20 C 180/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Irenou Městeckou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce anonymizována dvě slova údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované anonymizováno 6 slov adresa o zaplacení 596 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 51 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 127 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 51 000 Kč od [datum] do [datum] a s úrokem z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky 51 000 Kč od [datum] do zaplacení se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 150 000 Kč spolu s úrokem u prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení a spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 50 000 Kč od [datum] do [datum] do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 268 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 150 000 Kč od [datum] do [datum] a s úrokem z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky 50 000 Kč od [datum] do [datum] se zamítá.

V. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 36 912 Kč k rukám právního zástupce žalobce do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou původně domáhal, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 646 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, která představovala v částce 178 000 Kč přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou v souvislosti s nepřiměřenou délkou trestního stíhání žalobce a v částce 468 000 Kč představovala přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou v souvislosti s vydáním nezákonného rozhodnutí, vše podle zákona č. 82/1998 Sb. Trestní řízení bylo vedeno u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] pro podezření ze spáchání trestného činu pletichy při veřejné soutěži a veřejné dražbě a porušování povinnosti při správě cizího majetku a dále pro sjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě. Žalobce uvedl, že od samého počátku poukazoval na svou nevinu, absence úmyslného zavinění byla zjevná od počátku a že trestní stíhání trvalo téměř 10 let a bylo vydáno 6 usnesení o zahájení jeho trestního stíhání, proto za 1 rok nepřiměřeně dlouhého řízení požaduje přiznat částku 20 000 Kč, když po celou dobu trpěl nejistotou ohledně výsledku řízení. Obžaloby byl žalobce zproštěn z důvodu, že označené skutky nejsou trestnými činy. Žalobce dále uvedl, že trestní řízení pro něj bylo extrémně stresující, žalobce byl ohrožen trestní sazbou odnětí svobody v délce 2 až 8 let, o jeho trestním stíhání se dozvědělo okolí a část se od žalobce odvrátila a dodnes s ním nekomunikuje. Stres žalobce se přenášel na rodinu, došlo k rozvodu manželství a neprospěl zdravotnímu ani psychickému stavu žalobce. K zásahům do práv žalobce docházelo již před formálním zahájením trestního stíhání od roku 2010, následně byl žalobce zadržen policejním orgánem přímo před zraky svých kolegů v zaměstnání a setkal se s velkým společenským odsudkem. Žalobce nároky u žalované předběžně uplatnil dne [datum].

2. Žalovaná ve vyjádření k žalobě uvedla, že v předmětném řízení bylo vydáno nezákonné rozhodnutí ve smyslu § 7 zákona č. 82/1998 Sb. a trestní stíhání nebylo nepřiměřeně dlouhé. Žalovaná proto poskytla žalobci po podání žaloby pouze odškodnění ve výši 50 000 Kč na nárok z titulu vydání nezákonného rozhodnutí, na nárok z titulu nepřiměřené délky neplnila ničeho. Trestní stíhání probíhalo 5 let a 3 měsíce, přípravné řízení trvalo 3 roky a do celkové délky jej nelze započítat. Trestní řízení se týkalo 6 obžalovaných a bylo vedeno v souvislosti s výkonem povolání žalobce, žalovaná však nemá za prokázané zásahy do osobnostní sféry žalobce, které by odůvodňovaly přiznání vyššího finančního odškodnění. Žalovaná též upozornila, že do případného prodlení se nemohla dostat již dne [datum].

3. Podáním ze dne [datum] a při jednáních žalobce žalobu doplnil a uvedl, že byl dlouhodobě zaměstnán na vysoké pozici jako vedoucí odboru správy majetku [stát. instituce] a jeho práce jej naplňovala, vykonával ji přes 20 let. Žalobce byl opakovaně kladně hodnocen v zaměstnání, obdržel vyznamenání a práci u [stát. instituce] zasvětil svůj život. Následkem zahájení úkonů trestního řízení došlo k rozvázání jeho pracovního poměru, k rozpadu jeho rodiny, když bývalá manželka i tchán byli rovněž policisty, a ke zhoršení zdravotního stavu související s vysokým tlakem a psychickým tlakem. Žalobce zdůraznil, že ke vzniku nemajetkové újmy může dojít již před formálním zahájením trestního stíhání.

4. Žalovaná při jednáních doplnila, že pracovní poměr žalobce byl skončen v době před zahájením trestního stíhání tím, že se žalobce vzdal funkce, a že s rozvodem manželství žalobce souhlasil, proto se absentuje příčinná souvislost s trestním stíháním žalobce. Důkazy opatřené v přípravném řízení odůvodňovaly postavení žalobce před soud, neboť těžiště dokazování spočívá v řízení před soudem a teprve po jeho provedení mohl soud dospět k závěru, že skutky nejsou trestnými činy.

5. V reakci na plnění žalované ze dne [datum] vzal žalobce svou žalobu částečně zpět, v uvedeném rozsahu bylo řízení zastaveno usnesením ze dne 28. 4. 2021, č.j. 20 C 180/2020-53. Předmětem řízení tak zůstal nárok žalobce v částce 418 000 Kč z titulu vydání nezákonného rozhodnutí a dále nárok v částce 178 000 Kč z titulu nesprávného úředního postupu v podobě nepřiměřené délky trestního stíhání a žalované příslušenství.

6. Žalobce v reakci na výzvu soudu učiněnou podle § 118a odst. 1, 3 os.ř. při jednání konaném dne [datum] ke konkretizaci dopadů do osobnostní sféry dne [datum] doplnil, že v důsledku trestního stíhání došlo k podlomení jeho zdravotního stavu, kdy se prudce začaly zhoršovat jeho potíže s vysokým krevním tlakem. [příjmení] začaly dne [datum], když jej policejní orgán zadržel a odvedl v poutech před zraky kolegů a podřízených ze zaměstnání, žalobce dosud nezažil více ponižující a stresující zážitek. Zadržení se rozkřiklo mezi kolegy a došlo i k tchánovi. Stres vyvolaný trestním řízením u žalobce způsobil zhoršení jeho zdravotních obtíží. Žalobce se do doby trestního řízení díky svým pracovním úspěchům těšil úctě a respektu také v rodině. Zostuzení, které na jejich rodinu vrhlo nezákonné trestní řízení a nepravdivé obvinění žalobce, vedlo k rozpadu rodiny a rozvodu jeho manželství. Žalobce marně manželce i tchánovi vysvětloval, že je nevinen, tito mu nevěřili, v jejich očích žalobce přestal být čestným zaměstnancem [stát. instituce], naopak se z něj stal kriminálník a lhář, který zostudil policejní rodinu. K dopadům do pracovní sféry žalobce doplnil, že kolotoč úkonů trestního řízení vedl ke ztrátě zaměstnání, když žalobce byl prověřován pro vykonstruovanou trestnou činnost bezprostředně související s výkonem jeho povolání a po 20 letech ztratil pověst příkladného zaměstnance. O trestním stíhání se dozvěděla veřejnost, došlo k medializaci a část kolegů a rodinných přátel se od žalobce odvrátila, s ohledem na narušení vztahů je však žalobce nechce jmenovat a zatahovat do tohoto soudního řízení.

7. Strany při jednáních učinily nesporným existenci odpovědnostního titulu v podobě vydání nezákonného rozhodnutí, uplatnění nároku u žalované dne [datum], částečné plnění žalované ze dne [datum] a průběh posuzovaného řízení.

8. Sporné mezi účastníky zůstalo, zda žalobci náleží další peněžité zadostiučinění za nezákonné trestní stíhání, zda žalobci náleží peněžité zadostiučinění za nepřiměřenou délku trestního stíhání a žalobcem tvrzené dopady do jeho osobnostní sféry.

9. Ze stanoviska žalované k uplatněným nárokům ze dne [datum] soud zjistil, že nárok byl u žalované uplatněn dne [datum] a žalovaná v posuzovaném řízení neshledala existenci nesprávného úředního postupu spočívajícím v nepřiměřené délce řízení, proto tento nárok žalobce neodškodnila. Co se týká nároku z titulu vydání nezákonného rozhodnutí, žalovaná dospěla k závaru o existenci odpovědnostního titulu a jako odškodnění žalobci poskytla omluvu a částku 50 000 Kč.

10. Z usnesení o zahájení úkonů trestního řízení ze dne [datum] soud zjistil, že úkony v posuzované trestní věci byly zahájeny dne [datum].

