26 Cdo 2976/2014

Rubrum

Podána ústavní stížnost. Výsledek US: odmítnuto Datum rozhodnutí US: 1.2.2016 26 Cdo 2976/2014 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Pavlíny Brzobohaté a soudců JUDr. Miroslava Feráka a JUDr. Jitky Dýškové v exekuční věci oprávněného M. B., zastoupeného Mgr. René Gemmelem, advokátem se sídlem v Ostravě, Poštovní 39/2, proti povinnému J. H., zastoupenému Mgr. Danem Pospíšilem, advokátem se sídlem v Ostravě, Sokolská tř. 21, pro 1.000.000,- Kč, vedené u Okresního soudu ve Frýdku – Místku pod sp. zn. 26 EXE 4924/2012, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 19. března 2014, č. j. 9 Co 741/2012-245, takto:

Výrok

I. Dovolání se odmítá.

II. Povinný je povinen zaplatit oprávněnému na náhradě nákladů dovolacího řízení 13.794,- Kč k rukám Mgr. René Gemmela, advokáta se sídlem v Ostravě, Poštovní 39/2, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění

: Povinný napadl dovoláním usnesení Krajského soudu v Ostravě (odvolací soud) ze dne 19. 3. 2014, č. j. 9 Co 741/2012-245, jímž změnil usnesení Okresního soudu ve Frýdku – Místku ze dne 19. 7. 2013, č. j. 26 EXE 4924/2012-202, tak, že návrh povinného na zastavení exekuce (vedené nyní pro 700.000,- Kč) zamítl. Nejvyšší soud dovolání podle § 243c odst. 1 (ve spojení s § 243f odst. 3) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (čl. II bod 2. zákona č. 293/2013 Sb.), dále jen „o. s. ř.”, odmítl, neboť neobsahuje údaj o tom, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 237 - § 238a o. s. ř.), jenž je obligatorní náležitostí dovolání (srov. § 241a odst. 2 o. s. ř.), a v dovolacím řízení nelze pro tuto vadu pokračovat Způsobilým vymezením přípustnosti dovolání není pouhá citace ustanovení § 237 o. s. ř., ani to, že „právní otázka vyřešená odvolacím soudem má být dovolacím soudem posouzena jinak“. Žádost, aby „vyřešená právní otázka v této věci byla dovolacím soudem posouzena jinak“, totiž významově neodpovídá (ve smyslu § 237 o. s. ř.) požadavku, aby dovolací soud posoudil právní otázku, na níž je rozhodnutí založeno, „jinak“ než odvolací soud (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2488/2013, ze dne 30. 5. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1172/2013, uveřejněné pod číslem 80/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Z dovolání musí být zřejmé, od kterého svého řešení otázky hmotného nebo procesního práva se má (podle mínění dovolatele) dovolací soud odchýlit postupem podle § 20 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje. Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 13. listopadu 2014 JUDr. Pavlína Brzobohatá předsedkyně senátu