20 Cdo 2090/2005
V PLATNOSTINejvyšší soud zastavil řízení o odvolání povinného proti usnesení odvolacího soudu, protože soudní příslušnost byla nesprávně určena. Soud uvedl, že funkční příslušnost pro projednání odvolání proti rozhodnutí odvolacího soudu není upravena občanským soudním řádem. Neodstranitelný nedostatek podmínky řízení vyžaduje zastavení řízení podle § 104 odst. 1 o.s.ř. Žádný účastník nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Rubrum
20 Cdo 2090/2005 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Marie Vokřinkové a JUDr. Vladimíra Mikuška v exekuční věci oprávněné G., s. r. o., zastoupené advokátkou, proti povinnému S. M., pro 10.906,80 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. 43 Nc 6147/2003, o odvolání povinného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. 4. 2005, č.j. 11 Co 175+176/2005-35, takto:
Výrok
I. Řízení o odvolání povinného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. 4. 2005, č.j. 11 Co 175+176/2005-35, jímž byla uložena pořádková pokuta, se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
: Ve výroku uvedeným rozhodnutím Městský soud v Praze – odkazuje na ustanovení § 53 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o.s.ř.“) – mimo jiné uložil povinnému pořádkovou pokutu ve výši 3.000,- Kč (bod III. výroku), s odůvodněním, že ten v odvolání učinil hrubě urážlivé podání vůči soudkyni soudu prvního stupně. Povinný podal – hodnoceno podle obsahu podání (§ 41 odst. 2 o.s.ř.) – toliko proti výše označenému výroku usnesení odvolacího soudu „odvolání“, v němž předesílá, že stanovenou pokutu zaplatit nehodlá. Soudkyni odvolacího soudu JUDr. H. H. vytýká, že si „neprostudovala kompletní svazek“, vyjadřuje rozhořčení a činí prohlášení týkající se postupu v jeho věci. Požaduje, aby soudkyně odvolacího soudu „do 30. 6. 2005 zaujala k případu jasné stanovisko“. Nejvyšší soud dospěl k závěru, že řízení o podání povinného ze dne 3. 6. 2005 musí být pro neodstranitelný nedostatek podmínky řízení zastaveno. Usnesení krajského soudu (Městského soudu v Praze) o uložení pořádkové pokuty, vydané v rámci odvolacího řízení, je usnesením odvolacího soudu. Funkční příslušnost soudu pro projednání odvolání proti rozhodnutí krajského soudu jako soudu odvolacího občanský soud řád neupravuje; nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, jehož důsledkem je vždy zastavení řízení (srov. § 104 odst. 1, věta první o.s.ř.). Řízení o odvolání proti rozhodnutí odvolacího soudu zastaví Nejvyšší soud jako vrcholný článek soustavy obecných soudů a jako soud, který je funkčně příslušný k rozhodování o opravném prostředku proti rozhodnutím odvolacích soudů (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 5. 2001, sp. zn. 20 Cdo 1535/99, uveřejněné v časopise Soudní judikatura 7/2001 pod č. 85, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2002, sp.zn. 29 Odo 433/2002, uveřejněné v časopise Soudní judikatura 7/2002 pod číslem 139). Nejvyšší soud proto řízení o „odvolání,“ kterou shora uvedenou vadou trpí, zastavil (§ 104 odst. 1 o.s.ř.). O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 151 odst. 1 o.s.ř. (povinný, který z procesního hlediska zavinil, že řízení o jeho podání bylo zastaveno, na náhradu nákladů řízení nemá právo a oprávněné žádné náklady nevznikly). Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 25. ledna 2006 JUDr. Pavel Krbek, v. r. předseda senátu