11. Ze spisu vedeného u [název soudu] [anonymizována dvě slova] [spisová značka] soud zjistil, že usnesením ze dne [datum] bylo zahájeno trestní stíhání [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení], [celé jméno svědka], [celé jméno žalobce] (nyní v postavení žalobce) a [jméno] [příjmení] [celé jméno žalobce] byl stíhán pro trestný čin pletichy při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 128a odst. 1, odst. 2, písmen a) a písmeno b), trestního zákona, a to ve spolupachatelství a dále pro přečin porušení povinnosti při správě cizího majetku podle § 220 odst. 1, odst. 2, písmena b), trestního zákoníku, ve spolupachatelství. Usnesení bylo doručeno [celé jméno žalobce] [datum]. Usnesením ze dne [datum] bylo zahájeno trestní stíhání [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení], [celé jméno svědka], [celé jméno žalobce] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [celé jméno žalobce] byl stíhán pro pokračující trestný čin pletichy při veřejné soutěži a veřejné dražbě a pro pokračující přečin porušení povinnosti při správě cizího majetku. Usnesení bylo doručeno [celé jméno žalobce] [datum]. Dne [datum] [anonymizována čtyři slova] (dále jako„ policejní orgán“) informovala policejního prezidenta o zahájení trestních stíhání. Dne [datum] policejní orgán vydal opravné usnesení o zahájení trestního stíhání. Dne [datum] policejní orgán upozornil obviněné na změnu právní kvalifikace. Usnesením ze dne [datum] policejní orgán zahájil trestní stíhání [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení], [celé jméno svědka], [celé jméno žalobce], a [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] [celé jméno žalobce] byl stíhán pro pokračující trestný čin pletichy při veřejné soutěži a veřejné dražbě a pro pokračující trestný čin porušování povinnosti při správě cizího majetku. Usnesení bylo doručeno [celé jméno žalobce] [datum]. Dne [datum] policejní orgán informoval policejního prezidenta o zahájení trestních stíhání. Usnesením ze dne [datum] bylo zahájeno trestní stíhání [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení], [celé jméno svědka], [celé jméno žalobce], [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] [celé jméno žalobce] byl stíhán pro pokračující trestný čin zločinu sjednání výhody při zadání veřejné zakázky a dále pro pokračující trestný čin přečin porušení povinnost při správě cizího majetku, dále bylo zahájeno trestní stíhání [jméno] [příjmení]. Usnesení bylo doručeno [celé jméno žalobce] [datum]. Dne [datum] policejní orgán informoval policejního prezidenta o zahájení trestních stíhání. Usnesením ze dne [datum] bylo zahájeno trestní stíhání [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení], [celé jméno svědka], [celé jméno žalobce], [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] [celé jméno žalobce] byl stíhán pro pokračující zločin sjednání výhody při zadání veřejné zakázky a pro pokračující přečin porušení povinnosti při správě cizího majetku. Usnesení bylo doručeno [celé jméno žalobce] [datum]. Dne [datum] policejní orgán informoval policejního prezidenta o zahájení trestních stíhání. Usnesením ze dne [datum] bylo zahájeno trestní stíhání [celé jméno svědka], [celé jméno žalobce], [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [celé jméno žalobce] byl stíhán pro pokračující trestný čin pletichy při veřejné soutěži a veřejné dražbě a pokračující trestný čin porušování povinnosti při správě cizího majetku. Usnesení bylo doručeno [celé jméno žalobce] [datum]. Trestní stíhání bylo vedeno pro 20 skutků. Dne [datum] policejní orgán požádal [název soudu], aby obviněnému [celé jméno svědka] byl stanoven obhájce z důvodu nutné obhajoby. Usnesením ze dne [datum] soud obviněnému [celé jméno svědka] ustanovil obhájce. Dne [datum] policejní orgán požádal [název soudu], aby obviněnému [celé jméno žalobce] ustanovil obhájce z důvodu nutné obhajoby. Usnesením ze dne [datum] byl obviněnému [celé jméno žalobce] ustanoven obhájce. Dne [datum] podal obviněný [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení] stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání. Dne [datum] podal obviněný [celé jméno žalobce] stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání, tuto stížnost odůvodnil dne [datum]. Dne [datum] podal stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání obviněný [jméno] [příjmení], který stížnost odůvodnil dne [datum]. Dne [datum] byla věc postoupena [anonymizována tři slova] v [obec] k rozhodnutí o stížnostech. Usnesením vrchního státního zástupce v [obec] ze dne [datum] byly všechny stížnosti zamítnuty pro nedůvodnost, věc byla vrácena [anonymizována čtyři slova] [datum]. Dne [datum] [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení] podal stížnost proti druhému usnesení o zahájení trestního stíhání. Dne [datum] obviněný [příjmení] [jméno] [příjmení] podal stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání, stížnost byla odůvodněna [datum]. Dne [datum] podal stížnost proti zahájení trestního stíhání obviněný [celé jméno svědka]. Dne [datum] podal stížnost obviněný [celé jméno žalobce]. Dne [datum] byly stížnosti zaslány [anonymizována čtyři slova] [obec] k rozhodnutí. Usnesením [anonymizována tři slova] v [obec] ze dne [datum] byly všechny stížnosti zamítnuty pro nedůvodnost, věc byla vrácena [anonymizována čtyři slova] [datum]. Dne [datum] podal stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání obviněný [celé jméno svědka]. Dne [datum] podal stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání obviněný [jméno] [příjmení], stížnost byla odůvodněna [datum]. Dne [datum] podal stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání obviněný [příjmení] [jméno] [příjmení], kterou odůvodnil [datum]. Dne [datum] podal stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání obviněný [jméno] [příjmení], stížnost odůvodnil dne [datum]. Dne [datum] podal stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání obviněný [celé jméno žalobce], který ji odůvodnil dne [datum]. Dne [datum] byly stížnosti postoupeny [anonymizována tři slova] v [obec] k rozhodnutí. Usnesením státního zástupce [anonymizována čtyři slova] [obec] ze dne [datum] byly všechny stížnosti zamítnuty pro nedůvodnost, věc byla vrácena [anonymizována čtyři slova] [datum]. Dne [datum] podal další stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání [celé jméno svědka]. Dne [datum] podal stížnost obviněný [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení]. Dne [datum] podal stížnost obviněný [příjmení] [jméno] [příjmení]. Dne [datum] podal stížnost obviněný [jméno] [příjmení], který ji odůvodnil dne [datum]. Dne [datum] podal stížnost obviněný [jméno] [příjmení]. Dne [datum] podal stížnost obviněný [celé jméno žalobce], který ji odůvodnil dne [datum]. Dne [datum] byly stížnosti postoupeny k rozhodnutí [anonymizována tři slova] v [obec]. Usnesením státního zástupce [anonymizována čtyři slova] [obec] ze dne [datum] byly stížnosti pro nedůvodnost zamítnuty, věc byla vrácena [anonymizována čtyři slova] [datum]. Dne [datum] podali do dalšího usnesení o zahájení trestního stíhání stížnosti obvinění plukovník [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [celé jméno svědka] dne [datum], [anonymizováno] [jméno] [příjmení] dne [datum], [jméno] [příjmení] dne [datum], [jméno] [příjmení] dne [datum], [celé jméno žalobce] dne [datum], ten svou stížnost odůvodnil dne [datum]. Dne [datum] byly stížnosti postoupeny [anonymizována tři slova] v [obec] k rozhodnutí. Usnesením státního zástupce [anonymizována tři slova] v [obec] ze dne [datum] byly všechny stížnosti pro nedůvodnost zamítnuty. Dne [datum] podal stížnost do dalšího usnesení o zahájení trestního stíhání obviněný [celé jméno svědka]. Dne [datum] podal stížnost [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Dne [datum] podal stížnost [celé jméno žalobce]. Dne [datum] podal stížnost [jméno] [příjmení]. Dne [datum] byly stížnosti postoupeny k rozhodnutí [anonymizována čtyři slova] [obec]. Usnesením státního zástupce [anonymizována čtyři slova] [obec] ze dne [datum] bylo v části, v níž se usnesení týká zahájení trestního stíhání obviněného [jméno] [příjmení] k jeho stížnosti zrušeno, ostatní stížnosti byly zamítnuty pro nedůvodnost. Usnesením policejního orgánu ze dne [datum] byla věc [jméno] [příjmení] částečně odložena z důvodu promlčení. Dne [datum] byl vyslechnut obviněný [celé jméno svědka], v jeho výslechu bylo pokračováno dne [datum], [datum], [datum], [datum]. Dne [datum] byl vyslechnut obviněný [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení], v jeho výslechu bylo pokračováno [datum], [datum], [datum], [datum]. Dne [datum] byl vyslechnut obviněný [příjmení] [jméno] [příjmení], v jeho výslechu bylo pokračováno [datum], [datum], [datum]. Dne [datum] byl vyslechnut obviněný [jméno] [příjmení], v jeho výslechu bylo pokračováno [datum], [datum]. Dne [datum] byl vyslechnut obviněný [jméno] [příjmení], v jeho výslechu bylo pokračováno [datum]. Dne [datum] byl vyslechnut obviněný [celé jméno žalobce], v jeho výslechu bylo pokračováno [datum], [datum], [datum] a [datum]. Dne [datum], [datum] a [datum] policejní orgán požádal [anonymizována čtyři slova] [obec a číslo] o vydání předběžného souhlasu k postupu podle § 76 odst. 1, trestního řádu. Dne [datum], [datum] a [datum] byl tento souhlas udělen. Dne [datum] byl zadržen [celé jméno svědka], dále [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [celé jméno žalobce]. Následně byly provedeny výslechy zadržených podezřelých, a to dne [datum], [datum] a dne [datum]. Dále byly provedeny domovní prohlídky a prohlídky jiných prostor a pozemků, a to dne [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum]. Dále