26 Cdo 807/2015

Plný text

26 Cdo 807/2015 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jitky Dýškové a soudkyň JUDr. Pavlíny Brzobohaté a Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., v exekuční věci oprávněné OSTROJ a.s., se sídlem v Opavě, Těšínská 1586/66, IČO 45193681, proti povinné M. R., O., pro 51.664,50 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Opavě pod sp. zn. 22 EXE 54/2010, o dovolání oprávněné proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. srpna 2014, č. j. 66 Co 361/2014-52, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.): Oprávněná napadla dovoláním usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. 8. 2014, č. j. 66 Co 361/2014-52, jímž odvolací soud potvrdil usnesení Okresního soudu v Opavě ze dne 10. 4. 2014, č. j. 22 EXE 54/2010-25, kterým byla zastavena exekuce nařízená usnesením téhož soudu ze dne 27. 1. 2010, č. j. 22 EXE 54/2010-7, a rozhodnuto o nákladech oprávněné a exekutora, a jímž současně rozhodl o nákladech odvolacího řízení účastníků a exekutora. Dovolání oprávněné proti usnesení odvolacího soudu není přípustné podle ustanovení § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2013, dále jen „o. s. ř.“ (čl. II bod 2. zákona č. 293/2013 Sb.), neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu (k otázce zastavení exekuce pro nemajetnost v situaci, kdy není zjištěn postižitelný majetek povinného srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 2. 2009, sp. zn. 20 Cdo 4360/2008, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 10. 2010, sp. zn. 20 Cdo 4106/2008, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 5. 2011, sp. zn. 20 Cdo 3131/2010, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 7. 2012, sp. zn. 20 Cdo 3379/2010) a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak. Námitky dovolatelky o hypotetické možnosti povinné získat v budoucnu příjem či majetek vzhledem k jejímu relativně mladému věku nejsou opodstatněné, neboť exekuci nelze vést nekonečně a důvod pro zastavení exekuce je dán tehdy, jestliže po provedení úkonů směřujících ke zjištění majetku povinného není zjištěn žádný majetek, event. je jeho hodnota ke krytí nákladů exekuce nepostačující. Nejvyšší soud České republiky proto dovolání oprávněné podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§ 243f odst. 3 o. s. ř.) Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 8. dubna 2015 JUDr. Jitka Dýšková předsedkyně senátu