V. rozsudku soudu prvního stupně podala žalovaná odvolání. Nesouhlasila se závěrem soudu prvního stupně, že naříkané anonymizována dvě slova je třeba hodnotit jako nepřiměřeně dlouhé. V tomto ohledu poukazovala na jeho rozsah, kdy bylo vydáno 6 usnesení o zahájení anonymizována dvě slova, bylo stíháno 6 obžalovaných, jednalo se o 20 skutků, proběhlo 65 podání vysvětlení, anonymizováno spis před podáním obžaloby obsahoval 96 svazků, bylo provedeno 23 znaleckých posudků, obžaloba čítala 120 stran a rozsudek 144 stran. Vyjádřila názor, že za těchto okolností je délka posuzovaného anonymizována dvě slova akceptovatelná. Současně poukázala na to, že anonymizováno bylo skutkově a procesně velice složité, zejména s ohledem na velmi rozsáhlé dokazování a skutečnost, že se jednalo o posouzení hospodářské kriminality, při níž mělo dojít ke vzniku škody velkého rozsahu. Vliv na délku posuzovaného anonymizováno pak dle žalované mělo také to, že v anonymizováno rozhodovala policie, státní zástupce a soudy na dvou stupních, před nimiž proběhlo 16 hlavních líčení. Zdůraznila, že ač ze subjektivního hlediska musela žalobci délka anonymizována dvě slova v trvání 5 let připadat nepřiměřeně dlouhá, objektivně odpovídala skutkové a procesní složitosti věci. Dále vytýkala soudu prvního stupně, že nesprávně navýšil částku finančního odškodnění o 10% za zvýšený význam anonymizována dvě slova, když za nezákonné anonymizována dvě slova jako takové přiznal odškodnění zvlášť. Za nepřiměřeně vysoké považuje žalovaná rovněž peněžité zadostiučinění ve výši částka za nemajetkovou újmu způsobenou nezákonným rozhodnutím. Za nedostatečné označila rovněž odůvodnění napadeného rozsudku v části týkající se srovnání přiznaného odškodnění s odškodněním přiznaným v obdobných případech, když zcela absentuje úvaha soudu prvního stupně, jak hodnotil to které rozdílné a shodné kritérium. Namítala, že napadené rozhodnutí není dostatečně srozumitelné a přesvědčivé v odůvodnění výše přiznaného relutárního zadostiučinění. Závěrem navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně v napadených výrocích změnil tak, že se žaloba zamítá.

9. Žalobce ve vyjádření k podanému odvolání naopak uvedl, že považuje rozsudek soudu prvního stupně za věcně správný. Vyjádřil názor, že doba jeho anonymizována dvě slova byla nepřiměřeně dlouhá a neodpovídala jeho skutkové a procesní složitosti. Současně poukázal na to, že byl zproštěn obžaloby z důvodu, že skutky popsané v rozhodnutích o zahájení anonymizována dvě slova vůbec nejsou trestnými činy, což dle něj mělo být odborně vybaveným orgánům činným v anonymizována dvě slova zřejmé od úplného počátku. Výši přiznaného peněžitého zadostiučinění pak označil za odpovídající prokázaným skutečnostem s tím, že soud prvního stupně se zevrubně vypořádal se všemi okolnostmi případu a provedl řádné porovnání s analogickými případy. Navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek potvrdil.

10. Odvolací soud přezkoumal podle § 212 a § 212a o.s.ř. v odvoláním dotčeném rozsahu napadený rozsudek soudu prvního stupně i anonymizováno, které jeho vydání předcházelo. Poté dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

11. Soud prvního stupně si pro své rozhodnutí opatřil dostatek skutkových zjištění, vyšel ze správně zjištěného skutkového stavu věci a věc posoudil správně i po právní stránce. Odvolací námitky žalované nelze považovat za opodstatněné.

