Nejvyšší soud · Usnesení

4 Nd 368/2009

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2009-11-05 · ECLI:CZ:NS:2009:4.ND.368.2009.1

Strojový souhrn generováno LLM

Nejvyšší soud České republiky zamítl návrh žalobkyně na přikázání věci Městskému soudu v Brně z důvodu vhodnosti. Soud uvedl, že běžné obtíže účastníků, jako je vzdálenost nebo náklady na cestu, nejsou dostatečným důvodem pro delegaci věci. Přikázání věci jinému soudu je výjimkou z principu místní příslušnosti a musí být odůvodněno zásadními důvody. Soud zdůraznil, že delegace by mohla být nepříznivá pro žalovaného, což poruší rovnováhu mezi účastníky řízení.

Rubrum

4 Nd 368/2009 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pácala a soudců JUDr. Františka Hrabce a JUDr. Petra Šabaty v právní věci žalobkyně A. F., bytem Staňkova 12b, 602 00 Brno, proti žalovanému L. B., bytem Augustinova 2070/2, 148 00 Praha 4, o určení otcovství a stanovení výše výživného, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 29 C 379/2009, o návrhu žalobkyně na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř.,t a k t o :

Výrok

Věc vedená u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 29 C 379/2009 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Městskému soudu v Brně.

Odůvodnění

: Výše uvedená věc byla podáním Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 21. 10. 2009 (doručeno dne 29. 10. 2009) předložena Nejvyššímu soudu České republiky k rozhodnutí o návrhu žalobkyně na delegaci věci Městskému soudu v Brně z důvodu vhodnosti podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. s tím, že žalobkyně se podanou žalobou domáhá určení otcovství k nezletilému dítěti, jakož i uložení povinnosti otci dítěte, za kterého není matka provdána, přispívat matce přiměřeně na úhradu výživy po dobu dvou let, jakož i na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a slehnutím. Vzhledem k tomu, že v návrhu na zahájení řízení je spojeno více věcí, které se ke spojení nehodí, přičemž žalobkyně celodenně pečuje o kojence, bylo by přikázání věci Městskému soudu v Brně dle názoru příslušného soudu vhodné. Rozhodující soud navíc podotkl, že nezletilému dítěti je pro řízení o určení otcovství a řízení o výchově a výživě nezletilého dítěte třeba ustanovit kolizního opatrovníka, k čemuž je místně příslušný rovněž Městský sodu v Brně. Dle názoru příslušného soudu jsou proto v předmětné věci dány takové okolnosti, které umožní hospodárnější a rychlejší projednání věci jiným než příslušným soudem. Žalobkyně svůj návrh na delegaci věci Městskému soudu v Brně odůvodnila tím, že celodenně pečuje o nezletilou dceru S. F. nemá finanční prostředky na to, aby cestovala na soudní jednání do P., nemá motorové vozidlo a vzhledem k tomu, že dceru každé dvě hodiny kojí, nebyla by cesta autobusem pro ni vhodná. Žalovaný s návrhem na přikázání věci Městskému soudu v Brně nesouhlasil s tím, že výslech žalobkyně lze (s ohledem na kojení a péči o dítě) provést prostřednictvím dožádaného soudu, navíc se domnívá, že nutnost kojení u žalobkyně již pominula (resp. v krátké době pomine). Podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. Podle ustanovení § 12 odst. 3 věty první o. s. ř. o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Podle ustanovení § 12 odst. 3 věty druhé o. s. ř. účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána. Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu (Obvodní soud pro Prahu 4) a Městskému soudu v Brně, jemuž má být věc přikázána, návrh žalobkyně na přikázání věci Městskému soudu v Brně z důvodu vhodnosti projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby věc byla přikázána jinému soudu z důvodu vhodnosti. Předpokladem přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. je především existence okolností, jež umožňují hospodárnější a rychlejší projednání věci. Přitom je však třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má věc projednat, je zásadou základní, a případná delegace příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je třeba – jako výjimku – vykládat restriktivně. Pokud soud přikáže věci jinému soudu podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř., aniž by pro takové rozhodnutí byly splněny podmínky, poruší tím ústavně zaručené právo zakotvené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, podle kterého nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a příslušnost soudu a soudce stanoví zákon. Důvody vhodnosti podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Půjde však, jak již bylo uvedeno výše, zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet pouze výjimečně a jen ze závažných důvodů, kdy důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání soudu jinému musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Zákon přitom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací totiž nesmí být navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil zásadně nepříznivě. V případě projednávané věci žalobkyně návrh na delegaci Městskému soudu v Brně odůvodňuje celodenní péčí o nezletilé dítě s tím, že nemá finanční prostředky na to, aby cestovala na soudní jednání do P., nemá motorové vozidlo a vzhledem k tomu, že dceru každé dvě hodiny kojí, nebyla by cesta autobusem pro ni vhodná. Nejvyšší soud České republiky k věci uvádí, že zásadně okolnosti toho druhu, že některý účastník řízení nemá pracoviště (bydliště) v obvodu věcně a místně příslušného soudu, že musí překonat mezi místem pracoviště (bydliště) a sídlem tohoto soudu větší vzdálenost či že je cesta k příslušnému soudu pro něj spojena s různými organizačními, finančními, zdravotními a jinými problémy, jsou spíše běžné a nemohou samy o sobě přesvědčivě odůvodnit přikázání věci jinému soudu. K mimořádným poměrům účastníka řízení lze při rozhodování o delegaci vhodné přihlédnout jedině za situace, kdy by takové rozhodnutí nebylo na úkor dalších účastníků řízení. Pokud by však v dané věci bylo rozhodnuto o přikázání Městskému soudu v Brně dle návrhu žalobkyně, došlo by ke stavu, který by byl pro žalovaného nepříznivý. Po prostudování předmětného spisového materiálu dospěl Nejvyšší soud České republiky k závěru, že v případě předmětné věci nejsou dány žádné skutečnosti, které by odůvodňovaly přikázání věci Městskému soudu v Brně podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. Okolnosti uváděné žalobkyní, se kterými se ztotožnil i příslušný soud, tj. že bydlí mimo obvod příslušného soudu a má malé dítě, o které celodenně pečuje a které kojí, nejsou natolik výjimečné, aby v nich bylo možno bez dalšího spatřovat důvod k přikázání věci jinému soudu (srov. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 31. 1. 2008, sp. zn. 4 Nd 10/2008). Nelze pominout ani skutečnost, že některé procesní úkony (např. výslech žalobkyně) mohou být provedeny dožádaným soudem – Městským soudem v Brně. Navíc je nutno přihlédnout ke skutečnosti, že žalovaný s návrhem na delegaci věci Městskému soudu v Brně nesouhlasil, proto by delegací věci uvedenému soudu mohl být navozen stav pro žalovaného nepříznivý. Nejvyšší soud České republiky z výše uvedených důvodů návrhu na přikázání věci Městskému soudu v Brně z důvodu vhodnosti nevyhověl a věc podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. Městskému soudu v Brně nepřikázal. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 5. listopadu 2009 JUDr. Jiří Pácal předseda senátu

Dotčená ustanovení

Občanský soudní řád 99/1963 Sb.
Usnesení předsednictva České národní rady o vyhlášení LISTINY ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD jako součástí ústavního pořádku České republiky 2/1993 Sb.

Citovaná rozhodnutí (1)

Tento rozsudek je citován v (66)

Zobrazeno prvních 50 podle data.