byly zajištovány rozsáhlé listinné důkazy a docházelo k odnětí věcí nezbytných pro trestní řízení. Bylo provedeno větší množství dožádání v období od července 2016 do prosince 2016, bylo vyslechnuto 14 svědků. V období od července 2010 do června 2016 podalo vysvětlení 12 osob. V období od května 2010 do června 2016 podalo vysvětlení dalších 15 osob. V období od července 2010 do října 2015 podalo vysvětlení dalších 19 osob. Dále byly zajišťovány údaje o telekomunikačním provozu v období od května do října 2010 a v období od listopadu do ledna 2011, rovněž byly nařízené odposlechy v době od listopadu 2010 do února 2011. Dále byla ve věci zajišťována odborná vyjádření z oboru kriminalistiky a znalecké posudky z oboru kriminalistiky a k oceňování škod. Bylo vyhotoveno 23 znaleckých posudků, většina z oblasti ekonomiky za účelem ocenění škod. V období od července 2010 do září 2014 podalo vysvětlení dalších 8 osob. V období od května 2010 do května 2011 podalo vysvětlení dalších 11 osob, dále byly vyhotoveny další tři znalecké posudky. Dále policejní orgán vyžádal pracovní posudky a služební hodnocení všech obviněných. Dále byly vyžádány zprávy z místa bydliště obviněných. Dne [datum] byli obvinění vyrozuměni o možnosti prostudovat trestní spis. V období od [datum] do [datum] obvinění prostudovali trestní spis, který v té době měl 96 svazků. Dne [datum] [anonymizováno 8 slov] v [obec] návrh na podání obžaloby, návrh na podání obžaloby čítá 88 stran. Dne [datum] bylo [název soudu] podána obžaloba čítající 120 stran. Dne [datum] obhájce obžalovaného [celé jméno žalobce] požádal o poskytnutí zálohy na odměnu. Dne [datum] obžalovaný [jméno] [příjmení] podal návrh na předběžné projednání obžaloby. Dne [datum] soud na den [datum] nařídil hlavní líčení. Dne [datum] obhájce [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení] požádal o odročení hlavního líčení z důvodu zahraniční dovolené. Dne [datum] byl obhájci sděleno, že jeho žádosti nebude vyhověno. Opatřením ze dne [datum] soud rozhodl o poskytnutí zálohy obhájci obžalovaného [celé jméno žalobce]. Dne [datum] obhájce obžalovaného [jméno] [příjmení] požádal o poskytnutí kopií datových nosičů. Dne [datum] byl obhájce vyrozuměn o tom, že datové nosiče budou poskytnuty. Dne [datum] obhájce obžalovaného [jméno] [příjmení] zakládá do spisu další listinné důkazy. Dne [datum] soud požádal o součinnost [obec] [anonymizováno] za účelem doručení předvolání svědkům. Dne [datum] se konalo hlavní líčení, hlavní líčení bylo zahájeno v 9:00 a skončilo v 15:45 hodin, na hlavním líčení byl vyslechnut obžalovaný [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení] a dále bylo hlavní líčení za účelem pokračování přerušeno do [datum]. Dne [datum] bylo pokračováno v hlavním líčení, které bylo zahájeno v 9:00 a skončeno v 16:05 hodin, na hlavním líčení byl vyslechnut obžalovaný [celé jméno svědka] obžalovaný [jméno] [příjmení], hlavní líčení bylo dále přerušeno do [datum]. Dne [datum] bylo pokračováno v hlavním líčení, které bylo zahájeno v 9:00 a skončeno v 14:00 hodin, na hlavním líčení byl vyslechnut obžalovaný [jméno] [příjmení], obžalovaný [jméno] [příjmení] a obžalovaný [celé jméno žalobce], hlavní líčení poté bylo přerušeno do [datum]. Dne [datum] se konalo hlavní líčení, které bylo zahájeno v 9:00 a skončeno v 12:15 hodin, na hlavním líčení byl vyslechnut obžalovaný [příjmení] [jméno] [příjmení] a hlavní líčení bylo za účelem provedení dalších důkazů a výslechu svědků přerušeno do [datum]. Dne [datum] soud k hlavnímu líčení předvolal 14 svědků. Dne [datum] byla soudu doručena omluva svědka [příjmení]. Dne [datum] obhájce [jméno] [příjmení] požádal o poskytnutí dalších datových nosičů. Dne [datum] bylo pokračováno v hlavním líčení, které bylo zahájeno v 9:00 a skončeno 15:50 hodin, při hlavním líčení bylo přistoupeno k výslechu svědků a hlavní líčení bylo následně přerušeno do [datum]. Dne [datum] se soudu omluvil svědek [příjmení]. Dne [datum] bylo pokračováno v hlavním líčení, které bylo zahájeno v 9:00 a skončeno 15:50 hodin, při hlavním líčení bylo pokračováno s výslechy svědků a hlavní líčení bylo následně přerušeno do [datum]. Dne [datum] bylo pokračováno v hlavním líčení, které bylo zahájeno v 9:00 a skončeno 15:50 hodin, při hlavním líčení bylo pokračováno s výslechy svědků a hlavní líčení bylo poté přerušeno do [datum]. Dne [datum] bylo pokračováno v hlavním líčení, které bylo zahájeno v 9:00 a skončeno 13:45 hodin, při hlavním líčení bylo pokračováno s výslechy svědků a hlavní líčení bylo poté odročeno na [datum]. Dne [datum] soud k hlavnímu líčení předvolal dalších 6 svědků a požádal o součinnost Krajské ředitelství policie Středočeského kraje. Žádosti o součinnost bylo vyhověno [datum]. Dne [datum] byla soudu doručena omluva svědka [příjmení]. Dne [datum] bylo pokračováno v hlavním líčení, které bylo zahájeno v 9:00 a skončeno 13:45 hodin, při hlavním líčení byly provedeny listinné důkazy a výslechy svědků a hlavní líčení bylo přerušeno do [datum]. Dne [datum] se konalo hlavní líčení, které bylo zahájeno v 9:00 a skončeno 14:45 hodin, při hlavním líčení byly přehrány odposlechy a vyslechnuti svědci a hlavní líčení bylo poté přerušeno do [datum]. Dne [datum] se konalo hlavní líčení, které bylo zahájeno v 9:00 a skončeno 14:45 hodin, při hlavním líčení proběhl výslech svědků, byly přehrány odposlechy a pokrčováno v dokazování listinnými důkazy, hlavní líčení bylo poté přerušeno do [datum]. Dne [datum] soud předvolal k hlavnímu líčení další svědky a znalce. Dne [datum] byl soudu doručen důkazní návrh od obžalovaného [příjmení] [jméno] [příjmení]. Dne [datum] bylo pokračováno v hlavním líčení, které bylo zahájeno v 9:00 a skončeno 13:00 hodin, při hlavním líčení byli vyslechnuti svědci a znalci a hlavní líčení bylo přerušeno do [datum]. Dne [datum] bylo pokračováno v hlavním líčení, které bylo zahájeno v 9:00 a skončeno 10:15 hodin, při hlavním líčení byli vyslechnut znalec a hlavní líčení bylo za účelem doplnění znaleckého posudku odročeno na [datum]. Dne [datum] byl soudu doručen důkazní návrh od obžalovaného [příjmení] [jméno] [příjmení]. Dne [datum] soud rozhodl o námitkách vznesených při hlavním líčení vůči znalci. Dne [datum] soud vyzval znalce k podání písemného vysvětlení k podaným znaleckým posudkům. Usnesením ze dne [datum] soud rozhodl o znalečném. Dne [datum] znalec doručil soudu písemné vysvětlení k podaným znaleckým posudkům, vysvětlení bylo ihned zasláno obhájcům obžalovaných. Dne [datum] obžalovaní [celé jméno svědka] obžalovaný [celé jméno žalobce] požádali o konání hlavního líčení bez jejich přítomnosti. Dne [datum] bylo pokračováno v hlavním líčení, které bylo zahájeno v 9:00 a skončeno ve 12:15 hodin, bylo přistoupeno k výslechu znalce a jednání bylo odročeno na [datum]. Dne [datum] byl soudu doručen návrh na provedení dalších listinných důkazů, a to obžalovaného [jméno] [příjmení]. Dne [datum] obžalovaný [celé jméno svědka] požádal, aby se hlavní líčení konalo v jeho nepřítomnosti. Dne [datum] bylo pokračováno v hlavním líčení, které bylo zahájeno v 9:00 a skončeno v 15.00 hodin, při hlavním líčení bylo pokračováno ve čtení listinných důkazů a bylo přistoupeno k přednesu závěrečných návrhů, hlavní líčení poté bylo přerušeno do [datum]. Dne [datum] bylo pokračováno v hlavním líčení, které bylo zahájeno v 9.00 hodin a skončeno v 11.15 hodin, bylo pokračováno v přednesu závěrečných návrhů a hlavní líčení poté bylo odročeno za účelem vyhlášení rozsudku na [datum]. Dne [datum] se konalo hlavní líčení, které bylo zahájeno v 9:30 a skončeno v 11.15 hodin. Při hlavním líčení byl vyhlášen rozsudek č.j. [spisová značka], kterým byli všichni obžalovaní zproštěni obžaloby, neboť v žalobním návrhu označené skutky nejsou trestným činem. Dne [datum] soudkyně požádala o prodloužení lhůty k vypracování rozsudku z důvodu velmi rozsáhlé trestní věci, lhůta byla prodloužena do [datum]. Písemné vyhotovení rozsudku bylo rozesláno dne [datum], rozsudek čítá 144 stran. Dne [datum] proti rozsudku podal odvolání státní zástupce, a to v neprospěch všech obžalovaných. Dne [datum] bylo soudu doručeno odůvodnění odvolání státního zástupce, které bylo dne [datum] zasláno obžalovaným. Dne [datum] byla věc předložena [název soudu] k rozhodnutí o odvolání. Dne [datum] bylo soudu doručeno vyjádření k odvolání od obžalovaného [příjmení] [jméno] [příjmení]. Dne [datum] bylo soudu doručeno vyjádření od obžalovaného [jméno] [příjmení]. Dne [datum] odvolací soud nařídil veřejné zasedání na [anonymizováno] a [datum]. Dne [datum] bylo soudu doručeno vyjádření obžalovaného [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení]. Dne [datum] se konalo veřejné zasedání zahájené v 9:00 a skončené v 11:30 hodin, byla přednesena odvolání a konečné návrhy a veřejné zasedání bylo přerušeno do [datum] za účelem vyhlášení rozhodnutí. Dne [datum] bylo pokračováno ve veřejném zasedání, které bylo zahájeno v 9:00 a skončeno v 10.15 hodin, při veřejném zasedání bylo vyhlášeno usnesení od č.j. [spisová značka], výrokem I. byl napadený rozsudek částečně zrušen stran osoby obžalovaného [celé jméno svědka], dále stran osoby obžalovaného [příjmení] [příjmení] a obžalovaného [příjmení] a věc byla v tomto rozsahu vrácena soudu prvního stupně k dalšímu rozhodnutí, výrokem II. bylo rozhodnuto, že v ostatním zůstává napadený rozsudek ohledně obžalovaných [celé jméno svědka], [příjmení] a [příjmení], nedotčen, výrokem III. bylo odvolání státního zástupce podané ohledně obžalovaných [příjmení] [příjmení], [celé jméno žalobce] a [příjmení] zamítnuto. Spis byl vrácen [název soudu] [datum]. Ohledně obžalovaného [celé jméno žalobce] zprošťující rozsudek spolu s usnesením [název soudu] nabyl právní moci [datum].