12. Odvolací soud souhlasí se závěrem soudu prvního stupně, že v dané věci byly splněny zákonné předpoklady odpovědnosti žalované za nemajetkovou újmu způsobenou žalobci nepřiměřenou délkou posuzovaného anonymizována dvě slova. Byť se jednalo o anonymizováno, které bylo již s ohledem na počet stíhaných osob a projednávaných skutků po skutkové, právní i procesní stránce složité, nelze přehlížet, že jeho délka byla zatížena obdobím neodůvodněné nečinnosti soudu po dobu cca 8 měsíců (od datum do datum). Přestože se jednalo o průtah ojedinělý, nelze jej při posuzování přiměřenosti délky anonymizováno pominout, neboť se na celkové délce anonymizováno nikoliv nevýznamným způsobem podílel. Délku posuzovaného anonymizována dvě slova, zatíženou několikaměsíčním neodůvodněným průtahem přičitatelným státu, tak lze považovat za nepřiměřenou, a tedy za nesprávný úřední postup ve smyslu § 13 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. V důsledku tohoto nesprávného úředního postupu pak vznikla žalobci presumovaná nemajetková újma, za kterou mu podle § 31a zákona č. 89/1998 Sb. náleží odškodnění ve formě přiměřeného zadostiučinění.

13. Při rozhodování o přiměřeném zadostiučinění za nepřiměřenou délku anonymizováno se judikatura ustálila v názoru, že dospěje-li soud k závěru o anonymizováno práva účastníka na projednání věci v přiměřené lhůtě a tím tedy k závěru o nesprávném úředním postupu ve smyslu § 13 odst. 1 věta druhá a třetí zákona č. 82/1998 Sb., je na místě, aby s přihlédnutím ke kritériím uvedeným v § 31a odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb. stanovil odpovídající odškodnění v penězích. Pouze ve výjimečných případech, kdy je újma způsobená poškozenému zanedbatelná, lze uvažovat o jejím nahrazení formou konstatování anonymizováno daného práva. Pouhé konstatování anonymizováno práva na vydání rozhodnutí v přiměřené době postačí například tehdy, byla-li délka anonymizováno v nezanedbatelné míře způsobena vlastním chováním poškozeného, nebo byl-li význam předmětu anonymizováno pro poškozeného pouze nepatrný, a celkově tak lze uzavřít, že doba anonymizováno nemohla nikterak negativně zasáhnout psychickou sféru žalobce (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu z datum rozhodnutí sp. zn. spisová značka).

14. Soud prvního stupně na podkladě konkrétních skutkových okolností posuzovaného anonymizováno dospěl k závěru, že v zájmu poskytnutí přiměřené formy satisfakce za vzniklou nemajetkovou újmu je namístě žalobci poskytnout zadostiučinění v peněžité formě. Odvolací soud v tomto ohledu se závěrem soudu prvního stupně souhlasí a má ve shodě s ním za to, že v projednávané věci se nejedná o případ, kdy by ve smyslu shora citované judikatury bylo možné považovat za dostatečné odškodnění nemajetkové újmy žalobce morální zadostiučinění ve formě konstatování anonymizováno práva na projednání věci v přiměřené lhůtě.

15. Při stanovení výše peněžitého zadostiučinění soud prvního stupně nepochybil, pokud vyšel ze základní částky částka za první dva roky anonymizováno a poté za každý další rok jeho započitatelné délky, když délka posuzovaného anonymizováno byla sice nepřiměřená, nikoliv však extrémní (srovnej stanovisko anonymizováno a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR ze dne datum sp. zn. Cpjn 206/2010). Součinem základní částky za jeden rok anonymizováno (modifikované za prvé dva roky anonymizováno) a celkové doby posuzovaného anonymizováno, vedeného ve vztahu k žalobkyni, v délce 5 let a 3 měsíce, pak správně vypočetl celkovou základní částku peněžitého zadostiučinění za celé anonymizováno ve výši částka, kterou následně odpovídajícím způsobem modifikoval ve smyslu zákonných kritérií dle § 31a odst. 2, 3 zákona č. 82/1998 Sb. Odvolací soud se ztotožňuje se soudem prvního stupně v hodnocení zákonných kritérií pro modifikaci základní částky peněžitého odškodnění.

