22 Cdo 1284/2001
V PLATNOSTI- NS 22 Cdo 1284/2001
- ÚS I.ÚS 612/01
- ÚS I.ÚS 602/02
Nejvyšší soud odmítl dovolání žalovaného, protože bylo podáno po uplynutí jednoměsíční lhůty určené k jeho podání. Soud se opřel o § 240 odst. 2 OSŘ, podle něhož se lhůta zachovává i při podání dovolání u soudu prvního stupně. Dovolání bylo považováno za zjevně opožděné, protože poslední den lhůty připadl na pracovní den. Soud rozhodl, že žalovaný nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení, protože nebyl úspěšný a žalobci žádné náklady nevznikly.
Rubrum
22 Cdo 1284/2001 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Baláka a soudců JUDr. Marie Rezkové a JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., ve věci žalobce G. L. – spol. s r. o., proti žalovanému N., spol. s r. o., zastoupenému advokátkou, o vydání předběžného opatření, vedené u Okresního soudu v Karlových Varech pod sp. zn. 9 Nc 212/2000, o dovolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 28. února 2001, č. j. 11 Co 507/2000-38, ve znění opravného usnesení téhož soudu ze dne 27. května 2001, č. j. 11 Co 507/2000-51, takto:
Výrok
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění
: Okresní soud v Karlových Varech (dále „soud prvního stupně\") usnesením ze dne 28. července 2000, č. j. 9 Nc 212/2000-16, zamítl návrh na vydání předběžného opatření, kterým se žalobce domáhal, aby žalovanému bylo uloženo, aby žalobci nebránil ve vstupu do nemovitostí na parcele č. 400 a parcele č. 1/1, zapsaných u Katastrálního úřadu v K. na LV č. 391 pro kat. úz. D., sestávajících ze zastavěné plochy o výměře 871 m2, garáže a dílny a ostatní plochy o výměře 1861 m2, a dále, aby soud zakázal žalovanému disponovat s blíže označeným movitým majetkem žalobce umístěným v těchto prostorách. Krajský soud v Plzni jako soud odvolací k odvolání žalobce usnesením ze dne 28. února 2001, č. j. 11 Co 507/2000-38, ve znění usnesení ze dne 27. května 2001, č. j. 11 Co 507/2000-51, usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že žalovanému uložil, aby strpěl vstup žalobce do výše označených nemovitostí a zdržel se dispozice s blíže označeným movitým majetkem žalobce umístěným v těchto prostorách, zejména jakkoliv tímto majetkem nakládat, užívat jej, pronajímat, zcizovat, spotřebovávat nebo jej přemisťovat. Žalobci uložil, aby do jednoho měsíce od doručení tohoto usnesení podal u soudu návrh na ochranu svého práva. Proti rozhodnutí odvolacího soudu podal žalovaný dovolání podle § 237 odst. 1 písm. a) OSŘ ve znění po novele provedené zákonem č. 30/2000 Sb. z důvodů, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, a že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci [§ 241a odst. 2 písm. a) a b) OSŘ ve znění po novele č. 30/2000 Sb.]. Navrhl, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu zrušil a věc byla vrácena tomuto soudu k dalšímu řízení. Žalobce se k dovolání nevyjádřil. Nejvyšší soud jako soud dovolací podle bodu 17. hlavy první části dvanácté zákona č. 30/2000 Sb. projednal a rozhodl o dovolání podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění před novelou provedenou zákonem č. 30/2000 Sb. (dále jen „OSŘ\"). Podle § 240 odst. 1 OSŘ účastník může podat dovolání do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Zmeškání lhůty k podání dovolání nelze prominout, lhůta je však zachována, bude-li dovolání podáno ve lhůtě u odvolacího nebo dovolacího soudu (§ 240 odst. 2 OSŘ). Podle § 57 odst. 2 OSŘ lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let se končí uplynutím toho dne, který se svým označením shoduje se dnem, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty, a není-li ho v měsíci, posledním dnem měsíce. Připadne-li konec lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Podle § 57 odst. 3 OSŘ lhůta je zachována, je-li poslední den lhůty učiněn úkon u soudu nebo podání odevzdáno orgánu, který má povinnost je doručit. Usnesení odvolacího soudu nabylo právní moci dne 24. dubna 2001. Posledním dnem jednoměsíční lhůty k podání dovolání byl 24. květen 2001. Vydáním opravného usnesení není právní moc ani vykonatelnost opravovaného rozhodnutí dotčena. Dovolání podané žalovaným osobně u soudu prvního stupně dne 8. června 2001 je tedy zjevně opožděné. Nejvyšší soud proto podle § 243b odst. 4 a § 218 odst. 1 písm. a) OSŘ dovolání jako opožděně podané odmítl. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z § 243b odst. 4, § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 OSŘ, když žalovaný nebyl v tomto řízení úspěšný a žalobci žádné náklady nevznikly. Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 27. září 2001 JUDr. František B a l á k předseda senátu