12. Z odvolání z funkce vedoucího odboru ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce byl z tohoto pracovního místa odvolán na základě písemného vzdání se funkce podle § 73 zákoníku práce.

13. Z rozvázání pracovního poměru ze dne [datum] soud zjistil, že pracovní poměr žalobce u [stát. instituce] byl rozvázán výpovědí zaměstnavatele podle § 52 písm. c) zákoníku práce poté, co byl žalobce dne [datum] odvolán z pracovního místa na základě písemného vzdání se funkce vedoucího odboru správy majetku, a poté, co žalobce odmítl nabídnuté pracovní zařazení na systematizované pracovní místo investiční referent, oddělení správy nemovitého majetku.

14. Z přípisu ředitele [stát. instituce] ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce byl dne [datum] odvolán z pracovního místa a jeho pracovní poměr byl ukončen výpovědí se 2 měsíční výpovědní lhůtou.

15. Z článku ze dne [datum] s názvem [anonymizováno 10 slov] [webová adresa], [číslo listu], [anonymizována čtyři slova] [datum] [anonymizováno] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno], [anonymizována čtyři slova] [anonymizována tři slova] [webová adresa], [anonymizována čtyři slova] [datum] [anonymizováno] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno]. [anonymizováno 10 slov] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [anonymizováno] [datum] [anonymizováno] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizována čtyři slova] [příjmení] [anonymizována tři slova], [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizováno 10 slov]. [role v řízení] [anonymizována tři slova] [role v řízení] [anonymizována čtyři slova]. [anonymizována tři slova] [jméno] [příjmení] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova].

16. Z článku ze dne [datum] ze [anonymizováno 11 slov] [příjmení] [anonymizováno 7 slov] [datum] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno 7 slov] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno]. [anonymizováno] [anonymizováno], [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno], [anonymizováno 7 slov] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno]. [role v řízení] [anonymizováno 7 slov] [anonymizováno], [anonymizováno 7 slov].

17. Z diplomu o udělení čestné medaile [stát. instituce] [anonymizována dvě slova] [datum] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [stát. instituce] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [stát. instituce].

18. Z diplomu o udělení pamětního odznaku [stát. instituce] [anonymizována dvě slova] [datum] [anonymizována dvě slova], [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizováno] [stát. instituce] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [stát. instituce] [anonymizováno] [územní celek] [anonymizována dvě slova].

19. Z rozsudku [název soudu] o rozvodu manželství ze dne [datum] soud zjistil, že manželství žalobce jeho manželky [celé jméno svědkyně] uzavřené dne [datum] bylo rozvedeno s právní mocí ke dni [datum]. Návrh na rozvod manželství podala manželka, žalobce s rozvodem manželství vyslovil souhlas. Manželé vyloučili možnost obnovení manželství, uvedli, že spolu již nežijí a za příčinu rozvratu považují nesoulad povah a vzájemné odcizení.

20. Z účastnického výslechu žalobce soud zjistil, že trestní stíhání zasáhlo žalobce v tom směru, že své zadržení, ztrátu pověsti v zaměstnání a trestní stíhání vnímal velmi úkorně. O trestním stíhání žalobce se dozvědělo jeho okolí. Kolegové v práci se na žalobce dívali skrz prsty, bylo mu náměstkem ředitele neformálně doporučeno, aby pracovní poměr ukončil. Bývalý tchán, vysoce postavený policista, i bývalá manželka se také na žalobce dívali skrz prsty a nevěřili mu, že je nevinen, ačkoliv ten to opakovaně vysvětloval. Když žalobce skončil u policie, nemohl cca 4 měsíce najít zaměstnání, protože uváděl, že je trestně stíhán. Nakonec našel zaměstnání u kriminalistického ústavu jako referent a skladník. Místo nabízeného investičního referenta nepřijal, protože se jednalo o práci, které nerozumí, proto ji odmítl a byl s ním rozvázán pracovní poměr. [anonymizována dvě slova] [příjmení] v zaměstnání skončili všichni spoluobvinění kolegové, na všechny byl vyvíjen tlak. Trestní stíhání zdravotní stav žalobce ovlivnilo pouze do té míry, že stav žalobce, který se již léta léčil s vysokým krevním tlakem, se zhoršil, a že obecně dlouhodobý stres má negativní vliv na zdraví a psychiku člověka.

21. Z výslechu svědkyně [celé jméno svědkyně], bývalé manželky žalobce, soud zjistil následující. Žalobce a jeho bývalá manželka pracovali na stejném odboru, manželka proto byla přítomna, když příslušníci [příjmení] zdrželi žalobce v zaměstnání a odvedli ho v poutech. Žalobce se domů nevrátil a manželka ani jeho blízcí nevěděli, co se děje. Celá ta nejistota byla tíživá. Žalobce v průběhu trestního stíhání zestárl tak o 10 let, strašně dlouho nevěděl ani on, co se děje. Do doby trestního stíhání bylo soužití manželů bezproblémové, manželé měli 2 roky po svatbě, stěhovali se do nového domu, měli spoustu plánů a oba dobré zaměstnání. V důsledku prověřování a trestního stíhání žalobce postupně došlo ke změně jejich vztahu, manželka byla z celé situace hodně nervózní a vůbec jí nechápala, manžel jí nedokázal vysvětlit, oč jde, protože to sám nevěděl. Rodiče manželky, kteří s nimi žili v jednom domě, manžela napadali a podezírali jej, brali jej jako kriminálníka a manželka tak byla ještě pod větším tlakem, nevěděla, na kterou stranu se má přiklonit. Otec manželky byl také policista. Mezi manželi postupně vznikla velká nedůvěra. Z počátku manželka věřila, že je manžel nevinný, ale pak narůstaly pochybnosti a zmatek, celé to trvalo moc dlouho. Manželé měli také finanční problémy, protože manžel ztratil zaměstnání a bylo třeba hradit hypotéku na dům. Nakonec se manželé absolutně odcizili, ani jeden z nich na tom nebyl psychicky dobře a manžel s rozvodem manželství souhlasil. Co se týká zdravotních dopadů na manžela, svědkyně uvedla, že manžel celé noci nespal, hodně kouřil a pil, buď nejedl vůbec anebo se naopak přejídal. Někdy nebyl ani schopen manželce odpovědět na otázku, pořád se mu vše honilo hlavou a byl myšlenkově úplně mimo. Okolí na trestní stíhání reagovalo tak, že došlo ke ztrátě většiny přátel, kteří se dívali skrz prsty na žalobce i jeho manželku. I v práci byli manželé kolegy odsouzeni, každý to bral, že žalobce něco vážného provedl, a proto musel odejít ze zaměstnání, což mu bylo i naznačeno. Jinou možnost žalobce nedostal. Manželka je na odboru zaměstnána dodnes a i dnes se k té situaci někdo z kolegů občas vrátí. Po skončení trestního stíhání žalobce nedošlo k obnovení vztahů s přáteli, ani s manželkou. U policie žalobce pracoval dlouho, před trestním stíháním všichni na něj pěli chválu, byl výborný pracant a byl vážený.

