26 Cdo 1759/2023

Rubrum

26 Cdo 1759/2023 citace citace s ECLI Právní věta: Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:25. 7. 2023 Spisová značka:26 Cdo 1759/2023 ECLI:ECLI:CZ:NS:2023:

26. CDO.1759.2023.2 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Dotčené předpisy:§ 243c odst. 1 o. s. ř. Kategorie rozhodnutí:E Zveřejněno na webu:26. 9. 2023 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 26 Cdo 1759/2023-559 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Pavlínou Brzobohatou v právní věci žalobkyně MAXELL Reality, s. r. o., se sídlem v Pardubicích – Bílém Předměstí, Štrossova 510, IČO 27489159, zastoupené JUDr. Ervínem Perthenem, MBA., advokátem se sídlem v Hradci Králové, Velké náměstí 135/19, proti žalované E. Š,, narozené XY, bytem XY, zastoupené JUDr. Martou Hradeckou, advokátkou, se sídlem v Dobrušce, nám. F. L. Věka 38, o vyklizení nemovitosti a zaplacení 25.000 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou pod sp. zn. 12 C 57/2020, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 23. 2. 2023, č. j. 25 Co 277/2022-494, takto:

Výrok

I. Dovolání se odmítá.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 3.388 Kč k rukám JUDr. Ervína Perthena, MBA., advokáta se sídlem v Hradci Králové, Velké náměstí 135/19, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění

Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou (soud prvního stupně) – poté, co jeho předchozí rozsudek ze dne 19. 10. 2021, č. j. 12 C 57/2020-328, byl zrušen usnesením Krajského soudu v Hradci Králové (odvolací soud) ze 28. 2. 2022, č. j. 25 Co 41/2022-391 – rozsudkem ze dne 30. 8. 2022, č. j. 12 C 57/2020-468, uložil žalované (společně s dalším žalovaným – M. Š., narozeným XY) vyklidit pozemek p. č. XY, jehož součástí je stavba – dům č. p. XY v k. ú. XY, obci XY, do 30 dnů od právní moci rozsudku a zaplatit žalobci (společně a nerozdílně s dalším žalovaným) 25.000 Kč s tam specifikovaným úrokem z prodlení a náhradu nákladů řízení ve výši 40.278,36 Kč. Odvolací soud rozsudkem ze dne 23. 2. 2023, č. j. 25 Co 277/2022-494, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a uložil žalovaným zaplatit společně a nerozdílně náklady odvolacího řízení ve výši 7.502 Kč. Rozsudek odvolacího soudu napadla žalovaná dovoláním, které Nejvyšší soud odmítl podle § 243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o. s. ř.“), neboť trpí vadami, jež nebyly včas (po dobu trvání lhůty k dovolání) odstraněny a pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat. Může-li být dovolání přípustné jen podle § 237 o. s. ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, z dovolání musí být také patrno, které otázky hmotného nebo procesního práva, na nichž napadené rozhodnutí závisí, nebyly v rozhodování dovolacího soudu dosud řešeny (má-li je dovolatel za dosud neřešené), případně, při jejichž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu a od které „ustálené rozhodovací praxe" se řešení této právní otázky odvolacím soudem odchyluje (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), nebo od kterého svého řešení otázky hmotného nebo procesního práva se má (podle mínění dovolatele) dovolací soud odchýlit postupem podle § 20 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1172/2013, uveřejněné pod číslem 80/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Způsobilým vymezením přípustnosti dovolání není pouhá citace ustanovení § 237 o. s. ř. Dovolatelka však v dovolání neuvedla, v čem spatřuje jeho přípustnost ve smyslu § 237 o. s. ř., tento údaj nelze zjistit ani z jeho obsahu. V dovolání pouze polemizuje s právními a skutkovými závěry odvolacího soudu a namítá, že řízení trpí zmatečnostní vadou ve smyslu § 229 odst. 3 o. s. ř. (tvrdí, že soud prvního stupně jí a 2. žalovanému odňal možnost jednat před soudem), aniž by vymezila přípustnost dovolání ve smyslu § 237 o. s. ř. Jen pro úplnost lze dodat, že k tzv. zmatečnostním vadám může dovolací soud přihlédnout jen, je-li dovolání přípustné (§ 237-238a o. s. ř.); samy o sobě však takovéto vady přípustnost dovolání podle § 237 o. s. ř. nezakládají (viz § 242 odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Navíc dovolání v části směřující proti výroku rozsudku odvolacího soudu, kterým potvrdil výrok rozsudku soudu prvního stupně o povinnosti žalovaných zaplatit žalobci společně a nerozdílně částku 25.000 Kč s úroky z prodlení, není podle § 238 odst. 1 písm. c) o. s. ř. přípustné. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).

Poučení

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 25. 7. 2023 JUDr. Pavlína Brzobohatá předsedkyně senátu