Nejvyšší soud · Usnesení

25 Nd 124/2026

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2026-07-14 · ECLI:CZ:NS:2026:25.ND.124.2026.1

Strojový souhrn generováno LLM

Nejvyšší soud rozhodl, že věc o náhradě škody z dopravní nehody není vhodné přikázat Okresnímu soudu v Opavě. Soud se opřel o § 12 odst. 2 o. s. ř., podle něhož je přikázání jinému soudu z důvodu vhodnosti výjimkou základního principu zákonného soudce. Významné hospodárné nebo rychlé řešení věci nebylo prokázáno, a to ani vzhledem k bydlištím účastníků, míru události nebo možnosti výslechu znalce. Žalovaná se proti delegaci výslovně vyjádřila, což soud považoval za důležitý faktor. Výsledkem je, že věc zůstává u Obvodního soudu pro Prahu 4.

Rubrum

25 Nd 124/2026-25 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Tiché a soudců JUDr. Roberta Waltra a JUDr. Martiny Vršanské v právní věci žalobce: M. T., zastoupený Mgr. Jiřím Kaniou, advokátem se sídlem Sadová 171/40, 746 01 Opava, proti žalované: Slavia pojišťovna, a. s., IČO 60197501, se sídlem Táborská 940/31, 140 00 Praha 4, o 375 109,28 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 57 C 121/2025, o návrhu na přikázání věci z důvodu vhodnosti, takto:

Výrok

Věc vedená u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 57 C 121/2025 se nepřikazuje Okresnímu soudu v Opavě.

Odůvodnění

1. U Obvodního soudu pro Prahu 4 se pod sp. zn. 57 C 121/2025 vede řízení o zaplacení 375 109,28 Kč s příslušenstvím, v němž se žalobce domáhá náhrady za majetkovou i nemajetkovou újmu, kterou utrpěl dne 24. 11. 2022 při dopravní nehodě zaviněné řidičem vozidla pojištěného pro případ odpovědnosti z provozu vozidla u žalované.

2. Obvodní soud pro Prahu 4 má za to, že by věc měla být přikázána Okresnímu soudu v Opavě z důvodu vhodnosti. Tu spatřuje v tom, že ke škodní události došlo v okrese Opava, žalobce i jeho právní zástupce mají bydliště v obvodu Okresního soudu v Opavě, bude nutno ustanovit soudního znalce z oboru zdravotnictví ideálně z tohoto okresu, znalec MUDr. Kuča, jehož výslech by případně přicházel v úvahu, sídlí v XY a případní potenciální svědci (účastníci dopravní nehody) mají rovněž bydliště ve shora uvedeném okrese. Vzhledem k tomu považuje za hospodárné, aby řízení probíhalo u Okresního soudu v Opavě.

3. Žalovaná s delegací nesouhlasila s odůvodněním, že delegace vhodná je výjimkou z garantované zásady zákonného soudce a je možné ji použít pouze výjimečně a musí být přesvědčivě odůvodněna. Je zcela irelevantní, že žalobce a jeho právní zástupce mají bydliště v obvodu Okresního soudu v Opavě, stejně jako skutečnost, že ke škodní události došlo v okrese Opava. Případný znalecký posudek rovněž není nutno vyhotovovat v místě události a standardní jsou i distanční výslechy případných svědků. Návrh na delegaci považuje za nedůvodný.

4. Žalobce se k návrhu na delegaci věci Okresnímu soudu v Opavě ve stanovené lhůtě nevyjádřil, lze proto ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládat, že nemá proti delegaci námitky.

5. Obvodní soud pro Prahu 4 předložil věc Nejvyššímu soudu, aby jako nejblíže nadřízený soud soudu příslušnému a soudu, jemuž má být věc přikázána, rozhodl o návrhu soudu na delegaci vhodnou.

6. Podle § 12 odst. 2 o. s. ř. může být věc jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti. O přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána (odst. 3).

7. Předpokladem přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle § 12 odst. 2 o. s. ř. je především existence okolností, jež umožňují hospodárnější a rychlejší projednání věci. Přitom je ale třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má podle zákona věc projednat, je základní zásadou a že případná delegace této příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je nutno – právě proto, že jde o výjimku – vykládat restriktivně (srov. nález Ústavního soudu ze dne 15. 11. 2001, sp. zn. I. ÚS 144/2000, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2011, sen. zn. 29 NSČR 33/2010, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 3/2012, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 11. 2020, sp. zn. 20 Nd 509/2020). Pokud by soud přikázal věc jinému soudu, aniž by pro to byly splněny podmínky, porušil by tím ústavně zaručené právo zakotvené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, kde je stanoveno, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon. Důvody pro přikázání věci jinému než příslušnému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do uvedeného ústavního principu (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 5. 2015, sp. zn. 21 Nd 156/2015).

8. Obvodní soud odůvodňoval přikázání věci zejména tím, že žalobce, právní zástupce, znalec i případní svědci mají bydliště v obvodu Okresního soudu v Opavě. Obecně platí, že situace, kdy některý z účastníků nemá bydliště v obvodu věcně a místně příslušného soudu, musí překonat mezi místem bydliště a sídlem tohoto soudu větší vzdálenost a cesta k příslušnému soudu je pro něj spojena s různými finančními, zdravotními či jinými problémy, jsou spíše běžné a nemohou samy o sobě přesvědčivě odůvodnit přikázání věci jinému soudu (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 11. 2009, sp. zn. 4 Nd 368/2009, ze dne 27. 9. 2013, sp. zn. 29 Nd 185/2013, ze dne 31. 10. 2013, sp. zn. 29 Nd 289/2013, či ze dne 20. 10. 2015, sp. zn. 29 Nd 131/2015). Stejně tak důvod pro přikázání věci jinému soudu nelze spatřovat ani v obdobných okolnostech na straně zástupců účastníků nebo v úvahu připadajících svědků (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 4. 2019, sp. zn. 21 Nd 124/2019).

9. Důvodem pro přikázání věci Okresnímu soudu v Opavě pak není ani skutečnost, že ke škodní události došlo v okrese Opava. A to i proto, že žalobce, který měl ve smyslu § 87 písm. b) o. s. ř. možnost volby příslušného soudu, si soud, v jehož obvodu došlo k dopravní nehodě, nezvolil. Je pak zcela běžné, že soudní znalci bývají ustanoveni ze seznamu znalců zejména podle své odbornosti bez ohledu na jejich sídlo. Obvodnímu soudu pro Prahu 4 pak nic nebrání, aby svědci (či znalci) byli v projednávané věci vyslechnuti prostřednictvím dožádaného soudu, bude-li to účelné, popřípadě aby úkony, které by příslušný soud mohl provést jen s obtížemi nebo se zvýšenými, neúčelnými náklady anebo které v jeho obvodu provést nelze, provedl na dožádání jiný soud (§ 39, § 122 odst. 2 o. s. ř.). V neposlední řadě je třeba přihlédnout i k nesouhlasnému stanovisku žalované, která trvá na projednání věci u místně příslušného soudu, neboť opačný postup nepovažuje za hospodárný ani účelný.

10. Z těchto důvodů Nejvyšší soud jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána, dospěl k závěru, že v daném případě nejsou naplněny podmínky, aby věc byla podle § 12 odst. 2 o. s. ř. přikázána Okresnímu soudu v Opavě.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 14. 7. 2026 JUDr. Hana Tichá předsedkyně senátu

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (5)

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.