20 Cdo 3119/2010

Plný text

20 Cdo 3119/2010 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Olgy Puškinové a soudců JUDr. Vladimíra Mikuška a JUDr. Pavlíny Brzobohaté v exekuční věci oprávněných a) nezl. K. N., b) nezl. V. N. a c) nezl. J. N., všech zastoupených Mgr. R. N., bytem v P., N., proti povinnému Ing. Z. N., CSc., pro 229.700,- Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 33 Nc 319/2009, o dovolání povinného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. července 2009, č. j. 11 Co 247/2009 - 38, takto: Dovolání se odmítá. Stručné odůvodnění (§ 243c odst. 2 o. s. ř.): Obvodní soud pro Prahu 2 usnesením ze dne 17. 3. 2009, č. j. 33 Nc 319/2009 - 27, nařídil exekuci na majetek povinného podle vykonatelného rozsudku téhož soudu ze dne 30. 11. 2004, č. j. 15 P 216/2003 - 165, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 1. 7. 2005, č. j. 35 Co 193/2005 - 225, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 13. 11. 2008, č. j. 35 Co 293/2008 - 693, k uspokojení pohledávky oprávněného v částce 229.700,- Kč, nákladů „oprávněného“ a nákladů této exekuce, jejímž provedením pověřil soudního exekutora Mgr. Michala Rudého, Exekutorský úřad Praha 8. Městský soud v Praze poté usnesením ze dne 20. 7. 2009, č. j. 11 Co 247/2009 - 38, usnesení soudu prvního stupně potvrdil. Usnesení odvolacího soudu napadl povinný dovoláním, aniž byl při tomto úkonu zastoupen advokátem. Dovolací soud vzhledem k článku II., bodu 12. části první zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů a další související zákony, a s ohledem na skutečnost, že napadené rozhodnutí bylo vydáno dne 20. července 2009, o dovolání rozhodl podle občanského soudního řádu ve znění účinném od 1. července 2009, a neshledal je přípustným. Podle § 236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Ve věcech výkonu rozhodnutí (exekuce) lze dovolání podat jen v případech uvedených v § 238a odst. 1 písm. c) až f) o. s. ř. S účinností od 1. 7. 2009 již toto ustanovení s možností podat dovolání proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí (exekuce), nepočítá [srov. § 238a odst. 1 písm. c) ve znění účinném do 30. 6. 2009]. Nejvyšší soud ČR proto dovolání povinného podle § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) o. s. ř. odmítl, aniž zohledňoval nedostatek nuceného zastoupení dovolatele v dovolacím řízení (§ 241b odst. 2 o. s. ř.). Pouze pro úplnost dovolací soud podotýká, že nesprávné poučení odvolacího soudu o přípustnosti dovolání přípustnost dovolání nezakládá (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 1. 2003, sp. zn. 29 Odo 937/2002). O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§ 87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb.). Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 9. září 2010 JUDr. Olga Puškinová předsedkyně senátu