26 Cdo 220/2026

Rubrum

26 Cdo 220/2026-159 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Pavlíny Brzobohaté a soudkyň JUDr. Jitky Dýškové a Mgr. Lucie Jackwerthové v právní věci žalobkyně JOB LEADER EUROPE s.r.o., se sídlem v Praze 1 – Novém Městě, Václavské náměstí 819/43, IČO 28885279, zastoupené Mgr. Michalem Dlabolou, advokátem se sídlem v Praze 7, U studánky 250/3, proti žalované Technické správě komunikací hl. m. Prahy, a.s., se sídlem v Praze 7 – Holešovicích, Veletržní 1623/24, IČO 03447286, zastoupené Mgr. Miroslavem Neradem, advokátem se sídlem v Praze 6, Pod Beránkou 2469/1, o zaplacení 259.998,30 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. 15 C 339/2024, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 18. 9. 2025, č. j. 70 Co 254/2025-131, takto:

Výrok

I. Dovolání se odmítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 8.796,70 Kč k rukám Mgr. Miroslava Nerada, advokáta se sídlem v Praze 6, Pod Beránkou 2469/1, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne 13. 12. 2024 domáhala zaplacení částky 259.998,30 Kč s úrokem z prodlení v roční výši 14,75 % od 20. 3. 2024 do zaplacení, tvrdila, že v důsledku poškození osobního vozidla (jež užívala na základě nájemní smlouvy uzavřené s pronajímatelem M. T.), k němuž došlo najetím do neočekávaného výtluku na pozemní komunikaci, jejímž správcem je žalovaná, jí vznikla škoda. Žalovaná částka zahrnovala škodu na vozidle ve výši 142.422,30 Kč (výměna poškozených dvou disků a čtyř zimních pneumatik) a nájemné za užívání náhradního vozidla ve výši 117.576 Kč.

2. Městský soud v Praze (odvolací soud) rozsudkem ze dne 18. 9. 2025, č. j. 70 Co 254/2025-131, potvrdil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 7 (soud prvního stupně) ze dne 19. 6. 2025, č. j. 15 C 339/2024-112, kterým žalobu zamítl a uložil žalobkyni zaplatit žalované náhradu nákladů řízení; současně rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.

3. Dovolání žalobkyně proti rozsudku odvolacího soudu v části výroku týkající se částky 142.422,30 Kč s příslušenstvím, představující škodu na vozidle, Nejvyšší soud jako nepřípustné odmítl podle § 243c odst. 1 (ve spojení s § 243f odst. 3) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“).

4. Odvolací soud založil svůj závěr, že žalobkyně není aktivně věcně legitimována k uplatnění nároku na náhradu škody na vozidle, současně na dvou na sobě nezávislých důvodech, které obstojí samostatně.

5. Předně dovodil, že nebyla vlastníkem vozidla a podle nedatované smlouvy o nájmu vozidla uzavřené s M. T. ani nebyla oprávněna či dokonce povinna nechat vozidlo na své náklady opravit (dále též jen „první závěr“). Dále uzavřel, že smlouva o nájmu vozidla je pro rozpor se zákonem absolutně neplatná (§ 580, § 2194 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů), neboť M. T. jako vypůjčitel vozidla jí ho pronajal bez souhlasu půjčitelky („druhý závěr“).

6. Dovolatelka zpochybnila oba závěry odvolacího soudu. Ohledně druhého závěru namítala, že otázka, zda uzavření nájemní smlouvy k vypůjčené věci bez souhlasu půjčitele zakládá absolutní či relativní neplatnost takové smlouvy nebyla dosud v rozhodování dovolacího soudu vyřešena. Ve vztahu k prvnímu závěru však nevymezila řádně přípustnost dovolání ve smyslu § 237 o. s. ř., odvolacímu soudu pouze vytýká, že řízení zatížil vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, neboť přehlédl, že se v nájemní smlouvě zavázala udržovat vozidlo ve stavu, v jakém jej převzala.

7. Platí přitom, že spočívá-li rozhodnutí odvolacího soudu na posouzení více právních otázek, z nichž každá obstojí samostatně (vede k zamítnutí, či naopak k vyhovění žalobě), a řešení některé z těchto otázek nebylo dovoláním zpochybněno (popř. některá z těchto otázek nesplňuje předpoklady vymezené v § 237 o. s. ř.), není dovolání (jako celek) ve smyslu § 237 o. s. ř. přípustné, neboť věcný přezkum posouzení ostatních právních otázek za tohoto stavu výsledek sporu ovlivnit nemůže (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 10. 2005, sp. zn. 29 Odo 663/2003, uveřejněné pod č. 48/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

8. Obstojí-li právní názor, že žalobkyně nebyla vlastníkem vozidla a podle nedatované smlouvy o nájmu vozidla uzavřené s M. T. nebyla ani oprávněna či dokonce povinna nechat vozidlo na své náklady opravit (neboť se jej dovolatelce nepodařilo zpochybnit), je bezpředmětné přezkoumávat správnost závěru o neplatnosti nájemní smlouvy, který byl dovoláním také napaden, protože na celkový závěr o správnosti rozsudku odvolacího soudu to nemůže mít žádný vliv.

9. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. Nesplní-li žalobkyně dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalovaná podat návrh na exekuci (soudní výkon rozhodnutí). V Brně dne 22. 7. 2026 JUDr. Pavlína Brzobohatá předsedkyně senátu