22. Z výslechu svědka [celé jméno svědka], bývalého kolegy žalobce, soud zjistil následující. Svědek byl spoluobžalovaným v posuzovaném řízení a uvedl, že před trestním stíháním měli v zaměstnání dobrý tým, s kolegy se stýkali i mimo práci, ale po zahájení úkonů v trestním řízení se s ním a s žalobcem ostatní přestávali stýkat, už s nimi nechodili ani na oběd. Každý kolega si na jejich trestní stíhání udělal vlastní názor, někteří věřili, že se jedná o vykonstruovaný proces, jiní stíhání věřili či byli přesvědčeni, že je v tom žalobce nevinně. V zaměstnání panovala vypjatá atmosféra, žalobce v něm skončil z důvodu nevole zaměstnavatele. Před trestním stíháním byl žalobce brán jako dobrý zaměstnanec, byl opakovaně oceňován. Žalobce byl po celou dobu velice zdrcen, dlouhou dobu byl pod tlakem, léčil se s vysokým tlakem a srdcem.

23. Soud ve věci učinil závěr o skutkovém stavu, který koresponduje s výše popsanými skutkovými zjištěními. Toto se týká zejména průběhu trestního řízení, který mezi účastníky nebyl ani sporný. Pokud jde o zásahy vyvolané trestním řízením do osobnostní sféry žalobce, soud tyto blíže rozvádí v rámci právního posouzení těchto nároků níže. Z důkazů v řízení provedených byla učiněna skutková zjištění plně postačující pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněného nároku. Soud v odůvodnění rozsudku nerozvádí dílčí skutková zjištění učiněná z těch provedených důkazů, o něž rozhodnutí o věci samé posléze neopřel. Soud nezamítal žádný z navržených důkazů. Soud blíže nehodnotil důkazy týkající se nesporných skutečností a duplicitní důkazy k provedenému trestnímu spisu.

24. Soud posoudil věc po právní stránce podle těchto ustanovení: Podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), v účinném znění (dále i jen„ OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 2 OdpŠk odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit. Podle § 5 OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem. Podle § 7 odst. 1 OdpŠk právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Podle § 8 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk, stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle § 31 odst. 1 OdpŠk náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Podle odst. 3 téhož ustanovení náklady zastoupení jsou součástí nákladů řízení a zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování. Výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně. Podle § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 cit. ust. v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného.

25. V řízení bylo prokázáno, že žalobce svůj nárok u žalované předběžně uplatnil ve smyslu § 14 odst. 1, 3 OdpŠk, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 OdpŠk).

26. Předpokladem odpovědnosti státu za škodu je splnění tří podmínek: 1) existence nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu, 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem nebo nezákonným rozhodnutím a vznikem škody. Nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup a vznik škody tudíž musí být ve vzájemném poměru příčiny a následku.

27. Soud se nejprve zabýval nárokem žalobce na přiznání finančního zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem v podobě nepřiměřené délky trestního stíhání v částce 178 000 Kč. Žalovaná na tento nárok neplnila ničeho.

28. Trestní stíhání se ve vztahu k žalobci vedlo po dobu 5 let a 3 měsíců (od [datum], kdy došlo k doručení usnesení o zahájení trestního stíhání žalobci, do [datum], kdy nabyl právní moci zprošťující rozsudek), což je doba nepřiměřená, účinky trestního stíhání a nejistota s nimi spojená působily na žalobce po dlouhou dobu. Pouze pro úplnost soud uvádí, že počátek délky nelze spatřovat v okamžiku zahájení prověřování trestní věci, ale až v okamžiku doručení usnesení o zahájení trestního stíhání určité konkrétní osoby této osobě, neboť to je rozhodující okamžik, od kterého se řízení adresně týká určité osoby a má vůči ní účinky. Trestní řízení má několik fází a představuje širší pojem než trestní stíhání. Co se týká existence nesprávného úředního postupu v posuzovaném řízení v podobě nepřiměřené délky, soud tak shledal splnění tohoto předpokladu.

29. Délka řízení je ve smyslu judikatury ESLP nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. Nutno zdůraznit, že ESLP ve své judikatuře upřednostňuje globální pohled na řízení, posuzuje řízení (přiměřenost jeho délky) s přihlédnutím ke všem okolnostem jako celek (srov. rozsudek ESLP ve věci Slezák a ostatní proti České republice ze dne 11. 10. 2005, § 36), a to s ohledem na kritéria vyvozená z vlastní judikatury, jimiž jsou zejména složitost věci, chování stěžovatele a jednání příslušných orgánů, jakož i význam sporu pro stěžovatele (srov. rozsudek ESLP ve věci Hartman proti České republice ze dne 10. 7. 2003, § 73).

30. V případech nesprávného úředního postupu spočívajícího v nepřiměřené délce řízení se má za to (jde o vyvratitelnou domněnku), že v důsledku tohoto postupu vzniká účastníku řízení nemajetková újma (srov. např. rozsudek ESLP ve věci Apicella vs. Itálie ze dne 29. 3. 2006, § 93). Presumovaný vznik újmy žalovaná v řízení ani kvalifikovaně nevyvracela a soud se dále zabýval otázkou odškodnění nemajetkové újmy, jejíž příčiny tkví v nesprávném úředním postupu. V citovaném ust. § 31a odst. 2 OdpŠk je vymezena jak forma, tak rozsah náhrady. Peněžitá kompenzace je označena za způsob zásadně subsidiární, nastupující tehdy, není-li možno nemajetkovou újmu nahradit jinak, přičemž dostačujícím prostředkem nápravy by se nejevilo pouhé konstatování porušení práva. V posuzovaném případě nesprávný úřední postup dosahuje již takové intenzity, že je na místě přiznat finanční zadostiučinění, když zároveň je dána i existence příčinné souvislosti mezi uvedeným nesprávným úředním postupem a újmou žalobce a jako dostačujícím prostředkem nápravy se nejeví konstatování porušení práva žalobce na přiměřenou délku řízení.

31. Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne 20. 5. 2009, sp. zn. 25 Cdo 1145/2009 dovodil, že náhrada imateriální újmy podle § 1 odst. 3 a § 31a odst. 3 OdpŠk nemusí dosahovat výše, k níž by dospěl Evropský soud pro lidská práva ve smyslu čl. 41 Úmluvy. Zdůraznil rovněž s poukazem na § 31a odst. 3 OdpŠk, že výše odškodnění nemajetkové újmy, jež vznikla nesprávným úředním postupem, spočívajícím v tzv. průtazích řízení, není stanovena pevnými částkami. Je přenecháno soudu (popř. v předběžném projednání nároku příslušnému ministerstvu či ústřednímu správnímu úřadu uvedenému v § 6 OdpŠk), aby v každém jednotlivém případě uvážil, jaký rozsah zadostiučinění je přiměřený všem okolnostem za použití zákonem demonstrativně vyjmenovaných kritérií. Z rozsudku senátu první sekce ESLP ze dne 10. 11. 2004, ve věci Apicella proti Itálii, stížnost [číslo] odst. 26 je patrno, že ESLP při stanovení výše odškodnění za porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě vychází z částky 1 000 až 1 500 EUR za jeden rok trvání řízení jako základu pro stanovení celkového zadostiučinění. Tuto částku však snižuje o 30 % v případě, kdy již bylo národními orgány shledáno porušení práva stěžovatele a dále ji upravuje především v závislosti na významu předmětu řízení pro stěžovatele, složitosti věci projevující se zejména v počtu stupňů soudní soustavy, ve kterých byla věc projednávána a jednání stěžovatele, jímž přispěl k celkové délce řízení. S takovým způsobem výpočtu výše přiměřeného zadostiučinění, byť v obecné rovině, se ztotožnil i velký senát ESLP v rozsudku v téže věci ze dne 29. 3. 2006, odst.

66. Z rozsudku velkého senátu ESLP v dané věci lze dále vyčíst, že ESLP považuje za přiměřené, pokud je vnitrostátním orgánem přiznáno poškozenému asi 45 % částky, kterou by přiznal sám. Konstantní judikatura přitom pro poměry České republiky považuje za přiměřené, jestliže se základní částka, z níž se při určování výše přiměřeného zadostiučinění vychází, pohybuje v rozmezí mezi 15 000 Kč až 20 000 Kč za první dva roky a dále pak za každý další rok řízení (tj. 1 250 Kč až 1 667 Kč za jeden měsíc s tím, že v prvních dvou letech trvání řízení jde o částky poloviční). Přiznání částky v rozmezí 15 000 Kč až 20 000 Kč, ve kterém představuje částka 15 000 Kč částku základní, lze zvažovat například podle takových kritérií, jakými jsou délka samotného kompenzačního řízení (za situace, kdy samotné kompenzační řízení je nepřiměřeně dlouhé, lze přiměřeně zvýšit danou částku, pokud se toho poškozený dovolává) či zcela zjevně nepřiměřená (extrémní) délka posuzovaného řízení.

32. Délku posuzovaného řízení nelze považovat za extrémní, proto soud vycházel ze základní sazby 15 000 Kč za rok trvání řízení s tím, že za prvé dva roky se počítá částka poloviční (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 3026/2009 zn. 30 Cdo 3995/2011). Základní sazba pro přiměřené zadostiučinění za období 5 let a 3 měsíců odpovídá částce 63 750 Kč. Soud neshledal důvody pro zvýšení základní částky na částku 20 000 Kč, jak požadoval žalobce, s ohledem na shora zjištěný průběh posuzovaného řízení, kdy soud nemá za to, že trestní stíhání 6 spoluobviněných, šlo skončit v násobně kratší délce, a dále z důvodu, že základní částka je běžně zvyšována u extrémně dlouhých soudních řízení, která zpravidla překročí dobu 10 let.

