26 Cdo 2497/2020
V PLATNOSTINejvyšší soud rozhodl, že dovolací řízení se zastavuje, neboť žalované vzaly zpět dovolání proti usnesení Krajského soudu v Brně. Soud tak učinil i přesto, že dovolatelky nezaplatily soudní poplatek z dovolání, přičemž výzva k zaplacení by nebyla smysluplná, jelikož by se řízení pouze prodloužilo.
Citované zákony (3)
Rubrum
26 Cdo 2497/2020-367 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Miroslavem Ferákem ve věci žalobkyně DAMOS s.r.o., se sídlem v Brně – Stránicích, Preslova 911/66, IČO: 63478641, zastoupené Mgr. Ondřejem Mimrou, advokátem se sídlem v Brně, Veselá 169/24, proti žalovaným 1/ STR19Byty s.r.o., se sídlem v Brně, Starobrněnská 282/19, IČO: 02494230, a 2/ STR19Kom s.r.o., se sídlem v Brně, Starobrněnská 282/19, IČO: 02478986, oběma zastoupeným Mgr. Pavlem Kopou, advokátem se sídlem v Brně, Hlinky 57/142a, o ochranu vlastnického práva, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 42 C 51/2019, o dovolání žalovaných proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 4. března 2020, č. j. 74 Co 37/2020-242, takto:
Výrok
Dovolací řízení se zastavuje.
Odůvodnění
Vzhledem k tomu, že žalované (dovolatelky) vzaly zpět dovolání proti usnesení Krajského soudu v Brně (odvolacího soudu) ze dne 4. března 2020, č. j. 74 Co 37/2020-242, Nejvyšší soud České republiky (předseda senátu Nejvyššího soudu – § 243f odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. září 2017 – dále jen „o.s.ř.“) dovolací řízení podle § 243c odst. 3 věty druhé o.s.ř. zastavil. Učinil tak při vědomí, že dovolatelky nezaplatily soudní poplatek z dovolání přesto, že podáním dovolání jim vznikla povinnost poplatek v částce 4.000,- Kč zaplatit (viz § 4 odst. 1 písm. c/ zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění účinném od 30. září 2017 – dále jen „zákon č. 549/1991 Sb.“), a soudem prvního stupně ani k jeho zaplacení vyzvány nebyly. Výzva k zaplacení dovolacího poplatku (podle § 9 odst. 2 zákona č. 549/1991 Sb.) by však nebyla smysluplná, neboť nelze očekávat, že by poplatek zaplatily, vzaly-li dovolání zpět; dovolací řízení by stejně bylo zastaveno, avšak tentokrát pro nezaplacení dovolacího poplatku. Ve výsledku by se dovolací řízení bez jakéhokoliv finančního efektu ve prospěch státu (vyplývajícího jinak z ustanovení § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb.) pouze prodloužilo. Nejvyšší soud nerozhoduje o nákladech dovolacího řízení, jestliže dovoláním napadené rozhodnutí odvolacího soudu není rozhodnutím, jímž se řízení končí, a jestliže řízení nebylo již dříve skončeno (srov. usnesení Nejvyššího soudu z 23. července 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněné pod č. 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 1. 10. 2020 JUDr. Miroslav Ferák předseda senátu