16. Lze souhlasit se soudem prvního stupně, že s ohledem na konkrétní okolnosti daného případu jsou dány důvody pro modifikaci zadostiučinění na základě kritéria složitosti anonymizováno (§ 31a odst. 3 písm. b) zákona č. 82/1998 Sb.) Snížení základní částky odškodnění o 30% přitom odpovídajícím způsobem zohledňuje zvýšenou časovou náročnost skutkově a procesně složitého posuzovaného anonymizována dvě slova s přihlédnutím k počtu obviněných, počtu projednávaných skutků, povaze anonymizována dvě slova, pro kterou byly obviněné osoby stíhány, jakož i rozsahu prováděného dokazování. Správným shledává odvolací soud rovněž postup soudu prvního stupně při hodnocení kritéria jednání žalobce a postupu orgánů veřejné moci během anonymizováno (§ 31a odst. 3 písm. c/, d/ zákona č. 82/1998 Sb.), jakož i jeho závěr o tom, že z pohledu zmíněných kritérií nejsou dány důvody pro modifikaci základní částky odškodnění. Z provedeného dokazování nevyplynulo, že by se žalobce svým jednáním na délce posuzovaného anonymizováno podílel. Stejně tak orgány veřejné moci činné v posuzovaném anonymizováno postupovaly v zásadě plynule a koncentrovaně, přičemž ojedinělý významný průtah byl odpovídajícím způsobem zohledněn v rámci závěru o nepřiměřenosti délky předmětného anonymizována dvě slova. Konečně odvolací soud je ve shodě se soudem prvního stupně také v názoru, že je namístě zvýšit základní částku odškodnění o 10% z důvodu zvýšeného významu anonymizováno pro žalobce (§ 31a odst. 3 písm. e/zákona č. 82/1998 Sb.), neboť z provedeného dokazování vyplynulo, že anonymizována dvě slova mělo významný dopad do jeho osobnostní sféry, což nepochybně zvyšovalo intenzitu jeho újmy dané prožitkem nejistoty ohledně výsledku anonymizována dvě slova. Žalovanou namítaná skutečnost, že žalobce se současně domáhá odškodnění újmy způsobené nezákonným anonymizováno stíháním, modifikaci základního zadostiučinění z důvodu zvýšeného významu anonymizováno pro poškozeného bez dalšího nevylučuje, neboť předmětem odškodnění nepřiměřené délky anonymizováno a nezákonného anonymizována dvě slova není totožná nemajetková újma poškozeného.

17. Lze tedy uzavřít, že postup soudu prvního stupně při modifikaci základní částky peněžitého zadostiučinění odpovídá plně zákonným kritériím i konkrétním okolnostem případu a vede ke snížení základní částky odškodnění o celkem 20 %, respektive k vyčíslení výsledné výše peněžitého zadostiučinění na částku částka. Peněžité zadostiučinění v této výši pak odvolací soud považuje s ohledem na konkrétní okolnosti daného případu za přiměřenou a spravedlivou formu odškodnění nemajetkové újmy žalobce, kompenzující účinně anonymizováno nejistoty, ve které byl nepřiměřeně dlouhým anonymizováno udržován. Soud prvního stupně tedy nepochybil, pokud žalobě co do požadavku žalobce na zaplacení částky částka vyhověl. Správně pak rozhodl také o povinnosti žalované zaplatit z přiznaného peněžitého plnění úroky z prodlení v zákonné výši.

18. Odvolací soud shledává správným také rozhodnutí soudu prvního stupně o žalobou uplatněném nároku na náhradu nemajetkové újmy žalobce způsobené nezákonným anonymizováno stíháním.

19. Z ustálené soudní judikatury plyne, že stát odpovídá i za škodu způsobenou zahájením (vedením) anonymizována dvě slova, které neskončilo pravomocným odsuzujícím rozhodnutím anonymizováno soudu. Protože zákon tento nárok výslovně neupravuje, obecně se vychází z analogického výkladu úpravy nejbližší, a to z úpravy odpovědnosti za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím, za něž je považováno rozhodnutí, jímž se anonymizována dvě slova zahajuje (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka). Soud prvního stupně se tedy správně zabýval žalobou uplatněným nárokem z pohledu naplnění zákonných předpokladů objektivní odpovědnosti státu za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím (§ 8 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb.), kterými jsou v projednávané věci usnesení stát. instituce o zahájení anonymizována dvě slova žalobce.

20. Zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou anonymizováno stíháním, které neskončilo pravomocným odsuzujícím rozsudkem, se poskytuje podle § 31a odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb., jenž je normou s relativně neurčitou hypotézou, která není stanovena přímo právním předpisem, a jenž tak přenechává soudu, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností. Soudy při stanovení formy či výše zadostiučinění vychází především z povahy anonymizováno věci, též z délky anonymizována dvě slova, a především dopadů anonymizována dvě slova do osobnostní sféry poškozené osoby. příjmení a případná výše zadostiučinění nesmí být v rozporu s obecně sdílenou představou spravedlnosti, její přiznání je nad rámec konstatování anonymizováno práva namístě pouze tehdy, jestliže by se z hlediska obecné slušnosti poškozenému satisfakce skutečně mělo dostat (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu z datum rozhodnutí sp. zn. spisová značka). Současně se judikatura ustálila v závěru, že výše zadostiučinění přiznaného podle § 31a odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb. (ve znění pozdějších předpisů) na náhradě nemajetkové újmy způsobené anonymizováno stíháním, které skončilo zproštěním obžaloby nebo zastavením, musí odpovídat výši zadostiučinění přiznaného v případech, které se s projednávanou věcí v podstatných znacích shodují; významnější odchylka je možná jen tehdy, bude-li soudem řádně a přesvědčivě zdůvodněna. Nelze-li nalézt takový případ, který by se v podstatných znacích shodoval s projednávanou věcí, je třeba provést srovnání s jinými případy náhrad nemajetkové újmy (např. z titulu odpovědnosti státu za nezákonné omezení osobní svobody, nepřiměřenou délku anonymizováno, náhrady nemajetkové újmy na zdraví ve formě bolestného nebo ztížení společenského uplatnění, újmy na osobnostních právech v rámci ochrany osobnosti, újmy z titulu anonymizováno zákazu diskriminace podle obecné úpravy i v pracovněprávních vztazích apod.). Soud přitom neopomene uvést podstatné společné a rozdílné znaky a v odůvodnění svého rozhodnutí vysvětlit, jakým způsobem se tyto společné a rozdílné znaky promítly do výše stanoveného zadostiučinění, tj. z jakého důvodu je přiznané zadostiučinění přiměřené ve srovnání s jiným zadostiučiněním přiznaným z jiného právního důvodu. Nebude-li možné postupovat ani podle jiného případu náhrady nemajetkové újmy, je třeba stanovit přiměřené zadostiučinění v takové výši, která bude odpovídat ekonomické realitě České republiky a tomu, co by obecně bylo vnímáno jako spravedlivé (např. s ohledem na cenovou úroveň nebo výši průměrné mzdy). V každém případě je primárně na žalobci, aby zvolil přesvědčivé srovnání, podle kterého jeho újma z hlediska spravedlnosti není menší než újma jiná, za kterou se přiznává minimálně žalovaná anonymizováno (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu z datum rozhodnutí sp. zn. spisová značka).

21. Odvolací soud souhlasí se soudem prvního stupně, že v projednávané věci byly splněny zákonné předpoklady odpovědnosti státu za nemajetkovou újmu žalobce způsobenou nezákonným rozhodnutím, když z provedeného dokazování jednoznačně vyplynulo, že v příčinné souvislosti s jeho anonymizováno stíháním, došlo k vážným zásahům do jeho osobnostní sféry. Je třeba vzít v úvahu, že žalobce byl stíhán pro závažnou hospodářskou anonymizována dvě slova a hrozilo mu uložení trestu odnětí svobody v sazbě 2 až 8 let. anonymizována dvě slova bylo proti němu vedeno 5 let a 3 měsíce a skončilo až zprošťujícím rozhodnutím soudu. anonymizována dvě slova, pro kterou byl stíhán, se měl dopustit v souvislosti s výkonem svého zaměstnání u policie, což mělo nepochybně vliv na jeho pracovní prostředí, vztahy s kolegy a dobré jméno. V důsledku anonymizována dvě slova došlo ke ztrátě důvěry k osobě žalobce, což vedlo k poškození části jeho přátelských vztahů a zejména vztahů rodinných, když v konečném důsledku došlo k rozpadu jeho manželství. Výsledky provedeného dokazování tak plně opodstatňují závěr soudu prvního stupně o tom, že anonymizována dvě slova žalobce mělo nepříznivý dopad na jeho dobré jméno, důstojnost, vážnost, čest a rodinný život.