33. Takto stanovenou základní částku odškodnění je nutné přizpůsobit okolnostem konkrétního případu s přihlédnutím ke kritériím uvedeným v § 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk, tj. složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 5. 10. 2010, sp. zn. 30 Cdo 4761/2009). Podle těchto kritérií, představujících neuzavřený výčet okolností, k nimž lze v konkrétní věci při stanovení konečné výše odškodnění přihlédnout, je možno základní částku přiměřeně zvýšit či snížit.

34. Řízení bylo skutkově i procesně složité, zejména s ohledem na počet 6 obžalovaných, 3 roky trvající přípravnou fázi, 20 projednávaných skutků a provedení rozsáhlého dokazování (rozsáhlé listinné důkazy, výslechy velkého množství svědků, výslechy znalce). Jednalo se o posouzení hospodářské kriminality, při níž mělo dojít ke vzniku škody velkého rozsahu. Spis ke dni podání obžaloby čítal 96 svazků, obžaloba čítá 120 stran a rozsudek soudu prvního stupně čítá 144 stran. Ve věci rozhodovala policie, státní zástupce, 1x soud prvního stupně a 1x soud druhého stupně. Před soudem prvního stupně proběhlo 16 hlavních líčení. Z uvedených důvodů soud snížil základní zadostiučinění o 30 %.

35. Žalobce se na délce řízení nepodílel. Soud proto za toto kritérium zadostiučinění nesnižoval, ani nezvyšoval.

36. Postup orgánů veřejné moci se dostatečně odrazil v závěru o nepřiměřenosti délky řízení (NS 30 Cdo 1240/2013). V řízení se vyskytl ojedinělý průtah v souvislosti s předložením věci odvolacímu soudu od dne 16. 5. 2019 do 7. 1. 2020, kdy bylo veřejné zasedání. Jiný nekoncentrovaný postup ani prodlevy soud ve věci neshledal. Soudy postupovaly plynule, činily úkony v běžných lhůtách a další závažnější pochybení nebylo shledáno. Soud proto za toto kritérium zadostiučinění nesnižoval, ani nezvyšoval.

37. Evropský soud pro lidská práva řadí trestní řízení mezi řízení s typově zvýšeným významem řízení, soud pro toto kritérium základní částku odškodnění zvýšil o 10 %.

38. Základní částku 63 750 Kč (5 x 15 000 + 3 x 1 250) soud dle výše uvedených kritérií § 31a odst. 3 OdpŠk snížil celkem o 20 %, což odpovídá částce 51 000 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná žalobci neplnila ničeho, soud jí zavázal k úhradě této částky spolu se zákonným úrokem z prodlení podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ve výši 8,25 % ročně od [datum] do zaplacení, neboť žalovaná se dostala do prodlení až po uplynutí 6 měsíční lhůty od předběžného uplatnění nároku (výrok I.).

39. Ve zbývajícím rozsahu soud nárok na zadostiučinění za nepřiměřenou délku trestního stíhání jako nedůvodný zamítl včetně nedůvodného zákonného úroku, který předcházel prodlení žalované a byl požadován v nesprávné výši (výrok II.).

40. Žalobce se dále domáhal přiznání přiměřeného zadostiučinění z titulu vydání nezákonného rozhodnutí v podobě usnesení o zahájení trestního stíhání, a to ve výši 468 000 Kč, resp. 418 000 Kč po částečném plnění žalované po podání žaloby.

41. Usnesení o zahájení trestního stíhání podle § 160 odst. 1 trestního řádu je nezákonným rozhodnutím ve smyslu § 8 odst. 1 OdpŠk v případě, kdy trestní stíhání neskončí pravomocným odsouzením (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 2003, sp. zn. 25 Cdo 1487/2001). V daném případě byl žalobce obžaloby zproštěn, čímž je dána odpovědnost žalované za škodu a nemajetkovou újmu vzniklou žalobci z titulu vydání nezákonného rozhodnutí dle § 7 odst. 1 OdpŠk.

42. Nezákonným rozhodnutím tak jsou usnesení o zahájení trestního stíhání žalobce ze dne [datum], ze dne [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum], jimž bylo v posuzované věci zahájeno trestní stíhání žalobce pro podezření ze spáchání pokračujícího přečinu pletichy při veřejné soutěži a veřejné dražbě a porušování povinnosti při správě cizího majetku, dále pokračujícího zločinu zjednání výhody při zadávání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě a pokračujícího zločinu porušení povinnosti při správě cizího majetku, vše ve spolupachatelství. Usnesení byla ve vztahu k žalobci odklizena rozsudkem [název soudu] ze dne [datum] ve spojení s usnesením [název soudu] ze dne [datum], jež žalobce obžaloby zprostil, neboť v žalobním návrhu označené skutky nejsou trestnými činy. Právní moc nastala dne [datum].

43. V případě vydání nezákonného rozhodnutí, které bylo pro nezákonnost zrušeno, není dána vyvratitelná domněnka, že jím byla dotčené osobě způsobena i materiální újma. Naopak, v řízení je na žalobci, aby spolu s odpovědnostním titulem tvrdil a prokazoval i existenci skutečností, které lze právně kvalifikovat jako porušení konkrétního práva žalobce, a vznik nemajetkové újmy vzniklé v příčinné souvislosti s danými skutečnostmi. Teprve dojde-li soud po provedeném dokazování k závěru, že odpovědnostním titulem byla porušena konkrétní práva žalobce a že v důsledku toho vznikla žalobci nemajetková újma, může se zabývat otázkami formy a případné výše zadostiučinění podle § 31a odst. 1 a 2 OdpŠk (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 9. 2015, sp. zn. 30 Cdo 1747/2014, uveřejněný pod číslem 67/ 2016 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

44. Soud se tak zabýval tím, zda je dostačujícím zadostiučiněním konstatování nezákonnosti rozhodnutí nebo zda žalobci náleží zadostiučinění v penězích (§ 31a odst. 2 OdpŠk). Při stanovení formy či výše zadostiučinění soud vychází především z povahy trestní věci, z délky trestního řízení a následků způsobených trestním řízením v osobnostní sféře poškozeného, přičemž přihlédne i k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Kritéria uvedená v § 31a odst. 3 OdpŠk se nepoužijí, neboť se týkají výlučně stanovení odškodnění v případě nesprávného úředního postupu spočívajícího v porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě (k tomu srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2012, sp. zn. 30 Cdo 2813/2011 nebo ze dne 21. 8. 2012, sp. zn. 30 Cdo 2256/2011). Forma a případná výše zadostiučinění nesmí být v rozporu s obecně sdílenou představou spravedlnosti, tj. její přiznání je nad rámec konstatování porušení práva namístě pouze tehdy, jestliže by se z hlediska obecné slušnosti poškozenému satisfakce skutečně mělo dostat (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2012, sp. zn. 30 Cdo 2813/2011, uveřejněný pod číslem 122/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

45. Povahou trestní věci se má na mysli zejména závažnost trestného činu, kladeného osobě poškozené za vinu, neboť ta zpravidla přímo úměrně zvyšuje intenzitu, s jakou osoba poškozená konkrétní trestní řízení proti ní vedené negativně vnímá. Ta souvisí i s hrozbou trestního postihu (druhem a výší trestu) a případného společenského odsouzení, jež se zrcadlí v charakteru veřejného zájmu chráněného trestními předpisy v konkrétním případě (tedy v těch veřejných hodnotách, které jsou chráněny konkrétní skutkovou podstatou obsaženou ve zvláštní části trestního zákoníku).

46. Žalobce byl stíhán pro hospodářskou trestnou činnost uvedenou v odst. 11 a 42 tohoto rozsudku. Tato trestná činnost nevyvolává zvýšenou míru společenského odsouzení jako je tomu například u trestných činů násilných nebo sexuálních Trestné činnosti se však žalobce měl dopustit v souvislosti s výkonem svého zaměstnání u policie. Žalobci hrozila sazba trestu odnětí svobody v rozmezí 2 až 8 let, jednáním měla být způsobena škoda velkého rozsahu (cca 9,2 milionu Kč). Soud kritérium povahy trestního řízení zhodnotil tím, že vyšel při porovnání z trestních stíhání, které byly vedeny pro stejné trestné činy, nebo pro trestné činy obdobné se stejnou sazbou.

47. Délka trestního řízení zohledňuje zejména to, po jak dlouhou dobu zásah do osobnostních složek jednotlivce v důsledku proti němu vedeného trestního řízení trval. Je však na místě porovnávat vliv tohoto kritéria s ostatními a nečinit z něj mechanicky určující hledisko, neboť trvání trestního stíhání může způsobovat jak kontinuální nárůst újmy projevující se v osobnosti člověka tak i uvadající zájem společenského prostředí o daný případ, tedy pokles zásahů do sféry poškozeného.

48. Jak již soud uvedl výše, trestní stíhání se ve vztahu k žalobci vedlo dobu 5 let a 3 měsíců, což je doba nepřiměřená, účinky trestního stíhání působily na žalobce po dlouhou dobu a zasahovaly do jeho osobnostní sféry. Uvedenému závěru odpovídá také skutečnost, že došlo ke vzniku samostatného nároku z titulu nepřiměřené délky trestního stíhání, v rámci kterého se žalobci dostalo odškodnění nejistoty spojené s touto délkou. Soud toto kritérium rovněž zohlednil tím, že jej posoudil v rámci posuzovaných případů, konkrétně vycházel z judikatury, v níž došlo k trestním stíháním obdobně dlouhým.

