20 Cdo 1596/2018
V PLATNOSTIDalší rozhodnutí pod touto sp. zn.: Usnesení 29. 5. 2018
Nejvyšší soud rozhodl, že dovolání povinného proti usnesení Městského soudu v Praze se odmítá, protože směřuje proti rozhodnutí o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50 000 Kč. V takovém případě nelze v dovolacím řízení pokračovat.
Citované zákony (3)
Rubrum
20 Cdo 1596/2018 citace citace s ECLI Právní věta: Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:9. 5. 2018 Spisová značka:20 Cdo 1596/2018 ECLI:ECLI:CZ:NS:2018:
20. CDO.1596.2018.2 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Přípustnost dovolání Dotčené předpisy:§ 243c odst. 1 předpisu č. 99/1963Sb. Kategorie rozhodnutí:E Zveřejněno na webu:13. 7. 2018 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 20 Cdo 1596/2018-117 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Zbyňka Poledny a soudců JUDr. Vladimíra Kůrky a JUDr. Karla Svobody, Ph.D., v exekuční věci oprávněného Společenství vlastníků jednotek Osadní 45 se sídlem v Praze 7, Osadní č. 1552/45, identifikační číslo osoby 28545222, zastoupeného JUDr. Martinem Řezáčem, advokátem se sídlem v Praze 7, Ovenecká č. 871/13, proti povinnému K. N., P., pro 37 289 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. 152 EXE 1963/2012, o dovolání povinného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 18. ledna 2013, č. j. 14 Co 24/2013-19, takto:
Výrok
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění
Nejvyšší soud České republiky dovolání povinného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 18. 1. 2013, č. j. 14 Co 24/2013-19, který potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 8. 8. 2012, č. j. 152 EXE 1963/2012-9, podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (srov. Čl. II, bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony), dále jen „o. s. ř.“, odmítl, protože směřuje proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50 000 Kč [§ 238 odst. 1 písm. d) o. s. ř., srov. shora výši částky, pro niž byla exekuce nařízena; srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 9. 2017, sp. zn. 20 Cdo 4188/2017, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 2016, sp. zn. 20 Cdo 975/2016] a v dovolacím řízení proto nelze pokračovat. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (srov. § 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 9. 5. 2018 JUDr. Zbyněk Poledna předseda senátu