22. Po zhodnocení uvedených skutečností je odvolací soud souhlasí se soudem prvního stupně, že nemajetkovou újmu žalobce nelze náležitě odškodnit jinou formou než poskytnutím zadostiučinění v penězích. Rovněž soudem prvního stupně stanovená výše peněžitého zadostiučinění v částce částka se jeví jako plně odpovídající okolnostem daného případu, povaze anonymizováno věci, délce anonymizována dvě slova a intenzitě zásahů do práv a sféry žalobce. Nadto odpovídá také výši zadostiučinění přiznaného v případech, které se s projednávanou věcí v podstatných znacích shodují a dle přesvědčení odvolacího soudu neodporuje ani obecně sdílené představě spravedlnosti. Odvolací námitky žalované týkající se výše soudem prvního stupně přiznaného zadostiučinění nejsou důvodné. Soud prvního stupně se při rozhodování o formě a výši odškodnění nemajetkové újmy žalobce zabýval všemi zákonnými i judikaturou vymezenými hledisky. Zohlednil specifické okolnosti daného případu a provedl odpovídající srovnání s jinými případy odškodnění nemajetkové újmy způsobené nezákonným anonymizováno stíháním, přičemž podstatné společné a rozdílné znaky porovnávaných případů v odůvodnění svého rozhodnutí uvedl a vysvětlil své úvahy, kterými se řídil, když tyto společné a rozdílné znaky promítl do výsledné výše stanoveného peněžitého zadostiučinění. Při rozhodování o výši přiznaného peněžitého zadostiučinění soud prvního stupně rovněž neopomněl zohlednit již žalovaným poskytnuté plnění částka, a tudíž nepochybil, pokud žalovanou zavázal k poskytnutí peněžitého plnění ve výši rozdílu mezi zadostiučiněním částka a poskytnutým plněním, včetně odpovídajícího zákonného úroku z prodlení.

23. Ze všech uvedených důvodů dospěl odvolací soud k závěru, že soud prvního stupně rozhodl o žalobou uplatněných nárocích na odškodnění nemajetkové újmy způsobené nepřiměřenou délkou anonymizována dvě slova a nezákonným anonymizováno stíháním věcně správně. Nepochybil ani při rozhodování o náhradě nákladů řízení. Odvolací soud proto podle § 219 o.s.ř. rozsudek soudu prvního stupně v napadených výrocích potvrdil.

24. O nákladech odvolacího anonymizováno bylo rozhodnuto dle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že v této fázi anonymizováno plně úspěšnému žalobci bylo přiznáno právo na náhradu nákladů odvolacího anonymizováno spočívajících v nákladech jeho právního zastoupení ve výši částka. Uvedené náklady se sestávají z odměny advokáta částka za dva úkony právní služby (vyjádření k odvolání, účast při ústním jednání datum) po částka dle § 7 bod 5, § 9 odst. 4 písm. a), § 11 odst. 1 písm. g), k) vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ advokátní tarif“), z paušální náhrady hotových výdajů částka za dva úkony právní služby po částka dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a z náhrady 21% daně z přidané hodnoty ve výši částka dle § 137 odst. 3 o.s.ř. Proti tomuto rozhodnutí lze podat dovolání k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu prvního stupně, ve lhůtě dvou měsíců od jeho doručení, jen za podmínek stanovených v § 237 o.s.ř.