49. Následky způsobené trestním řízením v osobnostní sféře poškozené osoby zohledňují individuálních následky trestního stíhání v osobnostní sféře poškozené osoby, jež mohou být umocněny či zmírněny v důsledku objektivních skutečností daného případu formulovaných výše. Jinými slovy řečeno, negativní dopady zahájeného trestního stíhání do osobnosti člověka – morální narušení osobnosti (integrity) poškozeného v době trestního stíhání a narušení její profesní, soukromé, rodinné, popřípadě i jiné sféry života (viz výše) - mohou být zvýrazněny či naopak potlačeny podle intenzity naplnění prvních dvou kritérií. Které konkrétní složky osobnosti mohou být zahájením a vedením trestního stíhání v konkrétním případě narušeny, nelze předem taxativně stanovit.

50. Obecně lze říci, že každé trestní řízení negativně ovlivňuje osobní život trestně stíhaného, na kterého je sice do okamžiku právní moci meritorního rozhodnutí třeba pohlížet jako na nevinného, avšak samotný fakt trestního stíhání je zátěží pro každého obviněného (k tomu srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 31. 3. 2005, sp. zn. I. ÚS 554/04). Již samotné trestní stíhání výrazně zasahuje do soukromého a osobního života jednotlivce, do jeho cti a dobré pověsti, a to tím spíše, jedná-li se o obvinění„ liché“, což je posléze pravomocně stvrzeno zprošťujícím rozsudkem soudu, podle něhož se skutek, z něhož byl jednotlivec obviněn a obžalován, nestal, případně nebyl trestným činem (k tomu srov. nález Ústavního soudu ze dne 17. 6. 2008, sp. zn. II. ÚS 590/08). Toto samo je však (bohužel) průvodním jevem každého takového trestního stíhání, tedy nelze pouze z těchto skutečností dovozovat nárok na zadostiučinění každého poškozeného za tvrzenou nemajetkovou újmu, ale právě naopak je třeba konkrétně u každého poškozeného individuálně zkoumat zásahy do jeho osobnostní sféry a jejich konkrétní projevy.

51. Žalobce tvrdil, že bylo zasaženo do jeho práva na zdraví, rodinného a pracovního život. Konkrétně žalobce tvrdil, že byl po celou dobu trestního stíhání vystaven extrémnímu stresu a psychickému tlaku souvisejícímu s pocitem nejistoty z výsledku trestního stíhání, což se odrazilo v jeho zdravotním stavu. K zásahu do pracovní sféry žalobce uvedl, že před zahájením trestního stíhání byl zaměstnán jako vedoucí odboru správy majetku [stát. instituce], žalobce byl opakovaně kladně hodnocený a odměňovaný, práce ho naplňovala a měl společenskou prestiž. Po zahájení stíhání a vyšetřování došlo ke dni [datum] k rozvázání pracovního poměru. Dále žalobce v důsledku trestního stíhání ztratil část známých, jeho zdravotní problémy s vysokým krevním tlakem se prohloubily a došlo k rozpadu rodiny a rozvodu jeho manželství.

52. Z provedeného dokazování má soud za zjištěné, že bezúhonný žalobce byl trestně stíhán za spáchání závažnější hospodářské trestné činnosti, které se měl dopustit jako výše postavený zaměstnanec [stát. instituce], a byl tak osobou, která měla sama stát na straně potírání trestné činnosti, proto se u ní přepokládá vyšší míra vnímání dobré pověsti. Žalobce u policie působil desítky let (dle odůvodnění zprošťujícího rozsudku od roku 1981), byl v zaměstnání vnímán jako dobrý zaměstnanec, za svou práci obdržel několik ocenění od policejního prezidenta i ředitele Krajského ředitelství policie Středočeského kraje a uznání se mu dostávalo také od kolegů. O zadržení žalobce a jeho trestním stíhání se dozvědělo jeho okolí, dívalo se na něj skrz prsty. V očích rodiny i policejních kolegů byl žalobce dehonestován, a to po poměrně delší dobu. Žalobce se opakovaně marně pokoušel vysvětlovat svou nevinu, s ohledem na průběh trestního řízení se mu to však nedařilo, což vnímal velice úkorně.

53. Soud uvěřil žalobci i svědkům, že žalobce ztratil část svých přátel, a to nejen v řadách policejních kolegů, a že došlo k poškození rodinných vztahů, které se nepodařilo obnovit ani po zproštění obžaloby. Zadržení žalobce a následné prověřování mezi žalobcem a jeho manželkou způsobilo nervozitu, ztrátu důvěry, docházelo ke konfliktům a vzájemnému odcizení. Situace byla o to složitější, že manželka žalobce byla zaměstnána ve stejném zaměstnání jako žalobce a pocházela z policejní rodiny, kdy docházelo také ke střetům s jejím otcem, který v nevinu žalobce nevěřil. Manželé a rodina žalobce byli vystaveni většímu tlaku od zahájení úkonů v trestním řízení (k zahájení došlo již v dubnu roku 2010), kdy nejprve nebylo jasné, co se děje, proč byl žalobce zadržen, zda dojde k zahájení trestního stíhání a vyslovení viny žalobce, následně došlo v říjnu 2014 k zahájení trestního stíhání a za zahájeného trestního stíhání došlo ke shodnému návrhu účastníků k rozvodu jejich manželství.

54. Trestní stíhání zdravotní stav žalobce ovlivnilo pouze do té míry, že žalobce špatně spal, byl podrážděný a že obecně dlouhodobý stres má negativní vliv na zdraví (v případě žalobce vysoký krevní tlak) a psychiku člověka, včetně obecného vlivu na jeho výkonnost. V době trestního stíhání žalobce žádné léky s ním související neužíval, psychologickou či psychiatrickou pomoc nevyhledal.

55. Ačkoliv si lze představit, že se žalobce v pracovním prostředí necítil dobře, že v důsledku zahájení úkonů trestního řízení došlo k napětí mezi kolegy a nově nabídnutá pracovní pozice mu nevyhovovala, nebylo prokázáno, že hlavní příčinou rozvázání pracovního poměru bylo zahájení trestního stíhání žalobce, když k němu došlo již ve fázi prověřování před zahájením trestního stíhání a když bylo prokázáno, že žalobce byl z funkce vedoucího odboru odvolán na základě vzdání se funkce a pracovní poměr byl ukončen výpovědí zaměstnavatele pro odmítnutí nabídnutého místa investičního referenta. Lze také poukázat na skutečnost, že ředitel [příjmení] ve své funkci po celou dobu trestního stíhání zůstal.

56. Co se týká medializace posuzovaného řízení, tuto nelze považovat za excesivní a způsobenou orgány státu, ale došlo v jejím důsledku ke zvýšení povědomí okolí o trestním stíhání žalobce a následně i o jeho zproštění obžaloby, když bylo opakovaně v různých článcích uvedeno i jméno žalobce.

57. V řízení tak byly prokázány zásahy do dobrého jména žalobce, důstojnosti, vážnosti a cti a do rodinného života žalobce. Naopak nebyly prokázány žádné zásahy ve sféře pracovní, ani zdravotní.

58. Soud ve věci neshledal žádné další zvláštní okolnosti, k nimž by bylo třeba přihlédnout v souvislosti se zahájením či vedením trestního řízení.

59. Pro dlouhodobé zásahy do osobnostní sféry žalobce v oblasti rodinného života a dobrého jména, cti a důstojnosti soud uzavírá, že adekvátní formou odškodnění je rovněž s ohledem na úctu státu k životu a soukromí žalobce (viz nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 4293/18) odškodnění finanční.

60. Nejvyšší soud v rozhodnutí R 67/2016 uzavřel, že„ Výše zadostiučinění přiznaného podle § 31a odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb. (ve znění pozdějších předpisů) na náhradě nemajetkové újmy způsobené trestním stíháním, které skončilo zproštěním obžaloby nebo zastavením, musí odpovídat výši zadostiučinění přiznaného v případech, které se s projednávanou věcí v podstatných znacích shodují; významnější odchylka je možná jen tehdy, bude-li soudem řádně a přesvědčivě zdůvodněna. Nelze-li nalézt takový případ, který by se v podstatných znacích shodoval s projednávanou věcí, je třeba provést srovnání s jinými případy náhrad nemajetkové újmy (např. z titulu odpovědnosti státu za nezákonné omezení osobní svobody, nepřiměřenou délku řízení, náhrady nemajetkové újmy na zdraví ve formě bolestného nebo ztížení společenského uplatnění, újmy na osobnostních právech v rámci ochrany osobnosti, újmy z titulu porušení zákazu diskriminace podle obecné úpravy i v pracovněprávních vztazích apod.). Soud přitom neopomene uvést podstatné společné a rozdílné znaky a v odůvodnění svého rozhodnutí vysvětlit, jakým způsobem se tyto společné a rozdílné znaky promítly do výše stanoveného zadostiučinění, tj. z jakého důvodu je přiznané zadostiučinění přiměřené ve srovnání s jiným zadostiučiněním přiznaným z jiného právního důvodu.“ 61. Pro účely porovnání přiznané výše finančního zadostiučinění soud vyšel z rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 28. 4. 2022, č.j. 36 Co 45/2022 (věc byla u Obvodního soudu pro Prahu 2 vedena pod sp. zn. 20 C 36/2020), v němž byl poškozený odškodněn částkou 110 000 Kč. Poškozený byl stíhán pro přečin zneužití pravomoci úřední osoby a porušení povinnosti dozorčí nebo jiné služby s ohrožením trestní sazby trestu odnětí svobody 1 až 5 let, trestní stíhání trvalo 2 roky a 9 měsíců, na poškozeném byla rodina (6 členů) ekonomicky závislá, poškozený byl postaven mimo službu, po zahájení trestního stíhání došlo ke ztrátě zaměstnání u Policie ČR a přerušení jeho profesního růstu. Věc byla medializovaná, ale medializace nebyla přičitatelná státu. Rodina věřila v nevinu poškozeného, poškozený vyhledal psychologickou pomoc a ztratil část přátel. Poškozený byl bývalým policistou, bylo zohledněno, že poškození pověsti z důvodu jeho postavení bylo vnímáno okolím intenzivněji a skandálněji. Případ žalobce je srovnatelný povahou obvinění, postavením poškozeného, ne však s hrozící trestní sazbou, která byla u žalobce závažnější. Případ žalobce je více závažný délkou trestního stíhání (téměř 2x) a rodinnými zásahy a méně závažný tím, že nebyly prokázány dopady do zdravotní sféry a ztráta zaměstnání v důsledku trestního stíhání. Porovnáním s tímto případem (zejména z důvodu délky, hrozící trestní sazby) dospěl soud k závěru, že adekvátním odškodněním ve vztahu k žalobci je částka zhruba dvojnásobná, čemuž částka 200 000 Kč vyhovuje.

62. Soud dále vyšel z rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 16. 6. 2021, č.j. 62 Co 130/2021-290 (věc byla u Obvodního soudu pro Prahu 2 vedena pod sp. zn. 27 C 61/2019), v němž byl poškozený odškodněn částkou 260 000 Kč. Poškozený byl stíhán pro trestný čin porušování povinnosti při správě cizího majetku s ohrožením trestní sazby trestu odnětí svobody 2 až 8 let, trestní stíhání trvalo téměř 5 let, poškozený před zahájením trestního stíhání působil ve vysoké manažerské pozici u Dopravního podniku hl.m. [obec] a následně ve Fondu státních rezerv, o svou pozici v důsledku stíhání přišel. Trestní stíhání bylo jednou z příčin rozvodu manželství poškozeného a dále byly prokázány zdravotní dopady, neboť žalobce se ještě za doby odškodňovacího řízení léčil na psychiatrii. Věc byla významně medializovaná. Poškozený byl v řízení nejprve obžaloby zproštěn, následně byl odsouzen a teprve poté pravomocně zproštěn. V rámci poskytnutého odškodnění bylo zejména zohledněno, že došlo k poškození cti a dobré pověsti poškozeného, což mělo velký dopad do jeho profesní sféry. Případ žalobce je srovnatelný povahou obvinění, délkou trestního stíhání, hrozící trestní sazbou a rodinnými dopady a je méně závažný tím, že nebyly prokázány dopady do zdravotní sféry a ztráta zaměstnání v důsledku trestního stíhání. Porovnáním s tímto případem (zejména z důvodu rozdílu profesních a zdravotních dopadů) dospěl soud k závěru, že adekvátním odškodněním ve vztahu k žalobci je částka ve výši zhruba ¾, čemuž částka 200 000 Kč vyhovuje.

63. Žalovaná považovala za dostačující poskytnuté odškodnění v částce 50 000 Kč, proto soud provedl srovnání také s rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 22. 2. 2021, č.j. 10 C 18/2020-201, v němž byl poškozený odškodněn částkou 50 000 Kč. Poškozený byl stíhán pro trestný čin porušení povinnosti při správě cizího majetku a zločinu sjednání výhody při zadávání úřední zakázky při veřejné soutěži, trestní stíhání trvalo 7 let. Bylo zasaženo do dobrého jména poškozeného, jeho důstojnosti a cti, neboť ten byl politicky aktivní ve své obci, účastnil se zastupitelstva. Zásahy byly posíleny také medializací kauzy, ta však nebyla státu přičitatelná. Žádné pracovní, rodinné či zdravotní zásahy shledány nebyly. Případ žalobce je srovnatelný povahou obvinění, ne však délkou trestního stíhání. Případ žalobce je závažnější jeho rodinnými zásahy, ztrátou přátel a kontaktů s kolegy a tím, že jeho újma na cti byla prohloubena souvislostí trestního stíhání s výkonem jeho povolání u policie. Porovnáním s tímto případem dospěl soud k závěru, že adekvátním odškodněním ve vztahu k žalobci je částka čtyřnásobná, čemuž částka 200 000 Kč vyhovuje.

64. Žalobce považoval za adekvátní odškodnění částku 468 000 Kč, proto soud provedl srovnání také s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 3. 2. 2021, č.j. 18 Co 358/2020-595 (věc byla u Obvodního soudu pro Prahu 2 vedena pod sp. zn. 27 C 6/2016), v němž byl poškozený odškodněn mimořádnou částkou 460 000 Kč. Poškozený byl stíhán pro trestný čin podplácení a porušení povinnosti při správě cizího majetku, byl vzat do vazby, trestní stíhání trvalo 3 roky a 10 měsíců a poškozenému hrozil trest odnětí svobody v délce 2 až 8 let a náhrada škody ve výši 337 miliónů Kč. Trestním stíháním značně utrpěla kariéra žalobce, který působil ve vysokých manažerských pozicích a měl v podnikatelských kruzích velmi dobrou pověst. Věc byla rozsáhle medializována jako velká korupční kauza v souvislosti s pronájmem dálničních odpočívek. Po skončení stíhání již poškozený nebyl s ohledem na poškození jeho cti podnikat. Bylo zasaženo do osobních práv, do cti a dobré pověsti, což mělo dopad zejména na profesní sféru poškozeného. Zásahy byly posíleny také medializací kauzy, ta však nebyla státu přičitatelná. Případ žalobce je srovnatelný povahou obvinění a hrozící trestní sazbou, ne však rozsáhlými profesními dopady, vazbou poškozeného a výší hrozící náhrady škody. Poškozený již nemůže vykonávat funkci vysokého manažera a podnikat v oboru, žalobce se k zaměstnání u police vrátil, byť na nižší pozici. Porovnáním s tímto případem dospěl soud k závěru, že adekvátním odškodněním ve vztahu k žalobci je částka méně než poloviční, čemuž částka 200 000 Kč vyhovuje.

65. S ohledem na výše citovanou judikaturu tak soud dospěl k závěru, že žalobci náleží nárok na finanční zadostiučinění, a to ve výši 200 000 Kč. Žalovaná žalobci poskytla pouze částku 50 000 Kč, proto jí soud uložil zaplatit žalobci rozdíl v částce 150 000 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ve výši 8,25 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení a spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z poskytnuté částky 50 000 Kč od [datum] do [datum], neboť žalovaná se dostala do prodlení až po uplynutí 6 měsíční lhůty od předběžného uplatnění nároku (výrok III.).

66. Ve zbývajícím rozsahu soud nárok na zadostiučinění za nezákonnost trestního stíhání jako nedůvodný zamítl včetně nedůvodného zákonného úroku, který předcházel prodlení žalované a byl požadován v nesprávné výši (výrok IV.).

67. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem V. podle § 142 odst. 1 a § 151 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V souzeném případě byl žalobce zcela úspěšný, proto má proti žalované právo na náhradu nákladů řízení, v plné výši, neboť výsledek řízení projevující se tím, že poškozený dosáhne satisfakce u každého ze svých nároků uložením povinnosti škůdce nahradit mu nemateriální újmu po uplynutí 6 měsíční lhůty k předběžnému projednání, lze hodnotit ve smyslu zásad úspěchu ve věci obdobně jako plný úspěch, byť poškozenému nebylo přiznáno jím požadované plnění v celé jeho výši (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 2707/2013, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod [číslo] 2014). Náklady žalobce jsou představovány zaplaceným soudním poplatkem ve výši 4 000 Kč a náklady právního zastoupení, které jsou tvořeny odměnou za 8 úkonů právní služby po 3 100 Kč (převzetí zastoupení; žaloba; částečné zpětvzetí žaloby a doplnění žaloby ze dne [datum], účast na jednání dne [datum], [datum], [datum] a [datum], doplnění žaloby k výzvě soudu ze dne [datum]) podle § 7, § 9 odst. 4 písm. a), § 11 odst. 1 písm. a), d), g) advokátního tarifu (tarifní hodnota 50 000 Kč dle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 3378/2013) a 8x paušální náhradou hotových výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 1,4 advokátního tarifu a 21 % náhradou DPH ve výši 5 712 Kč Celkem činí náhrada nákladů žalobce částku 36 912 Kč, žalované byla uložena povinnost k náhradě nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobce podle § 149 odst. 1 o.s.ř.

68. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 část věty za středníkem o. s. ř.; takto prodloužená pariční lhůta odpovídá podmínkám čerpání finančních prostředků ze státního rozpočtu podléhající zákonu č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, jimiž se žalovaná při výplatě peněžních plnění řídí, přičemž soudu současně nejsou známy okolnosti, pro něž by bylo důvodné se domnívat, že stanovení delší lhůty k plnění oproti třídenní lhůtě zákonné může způsobit žalobci jakoukoliv újmu.